Navštívíme někdy ostatní hvězdy?Vsauce

Ahoj, tady Michael z Vsauce, nedávno jsem sledoval Bravest Warriors na Cartoon Hangover, skvělý seriál vytvořený Pendletonem Wardem, teenageři tam sviští po vesmíru, navštěvují sluneční soustavy a planety. A tady je moje otázka. Kdy budeme dělat to samé? My lidi, v realném životě. Chci říct, dostali jsme člověka na Měsíc, vysadili roboty na asteroidech a Marsu, dokonce i na Titanu, osmém měsíci Saturnu.

Meziplanetární cestování je děsivě úžasné. Ale budeme někdy cestovat mezihvězdně? Určitě budeme, že? Voyager 1 by měl dosáhnout mezihvězdného prostoru letos nebo příští rok, nebo ten další. A to byl vypuštěn už v roce 1977.

Takže seriály jako Bravest Warrior jsou nahlédnutím do budoucnosti, která se naplní ještě během našeho života. Správně? Pro tohle si musíme určit DONG. Něco, co můžete udělat teď, lidi. Digitální vesmír Haydenova planetária vám umožní prozkoumat 3D mapu Mléčné dráhy. V ní je asi 81 viditelných hvězd do vzdálenosti 20 světelných let od našeho Slunce.

Nejblíž je Proxima Centauri, která je vzdálená 4,3 světelných let. Doletět tam? Snadná věc. Spíš dost složitá věc. Protože světelný rok je neuvěřitelně dlouhá vzdálenost. Je to vzdálenost, jakou urazí světlo ve vakuu za celý rok. Za pouhou sekundu dokáže světlo obletět celý rovník... sedmkrát.

Kulka může letět kolem 1 500 m/s. Voyager 1 letí rychlostí 17 000 m/s vzhledem ke Slunci. Taktéž vzhledem ke Slunci, Země obíhá rychlostí 29 800 m/s. To je poměrně rychlé. Nejrychlejším vytvořeným předmětem byla solární sonda Helios 2, jejíž maximální rychlost byla 70 220 m/s. Působivé, že? I při této rychlosti, nejvyšší, kterou kdy člověk dokázal vyvinout, by trvalo doletět na Proximu Centauri 19 000 let.

Spolu s technologií se v budoucnosti vylepší i rychlost, které dosáhneme. I se současnými vědomostmi by solární panel mohl poskytnout zrychlení k dosažení rychlosti světla. Naše současné chápání fyziky teoreticky dovoluje červí díry, které dokáží přenést kosmickou loď z jednoho místa ve vesmíru na jiné rychleji než rychlostí světla. Kdo by mohl zapomenout na Alcubierrův pohon, nápad, který funguje ve většině modelů vesmíru, a navrhuje způsob, jak dostat kosmickou loď do vzdáleného bodu rychleji než rychlostí světla propady a expanzí vesmíru namísto pohybem lodí.

Červí díry a Alcubierrův pohon jsou teorií, ale pokud by se jednoho dne staly realitou, za jak dlouho by to asi bylo? Přijde na to. Zjistit, kdy přesně bychom měli začít mezihvězdnou cestu, se nazývá výpočet čekání.

Pokud bychom vyrazili moc brzo, než by se raketa vypuštěná dnes plná mražených embrií dostala na místo určení, předhonili by ji astronauti, kteří odstartují o sto nebo tisíc let později, kdy bude technologie dost pokročilá na to, aby předběhla tu současnou. Andrew Kennedy spočítal, že vzhledem k rychlosti vývoje a rychlosti cestování, pokud bude Země v hospodářském růstu, nejdříve bychom mohli doletět na hvězdu Barnard, která je vzdálená 6 světelných let, a to za 1 104 let ode dneška.

Což nebude během našeho života. Mohlo by to být i optimistické, protože předpokládáme, že bychom vyřešili nejen problém rychlosti, ale také jak přežít léta v mezihvězdné radiaci nebo jak se vyhnout srážkám s mezihvězdnou hmotou ve vysoké rychlosti.

Také se předpokládá, že než dosáhneme potřebné technologie k úspěšnému mezihvězdnému cestování, lidstvo nebude vyhlazeno zkázonosnou přírodní katastrofou. Zní to nepravděpodobně, ale nemluvíme o blízké budoucnosti, ale o době vzdálené tisíce let. Řekněme to takhle, i přes současné pomalé vesmírné cestování je odhadováno, že během následujících 5 - 50 milionů let bychom mohli prozkoumat a zkolonizovat celou galaxii.

To je spousta času. Statisticky je pravděpodobné, že během následujících 500 tisíc let Zemi zasáhne meteorit o průměru 1 km. Doufejme, že tou dobou budeme schopni se ochránit. Díky všem těmto informacím je jasné, proč Společná konference pohonu 2012 usoudila, že je nepravděpodobné, že by lidé kdy prozkoumali vesmír mimo sluneční soustavu. Je poměrně depresivní, že scény, jako je tato ze Shutterstocku, mají navždy zůstat pouze v science fiction.

Počkat. Jak rychle se kamera v tom klipu pohybuje? Jsme zvyklí vídat takové scény ve sci-fi, ale mlhovina bývá rozlehlá světelné roky. Což znamená, že v tomto klipu cestujeme minimálně rychlostí světla. Vážně by to vypadalo takhle? Stručně jsem o tom hovořil ve svém videu o černých dírách. Pokud byste cestovali rychlostí světla, vesmír před vámi by nevypadal jako obvykle.

Zaprvé, vaše zorné pole by se rozšířilo, zdálo by se, že vesmír ustupuje, zatímco zrychlujete. Současně by všechno viditelné světlo zmodralo, až byste viděli jen tohle. Tohle jste možná taky viděli na Vsauce, je to vesmírná radiace pozadí, zmodralá až do viditelného odstínu. MIT Game Lab nabízí zadarmo ke stažení hru, která vám umožní snížit rychlost světla až na rychlost chůze.

Uvidíte všechny efekty, o kterých jsem mluvil. Já bych chtěl vědět, jak by vypadala cesta rychlostí světla ze Země na Měsíc. Takže jsem napsal Liamovi z World of the Orange a New Music, abychom vytvořili simulaci, jak by mohlo skutečně vypadat zrychlení na rychlost světla a zpomalení během cesty ze Země na Měsíc. Užijte si to. Zda věříte nebo ne, že se všechny faktory spojí a lidé budou jednoho dne cestovat tak rychle nebo dosahovat mezihvězdných destinací, závisí na tom, jestli jste optimista nebo pesimista.

To, čeho jsme zatím dosáhli, je úžasné, zvážíme-li jak slabé, křehké a zranitelné je lidské tělo ve vakuu vesmíru. Bad Astronomer and SciShow o tom mají skvělé video. A teď se díky skvělému týmu Bravest Warriors vydám do vesmíru. Ale ne ve Vsauce skafandru, ne, ne, ne.

Vydám se tam nahý. No možné ne úplně nahý. Ještě trochu svalů. Jo, takhle bych vážně vypadal. V momentě, kdy bych byl vystaven vakuu vesmíru, by se moje tělo nevznítilo ani nevybouchlo. Tělo je pěkně složený systém, ale moje části, které nejsou dobře uložené, by mě opustily jako první. Vzduch z plic a trávicího systému by rychle zmizel. Vláčné, měkké tkáně by překotně ztratily vodu.

Ústa, rty i oči by mi vyschly a otekly, jak by se voda ze tkání tlačila k povrchu, odkud by se vypařovala, a pokles tlaku by mi způsobil zmrznutí úst a očí. Tělo by se mi nafouklo na dvojnásobek velikosti, jak by se krevní plyny vypařovaly z roztoku, čímž by chladily kůži. Cévy v očích by vybouchly, oči by se mi plnily krví, která by se spolu s ostatními tekutinami rychle odpařila, zmrazila a vysušila mi oči.

Během 15 sekund bych byl v bezvědomí, protože by se mi neokysličoval mozek. To by byl konec soužení. Dalších 90 sekund bych byl technicky pořád naživu, ale nebyl bych si toho vědom, ani bych si to nepamatoval. Moje mrtvé tělo by zůstalo nějakou dobu poměrně teplé, protože ve vakuu vesmíru není hmota, která by odváděla nebo snižovala teplo. Místo toho bych teplo vyzařoval, což je mnohem méně efektivní metoda. Trvalo by hodiny, než bych zchladl na teplotu vesmíru, a tou dobou bych byl vysušený kus nafouklého, natáhlého lidského sušeného masa.

Pokud bych byl vystaven plnému záření Slunce, nefiltrovaného atmosférou Země, byl bych silně spálené sušené maso. V případě, že máte hlad, řeknu vám nutriční fakta. 100 kg lidského masa by se ve vesmíru zredukovalo na 60 kg mraženého sušeného masa. To, co by ze mě zbylo ke svačině, by mělo hodnotu asi 115 tisíc kalorií.

Možná jsou lidé jediným inteligentním životem ve vesmíru. Pokud ale věříte, že inteligentní život mohl vzniknout i na jiných planetách, nabízí se zajímavá myšlenka - Fermiho paradox. Enrico Fermi spočítal, že vzhledem k počtu planet v naší galaxii, musí být alespoň některé z nich obyvatelné. V mnoha případech o miliony let dříve, než existoval život na Zemi. Pokud mezihvězdné cestování, cestování mezi hvězdami a slunečními soustavami, je pro inteligentní život možné, proč nás ještě nenavštívili mimozemšťané?

Možná už nás navštivili. Možná tu jsou teď a my je jen nedokážeme vnímat. Nebo jsme nebyli objeveni, nebo jsme tu sami, nebo prostě nestojíme za návštěvu. Tak na co čekáte? Žijte život tak, aby za to cesta za vámi trvající několik světelných let opravdu stála.

A jako vždycky, díky za sledování. Překlad: tynka www.videacesky.cz