Admirál I: Želví loď útočí!Extra Credits

Král prchl ze Soulu, dvůr se vydal náročnou cestou do Pchjongjangu, polovina Koreje už byla v japonských rukou. I Il, tentýž muž, který se jednou pokusil shodit svou nedbalost na I Sun-sina, byl velitelem korejské armády. Jeho síly prohrávaly bitvu za bitvou, klíčová opevnění a slabá místa byla opuštěna. Vzdali se téměř bez boje.

Pak, v bitvě u Chungju, korejské síly pod velením muže jménem Sin Rip byly zničeny. V tuto chvíli musí král opustit hlavní město. V tuto chvíli se mnozí obávají, že Korea jako národ možná nepřežije. Ale ve stejný den, kdy král prchl ze svého trůnu, si admirál I v přístavu Okpo podával japonskou flotilu. Naděje země ležela v rukou lodí, které brázdily pobřeží. Tři týdny po Okpu shromáždil I mapy, vyhledával nepřátelské flotily a čekal na svou tajnou zbraň, želví loď.

Pak mu jeho zvědové řekli, že Japonci kotví v Sačchonu. To bylo moc blízko jeho osobního velitelství, takže nastal čas otestovat želví loď. Nastal čas je vykopat. Ale když jeho malá flotila 26 lodí dorazila k Sačchonu, uviděl, že japonští arkebuzíři zaujali pozice podél útesů nad přístavem. Kdyby zaútočil, mohli by po jeho lodích střílet.

Chvíli o tom dumal. Pak poslal malou jednotku, aby vyplula na dohled japonské flotily. Jakmile ji Japonci spatřili, otočila se a odplula. A Japonci ji sledovali, ale flotila byla vábnička. Jakmile japonská flotila vyplula na moře, I na ně zaútočil se vším, co měl. Želví loď vtrhla do středu japonské armády. Střelba ze všech stran. Lodě se roztříštily a hořely při západu slunce.

Japonci se snažili přiblížit, ale nemohli se nalodit na krytou želví loď. Když je korejské lodě obklíčily a želví loď byla ve středu, Japonci beznadějně bojovali, dokud všech 13 lodí, které Korejce sledovaly na moře, neležely na jeho dně. Nebyla ztracena ani jedna korejská loď. Po bitvě, jakmile se velitelé shromáždili k hlášení, si l sundal kabát, vytáhl meč a vyndal kulku, kterou měl v rameni.

Poddůstojníci byli v šoku. Aby morálka neochabla, I nikomu neřekl, že byl zraněn v boji. Mezitím co civěli, je I začal informovat o strategii v případě protiútoku. Další den Imu místní rybáři ohlásili, že Japonci kotví v Dangpu a že jejich muži plení město. I nařídil flotile, aby kopla do vrtule. Nenechá další japonská jatka bez odezvy. Když dorazil do přístavu města Dangpo, opět prorazil se želví lodí linii, připlul k nepřátelské vlajkové lodi a pálil po ní jednu střelu za druhou.

Kvůli želví lodi nepřítel nemohl manévrovat. A protože měla želví loď děla všude možně, nemohla být obklíčena. Jednoduše pálila ránu za ránou na vše kolem. Když želví loď vyvolala chaos, zbytek korejských lodí obklíčil Japonce a uvěznil je v přístavu. Když bitva vrcholila, jeden Iho poddůstojník, Kchoan Džun, si stoupl na palubu své lodi, vytáhl luk a střelil po nepřátelském admirálovi.

Trefa do černého. Dva muži pak zaútočili na nepřátelskou vlajkovou loď a uřízli admirálovi hlavu. Když takto viděli hlavu svého velitele, začali Japonci panikařit. Velení padlo. A během chaosu postupně Iho lodě potopily všechny japonské lodě. Jak padla noc a Korejci se stáhli, všechny japonské lodě byly potopeny. O dva dny později se další flotila, která se k nim měla připojit, ale zůstala pozadu, konečně setkala s Im, čímž se jeho oddíl rozrostl na 51 lodí.

S touto posilou se vydal za zvěstmi o další japonské flotile plenící město. Zvěsti nelhaly a I se opět vrhl na Japonce, zatímco plenili město. Opět poslal želví loď do jejich středu a opět začal předstírat ústup, aby je vylákal na moře, ale tentokrát to udělal tak, aby zabránil Japoncům v útěku na břeh. Opět ho sledovali a opět se na jeho signál flotila obrátila na své pronásledovatele. Opět japonský admirál padl v bitvě a japonská morálka se zlomila.

Opět Korejci uvěznili prchající plavidla a opět japonská flotila, celkem 26 lodí, byla zničena bez jediné ztráty na Iho straně. Želví loď byla zabijácká. Když to slyšel Hidejoši, popadl ho amok. Byl tak blízko k dobytí Koreje. Jeho muži zabrali Pchjongjang, korejský dvůr byl dotlačen až k jedné hraniční vesničce. Ještě kousek a korejský král by byl vyhnán z korejského území. Zbyla jen jedna provincie, kterou ještě neobsadil.

Čolla, kde měl I sídlo. A bez kontroly moře nemohl zásobovat svou obří armádu na bojišti. I musí být zničen. Rozkaz byl vydán. S nájezdy Japonců je konec, dokud nebude Iho flotila na dně Cušimiského průlivu. Nařídil svým admirálům spojit síly a vytvořit obří flotilu, aby potopila admirála, který mu tolik škodí. Tři hlavní japonští admirálové měli shromáždit flotily v Busanu, ale admirál s největší flotilou, Wakisaka Jasuharu, se rozhodl, že spojení flotil trvá moc dlouho.

Poznámka: V sérii Období Sengoku je tohle jeden z mužů, kteří zradí Išidu v bitvě u Sekigahary. Dychtivý po slávě a neochotný čekat na zbytek japonských sil, vyrazil se svými 73 loděmi. Jako proč čekat? Měl 73 nejlepších lodí v japonské flotile a věděl, že Iho armáda, jakkoliv je zničující, je malá síla. Ale I po své poslední bitvě nechytal lelky.

Učil své muže novou taktiku a stavěl další lodě. S těmito novými přírůstky měla flotila 56 lodí. A především měl dvě nové želví lodě, které mohl nasadit. 7. července 1592 přišel Imu místní farmář říct, že viděl obrovskou japonskou armádu s nejméně 70 loděmi v průlivu Kjongnengjang. I tam měl svou flotilu do druhého dne. Protože zde nešlo manévrovat, vyslal I šest svých lodí, aby vylákal Japonce a jako přes kopírák je celá japonská jednotka pronásledovala.

Ale tentokrát na Japonce čekalo další překvapení. Tato technika vylákala Japonce ven tak dobře, že I naučil své muže speciální formaci jménem jeřábí křídla, která kolem nepřátelských plavidel vytvořila U, zcela je obklíčila, udělala z nich snadné terče a nedovolila jim manévrovat. Jeřábí křídla zaútočila.

Zvuk střelby z děla prorážel vzduch. Jedna z největších námořních bitev historie zuřila celé hodiny. Když bylo po všem, 47 japonských lodí bylo potopeno a 12 zajato. Jen 14 z nich doplulo do přístavu v Busanu. A stále nebyla potopena ani jedna korejská loď. Druhý den byl I informován o pozici dalších dvou admirálských flotil. Obě kotvily v Angolpu. I viděl příležitost pro rozhodující úder, a tak vyplul s loděmi z poslední bitvy rovnou do té další.

Tentokrát nehledě na to, co zkusil, Japonci odmítali být vylákáni z pozic. A tak I posílal lodě v malých útočných oddílech, které díky delšímu dosahu zasáhly největší japonské lodě a pak odpluly, aby mohl zaútočit další oddíl. Bitva byla dlouhá a krvavá. I když I neztratil žádnou loď, tak od Kjongnengjangu až po Angolpo byly zraněny stovky námořníků.

Byla to největší rána, kterou Japonci Iho flotile způsobili. Ale většina japonské flotily v přístavu byla zničena. Zůstalo jen několik lodí a I nařídil, aby se jich nikdo nedotýkal, protože mnozí japonští vojáci utekli na nedaleké pobřeží. A jak řekl: „Mnoho banditů uteklo do hor, kde místní obyvatelé našli útočiště. Kdyby všechny japonské lodi shořely, bandité by zmasakrovali korejské občany.“ Jak očekával, Japonci místo zabíjení sedláků v horách nastoupili na své zbývající lodě a v noci odpluli.

O šest dní později, když slyšel o těchto hrozných porážkách, nařídil Hidejoši ukončit všechny útočné námořní operace. Od teď bude japonské námořnictvo hlídat pouze průplav do Busanu. A tak jedním úderem zničil I všechny Hidejošiho naděje na invazi do Číny. A když nedokázali zásobovat z moře, bylo japonské úsilí v Koreji ohroženo. Zásobovací trasy pro armádu okupující Pchjongjang byly prodlouženy a pronásledování korejského dvora se stalo téměř nemožným.

Ačkoliv byla korejská armáda opakovaně porážena na souši, I Koreu zachránil. Ale válka neskončila. Přijďte i příště na Iho pokus o konečný úder, zradu a možná ten největší poslední vzdor v historii námořnictva. Překlad: Kara www.videacesky.cz