Co prozrazují dvojčata o genech?

Thumbnail play icon
76 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:29
Počet zobrazení:2 498
Zajímalo vás někdy, nakolik geny ovlivňují naše chování, priority nebo třeba hubnutí? Díky dvojčatům, obzvlášť těm jednovaječným, toho o našich genech a jejich vlivu mohou výzkumy dokázat mnoho. Podívejte se s námi, jak moc mohou dvojčata pomoci vědě!

Přepis titulků

Jaký máme vliv na naši cestu životem? Je náš osud předurčen našimi geny? A můžeme se jen pohybovat v předurčených kolejích, aniž bychom je měnili? Můžeme to zjistit například díky jednovaječným dvojčatům, ta totiž mají obě stejné geny. Obzvlášť zajímavá jsou dvojčata, která byla krátce po porodu oddělena a pak vyrostla v odlišných rodinách. První, kdo taková dvojčata zkoumal, byl Thomas Bouchard.

Začátkem 80. let minulého století představil své výsledky veřejnosti. Jeho nejznámějšími dvojčaty byli tzv. Jim twins. Jim Lewis a Jim Springer byli rozděleni a znovu se setkali až ve věku 39 let. Oba kouřili cigarety stejné značky, dočasně pracovali jako zástupci šerifa a pojmenovali své psy Toy. Oba byli dvakrát ženatí, nejdříve s Lindou a pak s Betty. A oba pojmenovali prvního syna James Allan.

A nejraději trávili léto na pláži na Floridě. Zarážející podobnosti. Mohly to vše dávno předtím určit geny? I jiná sjednocená jednovaječná dvojčata mají mnoho společného. V roce 2006 německá televize divákům představila dvojčata Cornelii a Ulrike. Ty se narodily v roce 1969 v NDR a adoptovaly je dvě různé rodiny. To byl v 60. letech 20. století běžný postup. Vyrostly, aniž by se znaly.

Ve 14 se Ulrike dozvěděla, že má dvojče. Hledat ji ale začala až o několik let později. Úspěšně. Znovushledání sester po 26 letech. Jak vypadáš? Mám modré oči. Já taky. Blonďaté vlasy. Já taky. Všechno bylo prostě stejné...

Jen tak mimochodem jsme si povídaly, co máme v obýváku. Popsaly jsme všechno zařízení, šlo nám jednoduše o náš vkus a pak jsem jen tak řekla, že mám v obýváku figurínu. A slyšela jsem jen: „Já taky!“ To jsou konkrétní případy. Vědci zkoumající dvojčata našli nezvratné důkazy genetického vlivu na nás všechny. Například v USA na jednovaječných bratrech zkoumali, jakou roli hrají geny při tloustnutí.

Dvojčatům servírovali každý den o 1000 kalorií víc, než potřebovala. A to dělali celkem 100 dní. Všechna dvojčata přibírala, a to vždy stejně jako jejich bratři. Jedna vážila víc jen zhruba o 6 kg, zatímco jiná dvojčata přibrala 14 kg. I rozložení tuku v těle je u dvojčat velmi podobné. Pro vědce z toho jasně vyplývá, že i genetické faktory ovlivňují, kolik kalorií tělo spálí a kolik z nich se ve formě tuku v těle uloží.

Jiné studie ukazují, že geny hrají rozhodující roli i v konzumaci alkoholu a kouření. Dokonce i touha po vzrušení a dobrodružství je ve velké míře daná. Dráhu našeho života mají zřejmě pevně v rukou geny. V novinách to je černé na bílém: 80 % naší tělesné výšky je zděděných. Znamená to, že když někdo měří 175 cm, tak 140 cm z toho zdědil a zbylých 35 cm se dá odůvodnit stravováním a způsobem života?

Tak jednoduché to není. Vědecký postup ukazuje švédská studie na dvojčatech. V ní měřili více než 6000 dvojčat. Jednovaječná i dvojvaječná. Všichni dohromady měřili v průměru 179 cm, ale samozřejmě byli někteří vyšší a jiní menší. Otázkou je, zda jsou rozdíly mezi nimi dané geny, nebo prostředím.

Jednovaječná dvojčata mají stejné geny. Kdyby rozhodovaly pouze geny, musela by být vždy stejně vysoká. To ale nejsou. V této švédské studii se jednovaječná dvojčata lišila průměrně o 2 cm. Tento rozdíl způsobuje jen prostředí. Dvojvaječná dvojčata se lišila o 5 cm. U nich hrají roli geny i prostředí. Ale co to znamená pro všechna nedvojčata?

Komplikovaným matematickým výpočtem to vědci mohou zjistit z různých údajů jednovaječných i dvojvaječných dvojčat. Došli k výsledku, že 80 % je podmíněno geneticky. 20 % pak určuje okolní prostředí. To však neplatí pro celou výšku, ale jen pro odchylku od průměrné výšky. Jak velká může být tato odchylka v konkrétním případě, ukazují jednovaječná dvojčata. Průměrně se svou výškou mezi sebou liší o 2 cm, rozdíl mezi nimi však může být i mnohem větší.

Například může mít jedno z dvojčat v děloze náhodou méně živin než to druhé, pak se narodí o tolik menší, že ten rozdíl už nikdy nebude moct dohnat. Výsledkem bude velmi odlišná výška i přes shodnou genetickou výbavu. Kromě toho výrok o zděděných 80 % neplatí pro každého jednotlivce, ale pouze pro průměr početné skupiny. Shrnutí: Náš život vůbec není natolik předurčen geny, jak si někdy myslíme. Video už skončilo a vy jste pořád tady!

To znamená, že milujete vědu a musíte ji bez debat odebírat, tak klikněte na zvoneček! Překlad: lenkaz www.videacesky.cz

Komentáře (2)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Nerovný souboj s geny, je to jako s dietou, bojovat můžete dokud nespočinete a jste zpátky, surprise, "to jsem já tvoje maminka". Nebo "lidi se nemění".

01

Odpovědět

Proto je nutno změnit prostředí a svůj přístup natolik aby to už skoro nebyl boj a vzláště ze začátku se smířit s krátkodobími porážkami. nemluvě o stabí pozitivní motivaci

20