Alexandr Veliký #3

ALEXANDR VELIKÝ
ČÁST TŘETÍ V roce 334 př. n. l., Alexandr, 21letý vládce
malého řeckého království Makedonie, vedl invazi do rozlehlé Perské říše. Navzdory mizivé pravděpodobnosti
zvítězil díky řecké vojenské dominanci a svému nebojácnému vedení
ve dvou velkých bitvách proti Peršanům – na řece Gráníkos a u Issu. Poté, co si podmanil perské země
západně od řeky Eufrat, vyrazil na východ do srdce říše
s cílem utkat se v rozhodující bitvě s perským králem Dareiem III.

Když se dověděl,
že se velká perská armáda vedená Dareiem shromáždila v Gaugamél,
poblíž Mosulu v dnešním Iráku, zamířil právě tam. To byla Dareiova poslední šance
zastavit Alexandra a Alexandrova šance
rozdrtit Peršany jednou pro vždy. BITVA U GAUGAMÉL Dareios vybral pro bitvu otevřenou zemi,
kde bude moci využít svoji početní výhodu.

Jeho vojáci se postarali
o vyčištění a zarovnání terénu, aby vyhovoval perským válečným vozům. Podle moderních odhadů
měla perská armáda mezi 50 a 80 000 muži, a byla tvořena oddíly z celé říše. Pěchotou ze Sýrie a Babylonie, jízdou z Arménie, Indie a střední Asie, až 200 vozy s čepelemi a hrstkou válečných slonů.

Alexandrova armáda byla menší
a možná čelila až dvojnásobné přesile. Rozestavil jednotky v obvyklé formaci. Na levém křídle byla thrácká
a thesálská jízda pod vedením Parmeniona. Ve středu byli makedonští veteráni falangy
vyzbrojení šestimetrovou sarísou. A na prvém křídle byl Alexandr
s elitní družinou jízdou a nejlepší pěchotou – hypaspisty. S těmito jednotkami chtěl Alexandr
zahájit hlavní útok.

Řečtí hoplité tvořili druhou linii
a podporovali obě křídla, která směřovala v půlměsíci dozadu,
aby armáda nemohla být obklíčena. Bitva začala, když Alexandr
vedl své křídlo doprava, což Peršany zaskočilo. Copak se Alexandr snažil obklíčit
obrovskou perskou armádu? Peršané kopírovali jeho pohyb,
odveleli jednotky ze svého středu s cílem obklíčit Alexandra a zabránit mu
v opuštění oblasti vyčištěné pro vozy. Ale Alexandrův neobvyklý manévr byla past s cílem oslabit perský střed.

Když viděl, že to zabralo, nařídil řecké jízdě zaútočit,
aby Peršany udržela v jejich nynější pozici. Na pravém křídle vypukla
obří jezdecká bitva. Dareios, který toto považoval
za klíčový moment, vypustil své vozy. Ale elitní agrianští vrhači oštěpů
vyřídili koně a posádku, zatímco se řecká pěchota rozestoupila
a vozy jen projely skrz řady. Nyní Alexandr vedl družinnou jízdu
a části makedonských falang ve zteči přímo proti
oslabenému perskému středu a probíjel si cestu
k samotnému Dareiovi.

Náhlý Alexandrův výpad
způsobil v perských řadách paniku. Střed se rozpadl a uprchl s králem Dareiem v čele. Ale Alexandrovo levé křídlo
mělo vážné problémy. Parmenion čelící velkému perskému
útoku byl prakticky obklíčen a indičtí a skytští jezdci
se dokonce provalili dírou v řecké linii, ale než aby se obrátili
a napadli Řeky zezadu, zamířili vyloupit řecký tábor.

Parmenion poslal zoufalou
žádost o pomoc Alexandrovi. Král přestal pronásledovat Dareia, přeskupil se
a zaútočil na perské pravé křídlo. Byla to nejtěžší
a nejkrvavější část bitvy, neboť padlo 60 Alexandrových
družinných jezdců. Jakmile se zpráva o Dareiově úprku
rozšířila po bojišti, zbývající perští jezdci
se otočili a uprchli.

Bitva u Gaugamél byla pro Alexandra
dechberoucím vítězstvím. Podle tehdejších zdrojů
ztratil jen pár set mužů, zatímco Peršané přišli o tisíce. Alexandr zahnal velkou
Dareiovu armádu na útěk a otevřel si tak cestu k Babylonu,
hlavnímu městu říše. Makedonský král vstoupil
do města oslavován a byl uznán perskými představiteli
jako jejich nový právoplatný vládce.

Stejně tak v Súse, kde se Alexandr slavnostně
posadil na perský trůn. V Zagroských horách
v průsmyku známém jako Perská brána, zadrželi odvážní Peršané
Alexandra po celý měsíc. Řekové ale nalezli horskou stezku
vedoucí kolem perských pozic, díky které obránce obklíčili a pobili. Na počátku roku 330 př. n. l.
dorazil Alexandr k Persepolisu, ceremoniálnímu hlavnímu městu říše.

Alexandr se chtěl Peršanům jevit
jako osvoboditel, jako legitimní nástupce krále Dareiose, ale nyní nařídil Persepolis
vydrancovat a vypálit jako odvetu za perskou invazi do Řecka a vypálení posvátného chrámu a Aténách
v roce 480 př. n. l. Alexandr nyní zamířil
na sever do Medie, kde se Dareios skryl
v královském městě Ecbatana. Alexandr byl odhodlaný Dareia zajmout, ale uprchlý král utekl na východ
v naději, že získá novou armádu z provincií Parthie, Baktrie a Sogdiany.

To se nestane. Když se Alexandr přiblížil, perský král byl zavražděn vlastním
guvernérem Bessem který se poté prohlásil
za nového vládce říše. Alexandr nařídil pohřbít Dareia
v královské hrobce v Persepolis spolu s jeho předky.

Poté se zastavil,
aby svoji novou říši uspořádal. Alexandr jmenoval místokrále
jednotlivých provincií, přičemž ponechal několik Peršanů,
kteří přísahali věrnost, na jejich místech. Poté pokračoval na východ. Jeho cílem bylo najít a zabít
uchvatitele Bessuse, podmanit si východní provincie říše a dojít na konec světa. Výzkum a umělecký podkres
k tomuto videu pochází z nezměrného výběru historických knih
vydavatelství Osprey.

Každá jejich kniha zkoumá jednu bitvu,
kampaň nebo jednotku do nejmenšího detailu. A s více než 3 000 tituly pokrývají všechno od starověkých válek
až po moderní konflikty. Navštivte jejich stánky
a podívejte se na online katalog. Děkujeme všem Patr(e)onům,
díky kterým toto video mohlo vzniknout a YouTube kanálu Invicta. Více o Alexandrově příběhu
se můžete dovědět v jejich sérii o historii.