Kyslík

Takže, přátelé, vítám vás na přednášce. Rád bych začal jedním pokusem, abych ilustroval to, že molekula vzduchu O2
má nespárované elektrony. Jsem venku, abych vám ukázal reaktivitu
této boží věci, tekutého kyslíku. Jak můžete vidět, tekutý kyslík
má pěknou modrou barvu. Tady na stole máme plechový tác. Použijeme ho k tomu,
aby v něm proběhl experiment.

Máme tu náš oblíbený tekutý kyslík. Je velmi oxidativní a reaktivní. A tady máme vatu. Je to stejná vata,
kterou si sundaváte make up, nebo naši partneři, přítelkyně, manželky.
A stejnou věcí utíráme dětské zadky. Kyslík je zajímavý prvek,
protože existuje ve dvou formách. Forma, kterou dýcháme je O2, což jsou dva spojené atomy kyslíku.

Druhou formu nazýváme ozón, který má atomy uspořádané
jako písmeno V. Teda takhle jako V. Kyslík má v orbitalech
nespárované elektrony, v atomových orbitalech kolem jádra. A tyto nespárované elektrony
určují barvu a ta je modrá. Modrá barva je často brána jako barva
solvatace nebo nespárovaných elektronů. Tady můžete vidět tu
nádhernou modrou barvu.

Mnoho chemiků se modrého
kapalného kyslíku děsí, protože je velmi reaktivní. Obecně se dá říct, že kapalný kyslík
vznikne jen omylem. Dneska ale ne,
dnes ho vyrábíme úmyslně. Když ho ale vytvoříte neúmyslnou
a nekontrolovatelnou cestou, a jsou tam přítomné organické molekuly,
třeba běžné organické sloučeniny jako uhlovodíky, mastnota
nebo velmi složité sloučeniny, tak má tendenci explodovat a udělat
z toho velmi výbušný experiment.

Je nadýchaná, není moc reaktivní,
skoro ani nehoří, jen doutná a čoudí. Tak ji dáme na tác. Začneme s Neilovým
špičkovým vybavením, což je zkumavka na provázku. Nalijeme do ní trochu kapalného dusíku. Jak uvidíte, nebo tedy spíš ne,
tak tekutý dusík je bezbarvý, Tohle je tedy tekutý dusík.

A doufám, že uvidíte...
Tohle je magnet. A je to dobrý magnet. Nechte mě to předvést s mými klíči. K magnetu se přichytávají docela silně. Magnet nemá na tekutý dusík
absolutně žádný efekt. Můžu magnet oddálit
a nic se nestane. A teď zaplním všechen volný prostor
mezi molekulami vaty kyslíkem. Být tebou, Brady, tak si odstoupím.

Naliju tam tekutý kyslík. - Chceš přijít blíž a přiblížit to?
- Myslím, že to mám dobře přiblížené. Teď vidíte nádherně
modrý kyslík jak vtéká mezi molekuly vaty. Zkusme to samé s tekutým kyslíkem. Pozor na mé boty. Tady máme zápalku na tyči. Jak vidíš, tak hoří.

Takže máme oheň, máme kyslík, máme palivo.
Uvidíme, co se stane, když to zkombinujeme. Ttekutý kyslík je dnes
obzvláště krásně modrý. Zkusme to s magnetem znovu. A když ho přiložím ke kyslíku,
tak vidíte, jak ho můžu odtáhnout. Protože... Není tak magnetický jako mé klíče, ale je vidět,
jak se přichytí k magnetu. Jak vidíte, je opravdu magnetický.

Připraveni? Vybouchlo to. Ozón je mnohem reaktivnější než kyslík. Takže blízko povrchu,
tam kde teď všichni právě jsme, je ozón poměrně nebezpečný,
protože když se ho nadýcháte tak začne uvnitř vás reagovat s jakoukoliv molekulou,
která je navázána na uhlík. Ale nahoře v atmosféře
je ozón extrémně důležitý.

Absorbuje totiž ultrafialové
záření ze Slunce a znemožňuje tak, aby toto záření škodilo
biologickým druhům na povrchu. Kdyby nebylo ozónu v atmosféře,
tak bychom všichni byli... Pokud ne mrtví, tak v mnohem
menší pohodě, než jsme teď. Neil teď připojí hadici k válci a naplní ho kyslíkem. Předvedeme si naprosto klasický pokus. Běžný školní test na kyslík,
který znovu zapálí doutnající třísku.

Máme tu plný válec kyslíku. Vidíte, jak zapalujeme třísku. Dřevo tady hoří díky
přemíře kyslíku v ovzduší. A my tu třísku zhasneme,
aby jen žhnula. Když na ni fouknu,
uvidíte, jak se rozzáří. Pokusíme se tu třísku znovu zapálit
vložením do nádoby bohaté na kyslík. Přesuneme se tedy k nádobě
a třísku do ní vložím. A jak vidíte, oheň zase vzplál.

Tohle je test na kyslík,
který se snad každý učil. Jak je to možné? Zvýšená koncentrace kyslíku
znovu nastartuje oxidaci tohoto dřeva, hoření dřeva. Udělám to znovu. A je to.
Znovu hoří. Překlad: Mithril
www.videacesky.cz