Dokážete to vyřešit?

Dám vám sekvenci tří čísel. Mám pravidlo,
kterémi se ta čísla řídí. Chci, abyste na to pravidlo přišli. Ale získat informace můžete
jen vyslovením vlastních tří číšel, na které vám řeknu,
jestli jsou podle pravidla. Pak můžete hádat pravidlo. - Je to fér?
- Jo. Tady jsou tři čísla.

Dva, čtyři, osm. Dva, čtyři, osm. Nemusíte pokračovat,
můžete navrhnout vlastní. Cokoliv chcete
a já řeknu ano, nebo ne. Dva, čtyři, osm? Šestnáct, třicet dva... Šestnáct, třicet dva a... Šedesát čtyři?

Ta jsou podle mého pravidla. - Jaké je to pravidlo?
- Násobení dvěma. To není moje pravidlo. - Cože?
- Není. Ale můžete mi dát další tři čísla. Tři, šest, dvanáct. Tři, šest, dvanáct. Ta jsou podle mého pravidlo.

Deset, dvacet, čtyřicet. To je podle mého pravidla. - Pořád násobím dvěma.
- Já vím. Vím, co děláš. A je to podle mého pravidla. Ale není to to hledané pravidlo. Pět, deset. Deset, dvacet.

Je podle pravidla. - Sto.
- Dvě stě, čtyři sta. - Je podle pravidla.
- Pět set, tisíc, dva tisíce. Je podle pravidla. Mám pokračovat? Tak už mi to řekneš, nebo co? Jdu na to špatně? Je to v pohodě.

Ale jdeš na to jako většina lidí. Mysli strategicky. Chceš informace.
Já mám ty informace. Cíl tří čísel je zjistit,
jaké to je pravidlo. Dobře, dám ti čísla,
které si nemyslím, že jsou správná. Uvidím, co řekneš. Takže řeknu dva, čtyři, sedm. To sedí.

Takže to může být cokoliv? Je tvoje pravidlo,
že to může být jakékoliv číslo? Takže je všechno správně. - Ne.
- Sakra. Ale jsi na správné cestě. Dej mi tři čísla. Tři, šest, devět. Je podle pravidla.

To nebylo podle mého pravidla. A to je dobře. - Pět, deset, patnáct.
- Je podle pravidla. - Vážně?
- Jo. To nechápu. Jedna, dva tři. Jedna, dva, tři. Podle pravidla.

Co sedm, osm, devět? Je podle pravidla. Osm, šestnáct, třicet devět. - Podle pravidla.
- Skvěle. Ale nejsi k němu o nic blíž. Chci, abys ho našel. Co třeba jedna, sedm, třináct? - Je podle pravidla.


- Co? - Jedenáct, dvanáct, třináct.
- Následuje. Deset, devět, osm. - Není podle pravidla.
- Deset, devět, osm už ne. Takže je to vše vzestupně? Hoří. Placák. Jo, jste první, zvládli jste to. Správně, to je ono.

Vzestupná čísla. Vzestupná čísla. Jedna, dva, tři... Deset, patnáct,
dvacet pět, je to jedno. Jakákoliv čísla seřazená vzestupně. Toto video byla inspirované
knihou Černá labuť od Taleba. Černá labuť je metaforou
pro neznámé a nečekané. Ve Starém světě si mysleli,
že všechny labutě jsou bílé.

Takže u každé bílé labuti
jste si řekli, že to bude dobrá teorie. Ale nemůžete označit
teorii jako pravdivou. Když lidé objevili Austrálii,
objevili i černé labutě. Zajímavé bylo,
že každý na začátku přišel s pravidlem a pak navrhoval jen čísla,
která do něj seděla. Doufal jsem,
že navrhnete čísla, která nebyla podle pravidla. Vašeho ani mého.

Chtěl jsem,
abyste nepotvrzovali, čemu věříte. Vždy se ptáte tak,
abych vám řekl ano. Snažíte se to tím zjistit. Ale místo toho chceme to ne. Chcete ne,
protože vám dá více informací. To je pravda. Dává to velký smysl. A to je důležité na vědecké metodě.

Snažíme se naše teorie vyvrátit. A když to nedokážeme, řekneme si, že na tom musí
být něco opravdu pravdivého o naší realitě. Měli bychom to
dělat i pro sebe, jestli něčemu věříte,
měli byste se to snažit vyvrátit. Až pak si nebudete
nic namlouvat a zjistíte pravdu. Překlad: Šaman Bobo
www.videačesky.cz