Když se řekne vězení, asi se vám vybaví velmi nepříjemné místo z betonu s mřížemi, kde už jen samotný pobyt je utrpením. Ale co když to jde i jinak a lépe?
Tyto fotky vypadají jako z hotelu
nebo luxusního bydlení na koleji. Je tu tělocvična,
společné prostory a oddělené ložnice. Ale toto místo u města Halden
v Norsku je vězení. Není tu ostnatý drát, je tu spousta
zeleně a nápadné moderní umění. Vězni mají dokonce
z oken svých cel skvělý výhled. Celé je to součástí plánu,
jak vězení polidštit. Pomocí designu. Filozofie za lidskými vězeními říká, že to, jak to ve vězení vypadá,
by neměl být trest.
Byli odsouzeni k odnětí svobody. Běžný život by neměl být
součástí tohoto rozsudku. Tím prvním, na co se designéři zaměřují,
je základní architektura věznic. Většina věznic je navržena
jako jedna souvislá budova. Návrh s nádvořím využívá obdélníkovou
budovu obepínající venkovní prostor. V návrhu telegrafního sloupu
jsou budovy naskládány na sobě. A v paprskovitém návrhu vycházejí chodby
ze společného středu jako u špic na kole. Toto rozložení pomáhá efektivně
přemisťovat mnoho vězňů, vězni pak však musí bloumat
každý den stejnými chodbami.
A stísněné prostory mohou neúmyslně
vytvářet napětí a konflikt. Lidské návrhy vězení
vypadají jako kampusy, kde je zázemí rozmístěno mezi
více objektů a celý komplex obíhá zeď. V norském vězení v Haldenu
se ubytování nachází zde, zatímco vzdělávací a návštěvní
prostory jsou zde, v jiných budovách. Většina vězňů musí tedy začít den
přesunem, což zrcadlí život mimo věznici a umožňuje přístup
k venkovní fyzické aktivitě.
A na rozdíl od ostatních návrhů,
jejichž okna směřují do objektu, mají vězni v tomto návrhu
rozmanité výhledy do okolí. Tento přístup k přírodě také pomáhá
vězňům lépe vnímat běh času. Vězni měli pocit,
že jsou v potápěčském zvonu. Byli zcela odříznuti
od času a prostoru. Trávení času venku a sledování,
jak se mění dny a roční období, pomáhá tento problém omezit. Navíc pozemky lidských vězení
bývají pečlivě krajinářsky upraveny.
V Haldenu se vysoké břízy a borovice tyčí
nad budovami a zakrývají obvodovou zeď. Díky tomu máte z kampusu
podle designérů "antiautoritářský" pocit. Vězni se necítí zastrašeni
samotnou architekturou. I stavební materiály
ovlivňují lidský design. V jiných vězeních jsou interiéry z tvrdých
materiálů, jako je beton, linoleum a ocel. Tyto materiály blokují světlo,
nejsou hezké a neustále odráží hluk. Ve vězeních jako Halden
pouští sklo dovnitř přirozené světlo a materiály jako korek
a dřevo tu tlumí hluk.
Ale lidský design věznic
není jen o architektuře a materiálech. Je i o tom, co se za zdmi děje. Design Haldenu ovlivňuje
způsob, jakým vězni a dozorci interagují. Protože je ubytování
rozděleno na komunity, které sdílí kuchyň a společné prostory,
mohou dozorci monitorovat vězně pomocí pravidelného
osobního kontaktu, namísto vzdáleného sledování
velké skupiny lidí. A místnosti dozorců
jsou záměrně velmi malé, aby měli důvod
jít za vězni do společných prostor.
A tento fakt –
že jsou dozorci společně s vězni – je důležitým
bezpečnostním systémem. Díky kampusového rozložení
se těmto vztahům daří. Studie nizozemských věznic zjistila, že kampusový design je základem
dobrých vztahů vězňů a dozorců. A studie amerických věznic z 90. let
zjistila, že přímý kontakt dozorců s vězni vedl k menšímu počtu
násilných a bezpečnostních incidentů.
Návrhy takovýchto
věznic stojí peníze. Proto se většina přelomových změn
odehrává v západní Evropě a Skandinávii, kde menší populace vězňů
a rozvinutější sociální systém umožňují flexibilnější experimenty. A protože věznice v USA preferují úsporu
nákladů nad designem, nejsou tu běžné. Ale místa jako Halden vytváří precedens,
jak by mohla vypadat vězení budoucnosti. Je důležité chovat se
k těmto lidem lidsky. Aby nebyli tak naštvaní.
A dát jim důstojnost. Možná je neintuitivní
vytvářet příjemná, dobře navržená místa
pro lidi, kteří spáchali zločin. Ale podle této designové filozofie
má být trestem pobyt ve vězení. Jeho architektura
trestem být nemusí. Překlad: Xardass
www.videacesky.cz