Kvantové provázání a nadsvětelná komunikace

Thumbnail play icon
92 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:329
Počet zobrazení:13 747

Už nějakou dobu se spekuluje o tom, zda je možné použít kvantově provázané částice (quantum entanglement) ke komunikaci rychlejší než světlo. A je vůbec možné, aby mezi sebou částice komunikovaly takovou rychlostí? Derek Muller nám osvětlí vznik této myšlenky, jakými experimenty ji lze prokázat a nakonec i odpoví na otázku, zda by se to dalo využít pro naši komunikaci. Jen varuji, že tato problematika je těžší na pochopení.

Přepis titulků

Ve 30. letech Alberta Einsteina naštvala kvantová mechanika. Navrhl experiment, který teoreticky tvrdil, že událost v jedné části vesmíru může okamžitě ovlivnit jinou událost neuvěřitelně daleko. Nazval to strašidelnou událostí na dálku, protože to považoval za absurdní. Podle všeho by nastala komunikace rychlejší než světlo. To bylo něco, co jeho teorie relativity odmítala. Ale dnes tento experiment můžeme provést. A naše zjištění je opravdu strašidelné.

Ale než se ho pokusíme pochopit, musíme pochopit spin. Všechny základní částice mají vlastnost zvanou spin. Ve skutečnosti se neotáčejí, ale ta analogie je vhodná. Mají moment hybnosti a orientaci v prostoru. Spin částice můžeme měřit, ale musíme si zvolit, v jakém směru měření proběhne. Měření může mít jen dva výsledky. Buď je spin částice ve směru měření, tedy je kladný, nebo je proti směru měření, tedy záporný.

Ale co když je spin částice vertikální, a my ho měříme horizontálně? Poté je 50% šance, že spin bude kladný, a 50% šance, že bude záporný. Po měření si částice tento spin uchovává. Měření spinu částice ho vlastně změní. Co kdybychom ho měřili s odchylkou 60 stupňů od vertikální osy?

Protože osa spinu částice je bližší rovině měření, bude kladný spin ve 3/4 případů a záporný jen v 1/4 případů. Pravděpodobnost je dána cosinem na druhou poloviny úhlu. V experimentu, který navrhl Einstein, využijeme dvě tyto částice. Musí být však vytvořeny určitý způsobem. Například musí vzniknout spontánně z energie.

Celkový moment hybnosti ve vesmíru musí zůstat konstantní, proto když u jedné částice naměříte kladný spin, druhá částice musí mít při měření ve stejném směru záporný spin. Podotýkám, že pouze v případě, kdy jsou částice měřeny ve stejném směru, musí být jejich spin opačný. Zde to začíná být trochu divné. Může vás napadnout, že se částice zrodí s předem daným spinem. Ale tak to není a zde je důvod.

Představte si, že jejich spiny jsou vertikální a opačné. Pokud je budeme měřit horizontálně, každá z nich má 50% šanci na kladný spin. Je tedy 50% šance, že obě měření skončí stejným výsledkem. A to by porušilo zákon zachování momentu hybnosti. Podle kvantové mechaniky tyto částice nemají definovaný spin. Jsou spolu provázané. Jejich spin je opakem spinu druhé částice.

Poté, co je jedna částice změřena a je určen její spin, okamžitě víme, jaký spin bychom získali při měření druhé částice ve stejném směru. Toto bylo důsledně a opakovaně testováno experimentálně. Nezáleží na nastaveném úhlu detektorů nebo na jejich vzdálenosti, vždy změříme opačný spin. Na chvilku se zastavme a zamysleme se nad tím, jak je to šílené. Obě částice mají nedefinovaný spin, jednu změříte a okamžitě znáte spin druhé částice, která může být světelné roky daleko.

Jde o to, že výsledek prvního měření ovlivnil výsledek druhého rychleji, než je rychlost světla. Někteří teoretici si výsledky měření takto vykládají. Ale ne Einstein. Jeho to velmi znepokojovalo. Přišel s alternativním vysvětlením. Tvrdil, že částice celou dobu obsahují skrytou informaci o tom, jaký spin budou mít, když budou měřeny v daném směru.

Ale my tuto informaci neznáme, dokud ji nezměříme. Protože ta informace byla součástí částice už od dob jejich vzniku, žádný signál mezi nimi necestuje rychleji než světlo. Po nějaký čas vědci přijímali tuto teorii, že je to něco, co o částicích nemůžeme vědět, dokud je nezměříme. Ale pak John Bell přišel na způsob, jak to otestovat. Tento experiment dokáže určit, jestli částice obsahuje skrytou informaci nebo ne. Funguje to takhle.

Existují dva detektory spinu, každý schopný měřit spin v jednom ze tří směrů. Směry měření se budou vybírat náhodně a nezávisle na sobě. Pár provázaných částic bude poslán do detektorů a budeme měřit, jestli jsou zjištěné spiny stejné, tedy oba kladné či záporné, nebo odlišné. Budeme tento postup stále opakovat s náhodně vybranými směry měření.

Zjistíme, v kolika procentech dají detektory odlišné výsledky. A tohle je klíčové, protože se tato procenta budou lišit, pokud částice obsahují skryté informace, nebo pokud ne. Podívejme se, jak to funguje. Spočítejme si očekávanou četnost různých měření, pokud částice obsahují skrytou informaci. Tuto skrytou informaci si můžeme představit jako tajný plán, na kterém se částice shodly.

Jediné kritérium, které musí tento plán splňovat, je to, že pokud částice budeme měřit ve stejném směru, výsledkem budou opačné spiny. Jedním plánem může být, že částice získá kladný spin ve všech měřených směrech. Její sestra bude mít ve všech směrech záporný spin. Ale pak může existovat jiný plán.

Jedna částice může mít kladný spin pro jeden směr, záporný pro druhý směr a kladný pro třetí směr. Její partner má pro první směr záporný spin, pro druhý kladný a pro třetí záporný. Všechny plány jsou matematicky ekvivalentní. Takže za použití těchto dvou plánů můžeme zjistit počet různých výsledků. Zde částice reprezentuju já. Jejich skrytou informaci.

Při prvním plánu budou výsledky rozdílné ve 100 % případů. Nezáleží na tom, jaký směr měření zvolíme. Ale při druhém plánu se to už liší. Pokud oba detektory měří v prvním směru, částice A bude mít kladný spin a částice B bude mít záporný spin. Výsledek se liší. Ovšem pokud detektor B bude měřit v druhém směru, bude mít kladný spin. Spiny se budou shodovat.

Můžeme pokračovat všemi možnými kombinacemi měření. Zjistíme, že výsledky se liší 5krát z 9 měření. Pokud by použily druhý plán, výsledek by se lišil v pěti devítinách. Při prvním plánu by byl odlišný ve 100 % případů. Kdyby částice obsahovaly skrytou informaci, měli byste vidět odlišné výsledky ve více než 5/9 případů. A co jsme v experimentu zjistili? Výsledky se liší jen v 50 % případů.

Nefunguje to. Experiment tedy vyvrátil myšlenku, že by tyto částice obsahovaly informaci o svém spinu v různých rovinách. A s jakými výsledky počítá kvantová mechanika? Představme si, že první detektor v prvním směru zjistí kladný spin. Okamžitě víte, že ve stejném směru má druhá částice záporný spin. Toto měření nastane náhodně v 1/3 případů.

Ovšem pokud je částice B měřena v ostatních 2 směrech, probíhá toto měření v úhlu 60 stupňů. Jak jsem říkal na začátku videa, výsledné měření by mělo být kladné v 3/4 případů. Protože tyto směry budou náhodně vybrány v 2/3 případů, částice B bude mít kladný spin ve 2/3 krát 3/4, což je 1/2, případů. Oba detektory dají stejné i odlišné výsledky v polovině případů. To přesně ukázal i experiment.

Kvantová mechanika funguje. Ale debatuje se o tom, jak se tyto výsledky mají interpretovat. Někteří fyzici je chápou tak, že v kvantových částicích žádná skrytá informace není a že o spinu má smysl mluvit až ve chvíli, kdy ho změříme. Jiní fyzici věří tomu, že tyto částice si mohou poslat signál rychleji než světlo a aktualizovat svou informaci po změření. Znamená to, že můžeme provázané částice využít ke komunikaci rychlejší než světlo?

Všichni se shodnou na tom, že ne. To proto, že výsledky na obou detektorech jsou náhodné. Nezáleží na vybraném směru nebo na výsledku v druhém detektoru, šance na kladný i záporný spin je 50 %. Pokud se později tito pozorovatelé sejdou a porovnají své záznamy, zjistí, že když si vybrali stejný směr, vždy získali opačný spin. Obě sady dat budou náhodné, jen to bude přesný opak záznamů druhého pozorovatele.

Je to skutečně strašidelné, ale neumožňuje to komunikaci, posílání dat z jednoho místa na druhé rychleji než světlo. Neporušuje to teorii relativity. Takže alespoň to by Einsteina učinilo šťastným. Překlad: Mithril www.videacesky.cz

Komentáře (79)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Video je hezky názorné a skutečně přispívá k pochopení Bellova tvrzení.
Je tam však nedotaženost. Jednotlivé typy plánů částic mají různou pravděpodobnost (tedy nejsou rovnocenné), což znehodnocuje tvrzení o 5/9 z videa. Je potřeba projít všechny typy plánů a přiřadit spravnou pravdepodobnost. Nevadí.
Zásadní problém však je, že toto tvrzení není možné prakticky ověřit! A to z jednoduchého důvodu. Provázané částice by bylo nutné změřit přesně ve stejný okamžik, čehož není možné docílit. Jakmile dojde ke změření jedné částice, dojde k ukončení provázanosti. Je to stejné, jako by oba detektory dali za sebou pro jednu částici.

00

Odpovědět

Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli by se nedala využít mezera v posílání spinů - prostě chvíle kdy by se neposílalo, dejme tomu že bych čekal až padne ten správný údaj - 1 nebo 0 a na chvilku bych se odmlčel, tím bych vyjádřil správnost údaje.

00

Odpovědět

Ne. Prijmaci strana nikdy nepozna, kdy spin byl zkolabovan, protoze aby se neco dozvedela o vlastnosti spinu, musi jej zmerit a tim ho zkolabuje.

00

Odpovědět

Může mi někdo vysvětlit co se vlastně měří? nechápu jak "někdo" změří "něco" a druhá osoba ví co má změřit aby to fungovalo... ?

00

Odpovědět

Jak by řekla naše učitelka
Jak to nemůžeš chápat ? Vždyt je to uplně logický.

40

Odpovědět

nic jsem nepochopila, ale ze všeho toho točení jsem se málem pozvracela... 10/10

101

Odpovědět

podľa záveru si práve myslím, že sa to na komunikáciu dá použiť. Spin HORE = 1, spin DOLU = 0. V bode A sa udeje 0011011010011000010110. Ak ja som v bode B, okamžite viem, že v bode B mám 1100100101100111101001 čo však nie je tá správa, ktorú poslal odosielateľ. Ale to už len stačí invertovať, a viem, čo sa stalo v bode A.

30

Odpovědět

To máš sice pravdu, ale tímto způsobem nemůžeš přenést žádnou informaci, protože ty 1 a 0 získáš náhodně.
Dejme tomu, že chceš tímto způsobem chceš přenést jednoduchý řetězec 10011. Na místě A změříš první spin a získáš 1, takže na místě B získají 0 a vědí, že to mají invertovat a brát to jako 1. Ale pak změříš druhý spin a získáš zase 1... A to je problém, protože chceš přenášet 0. A teď co s tím? Ignorovat tohle měření? Ale v tom případě to musíš druhé straně nějak dát vědět, což už zase nadsvětelnou rychlostí nejde.
Takže ano, mohl bys vědět, co za měření získali na druhé straně, ale to je tak vše. Žádnou užitečnou informaci ti to nepřinese.

321

Odpovědět

+MithrilMezigalaktická loterie by mohla posílat svý losování i na kolonii.

150

Odpovědět

+MithrilSpin přeci ovlivňovat mohu, ne? Derek ve videu říkal, že pokud je kupříkladu detektor natočen vzhledem k ose otáčení částice o 60° po směru hodinových ručiček, bude s pravděpodobností 3/4 změřen spin směrem dolů.
A to, že spin řízeně měním tímto způsobem jen s účinností 3/4 případů by podle mého názoru neměl být důvod proč informaci nelze přenést – je to jako bychom měli abecedu o dvou písmenech a holt by vznikla chyba přenosem asi každé čtvrté.
V čem je tedy skutečně problém?

32

Odpovědět

+MithrilMakedonec: Totiz abys mohl takto posilat zpravy nejprve jednim smerem. Musis znat spin castice pred jejim ovlivnenim. Rekneme, ze si z toho duvodu zmeris nejprve horizontalni spin. Znas ted orientaci castice i jeji spin. Ted pokud bys ale chtel jeji spin zmenit (rekneme, ze castice ma spin 1, ale ty chces prenest 0) jsi schopny zmenit jeji spin jen zmenou orientace mericiho zarizeni. Jenze aby prenos fungoval, musi byt mereni na prijimaci orientovane stejne. A neexistuje zpusob, jak dat prijimaci vedet, jak ma orientovat svoje mereni nadsvetelnou rychlosti. Kdyby existoval, byl by problem nadsvetelne komunikace vyresen uz jeho existenci.

10

Odpovědět

+MithrilJask: Dobrý den, mockrát vám děkuji za odpověď, ale stále jsem ještě neprokoukl.
Když si přednastavím orientaci detektorů ještě před posíláním zpráv nic tím přece nenarušuji (mluvím tedy o dvou detektorech). Před pokusem jsem se s kamarádem od levého detektoru domluvil, že mi bude posílat binární zprávy, přičemž spin nahoru změřený u mého detektoru znamená 1 (opačně 0). Každý je na jedné straně od atomu, který emitoval dvě provázané částice, rychlostí světla ke každému přiletí jedna z nich, akorát k levému o chlup dříve. Dejme tomu, že mi kamarád chce poslat "0". Kdyby detektor nechal rovnoběžně s osou otáčení, bylo by skutečně stejně pravděpodobné, že mi přijde "1" jako "0", ale on detektor natočí na 2 hodiny, takže bude pravděpodobněji změřen s orientací nahoru (v poměru případů 3/4). Já jsem si mezitím nastavil detektor na 12 hodin a letí ke mě částice, která má opačný spin, než částice mého kamaráda - což je s pravděpodobností 3/4 částice se spinem dolů. Můj detektor nejspíš změří, že částice, která jím prošla měla opačný spin - spin dolů - přítel mi tedy poslal číslo "0".
Předem děkuji za odpověď a omlouvám se za svou nechápavost.

00

Odpovědět

+MithrilA co mít dvě sady částic, z nichž by jedna symbolizovala jedničky a druhá nuly? Myslím posílat informace už samotným měřením?

34

Odpovědět

+MithrilJK: To už nesouvisí s otázkou, jestli lze tímto způsobem přenášet informace nadsvětelnou rychlostí.

10

Odpovědět

+MithrilMám takovou teorii jednosměrné komunikace: Ten jeden řekne vše a ten druhý si vybere co bude poslouchat...
Dá se to aplikovat i zde dejme tomu že se nastaví obě měřící zařízení na stejnou polohu, ve které se dá poslat nějaká zpráva. ten jeden ji pošle s tím že si "vymyslí" několik variant odpovědí. Dejme tomu že se člověka na druhé straně galaxie zeptáme jestli chce párek v rohlíku s kečupem nebo hořčicí... předpokládáme tedy 2 odpovědí buď "párek" nebo "hořčice" takže si při druhém měření nastavíme jednu z těchto variant a buď bude odpověď to oné slovo a nebo bude opakem toho druhého. (to lze samozřejmě zkombinovat s teorií kterou má "makedonec" tedy že by za zprávou byl text v němž by bylo zhruba každé čtvrté slovo špatně)
Teď mě tak napadá že by se tím dalo posílat písmeno po písmenu v binárním jazyce a to tak že každé písmeno by se napsalo 10x (pro jistotu) a z těchto 80 znaků by se dalo dohromady 1 písmeno. Než byste si napsali se známými jak se mají asi už by vám doručili ten párek v rohlíku.

00

Odpovědět

+Mithril...a nebo tu hořčici. Samotnou.
;)

00

Odpovědět

+Chyba: Zadejte prosím požadované údaje (jméno, email).Proc se patlat s horcici a kecupem kdyz ani nevime jak poslat samotnou 1 a 0. Zbytecne se tim zavadi dalsi slozitost do uz tak sloziteho problemu.

Je tady chybna myslenka, ze nejakym zpusobem urcujeme smer spinu. Jedine co muzeme urcit je, jak jej zmerime a od toho se teprve odviji pravdepodobnosti, jaky spin se nameri. Zadna informace se neprenasi, jedine co vime je, ze kdyz A nameri 1 tak B nameri 0 a naopak.

Prirovnani: Podobne, jako kdyz vidime(namerime) slunce na obloze, tak vime ze u Dereka v australii slunce neuvidi. To zda je slunce ci neni na te obloze nijak neovlivnime (jen to narozdil od spinu muzeme predpovedet). Nemuzeme tedy to pouzit jako prostredek ke komunikaci.

30

Odpovědět

Michio Kaku - Fyzika Nemožného

21

Odpovědět

Věc se má tak, že tyto informace jsou náhodné, a proto bezcenné. Skutečné zprávy takhle určitě přenášet nejdou. Představte si, že vaše přítelkyně nosí buď zelenou podprdu a červené kalhotky nebo naopak, když vidíte jen jednu část spodního prádla, např. červené kalhotky, okamžitě víte, že podprda bude zelená, takto jste získali informaci rychleji než světlo, získat informaci a přenést ji jsou ovšem 2 rozdílné věci. Zprávu, která obsahuje nenáhodnou informaci nelze.

255

Odpovědět

Minusy asi od lidi, co to nepochopili ani takhle :D ;)

202

Odpovědět

A jaký mělo asi smysl natáčet to měření třeba o 60° ? Tím že si pomůžeš k náhodě ji částečně definuješ....

10

Odpovědět

+0oqNatáčet měření nemá smysl. Žádné náhodě se tím nepomůže!. Jen se na to prostě dívaš pod jiným úhlem. Je to jako když blbě měřím, nebudu vědět už vůbec nic.

00

Odpovědět

Z části jsem to chápal, ale pak už jsem se začal ztrácet. Jinak řečeno při takových videích zjišťuji leč nerad, že jsem úplně blbej :-D

510

Odpovědět

takhle sem to video vnímal já :D https://www.youtube.com/watch?v=PH54cp2ggFk

191

Odpovědět

Mám trochu v krvi, tak omluvte mírné nepřesnosti. Toto jsou informace, které jsem zdlouhavým a bolestným se dotazováním vymámil z docenta specializovaného na kvantovou fyziku:

Provázanost nelze nijak použít přímo na komunikaci, ta problematika "proč ne" je sviňsky složitá, a člověk by musel sakra dobře rozumět všem principům, ale každý nápad doposud byl sepsut tím či oním principem. Lze ale provázanosti využít pro vytvoření klíče, který znají jenom účastníci komunikace (zpráva zakódovaná pomocí neznámého klíče je pro třetí stranu nerozluštitelná při použití dobrého zašifrování). Tato možnost ale existuje jenom teoreticky, protože prakticky to hatí sviňská nestabilita kvantových stavů. Tato nestabilita momentálně je i hlavním problémem a překážkou pro sestrojení kvantového počítače.

Lze ale využít kvantových vlastností částic pro komunikaci tak, že je možné poznat, zda vás někdo odposlouchával (v praxi to opět nefunguje na 100%, ale je to "setsakra" blízko). Nějaké mašinky na kratší vzdálenosti (myslím mi bylo řečeno max. pár kilometrů) už jsou dokonce k dostání na trhu (ale není to moc levné).

Další dotazy bych vás prosil, abyste směrovali na Stephana Hawkinga, to je asi osoba, která má momentálně nejlepší ponětí o kvantové mechanice spolu s teorií relativity, jelikož pracuje právě na vytvoření fyziky, která funguje na pomezí těchto dvou lehce si protiřečících teorií (jak už ostatně bylo naznačeno ve videu).

130

Odpovědět

Dobře že mluvíš o šifrování: to byla v podstatě jedna z prvních věcí, co mě napadla po dokoukání. Za pomocí kvantových párů půjde vytvořit v podstatě neprolomitelný symetrický klíč k symetrickým šifrám (tzn.: obrovské zvýšení rychlosti šifrované komunikace, (samozřejmě pokud měření spinu mohou probíhat dostatečně rychle(nejsem fyzik, technice měření nerozumím, od toho se to bude dost odvíjet))). Podmínkou samozřejmě bude vytvořit jeden pár těchto klíčů před začátkem komunikace a předat jej oběma stranám ale pak máš v podstatě 100% jistotu (pokud vygeneruješ dostatek dat z měření samozřejmě :),... ideálně můžeš zvlášť hashovat každý znak ascii 256bity a je to neprolomitelný) že získáš nikoliv pseudonáhodné číslo ale... jak se říká číslu, které je zcela náhodné ale existující ve dvou exemplářích? bipolárně náhodné číslo? dejme tomu :) ... tohle až dá někdo do kupy, tak mu rozvětky všech zemí urvou ruce :D

00

Odpovědět

Video jsem samozrejmne cele dokonale pochopil. Ted si jdu namazat chleba s marmeladou :-D

1210

Odpovědět

no a co kdyz ty castice, jelikož jsou provazane, maji nejaky algoritmus tech spinu tak, ze jsou vzdycky opacne... takze vlastne ta nahoda neni uplne nahoda... a zadna informace se tam neposila, proste jsou vzdy v protikladu a vi to, protoze byly kdysi spolu..

24

Odpovědět

Tak to, co říkáš, je vlastně pravda. Je tam vysvětlené, že dvě provázané částice MUSÍ mít opačný spin. Spíš se řeší úplně jiný problém a to ten, že by tohle znamenalo šíření informace rychleji, než světlo, což je ve světě fyziky celkem průser. :-)

01

Odpovědět

+DanielThorjo, jenze ja rikam, ze zadna informace se nešíří, že už tam je a ted když to píšu tak mi dochází, že tam říka, že to si myslel einstein a že to vyvrátili.. okej, stahuju se :d

20

Odpovědět

+DanielThorO přenosu informace rychleji než se pohybuje světlo nám to ale neříká nic ;)

10

Odpovědět

+DanielThorV tomhle problém není. Je to jako když ztratím botu. Pohledem na tu co mám, ihned vím, jakou jsem ztratil, ať je libovolně daleko.

00

Odpovědět

no veď to je tá utajená informácia o ktorej hovoril Einstein a ktorá sa vyvrátila pokusom

20

Odpovědět

Video jsem přestal chápat v čase 00:00

95

Odpovědět

Ze Zeměplochy
Jak tvrdí filozof Li-tin O'Wevidle, jediná věc, která je rychlejší než obyčejné světlo, je monarchie. Svou teorii zdůvodňuje O'Wevidle takto: V zemi může být jen jeden král a tradice vyžaduje, aby mezi jednotlivými panovníky nebyla žádná mezera, takže když zamře král, musí pravomoci přejít na jiho dědice okamžitě. Li-tin tvrdí, že z toho zákonitě vyplývá, že musí existovat jakési elementární částice - králony, nebo možná vladařony, které jsou toho příčinou. Samozřejmě, někdy se to nepodaří, to když letící králony narazí v letu na antimonarchon nebo republikon. Li-tin O'Wevidle chtěl tento objev využít k vysílání zpráv, měl nesmírně ambiciózní plány, které dokonce zahrnovaly opatrné mučení menších králů s úmyslem modulovat vysílaný signál, ale k jejich dalšímu rozvinutí už nedošlo, protože v té chvíli bar zavíral.

581

Odpovědět

Li-tin ovsem zapomel na pamatecni rychlost tmy - ta je vyssi nez rychlost svetla - vsude kam svetlo dorazi je tma uz davno...

211
Další