Proč jezdíme vpravo?

Kašleme na váš metrický systém, kašleme na vaši korunu a rozhodně kašleme na cvičení. Různé země jezdí na různých stranách silnice. Příběh začíná dávno před jakýmikoliv auty, když jsme se procházeli jako banda pitomců. Archeologové našli vydlážděné silnice staré až 6000 let. Ale největší silniční síť byla postavená Římany. Do roku 200 n.

l. vládli v podstatě celé Evropě, včetně Británie. A protože postavili silnice, každý musel dodržovat jejich pravidla. Víme, že většina lidí jsou praváci. A pro většinu praváků je mnohem jednodušší nasednout na koně zleva. A nechcete to dělat v provozu, takže lidé začali nasedat na levé straně silnice. Jízda vlevo je také mnohem jednodušší, když chcete tasit meč, pokud se někdo chová agresivně nebo jako kretén. Díky Římu cestovala většina Evropy vlevo asi 1800 let. Dlouho poté, co říše padla.

Ale dnes většina Evropy cestuje vpravo. To proto, že jeden týpek chtěl být za kreténa. Napoleon měl Napoleonův komplex. Jeho cílem bylo vytvořit největší impérium vůbec. Součástí toho bylo, aby všichni jezdili po jeho. Musel se zbavit římského stylu a donutit všechny jezdit vpravo. A lidi si říkali: "Už jsi k nám vpadl. Vyhrál jsi. O co jde?

No nic. Stejně musím za ženou. Je to fakt kus víš čeho." Ale jediné místo, kam se Napoleon nedostal, byla Anglie. A aby Napoleona naštvali, uzákonili cestování vlevo. Jo, je tu směrnice z roku 1773, která naznačovala, že to udělali, ale oficiálně se to stalo dálničním zákonem až v roce 1835. Když Britové a Francouzi kolonizovali svět, přinesli s sebou své zvyky.

A proto, když byla země francouzskou kolonií, jako třeba Vietnam nebo Maroko, tak řídili napravo. A pokud to byla britská kolonie, jako Austrálie nebo Indie, tak nalevo. Ale jedna britská kolonie na to kašlala. Amerika byla velká jako kráva. A muselo se převážet dost věcí na velké vzdálenosti. Malý koňský vozík by to nezvládl. Chtělo to pořádné vozy.

Dvou, čtyř nebo dokonce šestispřeží bylo normou. Takže máte vůz. Kde budete sedět? Protože jste dost možná praváci, budete sedět na levém zadním koni, protože je pak snadnější bičovat zvířata vaší pravačkou. A protože sedíte vlevo, pojedete vpravo, abyste nenabourali v protisměru. Amerika začíná jezdit vpravo.

V polovině 19. století jsme začali dláždit naše cesty. Vykopali jsme kanalizační příkopy na každé straně. Jezdci nechtěli riskovat, že spadnou do příkopu, tak začali sedět vpravo. Takže teď sedí vpravo a jedou i vpravo. A když se objevila první auta, nic se nezměnilo. První americká auta byla všechna s volantem napravo. Dokonce i první auto Henryho Forda, Model A z roku 1903, mělo volant na pravé straně.

Ale v době, kdy byl navržen Model T, bylo na silnici dost aut, takže být na straně dopravy bylo mnohem důležitější než být u kraje silnice. A tak na Modelu T přemístili volant doleva. Ford prodal za 18 let téměř 15 miliónů Modelu T, takže to začali dělat i ostatní. A co Japonsko?

Nikdy nebylo britskou kolonií a Napoleon se tak daleko nedostal. Stejně jako Římané, začali i Japonci jezdit z podobných důvodů vlevo. V polovině 19. století potřebovali nějaké železnice. Takže požádali Velkou Británii o pomoc. Pravě v tomto období modernizace se to stalo oficiálním. Japonsko bude jezdit vlevo. Ne ve všech zemích to šlo tak hladce. Švédsko nebylo spojeno s Napoleonem během jeho vlády, takže se nikdy nemuseli vzdát římské tradice cestování vlevo.

Na koni to nebyl problém. Ale asi o 150 let později 90 % Švédů řídilo levostranná vozidla v zemi, kde se jezdí vlevo. A to vedlo k abnormálně vysokému počtu čelních srážek. Takže v roce 1967 mělo Švédsko Höge... Högertr... Högertrafik... Högertrafikomläg...

Högertrafikomläggningen. Neboli den jízdy vpravo. Všechen nedůležitý provoz byl zakázán mezi první a šestou hodinou ranní. A pokud jste řídili, museli jste zastavit ve 4:50, opatrně přejet silnici, počkat pár minut a pak pokračovat. Lidé se chodili dívat. Ve 4:50. Naposledy změnila v roce 2009 směr Samoa z pravé strany na levou. Vláda Samoy tvrdí, že auta s pravostranným řízením z Austrálie a Nového Zélandu budou pro Samoany z dovozu mnohem levnější.

Ve dnech před změnou varovali demonstranti proti změně mnoha obětmi a chaosem. Ale nic se nestalo. Vláda vyhlásila třídenní prázdniny, takže nikdo neřídil, a třetího dne v šest hodin ráno lidé lemovali ulice, aby byli svědky šílené levostranné jízdy. A všichni byli v pořádku. V L.A.

by to bylo jako katastrofický film s Dwaynem "The Rockem" Johnsonem. Ano, furt mu říkám "The Rock". Pořád cítím, co "The Rock" vaří. A proto jezdíme, kde jezdíme. A má to málo společného s auty. Je to kombinace mnoha věcí. Načasování, pohodlí nebo někoho, kdo chce mít odkaz. A v Americe je to proto, že je fakt hodně velká. Překlad: Karolína I. www.videacesky.cz