Bude to rychlejší než světlo?

Thumbnail play icon
94 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:391
Počet zobrazení:10 286

Dnes vám přinášíme další video z kanálu Veritasium. Dereku Mullerovi pořád někdo posílá zprávy s návrhy, jak cestovat rychleji než světlo. V tomto videu jim vysvětlí, proč se pletou.

Přepis titulků

Rychlost světla má být tou nejvyšší rychlostí ve vesmíru. Podle Einsteinovy speciální teorie relativity se ve vesmíru nemůže nic pohybovat rychleji než světlo. Ale lidé se ji pořád snaží obejít. Každý den dostávám spoustu zpráv o tom, jak by šlo cestovat rychleji než světlo. Klasickou metodou je svícení laserem na Měsíc. Pokud přejedete paprskem po Měsíci za méně než setinu vteřiny, což není těžké, bude se tečka po povrchu Měsíce pohybovat rychleji, než je rychlost světla.

Představte si, jak by to vypadalo, kdybyste tam stáli. Kdybyste to postřehli, viděli byste tu tečku, která se pohybuje rychleji než světlo vašeho laseru. Jak je to možné? Nic se však nepohybuje rychleji než světlo. Fotony, tedy světelné částice, z mého laseru putují rychlostí světla.

Ale dopadají tak rychle za sebou, že vytvoří bod, který se pohybuje rychleji. Avšak je to jen iluze. Nic se nepohybuje rychleji než světlo. Nedokážete takto přenést informaci. Dan se ptá, co kdybychom místo laseru použili dlouhou tyč. Pokud s ní rychle pohnete, špička tyče se po povrchu Měsíce přesune rychleji než světlo.

Bohužel, tohle taky nefunguje. Jak jsme zjistili u experimentu s pružinou, síla může procházet objektem maximálně rychlostí zvuku. Každý atom musí narazit do dalšího a předat mu energii. A to je ztrátový proces. Měli byste štěstí, kdyby vůbec nějaká vložená energie došla až na špičku. Měli byste štěstí, kdyby se špička vůbec pohnula.

Tohle je sofistikovaný nápad. Gerard napsal, že se musí vytvořit speciální vesmírný motor, který dokáže udělat přes 10 tisíc otáček za minutu s velkým kroutivým momentem. Má se to konzultovat s Elonem Muskem. Jak se motor otáčí, vysunuje dvě velmi dlouhá vlákna vyrobená z uhlíkových nanotrubiček. Nakonec každá nanotrubička dosáhne úctyhodné délky 285 km.

V tento moment budou konce rotovat rychlostí světla. Můžete mi vysvětlit, proč by to nemohlo fungovat? Ano, Gerarde, mohu. Zaprvé, každý objekt obíhající v kruhu vyžaduje sílu, která ho přitahuje k středu otáčení. Je to dostředivá síla a můžete ji cítit, když točíte míčkem nad hlavou. Tato síla závisí na rychlosti předmětu na druhou.

Když bude příliš velká, lanko se přetrhne. Když bude jediný gram rotovat 99 % rychlosti světla, potřebná dostředivá síla bude 300 MN. To je váha 6 000 dospělých slonů. Ale ano, uhlíkové nanotrubičky jsou neskutečně pevné. Tuto sílu vydrží, pokud bude 8 cm široká. Problémem je, že necelý centimetr této nanotrubičky vám přidá další gram na špičku tyče.

Nyní potřebujete silnější vlákno, které by vydrželo takovou sílu. Tak by to pokračovalo až k motoru. Směrem k motoru by vlákno muselo být čím dál silnější. Pokud si to propočítáte, tak už 30 metrů od špičky by vlákno muselo být široké jako viditelný vesmír, jinak by tu zátěž nevydrželo. To je šílené, ale bude to ještě horší. Čím rychleji se těleso pohybuje, tím rychleji se zvyšuje i jeho setrvačnost.

To znamená, že ke zrychlování vyžaduje víc síly. Ten jeden gram na 99 % rychlosti světla by potřeboval sedmkrát více síly, než jsme si předtím spočítali. Vlákno by muselo být ještě silnější. Bude to ještě problematičtější, kdybyste chtěli špičku urychlit o to 1 % rychlosti světla. Jak se setrvačnost zvyšuje, potřebujete čím dál více síly ke zrychlení.

A popravdě, urychlit ji na rychlost světla by vyžadovalo nekonečné množství energie. Dobře, zapomeňme na nekonečné množství energie. Řekněme, že vynalezneme neskutečně silný motor a objevíme materiál mnohem silnější a lehčí než uhlíkové nanotrubičky. Je alespoň v principu možné, aby se točila rychleji než světlo? Není. Je tu jeden závěrečný problém, který neobejdeme.

To vlákno je pospolu drženo elektromagnetickou silou. Materiál tvoří všechny ty náboje, které se přitahují. Problémem je, že elektromagnetismus je přenášen fotony. Částice ví, že má přitahovat jinou blízkou částici jen díky výměně částic nesoucích energii, fotonů. Problémem je, že fotony se pohybují rychlostí světla. Takže i kdybyste vytvořili ohromný přístroj z neuvěřitelně pevného materiálu a roztočili ho nekonečný množstvím energie, nedosáhli bychom rychlosti světla, protože částice nesoucí energii, které to vše drží pohromadě, mohou cestovat maximálně rychlostí světla.

Rychlost světla je opravdu tou maximální rychlostí ve vesmíru. Viděli jste mé video o problémech na Facebooku? Pokud ne, měli byste se na něj podívat. Chci poděkovat Audible za podporu této epizody Veritasium.

Jsou hlavním prodejcem audioknih s více než 15 000 tituly ze všech oblastí. Od fikce, literatury faktu až po časopisy. Tento týden bych chtěl doporučit knihu Billa Brysona nazvanou Stručná historie téměř všeho. Když kniha vyšla, moc se mi nelíbila, protože mi přišlo, že jen parazituje na Hawkingově Stručné historii času. Ale Bill Bryson zvládl něco odlišného a výjimečného.

Myslím, že je to skvělé shrnutí a dobré vyšetřování toho, co se děje ve vědě. Stojí za poslechnutí. Pokud půjdete na audible.com/veritasium, můžete si tuto i další knihy stáhnout zdarma. Mají tam tuto knihu i ve zkrácené formě, kterou čte sám Bill Bryson. Je zajímavé slyšet autorův hlas.

Podle mě zní jako C.G.P Gray, jen s náznakem britského přízvuku. Mrkněte se na to. Audible.com/veritasium. Díky za sledování a díky Audible za podporu. Ale existuje něco, co z našeho pohledu cestuje rychleji než světlo. Existují daleké galaxie, které se vzdalují rychleji než světlo. Nikdy nebudeme schopni zaznamenat jimi vyzařované světlo. Ale to neporušuje Einsteinovu teorii relativity. Nepohybují se vesmírem rychleji než světlo.

Jen se prostor mezi jimi a námi rozpíná tak rychle, že relativní rychlost je vyšší než je rychlost světla. Překlad: Mithril www.videacesky.cz

Komentáře (148)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

...a kvantova provazanost ???

01

Odpovědět

A co takhle teorie Alcubierrovy bubliny? Vím, že technicky se nedosáhne rychlosti vyšší než rychlosti světla, ale v přesunu (např. lodi) dojde rychleji než k přesunu fotonu. Zde záleží na úhlu pohledu. Pokud bychom prali přesun objektu z jednoho místa na druhý, tak by objekt mohl být na určeném místě rychleji než světlo. (mám dojem, že to umožňuje relativní rychlost až 10 násobek rychlosti světla).

00

Odpovědět

Speciální teorie relativity (STR) ale říká jiný důvod, proč nemůže být rychlost větší než rychlost světla. Všechny důvody které on nastínil je jen důvody proč MY jako lidé NEMUZEME dosáhnout rychlosti světla. Že k tomu nemáme prostředky.
To ale neznamená, že nic takového neexistuje.
Podle STR nelze dosáhnout rychlosti větší než světlo proto, že by jsme v podstatě cestovali do minulosti. A pokud to vezmeme do důsledku, tak pokud si nakreslíme časoprostorový diagram, tak v něm bychom po dosazení rychosti větší než rychlost světla dostali informaci, že v nějakém bodě by nějaká událost se mohla stát před jinou událostí, zatímco v jiném bodě by se ty události mohly stát obráceně. Čili pokud by nějaká událost byla důsedkem první, je nemožné aby v jiném bodě se staly obráceně.

Takže PORUŠENI KAUZALITY je pravý důvod, proč v našem vesmíru není možné, aby něco bylo rychlejší než světlo...
To jen tak pro upřesnění pro ty co to víc zajímá. ;)
TeĎ ještě udělat z STR konečně závěrečnou zkoušku a můžu to zčásti zapomenout. :D

154

Odpovědět

No jenže kvantová teorie je založená na pravděpodobnosti a ne na kauzalitě (a navíc nevylučuje STR), takže bych řek, že v brzký době bude tenhle důvod taky překonanej, pokud tomu už tak není (nejsem vědec a moc se neorientuju).
Navíc spíš mluvíme o fotonu, než o rychlosti jako takový. Protože nositelem rychlosti světla je právě foton a nic jiného. V podstatě nemůže existovat v klidovém stádiu a protože by měl nulovou hmotnost. Je to v podstatě "zhmotnělá" rychlost, nebo informace. Respektive, jakýkoliv objekt, který má byť zanedbatelnou hmotnost, nemůže cestovat rychlostí světla.

00

Odpovědět

a co treba rychlost myslienky? Zamyslite sa a mozete byt na Centauri. Mozno v tejto dobe je to pritiahnute za vlasy ale o par 100roci...

517

Odpovědět

Dle Einsteina se prostorem nic nemůže pohybovat rychleji než světlo. Prostor sám si ale může dělat co k***a chce

191

Odpovědět

Uz Terry to davno vedel a Vy to stale nevite? Samozrejme ze rychlost svetla se da prekonat!

Tma je rychlejsi ze svetlo - vsude kam svetlo dorazi je tma daleko driv...

315

Odpovědět

Velice zajímavá teorie ale rychlost světla je stejná jako rychlost tmy . Co je rychlejší je třeba stín . Kdyby jsi třeba měl nějaké super světlo a svítil na dejme tomu měsíc tak by se tvůj stín pohyboval stejnou rychlostí jako tvoje ruka akorát že by se na tom měsíci pohybovala strašně rychle pokud by byl stín (fyzický) objekt. Jinak podle mého názoru určitě je něco rychlejší než světlo jenomže na to nemůžeme přijít protože to nevidíme :D

41

Odpovědět

Rychlost stínu může být rychlejší než rychlost světla, ale zase jde o iluzi stejně jako u toho laseru.

50

Odpovědět

Rychlost světla lze překonat kvantovým tunelem znásobeného koeficientem 36.7

To ví i malé děcko. Allonsy! :-)

156

Odpovědět

Teď mě napadlo, dokážete mi někdo vysvětlit proč černá díra světlo ohýbá, ale nedokáže ho jakoby přitáhnout k sobě? (zvýšit jeho rychlost)

20

Odpovědět

Protože je zatím moc malá. A až vyroste nebude pohlcovat jenom hmotu, ale i světlo a ostatní energie a až se přiblíží kritická mez začne pohlcovat samotný časoprostor a vše skončí v bezčasové temnotě jako malá milimetrová kulička s nekonečnou hustotou. A pak najednou třesk a všechno a všichni zase od začátku.
:-)

84

Odpovědět

+Ras al GhulPravděpodobně ne, podle nejnovějších poznatků, tím myslíme přesnější měření posledních sond, např. Planck, se zjišťuje, že rozpínání vesmírů od určitého stáří ( tuším 4,5 mld. ) akceleruje, pokud k tomu přidáme termodynamické zákony, dojdeme k tomu, že vesmír jednou zkrátka vychladne... takže i hmota se nakonec rozplyzne na své prvočinitele, které se přiblíží absolutní nule a vše se ( téměř) zastaví :) Můžete být ale v klidu, to se nás moc netýká :D

60

Odpovědět

+Ras al GhulJe možné, že vesmír svoje rozpínání stále zrychluje, ale pokud měl svůj počátek nemyslím si, že by se rozpínal do nekonečna. Buď se jednou až bude ta absolutní zima začne zase smršťovat nebo se (což si myslím, že je pravděpodobnější) "energetický obsah" časoprostoru - prostě časoprostor samotný rozplyne a zbude zase jenom chaos a bezčasá temnota nebo co to tu bylo před velkým třeskem. :-)

Na nás nezáleží, ale děti si nebudou mít kde hrát :-)

70

Odpovědět

+Ras al Ghulno, co sem někde četl, prvky budou příliš daleko od sebe na to, aby na sebe gravitačně působily, resp. působení bude příliš slabé na to, aby se slučovaly, prostor se bude stále rozpínat, navíc téměř zmrznou, protože budou vždy těsně nad nulou, stejně tak i čas bude těsně před svým zastavením, jelikož je závislý na prostoru, který je vlastností hmoty... takže stejně jako nemá smysl se ptát co bylo před velkým třeskem, jelikož žádné před prostě není, tak nemá cenu se ptát co bude po zániku vesmíru, jelikož on prostě neskončí :) pouze se zastaví a bude plynout nekonečně pomalu...

40

Odpovědět

+Ras al GhulSe závěrem se dá souhlasit. ;-) Ať bude potom cokoliv, bez času nebudou pro život a fyzikální zákony, jak je můžeme nyní poznat, žádné existenční podmínky.

Jenom k tomu, že prostor je vlastností hmoty. Někde jsem četl teorii, že hmota je v časoprostoru spíše vedlejší "náhodný" produkt vzniklý při Velkém Třesku. Za jistých podmínek by prý bylo možné hmotu samu stvořit v prázdném prostoru "z ničeho". A to protože má mít samotný časoprostor vysokou energetickou hladinu. Jistá kvantová pozorování tuto domněnku prý potvrzují. Takže jestli se poznání skutečně odebere tímto směrem měla by být spíše označována hmota vlastností prostoru. :-)

40

Odpovědět

+Ras al Ghulkeď budú prvky od seba tak ďaleko že nebudú na seba pôsobiť, platí to aj na virtuálne častice? potom by mohli prestať zanikať, naplniť vesmír časticami, vytvoriť obrovskú čiernu dieru a novú singularitu - ešte keď pri vytváraní samotných častíc by asi vákuum/vesmír strácal svoje energiu .. kto vie :v

30

Odpovědět

ale tak černá díra světlo pohlcuje, ale rychlost mu prostě nezvýší, nejsem odborník, ale jelikož černá díra zpomaluje i čas, kdy nekonečně blízko středu je čas na nule, a rychlost je čas x vzdálenost, tak světlo stejně svou rychlost nezvýší... naopak vůči pozorovateli zvenčí by ji snížilo, než by dosáhlo hranice událostí, kdy nekonečně před touto hranicí by jej viděl jakoby stát... aspoň takhle bych to viděl já, nechám se rád poučit...

40

Odpovědět

+jirik.kskještě dodám, na youtube jsou přednášky prof. Kulhánka, prof. Grygara, dále slovenský pořad Pod Lampou, kde jsou diskuze věnované nejnovějším poznatkům vědy, kdo má zájem a vydrží ty hodiny přednášek, neprohloupí když si to postahuje, velmi dobré třeba na cesty vlakem apod. :)

30

Odpovědět

Černá díra světlo neohýbá, podle současně uznávané teorie černá díra okolo sebe ohýbá časoprostor (to samé dělá i Země, jenže v tak malé míře, že to nějak výrazně nepozorujeme). Dále je známo,že světlo se pohybuje stále stejně rychle při jakékoli kontrakci či dilataci prostoru. Takže to, co ve skutečnosti nastane je, že světlo prolétá stejnou rychlostí a rovně, nicméně prostorem, který je zakřiven.

P.S.: Pokud něco chápu špatně, tak mě prosím opravte. Samostudium má nevýhodu, že nemáte s kým konfrontovat vaše odvozené závěry.

20

Odpovědět

+TStancekTo, co popisuješ, je pohled na gravitaci jako takovou, žádné přitahování, ale prohnutí časoprostoru, která pak "tlačí" objekty k sobě. A to je kolem všeho, nejenom velkých objektů (i ty prohýbáš časoprostor)...

20

Odpovědět

Hmota drží pohromadě pomocí fotonů? Asi by se to nedalo využít v materiálovém inženýrství, že by se hmota osvětlovala příslušnými frekvencemi a tím se upravily její vlastnosti, co :D

10

Odpovědět

Pokud by jsi nějak dokázal donutit molekuly a atomy daného materiálu, aby v sobě udržely více energie, než k čemu jsou za normálních okolností přizpůsobeny, jo.
Elektron má náboj a korespondující orbitu, když ji ztratí, spadne na nižší orbitu a tato energie ho opustí jako elektromagnetické záření ve formě fotonu směrem k elektronu dalšího atomu. Tohle se děje nespočetněkrát během vteřiny a drží hmotu pohromadě.
Masivní tlak by mohl udržet objekt pohromadě zatímco ho nabiješ větší energií, ale v okamžiku kdy povolí, rozpadne se ti to.

50

Odpovědět

+ChristopherA frekvence fotonu je rozdílná od energie fotonu, přičemž energie fotonu je to klíčové, co potřebuješ pro držení hmoty pohromadě :)

20

Odpovědět

Nemůžeš si tím upravit hmotu, jak se ti zachce, ale třeba "rentgenová krystalografie" využívá tohoto principu. Jinak energie fotonu je přímo závislá na jeho frekvenci (příp. vlnové délce) takže ;).

10

Odpovědět

Ještě někdo si všiml toho holuba, co mu trčí z nosu? :D

531

Odpovědět

Já vím jak vytvořit kruh, který se bude zvětšovat rychlostí 2x větší než je světlo - nechám svítit světlo do všech 360 stupňů a jednotlivé fotony budou utvářet kruh, který se bude zvětšovat rychlostí dvojnásobnou, než je světlo. Ha :-D

24

Odpovědět

když od sebe pojedou dvě auta rychlostí 50km/h tak nemůžeš tvrdit že se pohybujou rychlostí 100km/h

12

Odpovědět

+samerakSemerak: Ale můžeš... To je celá pointa relativity :D Ovšem pro rychlosti blížící se 'c' je sčítání k ničemu.

71

Odpovědět

+sameraknemůžeš, možná se od sebe vzdalují 100km/h ale ani jedno se tak nepohybuje.

22

Odpovědět

+samerakMarvin podemnou to vysvětluje... Rychlost je vždy objekt vůči objektu. Tachometry v autě měří rychlost vůči zemi po které se pohybují. Dvě od sebe jedoucí auta (rychlostí 50km/h vůči zemi) v soustavě auto-auto se od sebe pohybují 100km/h.
Na tomhle principu fungují gravitační praky a celkově veškerý pohyb vesmírných těles.

20

Odpovědět

Zní to logicky, ale není to pravda. Kéž by to bylo tak jednoduchý... Obecně je potřeba vědět co je to rychlost... rychlost měříme vždy vůči nějaké vztažné soustavě. Rychlost auta měříme vůči silnici, ale ta silnice přece není pevným bodem... je na povrchu Země, která se otáčí kolem své osy, kolem slunce, kolem středu naší galaxie a bůhví jak složitá je trajektorie povrchu Země.

Takže jak změřit absolutní rychlost auta? To prostě nejde - nejde ji vztáhnout k ničemu absolutně pevnému. V tom je ten vtip. Rychlost světla není rychlost měřená od žárovky (od zdroje)... ale je to rychlost měřená od dvou libovolných fotonů. Takže jsi popsal krásně rychlost světla - ne dvojnásobnou rychlost světla :-)

Jak jsem psal - jde o dva libovolné fotony. Je jedno jestli se ty fotony z našeho pohledu pohybují směrem od sebe, do sebe, nebo vedle sebe... vždy je jejich vzájemná rychlost konstantní a je to právě rychlost světla. Einstein tím dokázal, že prostor i čas je relativní, přizpůsobuje se tak, aby rychlost dvou libovolných fotonů byla vždy konstantní. To co vnímáme my jako realitu, nemusí být realitou.

Tohle zjištění selský rozum nebere a těžko se to představuje, ale nedovolil bych si tvrdit to co ty bez bližšího zkoumání, o které ses evidentně ani nepokusil.

70

Odpovědět

+jeffry-jordanDejte mi pevný bod v prostoru a pohnu univerzem. :-)

90

Odpovědět

+jeffry-jordan... a nebo jej přinejmenším změřím. :-D

40

Odpovědět

Protože i tyto fotony se od sebe budou vzdalovat rychlostí světla :) je to paradox, ale je to tak... proč to tak je, se mě neptej :D Ale pokud projedeš dokumenty na youtube, určitě to najdeš, vim že v jednom tohle řešily...

10

Odpovědět

Bude to rychlejsi nez svetlo? Ano kdyz svetlo zpomalime tak to muze byt ryhclejsi nez svetlo napriklad pri urcitych podminek se elektron ve vode muze pohybovat rychleji nez svetlo viz. Čerenkovovo záření

51

Odpovědět

Nope :D Světlo se stále pohybuje stejnou rychlostí, v různých materiálech rychlost průchodu klesá, protože fotony narážejí do atomů a necestují přímočaře, ale mezi atomy samotnými se pohybují rychlostí světla.
Cherenkova radiace je událost, kdy je fotonů tolik, že to ony vytlačí atomy ze své trajektorie a ne naopak, čímž se v médiu 'pohybují rychleji než světlo' může v daném materiálu a způsobí tak okem viditelné světlo.

51

Odpovědět

+ChristopherRychlost světla je rychlost šíření elektromagnetického vlnění, byla zavedena a poměrně přesně změřena dávno před objevem fotonů.
Navíc Čerenkovo záření je doopravdy způsobeno částicí, která se pohybuje v daném prostředí rychleji, než je rychlost světla a vyvolává tak světelnou obdobu rázové vlny.
trdelin to má správně

10

Odpovědět

+ChristopherAle nemá... zaprvé to tvrdí o elektronech, zadruhé že se pohybuje rychleji. Ani jedno není fakticky správně. Ale je to pochopitelné, popsal to tak jak to pochopí někdo, kdo tyhle věci nemá načtené/nevěnuje se jim. Tak trošku 'Close, but no ciggar'

11

Odpovědět

+ChristopherČerenkova radiace je o nabitých částicích, což elektron je. Check
Ta částice se pohybuje rychleji než světlo v daném prostředí. Check
Obávám se, že problém může být na tvojí straně :-)
Znovu opakuji, že fotony a světlo nejsou to samé, podobně jako částice vody a vlny ve vodě nejsou stejná věc. Fotony světlo nesou, tím, že se odrážejí, je ta rychlost světla v prostředí nižší.
A v čerenkově záření fotony netlačí žádné částice, to máš úplně špatně.

Prostě letí nabitá částice (ano, klidně elektron) a vytváří elektromagnetické vlnění (pomocí interakce s okolními částicemi, které jsou tím excitované a aby se vrátili na původní stabilní energetickou hladinu, tak vypouštějí fotony). Protože ta částice letí rychleji, než světlo, tak ty vlny zůstávají za ní a mohou se "skládat", stejně jako ne "naskládají" vlny zvuku za letadlem, když tu rychlost toho zvuku překoná.
V tom příkladě se zvukem vzniká rázová vlna. V příkladě s nabitou částici vznikají záblesky světla, které ve větším množství (obvykle těch nabitých částic je velmi mnoho) vytvářejí kontinuální záření, kterému se říká Čerenkovo.
Fotony pro vysvětlení tohoto jevu vlastně nejsou vůbec potřeba...

Get your facts straight
http://www.aldebaran.cz/zvuky/blyskani/docs/22.html

40

Odpovědět

No já myslím, že ve videu se řešilo překonání konstanty "c" známou jako rychlost světla ve vakuu :-) Ta konstanta je hned na začátku videa znázorněna číselně.

Jabka - hrušky...

30

Odpovědět

Ono kdyby se přestalo nesprávně říkat že "rychlost světla je limit" třeba by tyhle teorie ustaly. Správně to je "Universal Speed Limit" a světlo se touto rychlostí pohybuje jako jediné, protože nemá hmotnost. Je to odpor prostoru samotného k takové rychlosti. Proto se dá 'podvádět' s warpem, ohýbáním prostoru, imaginárním prostorem...

90

Odpovědět

Souhlasím s tebou až na jeden detail. Právě ten odpor prostoru způsobuje, že foton dostává nezanedbatelnou hmotnost.

Nebýt této vlastnosti, tak by se světlo nedalo ohýbat hmotou (viz. černé díry, hvězdy atd.). Kvůli této vlastnosti vidíme vesmír značně zdeformovaný. Například planeta, která je z našeho pohledu kousek vedle od hvězdy se skutečně nachází za tou hvězdou, která ohýbá světlo, které k nám dopadá. Rekonstrukce snímků z hvězdářských dalekohledů je celkem složitá, když ve skutečnosti vidíme "za roh".

50

Odpovědět

Já vím jak překonat rychlost světla, nahrajete si světlo na kameru a když si to pak dáte přehrát tak to zrychlíte a máte rychlost vyšší než rychlost světla :D

351

Odpovědět

Samozřejmě to co tvrdí je diskutabilní, pokud se nepletu, tak snad existuje i nějaký vzorec (samozřejmě se v této době pohybujeme pouze v teoretické rovině), na základě kterého je to možné.

Ale já tomu zase tolik nerozumím abych říkal že to (ne)ní prvada a navíc mi to může být i celkem jedno, když se pravděpodobně nedožiju ani přistání lidí na Marsu :)

Na druhou stranu se podívejte pár stovek let zpátky a zjistíte že tehdy bylo lidstvo 100% přesvědčené že se nedá překonat ani rychlost zvuku a podívejte se jak to dopadlo :D

32

Odpovědět

Nikdy jsem neslyšel o tom, že by lidstvo považovalo rychlost zvuku za limit, ale chápu, co tím myslíš. Zákon zachování hmotnosti je příklad něčeho, co bylo nezlomně univerzálně platné, dokud se zjistilo, že někdy neplatí (a nastal jaderný věk, buhahá)

40

Odpovědět

Ano byly doby, kdy se tvrdilo, že automobil nemůže překonat rychlost vyšší než 60 km/h, pak se tvrdilo, že libovolný objekt nemůže překonat rychlost zvuku. Ale podstata rychlosti světla ve vakuu obchází vztažnou soustavu - viz můj příspěvek výše (nechci se opakovat). Nejde jen o číslo, které by se dalo opět překonat.

To ale neznamená, že se nedá "cestovat rychleji", i když tuto rychlost nepřekonáme :-) Když budu chtít jet z Prahy do Brna, tak po silnici urazím kus cesty. Ale kdybych nějakým způsobem ohnul prostor tak, aby bylo Brno vedle Prahy, tak mě stačí přeskočit o kousek vedle (princip červích děr). Když bych to aplikoval na extrémní měřítka, tak bych mohl dorazit z místa A do místa B rychleji než by to trvalo světlu v původním neohnutým prostoru. V novým ohnutím prostoru bude světlo stejně cestovat s pozorovatelem, takže nakonec bude vždy rychlejší.

30
Další