Můžeme si vylepšit geny?

Vsauce, já jsem Jake.
Jak by se vám líbilo být lepší? Nemůžeme si vybrat,
se kterými geny se narodíme, mezi těmi 6 miliardami písmen,
která z nás dělají ty, kým jsme, ale co kdybychom mohli? Nemůžeme si zatím měnit DNA
jako v sérii Bioshock, kde plazmidy, genová tonika a vigory
umožňují měnit geny natolik, že můžete střílet včely
nebo elektřinu. Co si takhle zvýšit
sílu nebo rychlost, nebo zlepšit mysl?

Můžete si vylepšit geny? Měli bychom začít tím, jak vyléčit
genetické choroby, kterými lidé trpí, s použitím genové terapie. Pojďme si to vysvětlit
s ASAP Science. Jednoduše řečeno, genová terapie
přidává do vašich buněk novou DNA, aby opravila nebo nahradila
zmutovaný gen. Tato DNA se umístí do viru,
který ji doručí do buňky.

Virus se připojí k buňce
a vloží do ní genetický materiál, který nahradí poškozený gen. Genovou terapií se dají léčit nemoci
jako je těžká kombinovaná imunodeficience, leukémie nebo Leberova
kongenitální amauróza, nemoc způsobující ztrátu zraku. Když dokážeme nahradit některé geny,
můžeme vylepšit i ty vlastní, abychom třeba byli silnější? Už se nám to tak trochu povedlo.

U myší. Říká se jí
Schwarzeneggerova myš. Vědci navrhli gen,
který kóduje bílkovinu IGF-1, která způsobila přírůst
svalové hmoty o 40 %. I když stárnuly, měly sílu,
jako by byly stále mladé. Co když ale budeme chtít rychlost? Na to máme zase jiné myši. Dostaly gen kódující bílkovinu
pálící tuky a vznikla maratónová myš, která může běžet rychleji
a dvakrát dál než normální myš.

Pak je tu ještě myšlení. Roku 1999 vědci z univerzity v Princetonu
geneticky upravili myš jménem Doogie, ve snaze zvýšit její inteligenci
vložením genu NR2P, který stimuluje
receptory v hipokampu. Tyto myši měly
zlepšenou schopnost učení. Když tyto myši stárnuly, jejich inteligence se neměnila na rozdíl od normálních myší,
kterým se myšlení postupně zhoršuje.

Síla, rychlost a inteligence
jsou jen příkladem z mnoha genetických modifikací
vyzkoušených na zvířatech. Máme kozy
schopné vyrábět pavoučí vlákno, hypoalergenní kočky a spoustu zvířat,
která svítí ve tmě. Moje oblíbená je světélkující rybička. Byly to jedni z prvních GMO živočichů
prodávaných jako domácí zvířata.

Svoji barvu získali
s genem pro fluoreskující protein, který se vyskytuje
u medúz nebo korálů. Tyto rybičky jsou vlastněny
soukromou společností. Když dokážeme vylepšovat
zvířata a prodávat je, zajdeme si brzy
do obchoďáku pro geny, které si aplikujeme,
aby z nás udělaly siláky? Tak jednoduché to bohužel není. Řekněme, že chcete být vyšší.

Máme přes 180 genů,
které se podílejí na výšce těla. Které z nich tedy změnit? Navíc neumíme přesně určit,
kam se nový gen zařadí, takže by mohl ovlivnit i jiné geny. Například ze třiceti pacientů
léčených genovou terapií kvůli těžké kombinované
imunodeficienci jich pět dostalo rakovinu. Při testech na lidech si nemůžeme dovolit
chybovat jako při testech na zvířatech.

V současnosti do sebe nemůžeme
napíchat genetické zlepšováky a očekávat okamžité výsledky
jako v Bioshocku. Přírodní výběr ale není
jen o síle nebo rychlosti. Jde o to, kdo se jak dokáže
přizpůsobit svému prostředí. A my už žijeme v době, kdy si můžeme
prostředí přizpůsobit svým potřebám. V tomto procesu je jednou
z nejdůležitějších vlastností inteligence. Je tedy možné nějak zvýšit
inteligenci našich potomků? Zjistíte to ve videu od ASAP science,
odkaz najdete pod videem.

A jako vždycky... Díky za sledování. Překlad: Zarwan
www.videacesky.cz