Kde se vzal Fahrenheit?Veritasium

Jako Australanovi a Kanaďanovi mi nikdy Fahrenheitova škála nepřipadala důležitá. Proč by voda měla zamrzat zrovna při 32 °F? A co vlastně představuje nula? Podle mnoha zdrojů je Fahrenheitova škála určená nulou, která odpovídá směsi soli, vody a ledu, a stem stupňů, které zhruba odpovídá tělesné teplotě. To ale není pravda! Skutečný příběh je mnohem zajímavější a vědečtější.

14. srpna 1701 byl nejspíše nejhorší den v životě patnáctiletého Daniela Gabriela Fahrenheita. Toho dne oba jeho rodiče zemřeli na otravu houbami a jeho odvezli z Polska, kde žil, do Amsterdamu, kde se měl stát účetním. Fahrenheita to ale nebavilo a utekl tolikrát, že na něj jeho zaměstnavatel nechal vydat zatykač. Cestoval po Evropě a zajímal se o vědecké nástroje, především o teploměry.

V roce 1708 se setkal se starostou Kodaně, možná aby mu pomohl s tím zatykačem. Tím starostou byl slavný astronom Ole Romer. Romer se proslavil pozorováním zatmění měsíců Jupiteru a uvědomil si, že rozdíly ve výskytu těchto zatmění byly způsobeny prodlevou, než světlo dorazí k Zemi. Jinak řečeno, přišel na to, jak přesně změřit rychlost světla. Pro nás je ale důležitější, že v roce 1702 byl Romer upoután na lůžko kvůli zlomenině nohy.

Aby se zabavil, vynalezl novou teplotní stupnici. Bod tání vody byl 7,5 stupňů a tělesná teplota byla 22,5 stupňů. Zdá se to zvláštní, než si uvědomíte, že Romer chtěl, aby bod varu byl 60 stupňů. Jako astronom byl zvyklý dělit jednotky šedesáti. Když si tuto stupnici vezmete a rozdělíte ji na půl, znovu na půl a ještě jednou, najdete bod tání vody v osmině stupnice a tělesnou teplotu ve třech osminách. Když se v roce 1708 setkali, Fahrenheit objevil Romerovu stupnici a začal ji sám používat.

Trochu ji upravil, protože se mu nezdála dost praktická a elegantní kvůli používání desetinných čísel. Posunul je tedy na 8 a 24. Tak vznikla původní Fahrenheitova stupnice. Nějakou dobu vyráběl teploměry s touto stupnicí. Pak ale jednoho dne vynásobil celou stupnici čtyřmi. Bod tání tím pádem připadl na 32 stupňů a tělesná teplota na 96 stupňů.

Není úplně jasné, proč to udělal. Možná že jen chtěl, aby bylo možné přesněji měřit. Já si ale myslím, že k tomu měl lepší důvod. Fahrenheit totiž uměl vyrábět skvělé nástroje. Jeho teploměry byly velmi spolehlivé, což v té době nebylo běžné. Začal používat na měření rtuť, která je výhodná vyšším bodem varu než alkohol, používaný v jiných tehdejších teploměrech.

Za tyto úspěchy byl přijat do Britské královské společnosti. Víme, že četl díla Newtona, Boyla a Hooka, ve kterých mohl zjistit, že nárůst teploty o jeden stupeň by mohl odpovídat konkrétnímu navýšení objemu měřicí tekutiny. Dnes totiž nárůst teploty o 1 °F zvyšuje objem rtuti přesně o jednu desetitisícinu. Je to jen náhoda?

Tím si nejsíš nikdy nebudeme jistí, protože Fahrenheit své postupy vždy tajil. Já si ale myslím, že všechno poukazuje na to, že to tak opravdu bylo. Co tedy vlastně nula představuje na stupnici Fahrenheita a Romera? Podle mnoha zdrojů je to směs soli, ledu a vody, problém je, že máme několik různých popisů této směsi, ale žádná této teplotě neodpovídá. Myslím, že prostě naměřili nejnižší teplotu v zimě, podle ní určili nulu a později na kalibraci nových teploměrů použili ledovou směs.

Tehdy byly Fahrenheitovy teploměry nejkvalitnější ze všech. Dnes se ale jeho stupnice používá už jen na Kajmanských ostrovech, Bahamách, v Belize a ve Spojených státech amerických. Možná je tedy na čase, abychom všichni přijali jednotnou teplotní stupnici. Celsiovu. Která mimochodem ani nebyla vynalezena Celsiem. Překlad: Zarwan www.videacesky.cz