Potřebujeme jádro k zastavení klimatické změny?Kurzgesagt

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 3
88 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:57
Počet zobrazení:5 129
Na základě dlouhodobých žádostí diváků přinášíme video z kanálu Kurzgesagt. A snad vás potěší téma, které je v současné době velmi aktuální. Klimatická změna bude mít na svět a lidstvo čím dál větší dopady a je potřeba se k tomu postavit čelem. Je však jaderná energie řešením?

 

Přepis titulků

Potřebujeme jadernou energii, abychom zastavili klimatickou změnu? To v posledních letech říká stále více vědců, environmentálních aktivistů a novinářů. Ale je to šokující pro ty, kteří brojí proti jaderné energii a problémům s ní spojeným. Kdo má tedy pravdu? No, je to komplikované. Abychom zpomalili klimatickou změnu, svět potřebuje snížit emise skleníkových plynů na nulu.

V roce 2018 tři čtvrtiny globálních emisí vypustila výroba energie, a to spalování fosilních paliv. Energie je široký pojem, který popisuje různé věci od pohybujících se objektů až po spojování velkých a malých věcí nebo zahřívání našich domovů. Momentálně 84 % světové primární energie pochází z fosilních paliv, 33 % z ropy, 27 % z uhlí a 24 % z plynu. Kolem 10 % světových zásob ropy je použito jen na zahřívání bojlerů, aby nám doma bylo příjemně a teplíčko.

Pouze kolem 16 % globální energie pochází z nízkoemisních zdrojů. Skoro 7 % z hydroelektráren, 5 % ze solární, větrné, bio, slapové a geotermální energie dohromady a asi 4 % z jaderné energie. Takže se vlastně spoléháme na uhlí, ropu a plyn, aby naše civilizace pokračovala, což znamená, že je ve skutečnosti velmi těžké se jich vzdát. Pokud chceme fosilním palivům utéct, aniž bychom se vrátili do doby kamenné, jedna z věcí s největším dopadem, kterou můžeme udělat, je elektrifikovat co nejvíce sektorů.

Elektřina je ta věc, která se magicky objeví, když něco zastrčíte do zásuvky, abyste se mohli dívat na YouTube. Každý průmysl, který může přejít ze spalování na elektřinu, to musí udělat, ať už jde o elektrická auta či elektrická kamna. Proč musíme vsadit na elektřinu? Protože elektřinu umíme vyrábět nízkoemisními technologiemi, jako je solární, větrná nebo jaderná.

Takže elektřina je opravdová páka pro radikální změnu, ale existuje několik problémů, které tuto změnu hodně ztěžují. Zaprvé je ve většině světa elektřina stále generována především spalováním fosilních paliv. A nejenom to, za posledních dvacet let se světová spotřeba elektřiny zvýšila o 73 % v absolutních hodnotách. I když zavádíme obnovitelné zdroje rekordní rychlostí, zároveň se ale s každým rokem zvyšuje množství fosilních paliv, která na elektřinu spálíme.

Obnovitelné zdroje zatím nestihly dohnat poptávku po elektřině, takže i přes veškerý pokrok emise z elektřiny celosvětově stoupají. Alternativou k fosilním palivům je jaderná energie. A i když nejde o obnovitelný zdroj, její emise skleníkových plynů jsou minimální v porovnání se spalováním. Ale v posledních 20 letech jaderná energie v podstatě stagnovala.

Země jako Čína, Indie a Jižní Korea postavily nové reaktory, zatímco Německo a Japonsko své jaderné elektrárny aktivně odstavují, což se zdá zvláštní, když se podíváme na země s nejvíce nízkouhlíkovou elektřinou, kteří svou šťávu získávají převážně z dvou zdrojů: jaderné nebo hydro energie. Například Francie a Švédsko. Ve Francii pouze okolo 10 % pochází z fosilních paliv, zato 67 % pochází z jádra a 23 % z obnovitelných zdrojů, primárně z hydroelektráren.

Ve Švédsku skoro 30 % pochází z jaderné energie a asi 45 % z hydro zdrojů. Takže víme, že jádro může fungovat v takovém rozsahu. Ale z technické stránky, kvůli nedostatku investic a inovací za posledních pár dekád, je většina světových jaderných reaktorů zastaralá a je drahé je nahradit. Ve většině západních zemí začalo být stavění jaderných reaktorů velmi drahé z různých důvodů, třeba ztráty know-how, jak je stavět, změny pravidel a větších regulačních omezení, takže může trvat deset let i déle elektrárnu dokončit.

Oproti tomu v zemích, jako je Jižní Korea, Čína, Indie nebo Rusko, jsou schopní postavit nové reaktory relativně rychle a za konkurenční cenu. Ale na Západě je aktuálně stavba jaderných elektráren dražší než většina alternativ fosilních paliv.

Taktéž jsou zde obavy z jaderného odpadu a nehod, ale o těch se detailněji bavíme v jiných videích. Existují návrhy jaderných reaktorů, které řeší mnohé jejich problémy, a to malé reaktory, které jsou méně časově náročné a levnější. Existují rovněž nové technologie, které už dokážou proměnit radioaktivní odpad na nové palivo, ale zatím nebyly nasazeny v měřítku, ve kterém by měly významný dopad na jaderný sektor.

Vzhledem k těmto nejistotám se někteří dohadují, že jaderná energie je nebezpečný přežitek a prostě bychom se jí měli vzdát a zaměřit se na obnovitelné zdroje. I když jsou obnovitelné zdroje jistě budoucností elektřiny, stále představují mnohé výzvy, které bude potřeba překonat, než převezmou většinu rozvodné sítě elektřiny. Hlavními problémy jsou spolehlivost a stálost. Není vždy větrno a sluníčko ne vždy svítí, zvláště ráno a večer, kdy lidé potřebují elektřiny nejvíce.

Rozdíly mezi ročními obdobími to neulehčují. Aby byly obnovitelné zdroje spolehlivé bez rizika výpadků, potřebujeme obrovské kapacity, kde uložíme energii nasbíranou za slunečného či větrného počasí a uvolníme ji později, když ji potřebujeme. Než to bude možné, jiné zdroje elektřiny musí zajistit regulovatelné množství energie, které vytvoří spolehlivé zásoby, které potřebujeme k řádnému fungování.

Jednou toho budeme schopni dosáhnout s obnovitelnými zdroji, ale budeme potřebovat hodně baterií nebo skladovací elektrárny. V tuto chvíli zkrátka nemáme technologie a kapacity, abychom s tím mohli dostatečně rychle nahradit fosilní paliva. Ale i kdybychom mohli, musíme brát v potaz další věc. Nesnažíme se jen z elektřiny vykopnout fosilní paliva, snažíme se energii nahradit elektřinou.

Pokud elektrifikujeme sektory, které fungují na fosilních palivech, jako auta nebo topení, budeme potřebovat značně více elektřiny, než kolik aktuálně na světě využíváme. A pokud bude množství pro svět nezbytné elektřiny stoupat tak jako za posledních 20 let, budeme potřebovat ještě víc. Točí se to kolem jedné věci. Žádný zdroj energie není perfektní, každý má své specifické problémy. Obnovitelné zdroje i jaderná energie potřebují čas, investice a technologické inovace.

Ani jeden z nich zatím není schopen odstranit fosilní paliva z rozvodné sítě. Ačkoliv aktivisté na obou stranách tvrdí opak. Otázkou zůstává, jak se s těmito výzvami chceme poprat. Měli bychom se okamžitě vzdát jádra a přinejmenším dočasně přijmout vyšší emise? Budeme se snažit prodloužit životnost aktuálních reaktorů a zavřít je později, zatímco budeme řešit nedostatky obnovitelných zdrojů?

Nebo budeme investovat do nových jaderných technologií, abychom vyvinuli reaktory, které jsou levnější a bezpečnější? Nebo možná uděláme obojí? Tady začíná názorová část. Vzhledem k rizikům, které klimatická změna představuje pro biosféru a lidstvo, jakákoliv technologie, která má šanci přispět k řešení, by měla být využita. To je prostě dobrý rizikový management a strategie. Pokud je naším cílem co nejrychleji zabránit klimatické změně, možná je dobrý nápad vnímat jadernou a obnovitelnou energii ne jako soupeře, ale partnery.

Víme, že není času nazbyt, takže bychom měli počítat se všemi nízkoemisními hráči. Momentálně jaderná energie i obnovitelné zdroje potřebují inovace a investice, ale pokud ještě nevíme, která technologie bude připravená jak rychle, proč neinvestovat do obou a počkat, co se stane? A co se týče aktuálních kapacit, pokud jadernou energii teď vypneme, chybějící kapacity budou nahrazeny alespoň částečně fosilními palivy.

I když jsou nové jaderné elektrárny na Západě drahé, v dlouhodobém měřítku může být levnější je stavět, pokud zabrání růstu kapacit fosilních paliv a následkům rychlé klimatické změny. Takže… Potřebujeme jadernou energii? No, to závisí na tom, jak těžké si to pro sebe chceme udělat. A ve světě, kterému se už tak nedaří opouštět fosilní paliva, proč bychom si to měli ztěžovat víc, než je nutné?

Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz

Komentáře (39)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Díky za překlad

61

Odpovědět

Bohužel, s jádrem už jsme ve skluzu a odstavení uhelných elektráren a tepláren je otázka dekády, protože uhlí u nás prostě dochází. Nezbyde nám, než přejít na vysoký podíl plynu, hlavně z Ruska. Z pohledu energetické bezpečnosti a politiky je to fakt super.

30

Odpovědět

Ten průser nejsou Rusáci, ale německý trh. V současnosti rekordní cena.

30

Odpovědět

Myslel jsem ceny elektřiny:
"Německé roční ceny elektřiny (referenční hodnota, zejména pro velké průmyslové spotřebitele) vzrostly na rekordní maximum >€ 91 za MWh, což překonává vrchol stanovený v roce 2008 během supercyklu komodit ."

10

Odpovědět

Kdyby unie byla co k čemu, tak všechny peníze z Green Dealu investuje do ITERu a máme tu energeticky nejefektivnější a nejčistší zdroj už dávno (ano, JE to o penězích). A pak můžeme vesele elektrizovat dopravu. Jenomže né, zničit poslední zbytky konkurenceschopnosti Evropy a zhyzdit celou krajinu je mnohem lepší.

41

Odpovědět

Nikdo neví jestli to bude fungovat a za jak dlouho! Do té doby tu všichni umrzneme apod.
JE je jediné řešení.

11

Odpovědět

+Komentáře (8)Proč by to nefungovalo? :D S jaderkami souhlasím, ale vždycky to byl považován jako mezikrok.

11

Odpovědět

+svinaaA proč jo, ještě to nikomu nefunguje ani nefungovalo. Příliš mnoho proměnných.

21

Odpovědět

+svinaaA není to mezikrok, ale úplně opačný krok, štěpení vs slučování.

03

Odpovědět

+Komentáře (8)Technolocký mezikrok ke vzniku fúze. Štěpení je technologicky jednodušší než syntéza, jak již ukázala i historie. O chemii mě fakt nepoučuj. A jak teda funguje vodíková bomba, chytrolíne? :D Štěpení následně spustí syntézu.

21

Odpovědět

+svinaaTo není chemie, ale fyzika, chemiku, jedná se překonání silné interakce a slučování jader. Štěpit můžeš tak akorát tu bombu, toto je řízené prostředí kde každý výkyv je game over.

11

Odpovědět

+Komentáře (8)O překonání čeho? Vazeb. Takže chemie a ještě k tomu pouze gymnaziální. Fúze už dávno experimentálně probíhá, jenom je neefektivní, což je otázka času. Koukám, že jenom ztrácím čas. 🤦

11

Odpovědět

Odpovědět

+svinaaProč to vysvětlovat když je to tu jednoduše popsané.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Termonukle%C3%A1rn%C3%AD_f%C3%BAze
Jestli máš na mysli tu experimentální fúzi kde se povedlo získat 70% energie vložené a to na několik sekund a bůh ví jak spočítané nebo změněné tak o je spíše důkaz jaké je to zatím scifi.
Jednoduše se na to spolehnout je průser!

00

Odpovědět

+svinaaJen takový detail sdružení států výstavby ITER daleko převyšuje samotnou EU. Je to vlastně EU+Rusko+Indie+USA+Jižní Korea+Japonsko+UK a náklady jsou rozděleny také v poměru. Tedy by si musel donutit i partnery, aby na každé euro z Green Dealu také oni museli dát jedno euro.

Což s tempem, jakým například Čína staví uhelky, se vzájemně vylučuje (bylo také zmíněno ve videu).

01

Odpovědět

ITER je taky akorát žumpa na prachy a jestli se dožijeme průmyslového fúzního reaktoru, tak rozhodně ne evropského.

02

Odpovědět

Už z úvodního obrázku jsem pochopil, že není. Dozvím se z desetiminutového videa něco víc?

011

Odpovědět

Greenpeace už mají vymyšlenou novou elektrárnu kde se bude topit koťátky prý když jsou tak roztomilá tak přeci nemohou tolik kouřit.
Výroba jaderné energie má největší účinnost tak nechápu o čem je řeč. Důležité je udržet stavitele na uzdě, aby si ze stavby nedělali nekonečný krmelec.

90

Odpovědět


Odpovědět

+PepaSe dá dále zpracovat nebo dokonce obnovit.
Viz. 4:49

20

Odpovědět

O čem je řeč, co způsobuje problémy s jádrem: Jako palivo se používají izotopy Uran 235, 238, Thorium 232 a Polonium 239. A jejich těžba ještě pár let zpátky (nejnovější data jsem nečetl) nestačila na pokrytí poptávky (rozebíraly se atomovky, aby se to dohnalo). Takže by bylo potřeba zvýšit těžbu - násobně. Navíc i když na Zemi je Uranu hodně, tak většina je rozptýlená tak, že se nedá moc těžit - těží se i ruda, která nemá ani 0,1% a i tak uranových dolů moc není.
Někde jsem četl -ale nepamatuji si zdroj, tak to není zaručené- že kdyby všechna světová energie (elektřina, auta, lodě...) měla být z jádra, tak nám zásoby v aktivní dolech nestačí ani na rok.
Abych to shrnul: Třebaže se mluví hlavně o Jaderném odpadu, tak ten se daří řešit, zatímco palivo a jeho distribuce je daleko větší problém, o kterém se ve společnosti moc neví.

21

Odpovědět

+Rýpal ObecnýTomu se dá jen těžko věřit když jen u nás je těch dolů několik.

00

Odpovědět

+Komentáře (5)Z roku 2017: https://oenergetice.cz/ostatni/historie-a-soucasnost-tezby-uranu-v-cr
Shrnu: Na území ČR bylo několik dolů, ale tehdy jsme byli do desítky největších producentů na světě, odhad asi 5% světové těžby bylo z ČSR. Takže i když zrovna v této kotlině byly, nejde to generalizovat na celý svět. Navíc většina dolů u nás byla zavřena, většina ložisek vytěžena a roční produkce v novém tisíciletí klesla asi na 1/6 oproti "Zlaté éře" 1960-1985 (kdy nám prakticky všechno brali Sovětští soudruzi). Poslední komerční důl uranu Rožná byl uzavřen roku 2017 - v současnosti jaderné palivo dovážíme. Když rozšíříme pohled mimo ČR, tak roku 2017 probíhala těžba Uranu v rámci EU jen v Rumunsku.
Takže těch dolů u nás už není několik. Bylo, ale to už je pěkných pár let zpátky.

20

Odpovědět

+Rýpal ObecnýNesmysl, nevím kde jsi to četl, ale podle aktuálních odhadů kdyby "celá společnost" brala jen energii z jádra, tak nám zásoby vystačí nejméně na tisíc let. Nehledě na fakt že odpad se dá dále zpracovat, atd..
Jednoduše, mít co nejvíc jaderných elektráren s nějakou rozumnou kombinací s dalším nefosilními zdroji je ideálním řešením. Nedokážu absolutně pochopit proč se brojí proti jaderné energii, totální hloupost.

10

Odpovědět

+Dreip27*oprava 100 - 300 let dle současných odhadů, jenže se dá využít i Thorium, kterého je na Zemi mnohem více než Uranu a jehož zásoby (dle zdrojů - dokonce jen z USA) by měli aktuální spotřebu celé společnosti stačit na více než 1000 let

10

Odpovědět

+Dreip27Jak jsem psal Nopeee, podle dat z článku, které sdílel, by při *současné spotřebě Uranu* stačil na stovky let, ale *současnou spotřebu společnosti* by pokryl jen jednotky let. Na ty tisíce let by to nebylo NEHLEDĚ, ale mohlo by být PŘI zpracování odhadu.
Já si taky myslím, že brojit proti štěpné reakci je nesmysl. Nicméně brát ji jako něco, co nás zachrání mi připadá naivní, je v tom pořád spoustu velkých -naštěstí to vypadá, že řešitelných- problémů. Osobně už mám větší tendenci fandit fúzi za pár desítek let (po otestování ITERu uvidíme), pokud Západní civilizace tak dlouho vydrží.

00

Odpovědět

+Rýpal ObecnýFakt, že se rozebírají atomovky, které hlídají neschopní vojáci, má být nedostatek jaderné energetiky?

Jinak jaderky se používají jako základní zdroj, tedy místo elektráren uhelných, či plynových.

10

Odpovědět

+LNechápu, proč označuješ vojáky za neschopné. Nepíšu, že je to to nedostatek jaderné energetiky, píšu, že je to důsledek nedostatečné těžby.

00

Odpovědět

+Rýpal ObecnýTakže těžba (nebo jiné získávání) materiálu, který se bude dále spalovat, štěpit, či slučovat podle tvého názoru NENÍ součástí energetiky?

00

Odpovědět

+LPro jistotu jsem si vygooglil definici energetiky a musím uznat, že to tam spadá. O těžbě bych ani tolik nepochyboval, ale to rozebírání atomovek už mi přišlo dost na okraji.
Nicméně stále odmítám tvůj výklad, že by to podle mě měl být nedostatek. A stále mi vadí to označení "neschopní vojáci".

00

Odpovědět

+Rýpal ObecnýOno je to podobné, jako kdybys zkapalňoval (enzymy, nebo chemikáliemi) třeba plasty - výsledkem je vodík v nějaké podobě, uhlík v nějaké podobě - plyny, které tak rády "spolupracují" s kyslíkem ( prostě hoří).

Právě tam nyní směřuje současná ( evropská) energetika - plastových (a jiných na uhlík a vodík ) odpadů máme dost, takže budeme využívat tyto zdroje.

U "neschopných vojáků" stačí najít články, či video od Johna Olivera, jak vlastně probíhá hlídání atomových zbraní, které se občas zatoulají na venkovské letiště, nebo občas různé dveře od řídících místností prostě nefungují, nebo je nikdo nehlídá.

00

Odpovědět

Odpovědět

+NopeeeNechci brát wiki jako úplně relevantní zdroj, ale k tomu druhému se rád vyjádřím. Píší tam, že zásoby při současné spotřebě vydrží cca na 200 let. Ve videu říkají, že z energie využívané ve světě se asi 4% bere z jádra, tedy kdyby šlo všechno z jádra, tak je spotřeba 25x vyšší, tedy světové zásoby nevydrží ani na deset let. To není moc, já bych rád žil mnohem déle. S recyklování nebo čerpáním z mořské vody by to však dle uvedených dat rozhodně smysl mělo.
To přirovnání k vodě sedí - na Zemi je jí dost, ale naprostá většina v takovém stavu, že pro nás není jednoduše využitelná. A proto jí je na mnoha místech nedostatek.

11

Odpovědět

Krásné video o tom, jak ekonáckové způsobili současnou klimatickou krizi. Kdyby nebrojili proti jádru, tak je dneska většina elektřiny z jádra, byla by levnější a bezpečnější a i auta by na ní mohla jezdit.

71

Odpovědět

Nebola.
Preco?

Lebo drony , su cim dalej lacnejsie a hrozba utoku stupa...

02

Odpovědět

Elektromobilita je za našich energetických podmínek nesmysl a cesta do zmiňované doby kamenné. Řešením jsou alternativní syntetická paliva - levná výroba, mnohem menší uhlíková stopa, možnost použití ve stávajících autech i infrastruktuře.

21

Odpovědět

Čemu všemu říkáš elektromobilita?

Škodovka, která vyrábí milión vozů ročně, je musí převézt zákazníkovi a zcela určitě nezvládnou. A to tu je ještě Hyundai s dalšími vozy.

01

Odpovědět

Ano, potřebujeme! V současné době nemáme jiný dostatečně robustní a spolehlivý zdroj energie a radikální snižování její spotřeby je nereálný nesmysl. Spotřeba elektrické energie půjde naopak nahoru tím víc, čím víc se bude prosazovat elektromobilita.

150

Odpovědět

Ano, potřebujeme.

Ale v současné době jde hlavně o energetickou hustotu daného zdroje.

Černé uhlí je v porovnání se dřevem jen asi 3x výhřevnější, ale tvoří se sta milióny let. Což znamená, že uhelné vlaky, které už nyní ' překáží' kontejnerové dopravě jiných materiálů, by byly při nahrazení dřevem 3x delší.

06