Seberou nám roboti práci?Veritasium

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 85
83 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:51
Počet zobrazení:9 435

O automatizaci se často mluví pozitivně, ale může mít i svá rizika – zejména masové zvyšování nezaměstnanosti. Šlo by tomuto jevu předejít? Odkaz na Robot-Proof najdete zde.

Přepis titulků

Staré dánské pořekadlo praví: "Je těžké něco předvídat. Především do budoucna." Ale teď něco předpovím. Že autonomní vozidla nahradí řidiče ve službách jako Uber, v taxících, autobusech, kamionech. A myslím si, že tato změna přijde v blízké budoucnosti. Myslím si, že se to projeví do pěti let. Není těžké si to představit, protože tato technologie je skoro dostupná už dnes.

Tohle bude můj Uber. Jak se máte? Nahrávám video na YouTube, nevadí? - Je to v pohodě? - Jasně. Bojíte se, že vám roboti seberou práci? Takhle to není. Myslíte si... Myslíte si, že žádné autonomní vozidlo...

By to nezvládlo. Když jdete nakupovat, používáte samoobslužné pokladny? Načítáte si nákupy sám? - Nechodíte ke člověku? - Ne. - Děkuju moc. - Není zač, Dereku. Teď jdu do restaurace, kde si nemusíte objednávat od člověka. Objednáte si z tabletu a jídlo vám přijde do malé skříňky. Nevadí, když to budu natáčet?

Podržel byste mi to? Omlouvám se. - Takhle? - Jo. Zabalit, zaplatit... - Maximálně tři minuty? - Jo. - Jen dvakrát poklepat? - Ano. Nekecej! - Můžu se na něco zeptat? - Určitě. Myslíte si, že nám roboti seberou práci?

Myslím si, že většinu práce roboti nahradí, jsou totiž efektivnější. Ale nevím, jen hádám. Snad se to nestane. Asi proti tomu něco uděláme. Roboti už tu nahradili prodavače, obsluhu, možná i kuchaře. Ale nejde jen o podřadnou práci. Dává smysl, že nejjednodušší práci automatizujeme jako první.

Ale roboti a počítače jsou čím dál tím chytřejší. Už nás porazí v každé hře jako go, pokeru, šachu nebo Riskuj. A myslím si, že nakonec o nahrazení nějaké pozice rozhodne to, jestli se investice do přístroje navrátí lépe než stálé placení lidské práce. A pro mnoho pozic, manuálních i kancelářských, je to rovnice v dlouhodobý prospěch robotů.

Hlavním výsledkem automatizace je, že firmy vytvoří stejnou hodnotu pomocí méně zaměstnanců. Například největší firma roku 1964, AT&T, měla hodnotu asi 270 miliard dnešních dolarů. Tehdy v ní pracovalo asi 800 000 zaměstnanců. Dnešní Google, který má o 100 miliard větší hodnotu, zaměstnává jen 60 000 lidí. Když se podíváte na další, podobný trend, procento mužů ve věku od 25 do 54 let, což je hlavní pracovní věk, nezaměstnanost mužů v tomto věku se od 60.

let trojnásobně zvýšila. Zčásti to může být kvůli automatizaci. Studie Oxfordské univerzity z roku 2013 odhaduje, že asi polovina pracovních míst může v příštích pár dekádách kvůli automatizaci zmizet. Je to docela neuvěřitelné.

Je jednoduché si představit, jak by to mohlo ohrozit naši společnost. Mezi třídou investorů by se dále hromadilo bohatství. Byli by čím dál bohatší, protože jejich zisky rostou, když platí robotům méně než za lidskou práci. Na druhé straně by byli zaměstnanci, kteří soutěží o posledních pár míst, které jim roboti ještě neuzmuli. Platy by proto byly pořád nižší. Nastává tu problém nerovnosti.

Takové obavy nejsou ničím novým. Podívejte se na rané 19. století v Anglii, kde dělníky v textilních továrnách nahrazovaly stroje. Tak se proti tomu bouřili a stroje rozbíjeli. Říkali si Luddité. Hodně lidí to používá jako urážku vyjadřující protipokrokovost, ale jejich strach byl oprávněný, technologie může z lidí dělat nezaměstnatelné.

A dnes jsme ve stejné situaci. Když se podíváme na Luddity, hodně lidí chce věřit, že se mýlili. Nakonec ekonomický systém neselhal a vznikly nové práce, takže velká nezaměstnanost nebyla, ale mnoho tehdejších dělníků bylo nahrazeno nebo je čekaly těžké časy.

Takže jaké ponaučení si od Ludditů můžeme odnést? Myslím si, že hlavní jsou dvě. Jedno je, že během posledních staletí lidé pracují čím dál méně. Není méně zaměstnání, ale každý člověk pracuje méně hodin. Průměrná pracovní doba v roce 1830 byla 70 hodin týdně. Teď je průměr 40 hodin týdně.

Během Velké hospodářské krize slavný ekonom John Keynes předpověděl, že v roce 2030 budeme pracovat 15 hodin týdně a mít spoustu volného času, protože viděl, jak technologie přebírá spoustu práce, vyrábí jídlo, ubytování a umývá za nás. Je jasné, že když přístroje dělají spoustu práce, můžeme pracovat méně.

A cena všeho by se měla snížit, abychom měli dost peněz na takový život, jaký ho chceme. Dalším faktorem jsou nově vzniklé pracovní pozice. Je skoro nemožné si je představit, sám to vím, protože když jsem dostudoval, moje dnešní práce ještě neexistovala. YouTube neexistoval. Chtěl jsem natáčet, ale nebýt součástí tradičního filmového průmyslu, začínat jako produkční asistent a doufat ve štěstí.

Znělo to jako strašná volba a ne jako meritokracie. Ale nemohl jsem si představit svoji dnešní úžasnou roli. A to bylo jen deset let nazpátek. Nepochybně budou nové zaměstnání, už teď vidíme trendy v technickém průmyslu, mnoho platforem jako Etsy, eBay, YouTube nebo Facebook umožňují ostatním na nich podnikat.

Můžete je využít k založení firmy. To je jeden z dnešních zajímavých trendů, že když jste kreativní a podnikaví, můžete najít platformy, na kterých můžete vybudovat firmu. Jsou to zásadní vlastnosti. A ti, kteří těchto možností využívají, jsou ti, kteří na to budou mít vzdělání.

A to je tu zásadní. Problém s Luddity byl, že uměli dělat jen jednu práci a naučit se dělat něco jiného bylo těžké. Takže do budoucna bude klíčové, jestli budete mít to správné vzdělání, díky kterému budete adaptivní, protože nebudete celý život dělat jednu práci. Neměli byste tedy umět jen jednu věc.

Na tomto videu spolupracuji s prezidentem Northeastern University, Josephem E. Aounem, je to vizionář ve školství a napsal knihu o tom, jak se vysoké školy musí modernizovat, aby studenty připravily na svět, ve kterém je automatizace velkou hrozbou. Kniha se jmenuje Robot-proof. Mluví se v ní o třech hlavních bodech, které by školy měly následovat, aby studenty připravily na tento nový svět.

Zaprvé by měly studenty učit dovednosti, které strojům moc nejdou. Například kreativitu a podnikavost. Zadruhé by měly studentům poskytnout zkušenosti v profesionálním prostředí. Nejen ve třídě. A zatřetí by měly poskytovat celoživotní vzdělávání. Nepůjdete na univerzitu jen na začátku kariéry, načež budete jen pracovat.

Možná se budete vracet a učit se novým dovednostem, abyste vyhověli nově vzniklým pracím. Jestli tedy chcete být robotuvzdorní nebo popřemýšlet o budoucnosti vzdělávání, měli byste si jeho knihu přečíst, je velice zajímavá. A není moc dlouhá. Mě fascinovala, odkaz na ni je v popisku videa. Chci poděkovat Northeastern University za podporu a vám za pozornost.

Jednou ten autobus bude možná řídit robot. Překlad: Šaman Bobo www.videačesky.cz

Komentáře (51)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Ve videu padla věta ve smyslu: „Jednoduché práce budou automatizovány nejdřív.“ Jakkoliv to zní velmi logicky, jedná se zásadní omyl všech podobných článků a videí o automatizaci, příchodu robotů a vyhlazení lidstva.
Ve skutečnosti se přednostně automatizují práce, které je snadné automatizovat a jejíž automatizace přinese největší úsporu/zisk. A to jsou jen málokdy ty práce, které jsou ve společnosti považovány za jednoduché.
Představte si moderní kancelářskou budovu, ve které sídlí různé firmy. Kdo je v ní nejvíce ohrožen automatizací? Právníci z panoramatické kanceláře v posledním patře, nebo údržbáři ze suterénu?
Přestože za jednoduchou a doslova podřadnou, považuje společnost manuální práci, je mnohem jednodušší a také výnosnější nahradit většinu drahých právníku ve firmě laciným a rychlým softwarovým botem. Takový stroj dokáže připravovat smlouvy na míru, nebo cizí smlouvy kontrolovat, dělat rešerše z mnoha tisíc stránek dokumentace a tak podobně. Všimněte si, že většinu těchto prací dnes už člověk vlastně ani nezvládá, kolik stran textu dokážete za den přečíst a pochopit? Stroj udělá tuto práci lépe a mnohonásobně rychleji. Toto není otázka budoucnosti, nasazování právnických botů je proces který probíhá už asi pět let.
Na druhé straně fyzický robot který dokáže tak jednoduchou věc jako opravit protékající záchod, je stále čistá sci-fi s časovým horizontem asi jako fúzní elektrárna, od libovolného dneška za třicet let.

Obecně platí, že v současnosti jsou nejvíce ohroženy automatizací ty práce, které nějak manipulují s informacemi, tedy ty které lze nahradit softwarovými roboty. U těchto prací je zatím automatizace minimální, protože dosud k ní chyběly prostředky.
Naopak ty práce které jsou založeny na manipulaci s fyzickým světem, jsou ohroženy nejméně, protože za posledních stopadesát let vše, co šlo snadno a lacino automatizovat, už automatizováno bylo. Tady nelze čekat žádnou velkou revoluci, jen běžnou (a stále dražší) evoluci.

150

Odpovědět

Souhlasím školství je první věc co by se měla změnit, začněme tím, že se oprostí od státní správy. Začněme ústavou "povinná školní docházka" >> na >> "povinné vzdělávání".

22

Odpovědět

Přijde mi, že si dost lidí myslí, že někdy v budoucnu přijde najednou tenhle okamžik, kdy přijdeme o práci a všude se objeví roboti...

Nic takového nebude, ta změna tady už totiž je. Dokonce by se dalo říct, že už několik staletí, možná jen poslední dobou je trochu rychlejší. S tím, jak se vyvíjí technologie, prostě přirozeně některé práce zanikají a nahrazují je jiné. Jediný problém v tom všem je ten, že lidé musí být dostatečně adaptabilní, aby se zvládli té změně přizpůsobit. Kdo se nezvládne přizpůsobit, bude mít problém.

121

Odpovědět

Myslím si, že väčšina ľudí v súčasnosti robí práce, ktoré sa teoreticky vedia nahradiť strojmi. Nejde mi do hlavy, čo by tí ľudia robili ak by zanikli ich práce. Hlavne keď je to otázka možno 10-30 rokov a teda priamo sa ich to týka - ten prechod je strašne rýchly. Neviem teda či bude čas na adaptáciu týchto jedincov ktorí žijú v súčasnosti a sú zvyknutí na svoj štandard. Kuriéri, truckeri, autá, Kauflandy... to sú proste kvantá jobov. Ako sa prispôsobí človek ktorý má teraz 30 a zatiaľ robil celé roky iba za pokladňou

33

Odpovědět

+Ale tak zase jde většinou o práce, na které nějaká vyšší kvalifikace není nutná. Prodavačka nepotřebuje vysokou, snad ani střední, stejně tak řidič apod.

10

Odpovědět

+Meg.A. ByteProdavačka nepotřebuje vysokou, ale lidi nepotřebujou prodavačky. Stejně tak řidiče apod.
Tyhle práce prostě zaniknou, ale zase vzniknou nové. Jen je otázka, jestli těch nových bude dostatek a kolik lidí se nebude schopných překvalifikovat.

10

Odpovědět

+Jarinin má možná pravdu. Pokud by byla ta změna v nějakém okamžiku tak rychlá, že by najednou tisíce lidí přicházely o práci, vyvstane otázka, jestli je vlastně nutné, aby ti lidi vůbec pracovali, pokud stroje dokáží všechnu tu práci obstarat za nás. Jen se tomu nebude říkat "dávky", ale základní nepodmíněný příjem.

30

Odpovědět

+jjkUmíte si představit když dělnické třídě dáte nepodmíněný příjem a nebudou pracovat? Odhaduju že tak 20% se bude chtít překvalifikovat ale co ty ostatní? Nevadí mi že přijdou o práci ale lidi co maj volnej čas vymejšlej blbosti třeba celá strana pirátů.. se doma nuděj a vymejšlej tohle

11

Odpovědět

Nemyslím že lidstvo je na to připraveno.. přecejenom například v czechii staví auto z lega.... myslím že doby kdy lidstvo něco dokázalo jsou pryč. Navíc ty roboty by nějaká neziskovka osvobodila a prohlásila že se jedná o otroctví #robotlivesmatter

29

Odpovědět

Tohle nikdy nepochopím, představa, že jedna skupina lidí bude hróóózně bohatá a druhá hróóózně chudá. Nedovedu si představit jak toho docílit jinak než násilím, v tomto případě nejpravděpodobněji státním.
Tak teda pro představu. Řekněme, že jsem pan továrník co mu patří továrna na židle... protože technika pokročila, tak židle vyrábí pouze roboti. A mám ještě známého co vyrábí tašky na střechu, taky jenom díky robotům. Čili jsem nalil spoustu kapitálu do toho, že vyhodím všechny lidi, čili ti lidé nebudou mít žádné peníze, takže nejsem schopný jim svoje židle prodat, teoreticky bych je mohl prodávat svému známemu co vyrábí tašky, ale on taky žádné prachy nemá protože jsem vyhodil všechny lidi od židlí a on všechny lidi od tašek. Vlastně jsem schopný moje židle prodat jenom chlápkovi od kterého jsem koupil ty roboty, protože on jedinej má moje prachy a prachy všech podnikatelů co zrobotizovali svou výrobu... no jo, ale těch není moc takže mě moc dlouho neuživí a tím pádem před tím než zavřu krám vyměním pár židlý za pár střešních tašek a je to, už nikdy žádnou židli nevyrobím a tedy ani ten pán s robotama co má ted hrozně moc peněz si za ně ale nic nekoupí, protože všichni zkrachovali...
Chci tím říct... trh si s tímhle poradí, hlavně ať to nikdo nereguluje...

91

Odpovědět

Hmm... ale ignoruješ všechny ostatní z tý skupiny bohatých. Dalo by se říct, že všichni bohatí továrníci budou vyrábět všechno, co je potřeba k životu a budou si to navzájem přepordávat a všichni hróóózně chudí vychcípaj.

Teoreticky by to možný bylo, kdyby ta změna proběhla strašně rychle, takže by ti chudí nestihli nijak zareagovat a zároveň by nesměla existovat žádná autorita, která by tomu zabránila - oba tyhle předpoklady jsou nereálný, takže se nic takovýho stát (minimálně v blízkej budoucnosti) nemůže.

70

Odpovědět

+BullOvera kolik těch bohatejch bude? Pět? Sto? Milion? Miliarda? Já to nevím. Ale dejme tomu, že se teda společnost rozdělí na dvě části. Jedna bude mít roboty a bude hrozně bohatá a druhá nebude mít roboty a bude hrozně chudá. První část teda bude moct prodávat svoje zboží jenom sami sobě, protože druhá půlka nemá peníze.
Určitě se schodneme na tom, že ta druhá část společnosti prostě nebude sedět na gauči a čekat až chcípne, pokud je vyhoděj z práce, tak začnou třeba podnikat a ze začátku je rozhodně levnější člověk než robot, takže vytvoří nové pracovní pozice.
Ale pozor! Dle tvých slov budou bohatí a chudí a bohatí si mezi sebou vystačí, ale předpokládám, že jich je méně než těch chudých, což znamená, že trh pro bohaté je menší než trh pro chudé a tedy není jediný důvod proč by měli být chudí chudší než bohatí. Hle spor.
Ano, způsobí to, že někdo hodně zbohatne, ale zbytek zbohatne taky.

40

Odpovědět

+Lejno KarnevalKolik jich bude? Pokud by každej dělal přesně jednu věc, jak to popisuje Lejno, tak přesně tolik, aby dělali všechny věci, který budou ostatní bohatí chtít - jakmile tam nějaká věc nebude, tak jí nějaký chudý začne dělat a stane se z něj taky bohatý. :D
A ano, chudých bude víc, ale bohatí jsou bohatí - můžou si zaplatit některé chudé, aby bojovali proti jiným chudým, tim se bude postupně snižovat jejich počet. Vždycky bude nějaká větší část chudých placená o něco líp než jiná část chudých - ta větší část tu menší porazí a zase část z tý části bude placená o něco líp... atd. až bude jen pár posledních chudých, kteří už vlastně budou bohatí a budou placení za udržování bezpečnosti.

Takže nakone cvšichni chudí vymřou, protože ti co nevymřou, budou bohatí. :D
(krásná varianta na "kuře nebo vejce" problém)

34

Odpovědět

+BullOverTen konstrukt s vyvražďováním, ale z ničeho neplyne. Z čeho plyne, že bohatí lidé vodou chtít svoje peníze utratit právě takhle? Z čeho vůbec plyne, že kdo má roboty je bohatej? Znám spoustu relativne bohatých lidí a ani jeden nemá robota k tvorbě peněz.

21

Odpovědět

+Lejno Karneval? Ale to, že ta půlka s robotama bude strašně bohatá a ta druhá bude strašně chudá, si napsal ty - já jsem na tom postavil něco, co by teoreticky mohlo nějak fungovat. Pokud teď ten předpoklad odstraníš, tak se to samozřejmě celý zhroutí.

00

Odpovědět

+BullOvertohle snad nemůžeš myslet vážně... já celou dobu tvrdím, že to tak dopadnout nemůže (viz mé upoznornění na spor v takové logice!!) a ty jsi řekl - nezapomeň, že bude velká část lidí hodně bohatejch a ti si navzájem vystačí... tak jsem teda implicitně předpokládal, že myslíš, ty s těma robotama... a pak jsi řekl, že ti bohatí lidé budou platit chudým za to, že se budou navzájem vraždit... a já řekl, že to z ničeho nevyplývá... no ale jeslti jsi to tak nemyslel, tak sorry a beru zpět prakticky všechno co jsem řekl na obranu mé myšlenky, ale za tou si stále stojím... ta zní Trh si poradí.

00

Odpovědět

+Lejno KarnevalAno, tak to dopadnout nemůže. Vždyť jsem psal, že by to tak mohlo být, pouze za splnění těch dvouch podmínek, které jsou ale naprosto nereálný. Pak už jsem jen rozváděl, jak by tenhle imaginární svět za splnění těch podmínek moh fungovat.

00

Odpovědět

Hlavní otázka je proč jsou ti lidé bohatí? Protože poskytují nějakou službu zákazníkovi => užitek, navíc musí být zaměstnaný taky u někoho kdo mu ty $ dá protože ten zaměstnanec dělá užitek zaměstnavateli.
Ano jeden bohane rychleji a druhý pomaleji, ale oba bohatnou takže je to otázka závisti? Jako komu budou pak nabízet svoje služby a produkty ti bohatí když nebudou mít chudí peníze?

11

Odpovědět

+AlennTeda jako tahat do toho užitek jsem si fakt netroufnul. To totiž málokdy někdo zvládne.

00

Odpovědět

+Lejno KarnevalTak to je základní komodita :D nikdo nic dobrovolně nedělá pro to aby se měl hůře a peníze tento užitek reprezentují nejlépe.

00

Odpovědět

+Alennje důležité si uvědomit i to, že nejen, že nikdo nic dobrovolně nedělá (myslím ve smyslu produkce), aby se měl hůř, ale ani nikdo nic ani dobrovolně nekupuje, aby se měl hůř. Z toho právě plyne proč říkám, že to málokdo pochopí. Lidé nechápou, že když si jdou nakoupit do Billy, tak odchází bohatší než když tam šli a to protože sice mají méně zdrojů, ale z těch zdrojů vyprodukovali něco co pro ně má větší hodnotu než ty zdroje samotné. Jiná situace nastává s pistolí u hlavy...

10

Odpovědět

+Lejno KarnevalPřesně. A situaci s pistolí u hlavy tu máme a vidíš jak to dopadá. Sice ti párkrát dají pokutu, pak ti zavřou a když nebudeš souhlasit a odporovat tak i zastřelí :D ale ten kokain je prostě pro někoho hodnotný :D

00

Odpovědět

+AlennJá měl za to, že se bavíme o hypotetické situaci bez zamšstnanců - prostě jeden majitel a všechno dšlaj jen stroje.

00

Odpovědět

+BullOverNo tak to ale nevím jak se k takové situaci dopracovat :D někdo musí ty stroje vyrábět, sehnat materiál, sehnat elektřinu, revidovat je a to samo o sobě tvoří další práci. Ono je těžké odhadnout co se stane a zda se někdy dopracujeme do tohoto bodu.
Spíš je daleko réálnější že ti hroozně chudí nevychcípají ale vytvoří si vlastní trh nezávislý na těch bohatých, navíc pomáhat chudým byl vždy sociální posilovač a člověk také nechce aby vedle něj žili smraďoši tak jim aspoň nechá postavit ubytovnu.

00

Odpovědět

+AlennAno, proto jsou ty 2 podmínky naprosto nereálný. Píšeš narposto to samý co já.

00

Odpovědět

+AlennNesouhlasím s tvrzením, že vzniknou dva nezávislé trhy. Pokud ano, tak jeden je legální a druhý nelegální? Tak jako to máme teď? Ale s tím rozdílem, že na našem legálním trhu jsou rohliky, počítače, auta, zboží získané legitimní cestou a na druhém jsou drogy, zbraně, lidi a zboží získané nelegitimní cestou. Nebo budou oba legální, ale já jako chudý člověk si nebudu moct koupit třeba Porche? A nebudu si ho moct koupit protože na něj nemám, nebo protože mě jinak zastřelí? Budou si moct bohatí lidé koupit něco na trhu pro chudé? Pokud bude možné z jednoho volně přecházet na druhý, tak to už máme (v pokřivené podobě), pokud to nebude možné, tak se toho docílí pouze násilím, pokud bude jeden nelegální, tak uvrhne do ilegality velké množství lidí a tedy jim to může být jedno... to, že si někdo napíše papír s tím co smím a co nesmím ještě neznamená, že to tak je.

01

Odpovědět

+Lejno KarnevalNe v dnešním světě máš všechno regulované, nesmyslně. "HWO" tě chrání aby jsi nejedl jed, ale v momentě kdy nebudeš mít na super vyvážený jídlo z 3D tiskárny který si mohou dovolit ti bohatí tak přijde Pepa, koupí od Honzi obilí a upeče chleba, nebude mít žádný papíry, přihodí do toho možná i omítku to je fuk, ale bude to levnější a pro někoho pro koho je třeba důležitější to Porshe než zdraví tak si to koupí.

V momentě kdy bohatí nebudou muset hnout prstem a vše za ně udělají roboti tak bude hlad spíše po službách a po umění, po kreativitě než po komoditách a to si budou měnit mezi sebou a ti chudí zase mezi sebou, protože proč by si bohatý kupoval chleba s omítkou a ani se jim nevyplatí dávat svoje roboty na výrobu chleba bez omítky.

10

Odpovědět

+AlennNiečo ako nepodmienený príjem bude nevyhnutné. Keď bude veľa nezamestnateľných ľudí, čo nebudú mať čo do huby, tak sa môžu búriť proti tým, čo budú mať čo do huby, budú kradnúť, aby prežili a to je problém, ktorí bohatí nebudú chcieť. To je prvá vec a druhá vec, ak bude stále demokracia, títo budú mať čoraz väčšie slovo vo voľbách a to je priestor pre politikov, ktorí budú ochotní kopať za lúzu a presadiť pre nich výhody na úkor bohatých. Vpodstate tipujem, že plebs bude parazitovať na adaptívnej časti spoločnosti.

00

Odpovědět

+RododendronnTen příjem je co? Kdo to zaplatí? Demokracie brzdí pokrok a svobodu a ve výsledku také směřuje za Marxem, protože ten rozdíl bude v jednu chvíli tak velký, že se strhne lavina.
Zapomínáš ale na to že i ti chudí si mezi sebou mohou nabízet práci a hodnoty, jídlo. Sociální kolečko které odebírá zodpovědnost a slibuje prosperitu na úkor bohatých je daleko větší strašák než kdy komunismus byl.

00

Odpovědět

Jinak k videu samotnýmu.. "seberou" je prostě špatný slovo, takže ne. Jen jí budou dělat za nás.

40

Odpovědět

Když by mě přijali právě na tvoji pracovní pozici a ty jsi díky tomu přišel o práci, tak jsem ti tu práci prostě přebral / sebral. A teď si místo mě dosaď stroj a vidíš sám že princip je pořád stejný. Takže ano - když někdo začne dělat mojí práci místo mě tak mi sebere / vezme práci.

21

Odpovědět

+koubelkaNeni. Kdybys mě nahradil ty, tak za mě taky budeš dostávat odměnu, produkt bude furt stejný, ale já z toho nebudu mít nic. Když mě nahradí stroj, tak tu odměnu zezačátku dostanou lidi co ho vyrobili, ale pak se bude dělit mezi majitele firmy a stát, který ty peníze bude muset rozdělovat tak, aby se dostali zase zpět k lidem = stroje budou dělat tu práci, ale lidi nepřídou o celou odměnu (a když se mluví o tom, že někdo někomu "bere práci", tak jde hlavně o tu odměnu - je tam i nějakej psychologickej a sociální rozměr, ale to je vedlejší)

(A ano, způsob přerozdělování (tzn. daňovej a důchodovej systém) se bude muset nějaký způsoběm změnit - ale to je normální při každej revoluci.)

40

Odpovědět

PROČ FURT CHODÍ? Co to má znamenat? Má to nějakej význam? Dělá to poslední dobou strašně lidí, ale přitom je to naprosto zbytečný. Proč zhoršuje kvalitu videa tim, že chodí, když to nemá žádnej účel??

32

Odpovědět

Proč furt chodí? - Na to je jednoduchá odpověď. Pořád chodí prostě proto že mu došlo že nemalá část jeho diváků by se jen ztěží dokázala dívat na někoho kdo sedí v jedné místnosti za stolem a mluví do kamery. Samozřejmě že je pořád možné sedět za stolem a mluvit do kamery, ale pak příchází na řadu schánění pokrývaích obrázků, což možná vypadá jako banalita, ale každý kdo si to někdy zkusil ví že sehnat vhodné pokrýváky není vůbec snadné. To v praxi znamená že výroba jednoho takového videa zabere mnohem více času a energie.
No a druhá možnost je ta vyrazit do ulic a povídat - informace je stejná, ale na rozdíl od povídání za stolem které prostě má tendence více nudit (prostě proto že to není rádio a pracuje se i s obrazovým vjemem), tak dynamiku přináší i jen ta samotná chůze - což je naopak snadné, rychlé a levné. Tak proto chodí.

151

Odpovědět

+koubelkaOk, dobrej argument. Furt s tim nesouhlasim a byl bych radši kdyby to nedělal, ale chápu to.

30

Odpovědět

+BullOverNEBO potřebuje chcát a hledá ve městě místní sběrnu moči

10

Odpovědět

Samozrejme že nie, je to absurdná myšlienka... nečudo že taká populárna v dnešnej pomätenej dobe

02

Odpovědět

Jsem programátor a myslím, že mě za pár let taky nahradí. Nejvtipnější na tom bude to, že se mi programátoři si za to budeme moc sami.

101

Odpovědět

Nesúhlasím, áno, časom nás (programátorov) nahradí AI, avšak tým že tvorbe kódu budeme najviac rozumieť, môžeme AI usmerňovať čo má robiť, kontrolovať, testovať, opravovať atď. Čo sa týka ostatných povolaní, čítal som že na jedno zaniknuté pracovné miesto vznikne 2,5 nového (niekto toho robota musí naprogramovať, zložiť, umiestniť, starať sa o neho, udržiavať a manažovať). Problém je že na to bude treba vyššie IQ a vedomosti, než sú momentálne vyžadované od robotníka za pásom... Ale to je už o inom.

01

Odpovědět

they took our jeerbs !

70