Proč tak draze? | Perské koberceBusiness Insider

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 1
95 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:47
Počet zobrazení:5 147
Další série z kanálu Business Insider se věnuje odvětvím průmyslu, která produkují výrazně drahé zboží. Co se skrývá za výrobním procesem a proč si musíme tolik připlatit? Perské koberce tkané z ovčí vlny a hedvábí se ručně tkají roky i celé dekády, vysoce kvalitní íránský koberec stojí desetitisíce dolarů a starožitné koberce se s cenou šplhají ještě výš…

Přepis titulků

Překlad: hAnko www.videacesky.cz Ručním tkaním z kvalitní vlny či hedvábí může výroba jednoho perského koberce zabrat roky i desítky let. Íránský vysoce kvalitní koberec pak může stát desetitisíce dolarů, starožitné koberce pak ještě mnohem víc. Jak se tedy perské koberce vyrábějí a proč jsou tak drahé? Ačkoliv je termín „perský koberec“ spojován s více zeměmi, pravé koberce a tradiční metody výroby pocházejí z Íránu.

Každý perský koberec je umělecké dílo odrážející historii a kulturu země. Koberců je mnoho druhů a liší se použitým materiálem, vzory a tkalcovskými technikami. Od květinových vzorů Isfahanu ve středu země až po složité a jemné detaily z Qomu a husté koberce s vysokým vlasem z Bidjaru, kurdské vesnice na západě. Koberce gabbeh z farské provincie v jihozápadním Íránu jsou asi nejtradičnější, typické svými divokými vzory.

Na kobercích gabbeh je krásné, že vidíte tkalci přímo do hlavy. Tkadlena třeba seděla doma na zahradě a do koberce vetkala lesy, hory, pole a louky, ovce a další věci, které kolem sebe viděla. Tradičně se tká z vyvařené, spředené, navinuté a ručně barvené ovčí vlny. Krásné a jasné barvy jsou čistě přírodní, z rostlin a hmyzu. V regionech jako Yazd v továrnách naráz pracují až stovky tkalců. Ale ve farské provincii, kde je tkaní součástí kulturního dědictví UNESCO, se materiál rozváží do malých vesnic, kde místní ženy tkají doma.

Domy podobné velikosti budou mít i stejně velký stav. Například žena v malém domě dostane malý stav. Rozdíly ve farských kobercích, především u gabbehu a u ostatních, které se hůř tkají, jsou stavy položené na zemi. Farské koberce jsou horizontální. Tkaní je tak mnohem těžší, tkadlenu často bolí záda, koberec musí tkát zakřiveně, taková je to práce.

Tkalcovský proces se u každého typu koberce liší, ale základem je osnova navinutá v rámu tkalcovského stavu. Tkalci začínají od spodního okraje, provlékají nit osnovou a váží útkové uzly. Koberec se spletitým motivem má i 1000 uzlů na čtvereční palec. Koberce se však podle počtu uzlů nenaceňují, záleží spíše na materiálu, vzoru a celkové velikosti. Čím větší koberec, tím více času si vyžádá, a často gabbeh nebo jiné velké koberce, které nezvládne jeden člověk, si vyžádají tři nebo čtyři tkalce vedle sebe, kteří pracují společně.

Například pokud někdo chce utkat dvanáctimetrový gabbeh, který by zabral dva roky, ale pokud pracují čtyři tkalci, práce se rozdělí a trvá jen šest až sedm měsíců. Ale jeden člověk sám zvládne metr gabbehu za měsíc či dva. Zatímco většina koberců se tká podle předem daných vzorů, koberce gabbeh jsou improvizované a tkadlec do nich zapojuje tradiční motivy koz, stromů a panenek.

Není na to návod. Práce vychází z vás a prožíváte to na vlastní kůži. Tkalci musí vědět jak provlékat vlnu a vázat uzly. Zajímavé je, že ten kdo zvládne třeba krásný koberec qashkai, nemusí umět dobrý tabriz. Nebo ten, kdo umí excelentní tabriz, si neporadí s isfahanem. Je to zajímavé a možná legrační, že každá oblast umí dobře jen to svoje. Počátek tkalcovství se datuje nejméně 2 500 let nazpět až do Perské říše, která zasahovala i do dnešního Turecka.

Proto i tam je odkaz tkalcovství jasně patrný. Roku 2018 Turecko celosvětově exportovalo koberce za 1,9 miliardy dolarů, mnohem víc než íránských 35 milionů. Proto jsou často turecké koberce brány jako tradiční perské. Nejdražší koberec, který byl kdy prodán, pochází ze 17. století a v londýnské aukci roku 2013 se vydražil za 33,8 milionů dolarů. Ale i přes íránskou bohatou historii ručně tkaných koberců hrozí produkci z malých vesnic zánik kvůli nedostatku mladých tkalců.

Tkadlec je základní kámen celého procesu. A bohužel dostane nejméně zaplaceno. Dál je tam spousta prostředníků, kteří na koberci také profitují. Ale je to tak, že tkadlec si nevydělá, což je velký problém. Můžu s jistotou říct, že když to tak půjde dál, tak za 15 let nebo i dřív z průmyslu nezbude nic. Řemeslo se nezvládne naučit každý, musí s ním vyrůstat.

Bohužel mladá děvčata a další tkalci z rodových domů už nevěnují svůj čas, trpělivost a smysly a neutkají ani jeden koberec, protože viděli své matky, jak si ničí zdraví, bolí je ruce a záda. Za 15 až 20 let už tu žádné koberce nebudou.

Komentáře (5)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Taky jsem si jeden z Iránu přivezl - koupen v Isfahánu, původem z Balúčestánu při hranicích s Pákistánem, utkala ho mladá lepá děva aby svému nastávajícímu dokázala, že za něco stojí (jo, s kobercem si kupujete i příběh). Barvený šlupkama z vlašských ořechů, šťávou z granátového jablka a indigem. Very nice beautiful, my friend!

42

Odpovědět

Sorry, ale tady to fňukání, že mladí nechtějí dělat práci, která je fyzicky brutálně náročná, nesmírně pomalá a monotónní a ještě je za to finanční odměna pod naše rozlišovací schopnosti .. navíc ještě od člověka, co by tuto práci evidentně v životě sám nedělal ... na to se nedá říct nic jiného než ať jde prostě do p****e

174

Odpovědět

Já žádné fňukání nezaznamenal. Bylo to konstatování, že taková je jejich skutečnost. Zkuste si představit, že on koberci ŽIJE, přesně jak popisoval dobrou tkalkyni. Nejspíše převzal rodinný podnik, založený jeho pra-pra-pra... předky a dovedu pochopit, že ho rmoutí konec něčeho, co bylo v jejich kultuře po stovky generací - jako umění, i jako zdroj obživy.
Už tu představu máte? A jak toho člověka (o kterém víte ABSOLUTNÍ HOVNO) ze svého vyseděného, vyhřátého gauče hodnotíte svým omezeným pohledem teď, hm? Nesuďte jiné podle sebe, a zařiďte se vlastními slovy.

00

Odpovědět

Miluju, když třicátník bez ničeho vysvětluje, jak je to těžká práce pro sedmdesátileté tkalce :)

118

Odpovědět

Miluju, když týnejdžr(erka?erko?), který zatím nic neviděl(a?o?), nezažil(a?o?) a ví houbeles o vytváření dokumentů, zasvěceně odsuzuje odborníky nebo celoživotní praktiky za něco, čemu vůbec, ale vůbec nerozumí.

00