Thumbnail play icon

Scott Kelly odpovídá na otázky o vesmíru

94 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:154
Počet zobrazení:7 962

Dokumentární seriál Rok ve vesmíru již skončil, ale Scott Kelly se i nadále věnuje osvětě. Tentokráte odpovídá na otázky, které mu lidé pokládali na Twitteru. A kupodivu se zrovna ptají na věci, které se v seriálu ani moc neřešily.

Přepis titulků

Ahoj, jsem Scott Kelly, bývalý astronaut NASA, a dnes odpovím na některé dotazy z Twitteru. TECHNICKÁ PODPORA ASTRONAUTSKÁ PODPORA První otázka je od Dirka. "Jaká je rychlost ISS?" ISS se nachází na nízké oběžné dráze a tady se vše obvykle pohybuje rychlostí okolo 28 200 km/h, což je 25krát víc než rychlost zvuku, takže je to opravdu hodně rychlé.

Odesláno. Další otázka je od CCTakato. "Mohou lidé na Mezinárodní vesmírné stanici pozorovat zatmění slunce?" Když jste na oběžné dráze Země, tak ji obíháte co 90 minut. Takže když budete na správném místě ve správnou dobu, uvidíte na Zemi velkou černou... tečku, cože je stín Měsíce. Při posledním zatmění se ho astronautům podařilo vyfotit, bylo to opravdu působivé.

Další otázka. "Kdybych umřel ve skafandru a dostal bych se do volného vesmíru, rozložil bych se, nebo by ze mně byla věčná mrtvola? Kamarád by to rád věděl." Ano, docela rychle by ses začal rozkládat. Velmi záhy by to... nebylo moc hezké na pohled. Netuším, proč to tak je, ale v mikrogravitaci se vše poměrně rychle rozkládá.

Ale kdybys byl na nízké oběžné dráze a při výstupu by ses odpojil, tak by ses nakonec dostal zpět na Zemi jako padající hvězda. Snad by tě tvůj kamarád viděl. "Chybí mi tweety Scotta Kellyho z vesmíru." Mně taky. "Roste tam ještě ta kytka?" Když jsem byl na palubě vesmírné stanice, pěstovali jsem tam několik rostlin. Nejdřív salát a pak i něco složitějšího.

Květiny, cínie. Má se to asi takhle: když vypěstujeme květinu, zvládneme i brambory. A až jednou poletíme na Mars, můžeme se jimi živit. Bohužel jsem ty květiny musel sklidit a poslat zpět na Zemi. Jednu mám doma slisovanou v knize. Ale od té doby jsme pěstovali i další věci a v plánu je v tom i nadále pokračovat. Vesmírná kytička už bohužel není mezi námi. Uvidíme.

Další otázka. "Kolikrát si myslíte, že na můstku vesmírného plavidla zaznělo: 'Šlápni na to, Chewie,' když začalo odpočítávání?" Myslím, že start je tak složitá, riskantní a neuvěřitelná zkušenost, že to... nikdo nikdy neřekl. Ale jeden nikdy neví. Kdybych řídil tohle... Neřekl bych: "Šlápni na to, Chewie", protože to není Millennium Falcon. Chewie ho neřídil, řekl bych: "Šlápni na to, R2-D2." Tady je.

Jason Garcia: "Chtěl jsem jít spát, ale je 5 ráno a já googlím: 'Jak astronauti na vesmírné stanici vlastně vyrábí kyslík?' Musím to vědět." Jasone, já ti to povím. Na vesmírné stanici je několik možností, jak vyrobit kyslík. Jednou z nich je proces zvaný elektrolýza. Vezmeme vodu... Kdyby tohle byla molekula vody, tak bychom měli jeden velký vodík a dva malé kyslíky.

nebo... promiň, tohle jsem zvoral. Tohle je kyslík. A tohle jsou vodíky. Ty malé dva jsou vodíky. Takže elektrolýza oddělí ty dva vodíky od kyslíku, a s dalším kyslíkem můžeme vytvořit O2. Dvě molekuly kyslíku. Přesně takhle. Kyslík... který pak samozřejmě dýcháme.

"Pokud jste na Mezinárodní vesmírné stanici, jaký je tam čas? Není to chyták, jen mě zajímá, jaký čas používají." Obíháme Zemi v 90minutovém cyklu, takže obecně řečeno zažíváme východ nebo západ slunce každých 90 minut. A po celé Zemi máme řídící střediska. V Houstonu, v Huntsville v Alabamě, v Kolíně nad Rýnem v Německu, Moskvě a pak na místě zvaném Tsukuba v Japonsku. Samozřemě potřebuje používat nějaký čas, takže používáme Greenwichský čas.

Důvodem výběru Greenwichského času je to, že lidé z řídícího střediska v Moskvě... většina z nich musí jet do práce metrem. Nemají možnost jet autem, na kole nebo pěšky. Greenwichský čas byl pro lidi v Moskvě ideální, protože používají metro, které není otevřené 24 hodin denně. Proto používáme Greenwichský čas. Kvůli ruskému jízdnímu řádu. "Je zpomalení tělesných funkcí schůdnou možností pro cestování ve vesmíru, například při letu na Mars nebo ještě dál?"

Myslím, že až poletíme na Mars, cesta nám potrvá tak 200 dní. Pak strávíme rok na povrchu a asi 200 dní na cestě zpátky. Pokud se technologie zdokonalí, můžeme se tam dostat rychleji. Ale co se týče o Marsu, není to podle mě úplně nezbytné. Ale kdyby se letělo třeba na Jupiter, Saturn, na jejich měsíce, nebo ještě dál, tak bude trvat mnoho let, než se tam dostaneme. A pak zase zpátky. Kdyby existovala technologie pro potlačení tělesných funkcí, moc by to pomohlo. Nevím, jestli na tom někdo pracuje.

Myslím, že teď je to spíš vědecká fantazie než fakt. Ale jeden nikdy neví. Uvidíme. "Máte nějaké fyzické nebo psychické následky v důsledku ročního pobytu ve vesmíru?" Myslím, že ne. Alespoň pokud je mi známo. Nemám žádné fyzické symptomy jako následek dlouhého pobytu ve vesmíru. Psychické problémy bych asi popřel, i kdybych je měl. Ale pak jsou věci, které nejsou vidět, jako to, že jsem byl ve vesmíru vystaven velkému záření.

Takže tu možná jsou následky, o kterých nemám tušení. Snad se o nich ani nedozvím. Myslím, že ne. "Jednoduchá otázka. Mohou astronauti místo nošení skafandru ve vesmíru zadržet dech?" Ne... to nejde. Bez atmosférického tlaku ve vesmíru. Všechny plyny, které jsou v krvi zkapalněné, by změnily skupenství a byl by z nich zase plyn.

Jako když otevřete natlakovanou láhev. Dojde k poklesu tlaku, a proto vidíte, jak se ven valí bublinky. To přesně by se stalo s krví, kdybychom na sobě neměli skafandr. Což by nás... do několika minut zabilo. Nemluvě o tom, že by bylo opravdu těžké bez tlaku zadržet dech "Přemýšlel jste někdy o tom, co se stane s orgány ve vesmíru? Když vše ostatní poletuje...

vznáší se i orgány, nebo ne?" Všechno se vznáší, včetně vnitřností. Cítíte to. Cítíte, že uvnitř není všechno v normálu. Určité procesy, které musíme dělat každý den – zejména vyprazdňování docela trvá, protože tělo má rádo, když mu gravitace radí, kterým směrem má věci tlačit. Takže když se vše včetně orgánů vznáší, je to docela výzva. Vznáší se dokonce i krev, a proto můžete vidět, že mají astronauti ve vesmíru opravdu velkou, no prostě mají oteklou hlavu, protože se tekutiny v těle přemisťují Astronauti tak mají velkou hlavu.

Časem se té tekutiny zbavíte a vrátíte se zpátky... k téměř normálnímu vzhledu. Další otázka. "Jaký byl nejzajímavější nebo nejlepší vědecký experiment, kterého jste se během roku ve vesmíru zúčastnil?" Je docela těžké si vybrat.

Vybral bych asi tyto dva: První experiment jsme dělali s hlodavci, které jsme pitvali. Obětovali svůj život pro dobro vědy. To zahrnovalo pochopení fyzických následků pobytu ve vesmíru, jako úbytek kostní hmoty a následky na zrak, studovali jsme některé negativní následky. Bylo to opravdu... náročné. Skoro až fascinující. Tak nějak zajímavé, protože se jednalo o přesnou práci, která je časově náročná. A pro nás na Zemi je důležité pochopit, jak fungují procesy, ke kterým ve vesmíru dochází poměrně rychlým tempem.

Podobně jako stárneme na Zemi, ztrácíme kostní a svalovou hmotu, ale ve vesmíru se to děje mnohem rychleji. Dalším experimentem, který se mi moc líbil, bylo pěstovaní květin. Myslím, že si to lidé na Zemi dokáží snadno představit a také to může mít dopad na další cestování vesmírem. Živé organismy také pomáhají z psychologického hlediska, takže tyto dva. Pěstování květin a práce s hlodavci byly pro mě ty nejzajímavější vědecké experimenty, kterých jsem se během roku ve vesmíru zúčastnil.

"Znáte ten smutný pocit po dovolené? Jak se astronauti po pobytu ve vesmíru vyrovnávají s návratem na Zemi?" Není to jednoduché. Když se vrátíte z vesmíru po delší době, co jste tam pracovali, tak vám to opravdu chybí. Ale myslím, že se s tím vyrovnáte stejně jako s ostatními výzvami ve vašem životě. Jste vděční za tu zkušenost a pak prostě jdete dál. Jeden z mých bývalých kolegů, Gennady Padalka, říká, že když jsem na Zemi, chybí nám vesmír, a když jsme ve vesmíru, chybí nám Země.

Když jste zpátky na Zemi, rozhodně vám chybí vesmír. Možná se tam ještě jednou podívám, třeba s tebou, Lanny. To byly poslední otázka. Díky za pozornost a za všechny ty skvělé dotazy. Překlad: sethe www.videacesky.cz

Komentáře (28)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

3:58 45 minut

10

Odpovědět

1:55 rajčata

10

Odpovědět

Zajímavé, díky za překlad! Jenom taková drobnost v čase 4:06: Jedno z řídících středisek je ve městě Huntsville, Alabama (ne Hanceville).

10

Odpovědět

Díky, opraveno.

10

Odpovědět

vidimm, ze charlie runkle to dotiahol daleko

150

Odpovědět

Super :) Víc takových videí o vesmíru ;)

110

Odpovědět

Len to ne kedze ten stary paprda nic nevysvetlil ani nepovedal. Vypovedna hodnota videa hodne nizka. Este si ten trtko protirecil.

125

Odpovědět

+DaDAdATak je jasné, že do 140 znaků se bůhvíjaké vědecké pojednání nevejde.

30

Odpovědět

Tento pan z prvoti suhlasi ze nie je problem byt z dlhodobeho hladiska vo vesmire ale nasledne popiera ze nie je mozne sa dostat nekde do moznych blizkych trajektorii ako je mozno mars? Samozrejme ze v urcitom case ked bude draha najmensia.Takejto osobe i ked mozno bol na obeznej drahe by som vobec neveril asi ma obmedzene znalosti uz podla toho co hovoril v odpovediach.

021

Odpovědět

co to meleš za sračky? :D Pán je asi odporník na startrek, stargate a starwars že? xD Už to scifi nehul...

80

Odpovědět

Proč říká, že neměl fyzické problémy. Co třeba pálení kůže při dotyku.

24

Odpovědět

To je krátkodobý následek po návratu z vesmíru. Myslím že se ptali spíš na dlouhotrvající následky.

70

Odpovědět

+TiriarPrepac ale kazdy astronaut mal urcite nejake nasledky i ked to nebolo zviditelnovane inak preco by inak nemal problem posielat ludi na vacsie vzdialenosti? Ten problem tu bol aj je a to hodne nasobne kedze o to sa snazi konkurencia v cele mena vsak vy uz zistite.

011

Odpovědět

+DaDAdAJá jen odpovídal na tu zmínku o pálení kůže. Snažil jsem se říct, že nemá smysl se zmiňovat o krátkodobých následcích pobytu ve vesmíru.

Nicméně z toho co jsem pochopil, celý ten projekt "rok ve vesmíru" byl právě o tom zjistit, jaké jsou pro tělo následky tak dlouhého pobytu ve vesmíru. A taky z toho co jsem pochopil z těchto videí je to, že ta misa byla úspěšná, Scott si prošel spoustou testů po návratu a dost pravděpodobně ho pravidelně kontrolují. Byla to právě mise o tom zjistit, jestli by bylo možné posílat astronauty na delší mise. Nemyslím si, že by něco zamlčoval, když říká ve videu, že neví o žádných dlouhodobých následcích, kromě těch (jak i on zmiňuje), které se zatím neprojevily a snad neprojeví.

50

Odpovědět

+TiriarTiriar: Vies co znamena svalova nerovnost? Ak si vo vesmire tak ti nepomoze ani cvicit na nejakych strunach pri ktorych pocitam ze trenovali. Ako videl som zopar kozmonautov ale ak sa mali postavit na zemskej gravitacii tak to bol hodne velky problem skor boj ako keby si sledoval ludi ktory su na vozikoch. A nehovorim pri prvotnych ktory boli na obeznej drahe ty sa totalne nevijadrovali iba to ze videli nieco co by nechceli vidiet. Cele je to divne ludia sa boja po skusenostiach prekrocit gravitaciu zeme. A ak to niekto dokaze tak to bude riadny medznik v ludskej sfere.

011

Odpovědět

+DaDAdAMěl přecitlivělou kůži a bolesti kloubů. Což je krátkodobé, respektive především v závislosti na době strávené v mikrogravitaci. Jiné, závažné, či dlouhodobé, problémy, jak sám říká, se zatím neprojevily.
Zbytku Vašeho textu nerozumím.. pravděpodobně díky slabšímu porozumění slovenštiny.. ale zajímalo by mě, co jste tím chtěl říci;-)
K Vašemu dotazu dole, kyslík vyrábí elektrolýzou, vodík je skutečně odpad, který jde přes palubu. Množství kyslíku v atmosféře stanice samozřejmě regulují, stejně tak vychytávají oxid uhličitý. Zálohou je ruská metoda chemického charakteru, nouzová záloha je zásoba v nádržích.

81

Odpovědět

+Daniel99Daniel99: Ako mozes vediet cisty kyslik na zemi neexistuje a ludia dychaju hlavne koli vzduchu co neznamena kyslik samozrejme ze atmosfericky tlak tam hraje nejaku ulohu tiez. Ale metododu ako k tomu dospeli tam neuviedli.

012

Odpovědět

+DaDAdAJá o voze, Vy o koze, pane. Ale nevadí, nedošlo mi prve, že jste z těch "Zeměplacatých".

81

Odpovědět

+Daniel99Ako nechcel som reagovat ale je smutne co sa snazite dat ludom ale podla mna davate im ,,, to neham na nich,, :D

010

Odpovědět

+DaDAdAS porozumenim textu maju problem aj ostatni slovaci, kedze pan pise ako totalny retard

61

Odpovědět

+asdhovoril tu niekto o mňa?

11

Odpovědět

Téma vesmíru mě baví tak nějak průměrně.. tak se divím, jak hodně mi Scott "přirostl k srdci". Jakkoliv hloupě mi to zní:) Škoda, že série skončila. Nicméně, pokud by byla další videa, ideálně zaměřena na technologie, nebo vliv mikrogravitace na člověka, rostliny, běžné činnosti, apod., budu pravidelným mikrovýznamným číslem počtu zobrazení:)

160

Odpovědět

Pockat hovoril o elektrolize a ze to vytvori o2 ale zostane H co je hydrogen, ktory je extremne vybusny to ho vypustaju do vesmiru alebo skladuju pre buduce mozne vyuzitie? Okrem toho ludsky organizmus neni prisposobeny dlhodobo cisty kyslik prijimat. Nedopadlo by to dobre pre organizmus tak je skoda ze to viac nerozobral.

010

Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK