Nahrál Ken taneční verzi Shakespeara, je člen Morrisova tance, nebo jezdí lokomotivou?

Přivítejte prosím
dnešního speciálního hosta, Kena. Ken. Tak nejdříve Richard,
odkud znáš Kena? Ken produkoval mou nahrávku,
taneční verzi Shakespearova monologu. Dobře. Fern, odkud znáš Kena? Tohle je Ken, jsme kolegové
ze skupiny Morrisova tance. Dobře. Nakonec David,
odkud znáš Kena? Ken řídí parní lokomotivu a nedávno
jsem s ním byl za jízdy v kabině.

Všichni asi víme,
kdo je favorit. Začneme s Richardem. Říkal jsi, že je to Shakespearův monolog? Jo, byla to verze… Hamleta: Být, či nebýt. Byl tam rap? Bylo tam trochu… Bylo tam… - Martine, ty fakt jdeš s dobou s mladýma.


- To je ta otázka. - Je to otázka?
- Ne. Nechal jsi originál,
nebo jsi změnil slova? Ne, slova zůstala jeho. - Jeho?
- Ano. Jak to šlo? Předvedeš nám kousek? Zpívej! Zpívej! Starče.

Bože. Co to bylo za muziku? Byly to loutny v Shakespearově stylu,
nebo něco modernějšího? Loutny, harfy a cinkání? Garáž a hip hop. Jo? - Vážně?
- Fakt? Fakt?

Fakt? Zato není pochyb o hip hopových schopnostech
Leeho a jeho týmu. Jak tě Ken přesvědčil,
že to je dobrý nápad? Zeptal se mě. To je vše, co ti stačí, Richarde? Jak myslíš,
že jsem se dostal sem? Co bylo na 2.

straně?
„Že jsi jak letní den, bych říci měl? Nebo co kdybych
do tebe rovnou vjel?“ Správná odpověď. Dobře. Fern,
připomeň nám to. Tohle je Ken a jsme kolegové
ze skupiny Morrisova tance. Jak často tancuješ? V létě to může být každý víkend. Může být, ale vážně je? Jak to dokážeš skloubit
s tvou prací v televizi?

Samozřejmě když pracuju,
tak nejdu, protože je nás 12? Kde tancujete? Tančíme na okresních šou. Jsi v tom dobrá? Víš, kam směřuju, že jo? Můžeš nám to předvést, Fern? Cítila bych se hloupě. Tak to jsi ve správném pořadu.

Dobře. Davide,
připomeň nám to. Řídí parní vlak
a nechal mě za jízdy v kabině. Dobře, jak k tomu došlo? Bylo to… Dělal jsi tohle? Bylo to na 30. narozeniny mého bratra. Což bylo v muzeu Didcot Railway. Zatím jsi neřekl nic,
o čem bychom pochybovali.

Proč bratr vybral zrovna tohle?
Kvůli ironii? Myslím, že v tom byla část ironie
a část upřímného nadšení. Tak nějak jako tenhle pořad. Jak daleko jsi jel? Nemůžeš nikam jet, je to muzeum. Vevnitř je trasa? Jede to pár stovek metrů. Zastaví se to.

Pár stovek metrů zpátky. Tohle všechno uvnitř budovy? Ne, ne, ne,
venku, ale na pozemku. Nenapojíš se na železniční síť,
protože bys překážel mladším vlakům. Tak strašně pospíchají. „Božínku, božínku,“ říká stará lokomotiva.
„Proč všichni tak pospíchají? Protože dráhy mají
extrémní nedostatek financí.“ Říkají vozy.

Kdo to jede kolem? Je to mladá lokomotiva:
„Uhni mi z cesty, Davide. Musím doručit důležité dopisy.“ „Tenhle stroj je velmi rozzlobený,“
řekl David Mitchell. - Nevím, tenhle je těžký, všichni jsou…
- Přijde mi to jasný. - Kdo?
- Tipuji Davida. Proč David? Ona koukala na svá prsa, když jsme mluvili
o Morrisově tanci, a on v životě nezpíval. Můžou blafovat.

Otestujeme jejich znalosti. Fern, prosím, rychle vyjmenuj
vybavení na Morrisův tanec. Mám podvazky s páskem. To je ono. Mám bílé pumpky s velkými ponožkami,
boty s dřevěnou podrážkou… A já mám teď velkou tyč. Hodně dobrý. Podívejme se na Kena.


Vypadá, jako kdyby dělal Morrisův tanec? - Celkem, vypadá, že jo?
- Jo. Vypadá, že umí řídit parní lokomotivu?
To teda rozhodně jo. Vypadá jako hudební producent? Dneska ne. Koho tipuješ? Koho tipuješ? Není to Richard,
nebylo žádné přesvědčení v tom, co říkal. Žádné přesvědčení neměl ani ve filmu
o Spice Girls, ale přesto v něm hrál.

Když se na něj podívám,
nevidím nic jinýho než Morrisův tanec. - Tipuješ Fern?
- Jo. Kdybychom se mohli
podívat na jeho ruce… Chcete vidět Kenovy ruce? Jo. Bacha, doktor přichází. Už jde. Je to hudební producent.

Fakt? Jsou jemné? Verdikt? Nemá fyzicky namáhavou práci. Koho zná? Dám na doktora Martina. Ne, bože, to ne. Je to Morrisův tanečník.

- Tipuješ Fern?
- Jo. - Ty tipuješ?
- Teď Fern. - Dám na tým, tipneme Fern.
- Tipujete Fern. I přes mé pochyby. Dobře. Kene, řekneš nám
prosím, ke komu patříš? Ano, jsem Ken a produkoval jsem
nahrávku s Richardem E. Grantem. Ano, Ken produkoval Richardovu nahrávku,
taneční verzi Shakespearova monologu. A jaké štěstí, máme i klip.

„Ať už je ušlechtilejší v mysli trpět.
Praky a šípy nehorázného štěstí, Nebo vzít zbraně proti moři nesnází
a jejich oponováním ukončit: zemřít, spát. Už ne, už ne. Být, být, či nebýt, to je otázka.“ No… Neuvěřitelné.
Děkuji velice, že jsi přišel, Kene. Překlad: Markst
www.videacesky.cz