Období Sengoku: Válčící mnichovéExtra Credits

Pamatujete, jak minule Oda Nobunaga obsadil Kjóto a udělal z Ašikagavy Jošiakiho šóguna? No, ukázalo se, že je s tím menší problém. Jošiaki si myslel, že se stane šógunem. Nobunaga si byl zase jistý, že pokud bude někdo vládnout Japonsku, bude to on. Takže po tomhle začaly po několika málo měsících v Kjótu problémy. Nobunaga donutil Jošiakiho poslat dopisy všem okolním daimjóům, že je zve na večeři.

Bohužel, Jošiaki už začal posílat své vlastní tajné dopisy blízkým klanům a zval je, aby přišli osvobodit Kjóto z rukou zlého uchvatitele Nobunagy. Takže se ta pozvánka na večeři mohla někomu zdát podezřelá. A když vůdce Asakurů, jednoho mocného okolního klanu, viděl pozvání k večeři od Jošiakiho, tak si uvědomil, že je za tím Nobunaga, a rozhodl se, že je to past. A protože pozvání bylo technicky od Jošiakiho a ne Nobunagy, když odmítli, Nobunaga je prohlásil za zrádce šógunu a vyhlásil jim válku.

Kvůli večeři trochu extrém, ale co. A tak to začalo. Nobunaga pochoduje se svými silami z Kjóta, aby zničil vzpurné Asakury. Aby se dostal do zemí Asakura, musí pochodovat přes území Azai. Nobunaga si říká: "Jasně, žádný problém." Možná si to pamatujete z poslední epizody, sestra Nobunagy byla vdaná za pána Azaiů. Ajaj. Když se síly Nobunaga a Tokugawa dostaly na území Asakura, Azaiové se rozhodli: "No co.

Asakury znají přece déle, teď je fajn čas na vzpouru." Takže teď jsou síly Oda uvězněny mezi dvěma mocnými klany. Azaiové je odřízli zezadu a Asakurové jsou před nimi. Zásobovací linky jsou v troskách, jsou v oslabení. Tak co udělají? Nobunagova první reakce byla bojovat se všemi, ale generálové ho přesvědčili k rozdělení armády a proklouznutí vedlejšími cestami. A tady musíte Nobunagu pochválit. Jeden z důvodů, proč se mu dařilo a jiným před ním ne, byl, že vždy hrál, aby vyhrál.

Byl ochotný riskovat, i kdyby to byla jediná šance, ale nejednal unáhleně nebo zuřivě. Ale řeknu vám, byl nakrknutý. Stáhl se, ale chystal se zabít svého švagra. Ne, doslova chtěl svého švagra zabít. Ale bude hůř. Odův zástup se plíží přes lesy vedlejší silnicí, Nobunaga hlasitě nadává na zrádné Azaie, když se ozve zvuk z jednoho stromu.

Nindža, Sugitani Zendžubo, na ně čeká. Vystřelí z první arkebuzy, pak ji odhodí stranou a vystřelí z další připravené arkebuzy. Obě zasáhnou cíl. Nobunaga spadne z koně, vypukne chaos, Sugitani Zendžubo zmizí, ale jeho práce nebyla hotová. Nobunaga vstal. Obě kulky se zasekly v jeho brnění. Pokud už předtím Nobunagovi hráblo...

Ho ho ho, panečku! Takže po pokusu o atentát se Nobunaga vrátil do Kjóta a během příštích dvou měsíců shromáždil své síly. Nyní, s Tokugawou a Hidejošim na své straně, byl čas vrátit se do Azai a naučit je, co to znamená zradit Odu Nobunagu. Píše se červenec 1570. Spojené síly Tokugawa a Oda pochodují do země Azai. Přišly vyhrožovat jednomu hradu Azaiů. Ale u řeky Onagawa se setkaly se spojenými armádami Azaiů a Asakurů.

Azaiové se seřadí na východě, kde čelí silám Tokugawů, a Asakurové na západě, kde čelí Odům. Jeviště je připraveno na vel... Počkat. Moment, Nobunaga se chce nejdřív vyměnit. V noci před bitvou, když vidí vlajky Azaiů na východě, vymění celou svou linii, aby čelil Azaiům, zatímco Tokugawové si berou Asakury. Protože Nobunagova švagra nezabije nikdo kromě Ody Nobunagy. Takže teď, v temných ranních hodinách soumraku, začíná bitva, kdy samurajové bojují v mělké vodě Anegawy.

Ocel řinčí o ocel, voda se barví do ruda, síly Ody se sotva dokáží držet pohromadě a jsou tlačeni čím dál tím více zpět zuřivým útokem Azaiů. Jeden samuraj se téměř dostal k Odovi Nobunagovi, jen aby byl poražen, než mu stihl zasadit smrtící ránu. Ale Iejasovým silám se daří lépe. A když už to vypadá, že se síly Oda zhroutí, Tokugawové zatlačí zpět Asakury a Iejasu rozdělí divizi a vpadne do křídla Azaiů.

Azaiové se začínají rozpadat. Nobunaga je zachráněn a bitva vyhrána. Ale síly Oda jsou ve špatném stavu, a tak než aby šly dál, stáhnou se do Kjóta. Když viděl špatný stav vojáků Oda, rozhodl se jiný klan Mijoši, klan, který Oda původně vykopl z Kjóta, že je čas, aby si vzali vše zpět, a tak se spřáhli s Ikko-ikki.

Válčícími mnichy, kteří drželi nedaleký opevněný chrám Išijama Hongan-dži. Vidíte, jak všichni přicházejí na Nobunagovu pozvánku? Kdyby se Azaiové, Asakurové, Ikko-ikki a Mijošiové spojili, mohli by Ody zničit. Ale to je jeden z klíčových rysů věku. Celé toto období je přehlídka lidí žijících ve stavu vzájemné nedůvěry. Proto je aliance Oda-Tokugawa tak důležitá. Mít jen jednoho spolehlivého spojence dalo Odovi Nobunagovi obrovskou výhodu, a mohl tak postupně vytřít podlahu se zbytkem klanů.

Což nás přivádí zpět k Mijošiům a Ikko-ikki. Mijošiové jsou taková poznámka pod čarou, ale Ikko-ikki opravdu stojí za vyprávění. Byli militantní buddhisté. A tím myslím, že tihle chlapi vykopli celý samurajský klan z provincie Kaga a zabrali ji na sto let. V podstatě to byla jediná provincie v celém Japonsku neovládaná samuraji. Tihle chlápci vyděsili Odu Nobunagu a Tokugawu Iejasua.

Vlastně byli asi největší překážkou mezi Odou Nobunagou a sjednocením Japonska. Naštěstí pro Nobunagu a Iejasua byli valčící mnichové spíše volnou koalicí než jednotnou skupinou a trpěli stejnou nedůvěrou a roztříštěností, která postihla zbytek země. Tito válčící mnichové, kteří štvali Odu, pocházeli z chrámu Išijama Hongan-dži. Obrovský pevnostní komplex u ústí řeky Yodo. Nobunaga vyrazil s 30 tisíci muži, aby chrám zničili. Musel.

Problém s Ikko-ikki byl ten, že to nebyl klan. Nedodržovali stejná teritoriální pravidla. Samurajský klan měl své území, a pokud do něj někdo vstoupil, znamenalo to válku. Ale Ikko-ikki byli mniši. Měli tedy svou provincii Kaga, ale stavěli si chrámy, kde se jim zachtělo. Je těžké zabránit vlastním rolníkům ve stavbě klidného chrámu v provincii. A tento chrám, Išijama Hongan-dži, byl jižně od Kjóta, kde je dnes Ósaka. Tito mniši odmítali platit daně, narušovali obchod a byli nějakou dobu osinou v zadku.

Nobunaga je nemohl mít ve svém teritoriu, když se snažil dobýt Japonsko. A když se spojili s jeho nepřáteli, byl čas na totální válku. Oda Nobunaga se vydal na jih a jeho 30 000 mužů obklíčilo chrám. Byl vydán rozkaz k útoku. Snažili se vyrazit vpřed, ale bažinatá země kolem chrámu se na ně lepila. Ponořili se do wattového pobřeží, zatíženi těžkým brněním. Nohy se nořily do blátivé země a zasekly se v hrncích, ukrytých mnichy v mokré půdě.

A pak, ozbrojení mniši. Tři tisíce elitních mnichů arkebuzírů přišlo zničit Nobunagův sen. Nobunaga zjistil to, co ti, kteří se snažili dostat mnichy z Išijama Hongan-dži. Išijama Hongan-dži byl nedobytný. Dalších 11 let Nobunagovi muži tábořili kolem Išijama Hongan-dži. Bylo to nejdelší obléhání v japonské historii. Žádný hrad bráněný samuraji a pevnost držená daimjói nevydržela to, co tito rolničtí mnichové.

Ale Nobunagova ofenziva proti Išijama Hongan-dži se zastavila, když zjistil, že Azaiové a Asakurové jdou zase po něm. Jdou po něm s válečnými mnichy z Enrjakudži. Už víte, proč buddhističtí mniši jsou vlastně nejsilnější opozicí Nobunagy? Enrjakudži byl opevněný klášter na hoře Hiei. Počkat. Hora Hiei? No tak, ta je prakticky v Kjótu. A dost.

Nobunaga skousne svou hrdost a uzavírá příměří s Azaii a Asakury. Je čas to s mnichy skončit. Příběh hory Hiei je vlastně tragický. Nobunaga se poučil z Išijama Hongan-dži. Nepokusil se znovu napadnout jeden z nedobytných chrámů. Místo toho se svými muži obklíčil horu a rozkázal zapálit stromy kolem. Jak se oheň šířil na horu a začal pohlcovat chrám na vrcholu v Enrjakudži, Oda Nobunaga rozkázal zabít každého muže, ženu a dítě prchající z hořícího chrámu.

20 tisíc lidí ten den zemřelo a všichni z Japonska se dozvěděli, jaký člověk Oda Nobunaga opravdu je. V další epizodě se stáhnou mračna nad Tokugawou Iejasuem. A do našeho příběhu vstoupí jeden z nejslavnějších nindžů v historii. Překlad: Karolína I. www.videacesky.cz