První auto na světě

Za chvíli budu
řídit první auto na světě. Vynalezl ho Karl Benz
a patentoval ho v roce 1886. Samozřejmě je to replika. Spolupracuji s Mercedesem, abych udělal video
o bezpečnosti v autech. Tady moc bezpečno není. To přijde později. - Jsi připravená?


- Ano, věřím ti. Super! Právě řídím první
motorové vozidlo na světě. Jak při patentu
tento vynález nazval? Patent-Motorwagen. Tohle je benzínová nádrž. Tehdy jste si mohli
koupit benzín jen v lékárnách. Nebojte,
neprodávali ho jako lék, ale jako čistič,
odstraňovač skvrn.

V Německu se pořád říká
Waschbenzin neboli mycí benzín, ale nikdo neví,
proč se tomu tak říká. Benzovi záleželo na bezpečí, jeho zapalování je velmi moderní, protože je tam baterie,
což tehdy nebylo obvyklé. Zapalovat směs benzínu a vzduchu
je samozřejmě bezpečnější pomocí jiskry než zapalovat to vzadu
pomocí otevřeného ohně. Nejdůležitější část
je samozřejmě válec s pístem.

Píst se pohybuje
dopředu a dozadu. Je to jednoválcový motor. Ano, jednoválcový. Tohle je nádrž na vodu. A samozřejmě je
důležitá i nádrž na olej. Je velmi důležité to promazávat,
protože je všechno odkryté a pokaždé se použije hodně oleje, což je pro mé
kolegy dost otrava uklízet.

Tohle je rozvodový řemen. Zároveň je to ale i brzda. Je vyroben z kůže, takže se
časem může opotřebovat. Setrvačník
potřebujeme k zažehnutí motoru, abychom mohli nastartovat. Je to opravdu jednoduché,
moc věcí tu není. Tady je řídicí klika. Tohle je plyn a zároveň i brzda.

- Zařadila jsi rychlost.
- Ano. Je to dost rychlé. Může to být i... Nejvyšší rychlost byla
šestnáct kilometrů za hodinu, tedy deset mil za hodinu. Je rychlé. Rychlejší, než jsem čekal. Jen o 16 let později toto
auto jelo 80 kilometrů za hodinu.

Tohle z roku 1928 už dokázalo jet
192 kilometrů za hodinu. Do roku 1938
byla auta neskutečně rychlá. Toto auto nasadilo
rekord 432,7 kilometrů za hodinu. To je skoro 270 mil za hodinu. A řidič,
který chtěl rekord pokořit, stejného dne zemřel. A dodnes to auto nikdo
na veřejné silnici nepřekonal.

Automobil znamenal
revoluci v dopravě. Umožnil lidem cestovat
rychleji než kdykoliv předtím. Ale také
vytvořil fyzikální problém. Když se pohybujete rychle
a potřebujete zastavit nebo narazíte, musíte velmi rychle decelerovat. To na lidi uvnitř
působí obrovskou silou, která může způsobit i smrt. A čím víc se auty
jezdilo a čím byla rychlejší, množství smrtelných
nehod se zvyšovalo.

Nejvyšší bylo
ve vyspělém světě v 70. letech. Ale pak se vědci
a inženýři zhostili této výzvy a našli způsoby, jak upravit auta,
aby těchto zranění ubylo. Auta se začala běžně testovat
nárazem v pozdních 50. letech. Je na tom ohromující,
že ještě nepřišli s figurínami. Proto v nárazových testech
auta řídili sami vědci a inženýři.

Lidé jako já začali
nejdříve testovat na sobě. Jak velkou akceleraci
člověk vydrží bez zranění, dnes by to samozřejmě nešlo. Když konečně
začali používat figuríny, pak už lidé
nemohli řídit to auto, takže ho museli pohánět jinak. Používali tedy
rakety naplněné párou, aby auto mohli dostat
do všech možných druhů nárazů.

Jedna z prvních
takto vytvořených inovací byly v roce 1959 deformační zóny. To znamená součástky
vepředu a vzadu v autě, které náraz zdeformuje. Když jsem o nich slyšel jako malý, myslel jsem si,
že to bezpečnost nemůže zlepšit. Proč by se mělo to auto zničit? Ale smyslem je zvětšit vzdálenost,
ve které probíhá decelerace.

Tím se zmenší i velikost decelerace, což zmenší i síly
působící na pasažéry. A to zachraňuje životy. Toto vozidlo prodělalo čelní
náraz při 60 kilometrech za hodinu do deformující se bariéry. Tomuhle říkáme deformační zóna. A tohle je ten nosník,
který se měl deformovat? Přesně tak.

Tohle deformací
sebere nárazu hodně energie. Místo pro pasažéra je
vyrobené z různých druhů oceli, jsou to velmi
pevné a odolné materiály. Čím blíž se dostáváme k pasažérovi, tím jsou pevnější. Jeden z největších
problémů je Newtonův první zákon. Podle něj všechno v pohybu
zůstane v konstantním pohybu. Takže když auto narazí,
lidé uvnitř si zachovají rychlost, proletí čelním sklem,
a když narazí na silnici, velmi rychle decelerují.

Proto jsou pásy tak důležité, zajistí, že zůstanete
ve vozidle a zpomalíte s ním. Když byly pásy novinkou, byly možností,
za kterou se platilo navíc. Ale když jsme si uvědomili,
kolik životů zachrání, staly se standardem
a dnes jsou povinné.

Airbagy byly poprvé uvedeny
na trh Mercedesem v roce 1981. A jejich účel je podobný. Při čelním nárazu nechcete,
aby pasažérova hlava narazila do volantu. A airbag tuto akceleraci
prodlouží na větší vzdálenost, a tudíž ji zmenší. Tím chrání pasažérovu hlavu. Můžete si i všimnout
této malinké mezery. Ani tam nejde strčit prsty.

Takže volant se také deformuje? Přesně tak.
A je to tak plánované. Když působící síla
překročí určitou hranici, řidič od sebe
odtlačí volant včetně airbagu, což zmenší energii nárazu. A jako inženýr
těchto systémů je vaším cílem připoutat řidiče a pasažéry co
nejsilněji a nejtěsněji k autu. Aby měli co nejvíce času zpomalit.

Pásy, deformační zóny
a airbagy jsou pasivní ochranou. Jsou pasivní,
protože fungují až při nehodě a snaží se jen zmírnit akceleraci. Ale existují i aktivní systémy. Například
protiblokovací systém či ABS, který Mercedes
uvedl na trh v roce 1978. Jeho smyslem je
poskytnout lepší ovládání, abyste se nehodě dokázali vyhnout.

ABS funguje tak,
že kolům umožní se točit spíš než zastavit a dostat se
do smyku jako u tradičních brzd. Takže s ABS se kolo roztočí, pak se zase zabrzdí, znovu se roztočí, zabrzdí, a když toto rychle opakuje, kolo se dál točí po zemi
a zachovává si tření oproti silnici.

To tření zvyšuje, díky čemuž je auto lépe
ovladatelné a lépe brzdí. ABS tedy bylo
ohromné zlepšení oproti minulosti. Díky těmto inovacím
jsou auta mnohonásobně bezpečnější. Ale lze udělat i víc. A u Mercedes Benz mi ukázali
novou inteligentní technologii, kterou vyvíjí právě teď,
aby zvýšili bezpečnost. Udělal jsem o tom sérii videí,
která vyšla na kanálu Mercedesu.

Klikněte sem a podívejte se. Za chvíli bude krizová zatáčka. a zkusíme Pre-Safe. Přibližujeme se. Můj bože! Asi jsem měl brzdit. Dnes jsem byl
ve více nehodových situacích než za celý život předtím.