David Mitchell psal do ženského časopisu

Šest měsíců jsem psal horoskopy pro ženský časopis. Tady to máme. Lee. Dobře, jak se ten časopis jmenoval? Zasekl se u první překážky. Top Santé. Cože? - Co to je za ženský časopis? - Je to časopis. - Slyšel jsi o Top Santé?



- Ne. - Je vánoční? - Neslyšel jsi o něm? - Znáš ho, Richarde? - Ne. - Znáš ho, Fern? - Ano. Vidíš, děkuju. - My o něm neslyšeli, že ne? - Kdyby řekl… Není určený pro tebe, že ano? Záleží na tom, jak je zrovna otravný. Co je tedy Top Santé?



Ten typ časopisu, který vidíš v čekárně u zubaře. Kdy to bylo? Asi rok po studiu. Říkáme tomu smutný roky. Bylo to to jediné, čím jsi do toho vznešeného časopisu přispíval? Ano. Proč si mysleli, že jsi správný člověk pro tuhle práci? Můj kamarád…



- Lež. - Dobře. Pracoval pro ně. Za 50 liber týdně potřebovali, víš, bezvýrazný text, ze kterého nelze vyvodit odpovědnost. Jako: „Přichází změna, ale není třeba ztrácet naději, ale zůstat na pozoru.“ Víš, takhle. 50 liber týdně, šest měsíců, jednou týdně, neví nic o znameních. Nic co by řeklo, že David je ten člověk. Neměl bych to dělat.



Měli si najmout kvalifikovanýho šarlatána. Ale ne. Lee, je čas se rozhodnout. Myslíš, že by David mohl říkat pravdu? Nebo je to lež? - Je to lež. - Dobře. Řekl to přesvědčivě. - Tipuji lež. - Co tipuješ? Je to lhář. Davide Mitchelle, pravda, nebo lež?



- Je to lež. - Byla to lež. Byla to obří lež. Mohu na svou obranu říct, že samozřejmě nevím nic o horoskopech, ale nejvíc jste nevěřili tomu časopisu, ale on existuje, že jo? - Jmenuje se Top Santé. - Ano, ano. Seděl jsem a říkal si: „Řekni ženský časopis“ a nic mě nenapadalo! Ale vzpomněl jsem si a chci za to medaili. Překlad: Markst www.videacesky.cz