Thumbnail play icon

Planeta za vašima očimaVsauce

Přidat do sledovaných sérií 101
95 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:163
Počet zobrazení:9 514

Pokračujeme v sérii o Marsu napříč kanály Vsauce. Minulý týden jsme se dozvěděli, jestli je v pořádku dotýkat se Marsu a dnes zjistíte, s čím se musíme vypořádat, než se na Mars vůbec vypravíme.

Přepis titulků

Tady Kevin z Vsauce! Jsem na planetě sMars – simulovaný Mars. Na tajuplné a odlehlé oblasti na holých svazích sopky Mauna Loa na Havaji. V seriálu MARS na National Geographic se můžete dozvědět o plánech kolonizace Marsu. Spolupracoval jsem s nimi, abych vám mohl ukázat život na místech, jako je tohle. Po dvanácti měsících izolace se vrátilo šest vědců, nejsou to ještě astronauti, ale spíše lávanauti, kteří zkoumali, jaký by se dalo žít na neobydleném Marsu, jak si zachovat zdraví na místech, pro která nejsme stvořeni.

A hlavně ve vzdálenosti 200 milionů kilometrů bez zemské gravitace, kyslíku a rodiny, jak si zachováme zdravý rozum? Havajská analogie a simulace průzkumu vesmíru neboli HI-SEAS je kupole, kde najdeme přibližně 120 metrů čtverečních obytného prostoru určeného pro šest vědců.

Program pro komunikaci s okolním světem se zpožďuje o dvacet minut, což simuluje intervaly, ve kterých signál putuje z Marsu na Zemi a zpět. Stanice je vybavená jídelnou, kuchyní, koupelnou, posilovnou a šesti ložnicemi. Základnu opouští jen ve skafandru, napodobujícím zátěž kosmického skafandru, který bude nezbytný při geologickém výzkumu na Marsu. Na Marsu budou astronauti potřebovat skafandr kvůli teplu, kyslíku a tlaku. Řídká atmosféra na Marsu by jinak způsobila vysychání očí, kůže a plic. A to hodně.

Vynést jeden kilogram materiálu do vesmíru stojí 20 000 dolarů, proto je třeba omezit množství potřebných věcí na minimum, všechno se recykluje. Filtrovanou močí zalévají rostliny a světla optimální vlnové délky umožňují jejich růst. Jeden den solárního nabíjení akumulátorů vystačí na chod stanice na 1,5 dne. Odpad ze záchodu se kompostuje, rotopedem se dobíjí malá zařízení a po třicetisekundové sprše se s odpadovou vodou ještě vytře podlaha. Většina peněz pro HI-SEAS jde z rozpočtu oddělení NASA pro behaviorální výzkum zdraví a výkonu.

Chtějí tím zjistit, jak si na sebe posádka zvyká ve stresujícím, uzavřeném a izolovaném prostředí. Deskové hry pomáhají se sblížením a mentální stimulací, Hudební nástroje, jako je kytara nebo didgeridoo přináší mezi lávanauty kulturu. Plyšová zvířátka nahrazují domácí mazlíčky a přináší odlehčení při vážných momentech. Cokoliv, co zlepší náladu, je důležité. Jakmile jednou lidé opustí Zemi, i věci, co přináší potěšení, můžou způsobit smutek.

Astronauti často popisují pohled na Zemi jako jeden z nejkrásnějších zážitků. Pohled na Zemi jako malou nevýznamnou tečku také může vzbuzovat pocity vzdálení a samoty. Tento pohled také může přesvědčit posádku o důležitosti ochrany své planety. Průzkum je ale složitý. Nevíme, co nás čeká za obzorem. Ale už ve školce se vždycky najde dítě, které ochutnává pastelky.

Slovo pionýr pochází z francouzského "paonier", což znamená "pěšák", první člověk, který čelí nebezpečí. Od pravěku až po Paradise v Nevadě se lidé neustále snaží posouvat hranice. Přestože jsme ještě neprozkoumali více než 90 % oceánu, posedla nás myšlenka života mezi hvězdami. V knize Cesta na Měsíc od Julesa Vernea z roku 1865 je muž vystřelen do vesmíru z obřího děla. Místo toho jsme vyvinuli raketový pohon a teď zjišťujeme, jak se dá žít mimo Zemi.

Nejprve musíte najít vhodné lidi. Takové, jako byl člověk, který když měl být poprvé vystřelen do vesmíru, uklidňoval všechny ostatní. V den letu do vesmíru velitel sovětského vesmírného programu řekl o Gagarinovi: "Během přípravy na odlet, když měl každý spoustu obav, byl on sám klidný. Měl dobrou náladu a zářil jako slunce." Jurij strávil ve vesmíru jednu hodinu a čtyřicet osm minut.

To byl neuvěřitelný úspěch v době, kdy si vědci nebyli jistí, jestli stav beztíže nemůže poškodit oči astronauta a oslepit ho. Není to ale čas dostatečný ani na zhlédnutí Star Wars. Mise přistání na Měsíci Apollo 11 v roce 1969 trvala jen osm dní. Což stačí na 96 zhlédnutí Star Wars Epizody IV: Nová naděje. Chci říct, že rekord za nejdelší dobu strávenou ve vesmíru drží Valerij Polyakov z vesmírné stanice Mir. Strávil tam 437,7 dní.

Mise na Mars by ale trvala tři roky. Cesta potrvá přibližně 9 měsíců, pokud vyrazíme, když si bude Země a Mars nejblíže. Přičtěte k tomu rok na Marsu a vyjdou vám tři roky života v prostředí tak nehostinném a izolovaném, že si to lidé neumí představit. Přežití v cizím prostředí nám ale není vůbec cizí. Objevování nových zemí vyžaduje odvážnou část populace, která se vydá do neznámých končin.

Musí být zvědaví a podnikaví. Clara Ma, dvanáctiletá dívka z Kansasu, pojmenovala rover Curiosity. Řekla, že zvědavost je vášní, se kterou překonáváme naše každodenní životy. Ti, kteří zůstanou doma, pak obdivují příběhy dobrodruhů. Vyprávění o velkých dobrodružstvích patří mezi nejstarší příběhy lidstva. Homérova Odyssea, Epická báseň z 8.

století před Kristem popisující Odysseův desetiletý návrat domů po Trojské válce. Píše, jak po něm kyklop hodil horu, jak se utkal se sirénami a porazil šestihlavou příšeru jménem Skylla. Přes všechny překážky se mu podařilo vrátit domů. Řecké příšery teď necháváme za sebou a vydáváme se na cestu k planetě pojmenované po římském bohovi. Malými krůčky postupujeme od odletu ze Země, přes chůzi po Měsíci až po přílet na Mars. Učíme se ze zkušeností dobrodruhů a vězňů.

Zákon Homestead Act z roku 1862, který osadníkům věnoval 65 hektarů půdy, což je dvojnásobek Disneylandu, odloučil lidi od sebe a tuhé zimy zakryly veškerý život v krajině. Prériové šílenství se projevovalo depresemi, násilným chováním, a dokonce i celkovým rozpadem osobnosti. V malém domku na prérii žili lidé v úplném odloučení. Na moři jsou ještě odloučenější podmínky. Tropická horečka byla deliriem, postihujícím námořníky v tropech, kteří si hladinu představovali jako zelenou louku a skákali přes palubu.

Cestování do nejodlehlejších koutů Antarktidy způsobuje samotu, která bolí. Australský meteorolog Morton Moyes strávil 10 týdnů sám v Zemi královny Marie. V roce 1912 napsal: "Ticho je tak bolestivé, že mi v levém uchu neustále zvoní. Zní to jako flašinet, který hraje jen jeden tón." Když může být ticho bolestivé, co se stane, když vás odříznou od všech smyslů?

V roce 1951 proběhl na McGill University pokus, který by dnes už nikdo nepovolil. Zkoumal důsledky uvěznění na samotce, čímž se trestali vězni. Pokus měl probíhat šest týdnů. Byl ale přerušen už po týdnu. V místnosti byla jen postel a všichni měli nasazené černé brýle a sluchátka. Popisovali, že se nedokázali ani na chvilku na cokoliv soustředit. Ti, kteří se dokázali soustředit, byli mentálně zaseklí. Měli halucinace o brýlích a psech.

V malé místnosti pod dozorem vědců se ztratili v sobě samých. Zdánlivě jednoduché úkoly můžou být v izolaci úplně nepředstavitelné. Když se geolog Michel Siffre vrátil na povrch po osmi týdnech pod ledovcem v Alpách, trvalo mu pět minut napočítat 120 sekund. Sociolog Maurizio Mantalbini strávil rok v jeskyni navržené NASA pro studování samoty. Myslel si, že tam byl jen 219 dní. V jeskyni se mu těch 146 dní nějak vytratilo.

Bez sociálních a vnějších podnětů se čas protahuje a deformuje. Proto hledáme způsoby, jak si zachovat rozum během misí ve vesmíru. Astronauti na ISS si vyžádali jídelní stůl, aby se mohli sbližovat při společném hodování. Hudba je v kulturní izolaci tak důležitá, že od mise Apollo 15 v roce 1971 NASA probouzí astronauty ve vesmíru písničkami. Je třeba s ostatními sdílet vtipy, písničky i problémy, abyste si udrželi pouto se Zemí a se sebou samým.

Jinak byste dopadli jako pan Bedford v knize První lidé na Měsíci on H.G. Wellse. Jeho výprava do nekonečného vesmíru mu přinesla myšlenku: "Pocit jako bych byl nejen mimo svět, ale všechny světy, mimo prostor i čas. Jako by ten ubohý Bedford byl jen kukátkem, kterým se dívám na život." Nejdůležitější podmínky k přežití na Zemi, vzduch, jídlo i přístřeší dokážeme vyrobit i ve vesmíru. Dokážeme vykoumat, jak se dostat na Mars, ale naše lidskost tam musí dorazit vcelku.

Efekt odmlčení byl poprvé pozorován v roce 1957 u pilotů ve vysokých výškách. Projevuje se těžkým odtržením od reality, ke kterému může dojít vysoko nad Zemí. 18 z 137 pilotů bylo zaskočeno silným pocitem strachu a úzkosti. Většina na to reagovala pocitem euforie, který nikdy dříve nezažili. A novým porozuměním celistvosti planety, lidstva a všech stvoření. Když se Alexej Leonov vrátil jako první astronaut, který se volně vznášel vesmírem během dvanáctiminutového výstupu do vesmíru v roce 1965, odpověděl na otázku o svém psychickém stavu slovy: "Pokud jde o psychickou zábranu, která měla být nezdolatelná člověkem, který má vkročit do hlubin vesmíru, nejen, že jsem žádnou zábranu necítil, ale úplně jsem zapomněl, že bych nějakou mohl mít."

Ovládání svého duševního vesmíru je stěžejní pro přežití mezi hvězdami. Cesta na Mars začíná na planetě, která se nachází za vašima očima. A jako vždycky...

Díky za sledování! Překlad: Zarwan www.videacesky.cz Chtěl bych poděkovat National Geography za sponzorování tohoto dílu a podpory kanálů Vsauce. Nezapomeňte se podívat na celosvětově vysílaný seriál MARS.

Komentáře (15)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Pouze oprava, v čase 08:32 říká 5 minut, ne 8. Ale video dobré, díky :)

00

Odpovědět

Opraveno, díky. :-)

00

Odpovědět

video ušlo...ale ksicht toho týpka si pýta o výprask.

1417

Odpovědět

Ty máš nějakej problém hlavně sám se sebou, že? :)

91

Odpovědět

+CD_JProč by měl mít problém? Tobě jsou všichni lidé co potkáš bez výjimky sympatičtí?
Mě ten "týpek" sral celou dobu.

16

Odpovědět

+CD_JNo, stejně by mě zajímalo proč na mě pořád tak vytřeštěně koukal.

00

Odpovědět

Zrovna jsem hledal, který díl Vsauce si pustím k jídlu ... Ve chvíli když jsem se začal dívat na tohle jsem pochopil, že abych měl teplou večeři budu si to muset ohřát

160

Odpovědět

Otevřít video označené Vsauce a najít tam Kevina je jako otevřít Kinder vajíčko a najít tam puzzle.

432

Odpovědět

Uff, jsem rád za puzzle. Ještě se tam taky mohl skrývat ten douchebag Jake...

412

Odpovědět

+pav1Proč si pořád stěžujete. V dnešní době je to tak jednoduché. Klikni křížek, který máš pravděpodobně nahoře vpravo a jdi se vyspat. Ušetříš si čas a nervy. Hodnotit video jen podle toho, že tam stojí někdo jiný ... ahhh. Se nekoukej, klidně si vypni zvuk a vyexportuj titule.

52

Odpovědět

+:/Tak i když místo kindervajíčka najdu pod obalem obyčejné vejce, nevyhodím ho přece hned z okna. Holt zamáčknu slzu a dám si ho na hniličku. Teprve posléze napíši krajně nekompromisní a žalem nasáklý email společnosti Ferrero. Samozřejmě hned po tom, co mi zdravotníci vypumpují obsah mého žaludku. Jelikož ruku na srdce, alobal není nejiideálnější způsob skladování zvířecích embryí..

120

Odpovědět

+pav1Ten bude příští týden :D
Nebo je vážně tak hrozný? Mě ani tolik nepřijde...

40

Odpovědět

+MultiZaklinacTak má těžkou konkurenci chlapec. Navíc mi přijde, že vomáčka1 a vomáčka2 si rozeberou samé libové masíčko a Jakovi nechaj tak akorát biskupa, jedno oschlé křidélko a ohlodanou kost..

90

Odpovědět

+MultiZaklinacJe hrozny. Hrozne vystupuje a ma videa o picovinach. To fakt radeji Dereka z VEritasium please :D

04

Odpovědět

A já už se těšil na Michaela. Ale Kevin není tak špatnej, jak jsem čekal :)

241

Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK