Falešný smích Katherine ParkinsonWould I Lie to You?

S manželem máme falešný smích, kterým se smějeme na párty, když chceme naznačit, že je čas jít. - Paráda. - Lee, co víš o falešném smíchu? Vím, že ho dnes používala. Už musí jít. Super. Znovu. To je vše? A co říct: „Můžeme už jít, zlato?“ „Můžeme už jít, zlato?“ Popiš nám, jak to probíhá.

S někým se bavíte na párty. A když jeden z nás chce domů, tak se takhle zasmějeme. Směje se tvůj muž stejně, nebo má vlastní verzi? Má vlastní verzi. Hlubší. - Stejný, ale hlubší?

- Ano. Předveď ho. Je to něco jako… Můžeš znovu ten svůj? Neslyšel jsem ho. Tohle je smích Katherine. A teď manželův smích. Moc mi to nejde… Předveď manželův smích. - Mám pocit, že se mi vysmíváš. - Ne, vyhrožuju ti. A tvůj smích?

A jeho smích? - Tak jo. - Jaký byl ten tvůj? A jeho? Kdy jste to dělali naposledy? Asi před dvěma týdny u… U koho? - Radši bych to neříkala v televizi. - Je to někdo slavný? - Ne.

- To je jedno! Slavný ne, je to někdo, kdo miluje, když ho v televizi uráží! - Lee, tipněte si. - Takže řekneme pravdu? - Podle mě jo, ale dám na tebe. - Věříš mi, jo? Budu ti věřit, i když nevím proč. - Tak jo, pravda. - Tipujete pravdu. - Katherine, pravda, nebo lež? - Je to… lež. Překlad: Xardass www.videacesky.cz Je to lež.

Katherine s manželem nemají falešný smích, kterým by signalizovali čas odejít. Když se na párty nudí, řeknou: „Díky za pozvání, Robe, ale už bychom měli jít.“