Thumbnail play icon

Rozdíly mezi britskou a americkou komediíNow You See It

Přidat do sledovaných sérií 34
71 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:189
Počet zobrazení:11 231

Obecně vzato přístup k humoru se na obou stranách Atlantiku liší. Od britské komedie člověk očekává suchý, břitký, občas až černý humor (jako můžeme vidět třeba v seriálu Black Books). U té americké člověk očekává spíš veselejší a hlasitější styl humoru (třeba jako v Teorii velkého třesku). A co na to kanál Now You See It?

Komentáře (28)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Spoustu domněnek, spoustu odhadů, takže jsme se vlastně nic nedozvěděli....

22

Odpovědět

OMFG, co je toto za video? Autor je naprosto mimo, prosím o smazání.

58

Odpovědět

Prosím o to, aby se i o klesající hodnocení nepřestalo překládat Now You see it. :-)

52

Odpovědět

Zrazu je to tu samý expert na komédiu.

52

Odpovědět

Co se týče filmového zpracování, je podle mě obtížné nějakým způsobem srovnávat úrovně a druhy humoru a je to dost o vkusu co se komu líbí, nějak konkrétně klasifikovat se to nedá.
Do značné míry navíc záleží na kombinaci herce, provedení a předvídatelnosti.

Vemte si například staré italské komedie s T.Hillem a B.Spencerem - většina je ve stylu, že jeden myslí hlavou,druhý silou a když dojde na bojové scény, víte, že přijdou nahrané doprovodné zvuky úderů pěsti, nepřátelé odletí na druhou stranu místnosti a některé to pobaví, jiným to přijde stupidní.
Na druhou stranu takový film "Maléry pana účetního" s P.Villaggionem jsou naprosto odlišný styl humoru, přesto ze stejné země od italského režiséra.

Pak tu máme staré francouzské komedie s Belmondem, který má většinou "pod čepicí" a k vtipu využívá většinou jiné osoby, někdy předvídáte co se stane, ale člověka to pobaví a Belmondo většinou odchází jako vítěz :)
Na druhou stranu filmy s Louis de Funèsem, které jsou taky francouzské a mnohými milované, mi prostě přijdou nezábavné (i s ohledem na dobu, ve které byly natočeny) , herec nesympatický a nikdy jsem nebyl schopen jediný film s ním dokoukat do konce, je to prostě jinej styl humoru, i když stále z francie.

Z číny tu pak máme filmy s J.Chenem, který hraje většinou loosera nebo někoho, kdo přijde o něco cenného a snaží se to získat zpět. To většinou vede k potyčkám, s předvídatelností nula ale zato se super provedením za pomocí prostředí a každá bitka je unikátní svým provedením.
Jiné filmové srovnání si momentálně nevybavuji, nevěřím však že ostatní čínské komedie jsou založeny na podobném proncipu.

Závěrem - u všech zmíněných příkladů platí, že žádná komedie nepotvrzuje to, že každá další komedie z dané země ji kopíruje nebo funguje se stejným humorem, na stejném principu. Také platí, že ne každému se humor líbí a že hlavní roli v tom hraje herec a jeho um, dnes už je těžké si představit v příkladech jiného herce, než ty, co ve filmu skutečně hráli a je otázkou, zda-li by byly filmy tak vtipné/nudné.
Záměrně jsem uvedl starší příklady a z jiných zemí, protože v té době zpravidla platilo, že italský film bude natočen italským režisérem s italskými herci, to samé v číně a francii.

32

Odpovědět

Neberte to prosím zle, je hezké, že spojujete humornost scény s charakterem herce, ale vyznívá to na mě, jakoby nebylo možné studovat kulturu, sociologii a dobové souvislosti humoru. Pokud jste někdy viděl třeba nějakou asijskou reality show, je to už jenom o tom, jak si vyvinuli vnímání tváře kvůli větší roli očí a gest. A to je věc závislá na tom, že Asiati nekrčí nos, to je zas závislé na tom, že potřebujeme širší dutiny pro větší ohřívání vzduchu v chladnějším podnebí. Zkrátka, musíte si uvědomit, že to je reálná věda a dělat tak jednoduché závěry i u tak subjektivních věcí jako je humor může vést k mylným představám. Humor je totiž skutečně možná nejlepší cestou, jak poznat kulturu.

20

Odpovědět

Za me rozhodne britsky humor. I kdyz je mnohem surovejsi, dokaze me pobavit mnohem vice, nez americky. To plati hlavne v sitcomech (Little britain, IT Crowd, Red Dwarf). Naopak ve filmech z 90% komedii jsou ty americke odpocinkovejsi. U jejich humoru se nemusi tolik premyslet je proste zamereny hlavne na to, aby rozesmal co nejsirsi publikum.

314

Odpovědět

Nevím, jestli jsi nedával jen příklad Britcomů. Ale určitě doporučuji Black Books a Black Adder (první série horší, ale pak je to super!) No a o MP Flying circus se asi nemusím zmiňovat :)

Jinak tak víceméně souhlasím s celým příspěvkem ;)

110

Odpovědět

Osobně nemám tyto nacionalizace humoru moc rád. Považuji humor za něco velice univerzálního a spojujícího. Koneckonců, je li to dobrý humor, budou se mu smát všude (vynechme ryze lokální satiru a parodii a nepřeložitelné slovní hříčky). Ale uznávám, nelze popřít, že existují různé trendy, jiné poměry stylů, a vůbec specifika v různých kulturách. Označovat to národy jistě zjednoduší komunikaci, říct že mám či nemám rád britský, americký, francouzský, německý, ruský, židovský, či já nevím jaký humor je mnohem rychlejší, než ho zkoušet charakterizovat. Což je dost obtížné.
Jenže to svádí k tomu, zkoušet to, co NYSI říká, že se mu až tak nepovedlo. Charakterizovat to nějak jednoznačně nějakým porovnáváním. To nejde. Ty rozdíly jsou menší než společný základ, a navíc, národnost autora neimplikuje nutně, že bude tvořit onen "národní" styl.
Mělo by se to zkrátka používat jako to co je, komunikační zjednodušení, a nikoli nějaký nástroj vědecké analýzy.

611

Odpovědět

Německý humor? :D

Tak to pobavilo :)

90

Odpovědět

+UmbertoCo dělá Angela Merkelová se svým starým oblečením?
...
Nosí ho.

93

Odpovědět

britskej humor je hodne vyraznej a zjednoduseni komunikace?jsem si vzdycky rikal ze jsi vul :-D

35

Odpovědět

+blablablabDěkuji za úžasnou nabídku, mistře, ale obávám se, že nejsem hoden stát se členem vašeho klubu.

42

Odpovědět

+komunard:-D :-D co jinyho :-)

02

Odpovědět

To si nemyslím že je pravda. Stačí se podívat na Japonskou televizi a je jasný, že není možný aby se tam smáli stejným věcem jako my.

92

Odpovědět

+komunardNeprocházel jsem všechny filmy, ale žádný z těch co jsem prošel tak podle komentářů není komedie, spíš je tam jen pár úsměvných momentů nebo je to koprodukce s jinou zemí, kde japonsko hraje jen roli křoví.

11

Odpovědět

Bál jsem se, kdy tento den přijde, ale poprvé čtu tvůj komentář a mám opačný názor, než ty. :(
Humor rozhodně nic univerzálního není, stejně jako univerzální není třeba pozdrav nebo kývání/potřesení hlavou ve smyslu ano/ne. Neexistuje podle mě nic jako dobrý/špatný humor. Je-li rozdílná mentalita, musí být i rozdílné chápání věcí, co je a co není vtipné... Mentalita USA/VB není až tak rozdílná a spoustě věcí se zasmějí oba národy, ale neznamená to, že by tyto spojující věci byly „lepší humor”.

A k tvému příkladu s Japonskem.
Hodnocení na ČSFD je ohýbáno různými faktory. Pokud máš ryze japonský film (a ne různé koprodukce), bude mít menší počet hodnotitelů už z principu, že většina lidí se ztrácí v pro nás podobně vypadajících postavách. Takže ho většinové publikum nevidí/nehodnotí a tím pádem má film vyšší hodnocení, než kdyby tam hráli neasijsky vypadající herci.
Dál by mě zajímal příklad nějaké čistě japonské komedie, která je u nás nějak plošně úspěšná... což nenajdeš, protože jejich humor je tomu našemu vzdálen na hony.

40

Odpovědět

+CeckoZrovna kývání a kroucení hlavou jsou hodně univerzální gesta, samozřejmě ne 100% univerzální.
Humor je hlavně věc vkusu. Představa vtipu, kterému se směje celý národ, je sama o sobě brutální zjednodušení. Ano, tentýž vtip si najde v jednom místě větší, a v druhé menší publikum, ale je li dobrý, neztratí se nikde.
Koneckonců, podíváte li se na sbírky anekdot "vtipy z celého světa" a tak podobně, tak není moc poznat, co je odkud. Ve střední Africe inscenují hry Járy Cimmrmana. Švejk byl přeložen do 58 jazyků, včetně čínštiny. A přitom jestli bych měl jmenovat něco, co je ryze české, tak jsou to tyhle věci.

Těchto výběrových efektů jsem si vědom, ale to nic nemění na tom, že spoustě lidem u nás se líbily japonské komedie.
A ten poslední argument je krajně nefér. Masově úspěšný film tu není, protože ho tu nikdo neuváděl. A ne, není to tím, že je jejich humor na hony vzdálen. Kolik filmů ze zemí, které nejsou ohranými zdroji (USA, Británie, Francie), je u nás takhle uvedeno? Kolik z nich je komerčně úspěšných? Jmenujte nějakou ryze polskou komedii, která by u nás byla komerčně úspěšná. A přitom poláci náš humor milují.
Prostě když na to někdo jde na festivalu, tak se baví, recenze jsou výborné, ale masový divák se o tom vůbec nedozví.
A jen tak mimochodem, kdyby nám byl nějaký humor na hony vzdálen, tak by se ty koprodukce nedaly dělat, pro polovinu publika by byla půlka filmu hluchá místa. Přesto se dělají. Proč asi?

23

Odpovědět

Je to jasné, stačí se podívat na celkovou mentalitu těch národů. Dovolím si říct, že nám je britský humor bližší, protože nám je bližší i ta mentalita. Zatímco postavy amerického sitcomu jsou looseři, kteří a) žijí v přesvědčení, že jsou úžasní, i když se jim nedaří, b) na konci seriálu splní nějaký svůj cíl (dostanou tu holku, po které toužili, získají lepší práci, v případě neúspěchu si z toho "něco" vezmou - "důležité je, že jsme tu spolu" atd.). Kdežto postavy britského sitcomu jsou looseři, kteří loosery zůstanou, a prakticky nikam se moc v tom životě neposouvají. Už mluvil o The Office. Dál tu máme třeba IT Crowd vs. The Big Bang Theory, britské Queer as Folk vs. americké Queer as Folk. Máte Black Books, Blackadder, Červený trpaslík, Misfits (ne přímo sitcom), a teď se podívejte na HIMYM, Přátele, Jmenuji se Earl atd. V těch britských jsou hrdinové "spodina" nejen postavením (zavádějící), ale hlavně chováním a jak je bere okolí. Lister, Černá zmije, Bernard Black atd. to jsou hrozné osoby, mají nějaké ambice, ale prakticky nic pro ně neudělají, a když jo, tak to dopadne ještě hůř. Vědí, že jsou looseři, ale tak nějak s tím jsou smíření. Kdežto Leonard, Earl, Ted, to jsou "looseři" jen díky své situaci, protože je okolí nechápe a oni se snaží okolí přesvědčit o tom, jak super vlastně jsou - a často se jim to podaří. Vemte si Mosse z IT Crowd a Sheldona z TBBT. Tady jde ten rozdíl krásně vidět, protože jde prakticky o ty samé postavy. V britské verzi je to "ten starý Moss" i na konci seriálu - ano, trochu se změnil, ale nepotřeboval být "opraven", je pořád "divný" a asexuální, tak jako na začátku. Naopak Sheldon prochází celou dobu změnou - vlastně jediný cíl té postavy je, aby byl "opraven", a choval se potom jako "normální", proto má přítelkyni, víc se otevírá, učí se jednat s lidmi atd.
Takže abych to shrnula: americký sitcom je o tom, že v průběhu dílu se budou postavy urážet, budou to looseři, ale na konci se obejmou a možná se něčemu přiučí a to je posune zase dál. Britský sitcom je o tom, že x looserů se bude urážet a na konci si ještě postěžují, jací jsou to looseři.

730

Odpovědět

Wow, dobrej rozbor.
+1

120

Odpovědět

*loseři

21

Odpovědět

Kolikoli: paráda, pekne napísané :)

10

Odpovědět

Naprostý souhlas. Ještě bych doplnil britský seriál How not to live your life. Hlavní hrdina je taky totální kokot od začátku až do konce. =D I když úplný závěr v podobě vánočního speciálu už na konci lehce zaváněl Amerikou. =D

30

Odpovědět

Čiastočne súhlasím, humor z Britských ostrovov je celkovo temnejší, čo mne osobne viac vyhovuje a ten americký bol o niečo viac zameraný na fyzickom prejave pričom často to prekračovalo hranice vtipu, ako napríklad tie fekálne "vtipy" čo sú až výsostnou trápnosťou. No teraz si môžeme všimnúť, že aj americká komédia inklinuje čiastočne k britskej forme keďže tu aj mnoho Írov, Škótov atď. pôsobí.

43

Odpovědět

To jste se pokoušeli o nějakou zvrácenou formu totality, že tu bylo zakázáno hodnotit a komentovat videa?

418

Odpovědět

Bylo to kvůli migraci serverů, viz aktuality. Taková forma totality by asi nikomu nepomohla :-)

220

Odpovědět

+XardassAHA! DALSI MIGRACE! HA! MIGRANTI BEROU DOSS SERVERUM PRACI!

71
Souhlasím Tato webová stránka používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. (Další informace)