Thumbnail play icon

Co je náhoda?Vsauce

Přidat do sledovaných sérií 86
87 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:336
Počet zobrazení:3 544

Po prázdninové přestávce je Michael zpět a to v plné síle! Dnes se zaměří na náhodu. Pokud něco náhodou nevíte, tak se to dozvíte. ;)

Komentáře (47)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Dovolím si nesouhlasit. Zaprvé je chyba nerozlišovat logickou matematiku od empirické... V logické je například hod mincí 50% (vždy) jelikož pro logiku neexistuje čas. Ale empiricky čas existuje a proto musíme po upravovat čísla v pravděpodobnosti. Samozřejmě neznamená že když hodíme "orla" tak máme větší šanci že padne "pana" (teoreticky máme) ale je lepší o tom uvažovat ve větším měřítku jelikož je to "logicky" 50/50 musí být proto například po stém hodu, kdy nám padla 100x stejná hodnota daleko větší šanci. že padne jiná, jinak by to popíralo 50% pravděpodobnost. Ze statistik lze jednoduše odvodit že několikanásobné pokusy hodů mincí se rozcházejí zhruba 60-40%, (+-10). C čehož vyplývá že pro dosažení rovnováhy existuje protichůdná pravděpodobnost která vychyluje těch 50%

00

Odpovědět

Zajímavý, že tak inteligentní typ si neověří pravé znění citátu - Einstein totiž řekl: As I have said so many times, God doesn't play dice with the world. Michaelova verze devalvuje Einsteinovu práci, škoda.

30

Odpovědět

Klobúk dole prekladateľovi, prekladať také zložité slová aby dávali zmysel, chce poriadne veľké znalosti anglického jazyka.

90

Odpovědět

radek.weng@gmail.com avatar?)) :(

00

Odpovědět

tak ne. regnutej na gravataru tam mam foto ale proč se mě neukazuje tady to nevím) někdo s radou ?

00

Odpovědět

Takže to, že mi nedávno na email přišly hambaté fotky mě úplně cizí (velmi pohledné) slečny nebyla náhoda? Bezva - už vím co jí odpovědět... :)

120

Odpovědět

Kolem 7. minuty je tam slovo "znali" dvakrat za sebou. Jinak diky za překlad. Ten pocit totálního zmatení z Michaelova výkladu mi už chyběl :-D A nezapomněl ani na vesmír, takže nezklamal. Fenomenální :-)

131

Odpovědět

už mi tenhle týpek, u kterýho většinou vůbec nemám ponětí, o čem mluvil, chyběl... :)

301

Odpovědět

Koukám, že nejenom české nuly si lezou do zadnice, ten ko*ot tam neřekl v podstatě více než větu a ještě ho Vsauce doporučuje... Jo, to mi přišlo docela dost trapný.

Jinak jo, skvělý návrat, jsem rád konečně za Vsauce

764

Odpovědět

lol welcome to YouTube

49

Odpovědět

Připadá mi, že ve Vsauce je čím dál více filosofování a méně vědy. Ale stejně se mi to líbí.

297

Odpovědět

ah....
Quantum Entanglement

konečně vím o čem to probůh mluvila EDI v Mass Effect 2 :-D

181

Odpovědět

No až na to, že tento jav sa v skutočnosti nedá využiť na transport informácie :)

21

Odpovědět

+Palo22nevím, co myslíš přesně transportem informace, ale tento jev se používá v kvantovém šifrováním

04

Odpovědět

+Palo22V Mass Effect využívali kvantovú previazanosť na komunikáciu nadsvetelnou rýchlosťou, čo sa v skutočnosti nedá. Pretože užitočnú informáciu takto neprenesieš.

41

Odpovědět

+Palo22Palo22: Ale ano, to, že lze přenést pouze vlastnosti částic neznamená, že taková informace není užitečná - ba naopak, žádná informace není nic jiného než vlastnost částic - u hlasového projevu jsou to parametry jako frekvence a hlasitost kmitání vzduchu, u informačních technologií je to vlastnost elektronů "existence" x "neexistence". Dokonce spinem by bylo kódování rychlejší, protože není pouze "0" a "1", jako je tomu u počítačů.
Jak říká quesh níže, Einstein řekl, že Bůh v kostky nehraje. To byl ovšem omyl, dnes víme, že tomu tak je. Kvantové spletení bylo původně uvedeno v EPR paradoxu. Důvod, proč Einstein se svými spolupracovníky svůj teoretický experiment nazvali "paradox" byl právě ten, že přeci nemůže existovat, protože jinak by bylo možné přenášet informaci nadsvětelnou rychlostí - což prý nebylo ve shodě s Eisteinovou relativitou.
Ovšem kvantomechanické základy, na kterých stavěl, byly správné - to je téměř jen princip neurčitosti, který je ověřitelný snadno i experimentálně.
Teorie lokálního přenášení informace počítala s tím, že by se informace předávala jakýmsi prostředím, ale byla svržena. Kvantové spletení působilo v libovolném prostředí a navíc okamžitě.
Skutečně se tedy jedná o způsob, jak informaci přenést rychleji, než světlo, proto mu Einstein dal přezdívku "Strašidelné působení na dálku".

60

Odpovědět

+Palo22Ibaže spin previazanej častice zistíme až keď ho zmeriame a vlnová funkcia skolabuje, potom vlastne poznáme spin aj druhej častice aj keby bola na druhej strane vesmíru. Lenže takto sa nedá zakódovať žiadna informácia, je to akoby som zobral dve guličky, jednu červenú a jednu modrú, zaviazal si oči a zabalil ich do identických krabičiek, jednu nechal na Zemi a druhú poslal na Mars. Ak by som rozbalil krabičku na Zemi a zistil že v nej je modrá gulička, okamžite by som vedel, že na Marse je červená, je to zjednodušené a nie celkom presné ale pre predstavu to stačí.

30

Odpovědět

+Palo22Palo22: Samozřejmě, že taková informace zní banálně, ale evidentně není žádný racionální důvod, proč by měla být tato informace pomalejší, než světlo.
Když bychom chtěli mluvit o hodnotě informace, jde skutečně o informaci více než plnohodnotnou. Kdybychom obraz o barevných kuličkách převedli například právě na počítače, představili bychom si jakýsi filtr, který přijímá kuličky a zjišťuje jejich barvu - z nul a jedniček pak složí Váš komentář - což není žádná podle vašich slov "neužitečná" informace :-).
Kvantová teleportace (přenos informace ve kvantovém spletení) lze docela dobře vysvětlit i pro laiky: Abyste cokoli změřil musíte to ovlivnit. Chcete-li zjistit polohu, musíte na to posvítit, abyste to viděli - jenže narážející fotony už polohu vašeho předmětu ovlivní a vám dorazí informace s určitou neurčitostí :-).
Například polarizace se zjišťuje tkz. difrakční mřížkou - velmi hustou mřížkou, kterou projde jen atom, který se víceméně otáčí rovnoběžně s "mřížemi"-příčkami difrakční mřížky (ale pouze to vypadá jako otáčení kolem vlastní osy, ve skutečnosti je to pouze zjednodušené vysvětlení neuvěřitelných kvantových jevů).
Takže když jsou například dva elektrony "vyplyvnuty" jedním atomem, může nastat taková náhoda, že díky právě neurčitosti polohy není vlastně jasné, který elektron vyletěl nalevo a který napravo. Dejme tomu, že ale máme informaci o polarizaci kvůli rozdílným orbitům, ve kterých elektrony obíhaly.
Když pak před jeden elektron necháme projít svislou mřížku, můžeme třeba posílat morseovkou příteli v opačné nadkupě, co jsme měli k obědu - přestože bychom ale potřebovali více takových elektronů - to ale vůbec neznamená, že informace je neužitečná.
Kdybychom takto měřili například spin, budeme posílat informace ještě efektivněji, protože spin existuje i poločíselný.

30

Odpovědět

+Palo22Neviem si predstaviť ako dokážeme takto samostatne zakódovať informáciu, pretože nevieme ovplyvniť aký bude spin nášho elektrónu. Jediná možnosť je vytvoriť určitý kľúč, ktorý z náhodných prenesených informácií nadsvetelnou rýchlosťou vytiahne nami odoslanú užitočnú informáciu, tento kľúč sa však musí odoslať maximálne rýchlosťou svetla. Je to ako kódovanie pomocou písmenok v knihe, v nej sú uložené informácie ktoré nemajú nič spoločné s našou kódovanou informáciou, až do momentu kedy neodošleme kľúč, ktorý v podstate obsahuje našu informáciu napr. strana 12, tretie slovo, prvé písmeno. Podstata a využitie kvantového previazania je práve v tom, že túto knihu nemá nikto iný ako odosielateľ a príjemca, takže ak by aj došlo k zachyteniu kľúča treťou stranou tak je im na nič, pretože ho nemajú na čo použiť.

00

Odpovědět

+Palo22Palo22: Omlouvám se, ale znovu s Vámi nemohu souhlasit. Takový koncept je absurdní - ovšemže nepotřebujeme klíč. Třeba se na druhém konci vesmíru vyvinula civilizace mimozemšťanů, kteří si vyvinuli stejnou angličtinu a morseovu abecedu, jako my - a tak klíč získali naprosto nezávisle na nás.
Adriano Paenza ve své knize "Matematiko, jsi to ty" zmiňuje také například číselnou metodu, jak oslovit potencionální pozorovatele - byla navržena číselná zpráva jako poměr velikostí větších těles jako způsob popsání naší polohy - Země.
viz začátek: Také nevím, jak bych ovlivnil spin, ale minimálně přes polarizaci je to velmi jednoduché a proto neřešme spin - koneckonců i polarizaci máme 45 stupňů kromě vertikální a horizontální - takže i ta pomocí ní je rychlejší kódování. Co se týče ovlivnění elektronu na druhé straně vesmíru, způsob jsem popsal výše, četl-li jste ho.
Nicméně s nadsvětelnou informací máte pravdu, ale důvod je kompletně rozdílný, už jsem to našel na:
http://simple.wikipedia.org/wiki/Quantum_entanglement#Uses

10

Odpovědět

Neřekl náhodou Einstein "Bůh nehraje v kostky"?

221

Odpovědět

Taky mám ten pocit. Aspoň to nám vštěpovala fyzikářka na střední, když říkala, že nic není náhoda

10

Odpovědět

+PomPokoNeni to uplne spravne prelozeno v titulkach. Einstein tomu odmital uverit s tim, ze by jinak Buh hral s vesmirem kostky (potrebovalo by to trosku ucesat)....

10

Odpovědět

Myslíte,že je to náhoda, že to video má 11:11? :D

652

Odpovědět

Nevím ale ani kdyby jsi věděl všechno na světě, tak sportku prostě nepředpovíš :D

435

Odpovědět

Očividně jste video nesledoval dost pozorně.

420

Odpovědět

+KasinyKdyz by clovek znal predchozi a soucasny stav vsech castic ve vesmiru, tak by dokazal predpovedet budoucnost.

71

Odpovědět

Mám rád červy.

581

Odpovědět

:O

42

Odpovědět

Celé to je spor o to, zda je možný determinismus, nebo ne. Je možné, ostatně velmi pravděpodobné, že jsme ještě jako lidstvo neodhalili ty nejmenší díly skládačky, ale také je dost dobře možné, že na úplném konci bádání přece jen zjistíme, že v základu je "náhoda". :-)

119

Další
Souhlasím Tato webová stránka používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. (Další informace)