Kde se vzal Fahrenheit?

Jako Australanovi a Kanaďanovi mi nikdy
Fahrenheitova škála nepřipadala důležitá. Proč by voda měla
zamrzat zrovna při 32 °F? A co vlastně představuje nula? Podle mnoha zdrojů je
Fahrenheitova škála určená nulou, která odpovídá
směsi soli, vody a ledu, a stem stupňů, které zhruba
odpovídá tělesné teplotě. To ale není pravda! Skutečný příběh
je mnohem zajímavější a vědečtější.

14. srpna 1701
byl nejspíše nejhorší den v životě patnáctiletého
Daniela Gabriela Fahrenheita. Toho dne oba jeho rodiče
zemřeli na otravu houbami a jeho odvezli z Polska, kde žil,
do Amsterdamu, kde se měl stát účetním. Fahrenheita to ale nebavilo a utekl tolikrát, že na něj
jeho zaměstnavatel nechal vydat zatykač. Cestoval po Evropě
a zajímal se o vědecké nástroje, především o teploměry.

V roce 1708 se setkal se starostou Kodaně,
možná aby mu pomohl s tím zatykačem. Tím starostou byl
slavný astronom Ole Romer. Romer se proslavil pozorováním
zatmění měsíců Jupiteru a uvědomil si, že rozdíly
ve výskytu těchto zatmění byly způsobeny prodlevou,
než světlo dorazí k Zemi. Jinak řečeno, přišel na to,
jak přesně změřit rychlost světla. Pro nás je ale důležitější,
že v roce 1702 byl Romer upoután na lůžko
kvůli zlomenině nohy.

Aby se zabavil,
vynalezl novou teplotní stupnici. Bod tání vody byl 7,5 stupňů a tělesná teplota
byla 22,5 stupňů. Zdá se to zvláštní, než si uvědomíte,
že Romer chtěl, aby bod varu byl 60 stupňů. Jako astronom byl zvyklý
dělit jednotky šedesáti. Když si tuto stupnici vezmete a rozdělíte
ji na půl, znovu na půl a ještě jednou, najdete bod tání vody v osmině stupnice
a tělesnou teplotu ve třech osminách. Když se v roce 1708 setkali,
Fahrenheit objevil Romerovu stupnici a začal ji sám používat.

Trochu ji upravil, protože se mu
nezdála dost praktická a elegantní kvůli používání desetinných čísel. Posunul je tedy na 8 a 24. Tak vznikla původní
Fahrenheitova stupnice. Nějakou dobu vyráběl
teploměry s touto stupnicí. Pak ale jednoho dne
vynásobil celou stupnici čtyřmi. Bod tání tím pádem
připadl na 32 stupňů a tělesná teplota na 96 stupňů.

Není úplně jasné,
proč to udělal. Možná že jen chtěl,
aby bylo možné přesněji měřit. Já si ale myslím,
že k tomu měl lepší důvod. Fahrenheit totiž uměl
vyrábět skvělé nástroje. Jeho teploměry byly velmi spolehlivé,
což v té době nebylo běžné. Začal používat na měření rtuť, která je výhodná
vyšším bodem varu než alkohol, používaný
v jiných tehdejších teploměrech.

Za tyto úspěchy byl přijat
do Britské královské společnosti. Víme, že četl díla
Newtona, Boyla a Hooka, ve kterých mohl zjistit,
že nárůst teploty o jeden stupeň by mohl odpovídat konkrétnímu
navýšení objemu měřicí tekutiny. Dnes totiž nárůst teploty o 1 °F zvyšuje objem rtuti
přesně o jednu desetitisícinu. Je to jen náhoda?

Tím si nejsíš nikdy nebudeme jistí, protože Fahrenheit
své postupy vždy tajil. Já si ale myslím, že všechno
poukazuje na to, že to tak opravdu bylo. Co tedy vlastně nula představuje
na stupnici Fahrenheita a Romera? Podle mnoha zdrojů
je to směs soli, ledu a vody, problém je, že máme několik
různých popisů této směsi, ale žádná této
teplotě neodpovídá. Myslím, že prostě naměřili nejnižší
teplotu v zimě, podle ní určili nulu a později na kalibraci nových
teploměrů použili ledovou směs.

Tehdy byly Fahrenheitovy teploměry
nejkvalitnější ze všech. Dnes se ale jeho stupnice používá už jen
na Kajmanských ostrovech, Bahamách, v Belize a ve Spojených státech amerických. Možná je tedy na čase, abychom
všichni přijali jednotnou teplotní stupnici. Celsiovu. Která mimochodem ani
nebyla vynalezena Celsiem. Překlad: Zarwan
www.videacesky.cz