Alexandr Veliký #3

ALEXANDR VELIKÝ ČÁST TŘETÍ V roce 334 př. n. l., Alexandr, 21letý vládce malého řeckého království Makedonie, vedl invazi do rozlehlé Perské říše. Navzdory mizivé pravděpodobnosti zvítězil díky řecké vojenské dominanci a svému nebojácnému vedení ve dvou velkých bitvách proti Peršanům – na řece Gráníkos a u Issu. Poté, co si podmanil perské země západně od řeky Eufrat, vyrazil na východ do srdce říše s cílem utkat se v rozhodující bitvě s perským králem Dareiem III.

Když se dověděl, že se velká perská armáda vedená Dareiem shromáždila v Gaugamél, poblíž Mosulu v dnešním Iráku, zamířil právě tam. To byla Dareiova poslední šance zastavit Alexandra a Alexandrova šance rozdrtit Peršany jednou pro vždy. BITVA U GAUGAMÉL Dareios vybral pro bitvu otevřenou zemi, kde bude moci využít svoji početní výhodu.

Jeho vojáci se postarali o vyčištění a zarovnání terénu, aby vyhovoval perským válečným vozům. Podle moderních odhadů měla perská armáda mezi 50 a 80 000 muži, a byla tvořena oddíly z celé říše. Pěchotou ze Sýrie a Babylonie, jízdou z Arménie, Indie a střední Asie, až 200 vozy s čepelemi a hrstkou válečných slonů.

Alexandrova armáda byla menší a možná čelila až dvojnásobné přesile. Rozestavil jednotky v obvyklé formaci. Na levém křídle byla thrácká a thesálská jízda pod vedením Parmeniona. Ve středu byli makedonští veteráni falangy vyzbrojení šestimetrovou sarísou. A na prvém křídle byl Alexandr s elitní družinou jízdou a nejlepší pěchotou – hypaspisty. S těmito jednotkami chtěl Alexandr zahájit hlavní útok.

Řečtí hoplité tvořili druhou linii a podporovali obě křídla, která směřovala v půlměsíci dozadu, aby armáda nemohla být obklíčena. Bitva začala, když Alexandr vedl své křídlo doprava, což Peršany zaskočilo. Copak se Alexandr snažil obklíčit obrovskou perskou armádu? Peršané kopírovali jeho pohyb, odveleli jednotky ze svého středu s cílem obklíčit Alexandra a zabránit mu v opuštění oblasti vyčištěné pro vozy. Ale Alexandrův neobvyklý manévr byla past s cílem oslabit perský střed.

Když viděl, že to zabralo, nařídil řecké jízdě zaútočit, aby Peršany udržela v jejich nynější pozici. Na pravém křídle vypukla obří jezdecká bitva. Dareios, který toto považoval za klíčový moment, vypustil své vozy. Ale elitní agrianští vrhači oštěpů vyřídili koně a posádku, zatímco se řecká pěchota rozestoupila a vozy jen projely skrz řady. Nyní Alexandr vedl družinnou jízdu a části makedonských falang ve zteči přímo proti oslabenému perskému středu a probíjel si cestu k samotnému Dareiovi.

Náhlý Alexandrův výpad způsobil v perských řadách paniku. Střed se rozpadl a uprchl s králem Dareiem v čele. Ale Alexandrovo levé křídlo mělo vážné problémy. Parmenion čelící velkému perskému útoku byl prakticky obklíčen a indičtí a skytští jezdci se dokonce provalili dírou v řecké linii, ale než aby se obrátili a napadli Řeky zezadu, zamířili vyloupit řecký tábor.

Parmenion poslal zoufalou žádost o pomoc Alexandrovi. Král přestal pronásledovat Dareia, přeskupil se a zaútočil na perské pravé křídlo. Byla to nejtěžší a nejkrvavější část bitvy, neboť padlo 60 Alexandrových družinných jezdců. Jakmile se zpráva o Dareiově úprku rozšířila po bojišti, zbývající perští jezdci se otočili a uprchli.

Bitva u Gaugamél byla pro Alexandra dechberoucím vítězstvím. Podle tehdejších zdrojů ztratil jen pár set mužů, zatímco Peršané přišli o tisíce. Alexandr zahnal velkou Dareiovu armádu na útěk a otevřel si tak cestu k Babylonu, hlavnímu městu říše. Makedonský král vstoupil do města oslavován a byl uznán perskými představiteli jako jejich nový právoplatný vládce.

Stejně tak v Súse, kde se Alexandr slavnostně posadil na perský trůn. V Zagroských horách v průsmyku známém jako Perská brána, zadrželi odvážní Peršané Alexandra po celý měsíc. Řekové ale nalezli horskou stezku vedoucí kolem perských pozic, díky které obránce obklíčili a pobili. Na počátku roku 330 př. n. l. dorazil Alexandr k Persepolisu, ceremoniálnímu hlavnímu městu říše.

Alexandr se chtěl Peršanům jevit jako osvoboditel, jako legitimní nástupce krále Dareiose, ale nyní nařídil Persepolis vydrancovat a vypálit jako odvetu za perskou invazi do Řecka a vypálení posvátného chrámu a Aténách v roce 480 př. n. l. Alexandr nyní zamířil na sever do Medie, kde se Dareios skryl v královském městě Ecbatana. Alexandr byl odhodlaný Dareia zajmout, ale uprchlý král utekl na východ v naději, že získá novou armádu z provincií Parthie, Baktrie a Sogdiany.

To se nestane. Když se Alexandr přiblížil, perský král byl zavražděn vlastním guvernérem Bessem který se poté prohlásil za nového vládce říše. Alexandr nařídil pohřbít Dareia v královské hrobce v Persepolis spolu s jeho předky.

Poté se zastavil, aby svoji novou říši uspořádal. Alexandr jmenoval místokrále jednotlivých provincií, přičemž ponechal několik Peršanů, kteří přísahali věrnost, na jejich místech. Poté pokračoval na východ. Jeho cílem bylo najít a zabít uchvatitele Bessuse, podmanit si východní provincie říše a dojít na konec světa. Výzkum a umělecký podkres k tomuto videu pochází z nezměrného výběru historických knih vydavatelství Osprey.

Každá jejich kniha zkoumá jednu bitvu, kampaň nebo jednotku do nejmenšího detailu. A s více než 3 000 tituly pokrývají všechno od starověkých válek až po moderní konflikty. Navštivte jejich stánky a podívejte se na online katalog. Děkujeme všem Patr(e)onům, díky kterým toto video mohlo vzniknout a YouTube kanálu Invicta. Více o Alexandrově příběhu se můžete dovědět v jejich sérii o historii.