Období Sengoku: Válčící mnichové

Pamatujete, jak minule
Oda Nobunaga obsadil Kjóto a udělal z Ašikagavy
Jošiakiho šóguna? No, ukázalo se,
že je s tím menší problém. Jošiaki si myslel,
že se stane šógunem. Nobunaga si byl zase jistý, že pokud
bude někdo vládnout Japonsku, bude to on. Takže po tomhle začaly po několika
málo měsících v Kjótu problémy. Nobunaga donutil Jošiakiho poslat
dopisy všem okolním daimjóům, že je zve na večeři.

Bohužel, Jošiaki už začal posílat
své vlastní tajné dopisy blízkým klanům a zval je, aby přišli osvobodit Kjóto
z rukou zlého uchvatitele Nobunagy. Takže se ta pozvánka na večeři
mohla někomu zdát podezřelá. A když vůdce Asakurů,
jednoho mocného okolního klanu, viděl pozvání k večeři od Jošiakiho, tak si uvědomil, že je za tím Nobunaga,
a rozhodl se, že je to past. A protože pozvání bylo technicky
od Jošiakiho a ne Nobunagy, když odmítli, Nobunaga je prohlásil
za zrádce šógunu a vyhlásil jim válku.

Kvůli večeři trochu extrém, ale co. A tak to začalo. Nobunaga
pochoduje se svými silami z Kjóta, aby zničil vzpurné Asakury. Aby se dostal do zemí Asakura,
musí pochodovat přes území Azai. Nobunaga si říká:
"Jasně, žádný problém." Možná si to pamatujete z poslední epizody,
sestra Nobunagy byla vdaná za pána Azaiů. Ajaj. Když se síly Nobunaga a Tokugawa dostaly
na území Asakura, Azaiové se rozhodli: "No co.

Asakury znají přece déle,
teď je fajn čas na vzpouru." Takže teď jsou síly Oda
uvězněny mezi dvěma mocnými klany. Azaiové je odřízli zezadu
a Asakurové jsou před nimi. Zásobovací linky jsou v troskách,
jsou v oslabení. Tak co udělají? Nobunagova první reakce
byla bojovat se všemi, ale generálové ho
přesvědčili k rozdělení armády a proklouznutí vedlejšími cestami.
A tady musíte Nobunagu pochválit. Jeden z důvodů, proč se mu dařilo a jiným
před ním ne, byl, že vždy hrál, aby vyhrál.

Byl ochotný riskovat,
i kdyby to byla jediná šance, ale nejednal unáhleně nebo zuřivě. Ale řeknu vám, byl nakrknutý. Stáhl se, ale chystal
se zabít svého švagra. Ne, doslova chtěl
svého švagra zabít. Ale bude hůř. Odův zástup
se plíží přes lesy vedlejší silnicí, Nobunaga hlasitě nadává
na zrádné Azaie, když se ozve zvuk z jednoho stromu.

Nindža, Sugitani Zendžubo, na ně čeká. Vystřelí z první arkebuzy,
pak ji odhodí stranou a vystřelí z další
připravené arkebuzy. Obě zasáhnou cíl.
Nobunaga spadne z koně, vypukne chaos,
Sugitani Zendžubo zmizí, ale jeho práce nebyla hotová.
Nobunaga vstal. Obě kulky se zasekly v jeho brnění. Pokud už předtím Nobunagovi hráblo...


Ho ho ho, panečku! Takže po pokusu o atentát
se Nobunaga vrátil do Kjóta a během příštích
dvou měsíců shromáždil své síly. Nyní, s Tokugawou a Hidejošim
na své straně, byl čas vrátit se do Azai a naučit je, co to znamená
zradit Odu Nobunagu. Píše se červenec 1570. Spojené síly Tokugawa a Oda
pochodují do země Azai. Přišly vyhrožovat
jednomu hradu Azaiů. Ale u řeky Onagawa se setkaly
se spojenými armádami Azaiů a Asakurů.

Azaiové se seřadí na východě,
kde čelí silám Tokugawů, a Asakurové na západě,
kde čelí Odům. Jeviště je připraveno na vel... Počkat.
Moment, Nobunaga se chce nejdřív vyměnit. V noci před bitvou,
když vidí vlajky Azaiů na východě, vymění celou svou linii, aby čelil Azaiům,
zatímco Tokugawové si berou Asakury. Protože Nobunagova švagra
nezabije nikdo kromě Ody Nobunagy. Takže teď, v temných ranních
hodinách soumraku, začíná bitva, kdy samurajové bojují
v mělké vodě Anegawy.

Ocel řinčí o ocel,
voda se barví do ruda, síly Ody se sotva
dokáží držet pohromadě a jsou tlačeni čím dál tím více zpět
zuřivým útokem Azaiů. Jeden samuraj se téměř
dostal k Odovi Nobunagovi, jen aby byl poražen,
než mu stihl zasadit smrtící ránu. Ale Iejasovým silám se daří lépe. A když už to vypadá,
že se síly Oda zhroutí, Tokugawové zatlačí zpět Asakury a Iejasu rozdělí divizi
a vpadne do křídla Azaiů.

Azaiové se začínají rozpadat. Nobunaga je zachráněn
a bitva vyhrána. Ale síly Oda jsou ve špatném stavu, a tak než aby šly dál,
stáhnou se do Kjóta. Když viděl špatný stav vojáků Oda, rozhodl se jiný klan Mijoši,
klan, který Oda původně vykopl z Kjóta, že je čas, aby si vzali vše zpět,
a tak se spřáhli s Ikko-ikki.

Válčícími mnichy, kteří drželi nedaleký
opevněný chrám Išijama Hongan-dži. Vidíte, jak všichni přicházejí
na Nobunagovu pozvánku? Kdyby se Azaiové, Asakurové, Ikko-ikki
a Mijošiové spojili, mohli by Ody zničit. Ale to je jeden
z klíčových rysů věku. Celé toto období je přehlídka lidí
žijících ve stavu vzájemné nedůvěry. Proto je aliance
Oda-Tokugawa tak důležitá. Mít jen jednoho
spolehlivého spojence dalo Odovi Nobunagovi
obrovskou výhodu, a mohl tak postupně
vytřít podlahu se zbytkem klanů.

Což nás přivádí zpět
k Mijošiům a Ikko-ikki. Mijošiové jsou taková poznámka pod čarou,
ale Ikko-ikki opravdu stojí za vyprávění. Byli militantní buddhisté. A tím myslím, že tihle chlapi vykopli
celý samurajský klan z provincie Kaga a zabrali ji na sto let. V podstatě to byla jediná provincie
v celém Japonsku neovládaná samuraji. Tihle chlápci vyděsili
Odu Nobunagu a Tokugawu Iejasua.

Vlastně byli asi největší překážkou mezi
Odou Nobunagou a sjednocením Japonska. Naštěstí pro Nobunagu a Iejasua byli valčící mnichové spíše
volnou koalicí než jednotnou skupinou a trpěli stejnou nedůvěrou a roztříštěností,
která postihla zbytek země. Tito válčící mnichové, kteří štvali Odu,
pocházeli z chrámu Išijama Hongan-dži. Obrovský pevnostní
komplex u ústí řeky Yodo. Nobunaga vyrazil s 30 tisíci muži,
aby chrám zničili. Musel.

Problém s Ikko-ikki
byl ten, že to nebyl klan. Nedodržovali stejná
teritoriální pravidla. Samurajský klan měl své území, a pokud
do něj někdo vstoupil, znamenalo to válku. Ale Ikko-ikki byli mniši.
Měli tedy svou provincii Kaga, ale stavěli si chrámy,
kde se jim zachtělo. Je těžké zabránit vlastním rolníkům
ve stavbě klidného chrámu v provincii. A tento chrám, Išijama Hongan-dži,
byl jižně od Kjóta, kde je dnes Ósaka. Tito mniši odmítali platit daně, narušovali obchod
a byli nějakou dobu osinou v zadku.

Nobunaga je nemohl mít ve svém teritoriu,
když se snažil dobýt Japonsko. A když se spojili s jeho nepřáteli,
byl čas na totální válku. Oda Nobunaga se vydal na jih
a jeho 30 000 mužů obklíčilo chrám. Byl vydán rozkaz k útoku. Snažili se vyrazit vpřed, ale bažinatá
země kolem chrámu se na ně lepila. Ponořili se do wattového pobřeží,
zatíženi těžkým brněním. Nohy se nořily do blátivé
země a zasekly se v hrncích, ukrytých mnichy v mokré půdě.

A pak, ozbrojení mniši. Tři tisíce elitních mnichů arkebuzírů
přišlo zničit Nobunagův sen. Nobunaga zjistil to, co ti, kteří se snažili
dostat mnichy z Išijama Hongan-dži. Išijama Hongan-dži byl nedobytný. Dalších 11 let Nobunagovi muži
tábořili kolem Išijama Hongan-dži. Bylo to nejdelší obléhání
v japonské historii. Žádný hrad bráněný samuraji a pevnost držená daimjói
nevydržela to, co tito rolničtí mnichové.

Ale Nobunagova ofenziva
proti Išijama Hongan-dži se zastavila, když zjistil, že Azaiové
a Asakurové jdou zase po něm. Jdou po něm s válečnými
mnichy z Enrjakudži. Už víte, proč buddhističtí mniši
jsou vlastně nejsilnější opozicí Nobunagy? Enrjakudži byl
opevněný klášter na hoře Hiei. Počkat. Hora Hiei? No tak, ta je prakticky v Kjótu. A dost.

Nobunaga
skousne svou hrdost a uzavírá příměří s Azaii a Asakury. Je čas to s mnichy skončit. Příběh hory Hiei
je vlastně tragický. Nobunaga se poučil
z Išijama Hongan-dži. Nepokusil se znovu napadnout
jeden z nedobytných chrámů. Místo toho se svými muži obklíčil horu
a rozkázal zapálit stromy kolem. Jak se oheň šířil na horu a začal
pohlcovat chrám na vrcholu v Enrjakudži, Oda Nobunaga rozkázal zabít každého muže,
ženu a dítě prchající z hořícího chrámu.

20 tisíc lidí ten den zemřelo a všichni z Japonska se dozvěděli,
jaký člověk Oda Nobunaga opravdu je. V další epizodě se stáhnou
mračna nad Tokugawou Iejasuem. A do našeho příběhu vstoupí
jeden z nejslavnějších nindžů v historii. Překlad: Karolína I.
www.videacesky.cz