Nad vodou: Poslední knihtisk ve StátechBusiness Insider

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 1
90 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:29
Počet zobrazení:1 286
Arion Press je poslední klasická knihařská dílna ve Státech, kde se knihy vyrábějí ručně. Používají stroje a postupy z 19. století a jejich knihy můžou stát i 10 000 dolarů. V kontrastu s technickým centrem San Francisca tento podnik udržuje své tradiční řemeslo naživu. 

Přepis titulků

Toto je poslední tiskárna ve Státech, kde knihy vznikají čistě ručním procesem. V Arion Press jsou písmena vyráběna jedno po druhém. Společně pak utvoří knihu, která vznikala roky a může stát i 10 000 dolarů. Protože tento podnik v San Franciscu používá technologie z 19. století. Tiskárny, jako je Arion, dřív byly běžné. Ale s příchodem rychlejších a levnějších variant tisku tradice upadá. Takže se teď musíme naučit co nejvíc, než řemeslo úplně zanikne. Je to velká zodpovědnost a myslím, že to na nás všechny dopadá.

Tým Arion Press věnuje svůj čas zachování historického řemesla přímo v srdci moderního města. Navštívili jsme tuto stoletou továrnu, abychom zjistili, jak se drží nad vodou. Překlad: hAnko www.videacesky.cz Každá kniha začíná ve slévárně, kde Brian Ferrett každý den u sázecího stroje z 19. století vyrábí jednotlivá písmena. Může to být velmi těžké. Někdy se celé dny nedaří. Někdy i celé týdny. Když mi běží tři slévací lisy a nic se nepokazí, jsem nadšený.

Pod strojem rozdělá oheň a taví směs olova, cínu a antimonu na písmena. Máme tady pumpu s tryskou, která olovo vytlačuje do formy. Na tu se pak otiskne deska s vybraným textem. Hotové otisky se posílají do tiskárny. Na konci dne jsme celí od inkoustu. Jsme sice špinaví, ale šťastní jako děti. V této části procesu nám slévárna pošle desky s tiskem. Na jedné jsou zhruba dvě stránky. Uděláme z nich zkušební tisk. Jeff Raymond skládá stránky z jednořádkových proužků.

Tady je konkrétně strana 53. Aby stránka držela pohromadě, omotá ji Jeff provázkem. Pak udělá zkušební tisk, aby se našly chyby. Když je to v pořádku, pošle se na větší tiskárnu. Celý proces končí ve vazárně. Tady se všechno postupně změní v knihu. Megan Gibes ručně skládá, sešívá a slepuje knihy dohromady. Výsledkem je umělecké dílo.

Nic se nevyrovná tomu, když máte v ruce opravdovou knihu. Pod prsty cítíte papír a písmena otištěná na stránkách. Bohužel oproti moderní technologii tento druh tisku zastaral. Dnes se používají ofsetové tiskárny chrlící 120 000 stran za hodinu. Než přišel do Arionu, Brian strávil tři roky v jedné z těchto továren. Tiskli jsme obrovské náklady časopisů. Nepřetržitý provoz, směny dvanáctky. Bylo tam tolik lidí, že jsem je nedokázal spočítat. Knihtisk se s takovým výkonem nemůže rovnat.

Je jasné, proč tento druh řemesla už není životaschopný, je velmi náročný na čas. A to se nastřádá. Zatímco mnoho tradičních tiskáren zavřelo, Arion funguje dál díky stálým zákazníkům: sběratelům, institucím, knihovnám. Tato stránka z preambule k Ústavě je jedna z nejnovějších zakázek. Jako limitovaná edice s 350 výtisky se prodává po 50 dolarech. Arion také dělá jednorázové zakázky, veřejné prohlídky a workshopy. Ve 45 letech je Brian jedním z mála lidí, kteří se živí jako tiskaři.

Zaměstnanci berou jako osobní zodpovědnost udržet historické vědomosti při životě. Pokud jde o odlévání, umí to skutečně hrstka lidí. Původních strojů také není mnoho. A i když je najdete, způsob jak s nimi zacházet pomalu mizí. Brian využije každou příležitost, aby své dovednosti předal další generaci. V Arionu probíhá čtyřletý učňovský kurz. První týden jsem byl obklopen lidmi, kteří věděli přesně, co dělají. A říkal si, no páni, je skoro nemožné najít místo kde se to naučit.

Brian učí i svou šestiletou dceru doma v garáži. Přeji ti šťastného Valentýna. Vidíš, tati? - Můžu to udělat, tati? - Jistě. Stačí malé tečky. Přeji ti šťastného Valentýna. Jsou cítit jinak než nové knihy, víte, masově vyráběné. Cítíte to na dotyk.

Ten dotyk ruční práce zaujme i v technickém centru San Francisca. Máte tu tyhlety inženýry, co sedí celý den u počítačů, nemají hmatové vjemy. Pak přijdou sem a jsou z toho u vytržení. To dává Arionu naději, že jejich podnik a řemeslo přežije i v digitálním světě. Můžete si vzít knihu starou 500 let, otevřít ji a přečíst. V počítači mám soubory staré 20 let a jsou fuč, protože nevím, jak je otevřít. Takže pořád přežijí spoustu věcí, které teď moderně vyrábíme. Období, kdy byla vyrobená, jí dodává osobitost a krásu.
 

Komentáře (12)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

byl to první úspěšný způsob jak přeměnit olovo ve zlato (pratchett pravda)

71

Odpovědět

"Na kompu mám 20 let stará data k ničemu, protože nevím, jak je otevřít."
No tak pro tebe asi nebyla tak důležitá, co? Pán je v tomhle dost mimo, protože digálnímu světu nerozuměl tehdy a nerozumí nyní a ani rozumět nechce. Pak dělá stejně špatné závěry, jako spoustu jiných. Která informace pravděpodobněji přežije? (bereme srovnatelně zabezpečené místo uložení, příznivé pro všechny, třeba obyčejný byt): A) Jedinečný exemplář vytesaný do kamene; B) otištěná v 50 výtiscích na papíře; C) sdílená po celé síti a zapsaná digitálně do čehokoliv, co si kdo zamane?

07

Odpovědět

Jsem zvědav, kolik dnešních YouTube videí si pustíme za 100 let.

50

Odpovědět

+jjkKolik YouTube videí si mohu prohlédnout v běžné knížce? Už teď by ti mělo být jasné, že jsi se střelil do nohy.
1) Nic není ztraceno, dokud existuje alespoň jedna kopie. Jaká je pravděpodobnost, že se nedochová ani ta? Geometricky klesá s množstvím kopií.
2) Jaká je pravděpodobnost zničení kopie při jejich kopírování? Zvyšuje se s časem potřebným k udělání kopie.
Už je to zřejmější? Digitální doba nám poskytuje jak množství, tak rychlost. Dokonce i tyhle diskusní pšouky jsou lépe ochráněny než většina dokumentů z minulého tisíciletí. A pokud chceš, můžeš si snadno vytvořit vlastní kopii a ochránit je ještě víc.

04

Odpovědět

+zearuNeřekl bych, že je na to jednoduchá odpověď.

Fotka z dovolené bude mít větší pravděpodobnost přežít příštích 20 let, pokud ji uložíš do cloudu, než když si ji vystavíš doma na stole. Na druhou stranu, většina webů z roku 2000 už neexistuje, zatímco většina knih z toho roku ještě ano.

Digitální data je snazší zachovat, ale taky je snazší se jich zbavit.

50

Odpovědět

to je sice hezký, ale oproti knize jsou jakýkoli digitální data ve velký nevýhodě. Můžeš zálohovat na stotisíckrát, ale všechno je závislý na - aktualizaci systémů, přístupech, ať hardwarovejch nebo softwarovejch, serverech, síti, satelitech, elektřině. Na zálohy, opravy, dohledání apod je potřeba spousta dalších utilit, aplikací. Jistě, můžeme si říct, že kolaps je "sci-fi", ale pokud bych si měl vsadit, věřím tomu, že kniha jako fyzický médium zůstane i za sto let (sám jich doma x mám v brilantním stavu), zatímco u digitálních věcí cítím poněkud skepsi

60

Odpovědět

+Kozel bez registraceS tím brilantním stavem to nebude tak žhavé. Mám doma knihy cca 60 let staré a už se na nich projevuje křehnutí papíru. Nemluvím o žloutnutí a s tím spojeným snižováním kontrastu.

00

Odpovědět

+UranJistě záleží kus od kusu, tak jako se vším. Není to o tom, že mám knihu, data, auto, cokoliv a nechám to jen tak ležet běžet. U knih záleží na zrovna použitým papíru, jestli jsou v knihovně "udušený", vlhkost prostředí atd. Stejně jako zearu zmiňuje určitý způsob ukládání a vedení dat. Přesto se mi jeví vlastnění knihy oproti datům takový jistější. Minimálně pro jeden lidskej život uživatele=o)

10

Odpovědět

+Kozel bez registrace@jjk Ty knihy ale oproti webům existují jen proto, že měly daleko víc kopií. Ušmudlaný web z roku 2000 jel na nějakém hostingu se zálohou a pak ho vědomě smazali. Stejně tak mohu skartovat jediný originál a kopii knihy. Každopádně když už sis web nezkopíroval sám, udělal to v mnoha případech web.archive.org - a přesně tohle s knížkou neuděláš. Musel bys to vše dělat zdlouhavě ručně přinejlepším na kopírce.
@Kozel bez registrace A tady je právě vidět, že tomu nerozumíš, data skladuješ stejně jako pán ve videu a pak se divíš, že jsi "závislý na". Vol si takové formáty uložení, které budou čitelné vždy. Digitální informace je pak krásná v tom, že ji můžeš skladovat na čem chceš a veškerou kopírovací dřinu zastávají stroje! Dalším faktorem je hustota informace, kdy ti celou knihovnu v pohodě hodím na flashdisk, nebo klidně rozkopíruji na 10 flashdisků, nebo .... Záleží jen, jak moc si dat ceníš, každopádně digitální knihovnu zabezpečím daleko lépe a s menším úsilím než tu fyzickou.

02

Odpovědět

+zearuNikde jsem netvrdil, že tomu kdovíjak rozumím=o) Beru to z pohledu průměrnýho každodenního uživatele. Pro použití knihy potřebuju minimálně jednu ruku a maximálně dva páry očí. Pro použití digitálních dat potřebuju přímo nebo nepřímo řadu věcí, z nichž ne všechny dokážu ovlivnit sám. Proto zmiňuju tu "závislost na". Byť samozřejmě nepopírám a neshazuju význam moderních technologií, mají v sobě hodně krásy a mnohdy jsou user nebo přímo blb friendly. Celosvětově digitalizovaný archivy a knihovny zrovna slouží za skvělý příklad. Nicméně můžu mít na flashdisku knihovnu o tisíci svazcích, ale je otázka jestli za dvacet třicet let bude možný si to někde na něčem otevřít, pokud uživatel "opomene" některý krok aktualizace. Takže celkem pána chápu - kolik disků, telefonů, karet člověk mění a ztrácí všechno na nich (ostatně cloudy tu nejsou v poměru tak dlouho), kolik webů a dat si jakkoliv "nepřetáh" a už se k nim nedostane. Nebo velmi složitě a zprostředkováním z třetí strany.

30

Odpovědět

+Kozel bez registraceJak jsem psal, vol takový formát, který bude i za ten daný čas čitelný - nechci tady však otevírat nesouvisející diskusi proprietární vs otevřený formát. S tím pak samozřejmě souvisí, jestli si to za ty roky v něčem otevřeš, nebo ne. To je ta neznalost.
Pokud o data pravidelně přicházíš, pak je asi moc nepotřebuješ. Přirovnal bych to spíše než ke knihám k nákupnímu seznamu a třeba i spousta videí na tom YouTube mají pro mne takovou hodnotu. Nicméně zatímco nákupní seznam příští den vyhodíš, ty digitální se uchovávají a klidně žijí bezprizorně dál. Ne nadarmo se říká, že co Internet schvátí, to už nevymažeš. Stačí jediná kopie a někdo další jich z ní může během okamžiku udělat bambilion.

03

Odpovědět

Nádhera

70