Sjednocení Dánska a bitva o VisbyBazBattles

Je léto roku 1361. Dánský král Valdemar Atterdag se snaží přemoci místní dominanci Hanzy a napadne jedno z nejdůležitějších obchodních středisek v Baltském moři. Navzdory nepříznivým šancím se gotlandští zemani shromáždili ve snaze útočníky odrazit. Uplynulo osm let od smrti mizerného krále Kristinána. Kristiánova špatná vláda vedla k rozdělení dánské říše, která byla ovládána několika hrabaty, přičemž Gerhard, hrabě Holštýnský, ovládal značnou část Dánska.

V dubnu roku 1340 se nižší dánský šlechtic Niels Ebbesen spolu se svojí družinou vplížil do Gerhardova sídla a zavraždil ho, čímž započal povstání. Tato událost značí konec nelehkého období bezvládí v Dánsku. Brzy dánští šlechticové prohlásili Valdemara, vyhnaného nejmladšího Kristiánova syna, novým králem Dánska. I když Ebbesenovo povstání skončilo po neúspěšném obléhání hradu Skanderborg v listopadu stejného roku, nový král se ukázal být moudrým a odhodlaným vůdcem, na rozdíl od svého otce.

Valdemarova říše byla omezena na nejsevernější část Jutska, zbytek království byl zastaven nebo ovládán jeho sousedy. Valdemar se zanedlouho snažil obnovit bývalou sílu Dánska. Kvůli špatné pověsti svého otce nebyl Valdemar v roce 1340 považován za hrozbu, což jeho ambiciozní plán ze začátku zjednodušilo.

Použil věno své ženy k odkupu zbytku severního Jutska, kde ihned zavedl vysoké daně, čímž si znepřátelil tamní rolníky. Brzy díky rostoucímu bohatstvímu získal zbylou jižní část Jutska a severní Frísko. O pár let později prodal Valdemar vzdálenou provincii Estonsko Řádu německých rytířů a použil peníze pro znovuzískání Sjællandu, jeho pravděpodobně nejdůležitějšího cíle. Jen peníze ale nestačily pro zajištění jeho cílů, takže Valdemar získal některé části ostrova silou a do roku 1347 vlastnil celý Sjælland.

Díky tomu kontroloval rušné obchodní cesty a získal více kapitálu. Valdemar strávil další roky posilováním své vlády a organizováním svého království. V roce 1350 zničující černá smrt konečně došla k Dánsku. Zabila asi polovinu dánské populace a s ní mnoho Valdemarových oponentů. Jeho moc během let výrazně rostla, díky čemuž mohl ovlivňovat sousedící německé státy a nárokovat si Skåne, další území ztracené jeho otcem a nyní ovládané švédským králem Magnusem.

V roce 1360 překročil s armádou průliv a obsadil Helsingborg. Rychle si uvědomil, že Magnus nebyl tak silný, aby vzdoroval jeho nárokům, a brzy obsadil celý region. Navzdory úspěchu měl Valdemar velké nepřátele, zejména vzrůstající sílu Hanzy, ligy oficiálně založené v roce 1358 jako obchodní a obrannou federaci obchodních spolků a obchodních středisek fungujících v Baltském a Severním moři.

Ale Valdemar byl ambiciózní muž a rozhodl se, že mu žádná obchodní organizace nebude stát v cestě. V roce 1361 shromáždil invazní sílu a vyplul vyplundrovat Visby, tehdy významné obchodní centrum Hanzy na Gotlandu ve středu Baltského moře. V polovině 14. století bylo Visby vzkvétajícím městem a rušným přístavem benefitujícím z perfektní pozice na křižovatce obchodních baltských cest.

Obyvatelé byli převážně dánští, němečtí a ruští obchodníci, zatímco zbytek ostrova byl venkovem s farmami se švédskými rolníky. Tyto dvě skupiny se nenáviděly a kvůli vzrůstajícím napětím začali měšťané na konci 13. století opevňovat město, aby ochránili svá skladiště a zboží. 22. července Valdemar dorazil na Gotland a vylodil se 40 kilometrů jižně od Visby. Jeho armáda čítala mezi dvěma a dvěma a půl tisíci muži a většina jich byla vybavena kroužkovou zbrojí a ranou plátovou zbrojí.

Podstatnou částí jeho armády byli němečtí a dánští žoldáci – zkušení vojáci, kteří bojovali v několika potyčkách v severním Německu. Valdemar očividně použil své bohatství pro získání dobrých, profesionálních vojáků schopných vynutit mu nadvládu nad ostrovem. Gutové byli pravděpodobně varování švédským králem Magnusem, že se Valdemar chystá k útoku, takže mohli být do určité míry připraveni. Aby zpozdili dánský pochod na sever, zničili ajmundský most jihozápadně od Masterby, čímž donutili Valdemara najít jinou cestu přes strmé břehy řeky.

Vhodný přechod byl nalezen několik kilometrů severovýchodně poblíž Fjaleských močálů. Když se Dánové pokusili řeku překročit, byli náhle napadeni 1 500 gutskými zemany, kteří doufali ve výhodu bahnité země bránící pohyblivosti těžce obrněných Dánů. Ale léto bylo horké, močály byly suché, a pohyb ve formaci tedy nebyl složitý. Valdemarova armáda zvládla ustát prvotní úder švédských rolníků, poté se rychle přeskupila a rychle přemohla nezkušené nepřátele, z nichž stovky zabila a zbytek zahnala.

Gutský plán selhal. Dánové překročili řeku a pokračovali na sever. 27. července Valdemar konečně dorazil k Visby a narazil na další rolnickou armádu bránící městské brány. Kolem dvou tisíc gotlandských farmářů, rybářů a dalších obyvatel vybavených kopími, sekerami a košíři se seřadilo k boji za svoji zem.

Archeologické nálezy naznačují, že přibližně třetina obránců byla moc stará nebo mladá na držení zbraně a že mezi gotlandskými muži byli i nějací mrzáci. Občané Visby se nezapojili do boje a městské brány zůstaly zavřené. Valdemarovi lučištníci a kušníci vystoupili dopředu a roztřesenou gutskou linii zasypali šípy a šipkami, čímž ochromili jejich morálku a zabili mnoho obránců. Poté se hlavní síla dánské armády vyřítila na Guty a způsobila jim těžké ztráty.

Započal boj na blízko, ale s dánským výcvikem, vybavením a soudržností byla výhoda jasně zřetelná. Nezkušení Gutové nebyli schopni linii dlouho udržet a Valdemarovy jednotky nelítostně postupovaly. Brzy byla obranná linie prolomena a dánští vojáci zmasakrovali všechny, kteří jim stále vzdorovali. Bitva trvala necelé dvě hodiny, než zbylí Gutové uprchli. Více než 1 500 Gotlanďanů bylo zabito při obraně svých domovů s jen pár sty mrtvými na Valdemarově straně v brutální, jednostranné bitvě.

Občané Visby viděli nelítostný masakr z městských hradeb a rozhodli se otevřít brány, aby se vyhnuli dalšímu zabíjení. Valdemar vstoupil do města, vyplenil několik kostelů, okradl měšťany a vypravil se zpět do Dánska se znatelnou sumou na palubě. Dánská akce proti Gotlandu značí počátek války mezi Hanzou a Valdemarem vedoucí se o kontrolu nad severoevropskými obchodními cestami. I když dánský král nakonec válku prohrál a byl donucen podepsat nevýhodnou stralsundskou dohodu, přivedl Dánsko zpět k životu a položil základy pro nadcházející Kalmarskou Unii.

Městské opevnění Visby je nejrozsáhlejší a nejzachovalejší středověkou hradbou ve Skandinávii a součástí Světového dědictví Visby. Archeologické vykopávky masových hrobů blízko bojiště začaly v roce 1905 a odhalily 1 200 lidských ostatků, z nichž mnoho bylo stále oděno ve zbroji. Visby sloužilo jako velitelství Victulským bratrům, soukromému cechu který se dal na pirátství, ohrožující námořní trasy v Baltském a Severním moři na konci 14.

století.