Alexandr Veliký #4

ALEXANDR VELIKÝ ČÁST ČTVRTÁ V pouhých 22 letech vedl Alexandr, vládce malého řeckého království Makedonie, vedl invazi do rozlehlé Perské říše. Po sérii vítězství rozdrtil perskou armádu v bitvě u Gaugamél a sám se posadil na perský trůn. V roce 330 př. n. l. pokračoval Alexandr v pochodu na východ. Jeho cílem bylo najít a zabít Bessuse, perského uchvatitele, který předstíral, že je právoplatným králem, a podmanit si východní provincie říše.

Alexandr jako první zamířil do Arii, části dnešního Afghánistánu, kde perský guvernér Satibarzanes vyvolal povstání poté, co předstíral svoji poddanost Alexandrovi. Povstání bylo rozdrceno a Satibarzanes zabit v boji jeden na jednoho řeckým důstojníkem kavalérie. Nedaleko založil Alexandr město Alexandria Ariana, dnešní Herat – jedno z desítek měst, které Alexandr založí, a skoro všechny ponesou jeho jméno.

Alexandr vyrazil do Phrady. Makedonský dvůr měl dlouhou tradici pletich a vražd. Před šesti lety byl Alexandrův otec, král Filip, zavražděn svým strážcem. Alexandrovi se doneslo, že Philotas, velitel jeho družinných jezdců, odhalil spiknutí na Alexandrovu vraždu, ale držel to v tajnosti. Philotas a jeho otec Parmenion byli jedni z neuznávanějších Alexandrových velitelů a hráli klíčovou roli ve všech jeho vítězstvích.

Ale když se Philotas během mučení přiznal, Alexandr jej nechal popravit a poté poslal vrahy do Ecbatany, které vládl Parmenion, s cílem jej zabít dřív, než uslyší od smrti svého syna, a naskytne se mu příležitost obrátit se proti Alexandrovi. V roce 329 př. n. l. pokračoval Alexandr v honbě za Bessem. Cestou založil město Alexandria Arachosia, dnešní Kandahár v jižním Afghánistánu.

Když se přiblížil ke Kunduzu, byl Bessus zrazen vlastnímu muži a vydán v řetězech. Alexandr jej poslal do Persie k popravě jako králokata. Alexandr se zakousl do dnešního Tadžikistánu, kde pro němu povstali Sogdiané. Musel odrazit útoky místních kmenů a několik měst získat silou. Na březích řeky Syrdarji založil město Alexandria Eschate, což znamená Alexandrie Nejzazší, neboť došel na konec Perské říše.

Tato hranice byla často napadána nomády známými Řekům jako Skytové. Alexandr je vlákal do rozhodující bitvy poblíž řeky Syrdarji. Výsledkem bylo drtivé vítězství makedonského krále, které nomádským nájezdům učinilo přítrž. Ale boje proti Baktrianům a Sogdům pokračovaly, což Alexandra frustrovalo a stahovalo jej do obtížné partyzánské války. TYRAN V tuto chvíli neměla většina makedonských vojáků Alexandra v oblibě.

Hodně z nich nevidělo domov několik let a tažení jejich krále zdánlivě nemělo konce. Horší ale bylo, že začal přijímat rituály a oděvy poražených perských nepřátel, které byly viděny jako zženštilé a dekadentní. V Maracandě, dnešním Samarkandu, zabil Alexandr v opilosti po vyostřené hádce Cleituse Černého. Cleitus byl jeden z nejlepších Alexandrových generálů a rovněž muž, který mu zachránil život v bitvě u Gráníku. Alexandra se chopil žal, ale jeho rostoucí arogance mu odcizovala více a více věrných spolubojovníků.

Když se snažil přesvědčit své krajany k vykonání perského rituálu proskynéze, tedy aby před ním padli na zem, zašel už příliš daleko. Pro Řeky to bylo rouhání, protože jen Bůh byl hoden takové úcty, a Alexandr byl nucen žádost stáhnout. V Baktrii bylo odhaleno další spiknutí na zavraždění Alexandra. Tentokrát byl jedním z vůdců šlechtic, jeden ze synů makedonských šlechticů, které král přijal.

Hermolaus se stal velice zahořklým vůči Alexandrovi kvůli svému vnímání nespravedlnosti. On a jeho komplicové byli mučeni a ukamenováni k smrti. Callisthenes, Alexandrův historik, byl také zapleten ve spiknutí. Byl vhozen do žaláře, kde později zemřel. Toho léta roku 327 př. n. l., byl podle legendy Alexandr uchvácen krásou Roxany, dcery baktrijského vládce. Jejich manželství bylo i silným politickým krokem, které pomohlo ukončit tamní povstání proti jeho vládě a dovolilo mu tak pokračovat v tažení do dnešního Pákistánu a Indie.

NA KONEC SVĚTA Alexandr byl připraven podmanit si nejvýchodnější provincie Perské říše, které jej jako krále ještě neuznávaly. Jako první bude muset překročit pohoří Hindúkuš a dosáhnout poříčí Indu. Pochodující ve dvou zástupech, vyhrála jeho armáda několik potyček proti Aspasiúm a Assacenům, když si probíjela cestu do dnešního Údolí Svát v severním Pákistánu.

Po urputném obléhání dobyl Alexandr assacénské hlavní město Massaga. Podle legendy mu vládla překrásná královna Cleophis, která Alexandrovi porodila syna a bylo jí dovoleno ponechat si trůn. Vládce Taxily poblíž dnešního Islámábádu uzavřel s Alexandrem alianci. Společně vyrazili postavit se Pórovi, vládci Pauravy v bitvě u Hydaspés. Pro Alexandra to byla nejkrvavější bitva, neboť Pórovi sloni způsobili v řeckých řadách hrůzné ztráty. Ale navzdory Pórovu nebojácnému vedení bitvu Alexandr rozhodně vyhrál a získal tak kontrolu nad Paňdžábem.

Alexandr chtěl pochodovat do Indie s cílem přijít k velké řece, kterou řečtí geografové označovali za konec světa. Ale na řece Hyphasis, známé dnes jako Bjás, se jeho armáda vzbouřila. Jeho muži ušli tisíce mil, bojovali bezpočet bitev a neviděli svůj domov už 8 let. Slyšeli zvěsti o ohromných armádách, které na ně v Indii čekají.

Odmítli udělat byť jen krok dál. Alexandr zuřil, ale musel armádu otočit. Vyrazil po řekách Paňdžábu k moři, což mu zabralo deset měsíců. Cestou porazil Mahliany, ale když vedl útok na jejich hlavní město, byl zasažen do hrudníku a skoro zabit. Když dorazil k pobřeží, část armády pod velením Nearchuse nasedla do lodí a vyrazila do Persie po moři plavila se skrz Hormuzský průliv a vstoupila do Perského zálivu.

Byla to jedna z největších objevitelských výprav, neboť tyto vody byly dříve Řekům zcela neznámé. Mezitím vedl Alexandr zbytek armády po souši přes Gedrósijsou poušť, která dnes leží v jižním Pákistánu. Extrémním horkem a kvůli nedostatku jídla a vody armáda strašlivě trpěla a mnoho vojáků padlo. Po návratu do Persie Alexandr popravil několik vicekrálů a guvernérů, kteří byli obviněni z nespravedlivé vlády a vykrádání chrámů a hrobek během jeho dlouhé přítomnosti na východě.

V Súse uspořádal velkolepou masovou svatbu makedonských důstojníků a 80 perských šlechtičen, aby posílil pouta mezi dvěma královstvími. Sám Alexandr se oženil se dvěma perskými princeznami. Rovněž splatil dluhy všech svých vojáků a nařídil, aby 30 000 perských chlapců bylo trénováno makedonskému umění války.

Ale v Opisu se jeho makedonská armáda vzbouřila. Byli znepokojeni Alexandrovým upřednostňováním perských rádců a tradic. Alexandr nechal vůdce povstání popravit a promluvil k mužům a připomenul jim slávu, kterou společně vybojovali, což nakonec vedlo k emocionálnímu usmíření. V Ecbataně zemřel kvůli horečce Alexandrův nejlepší a nejvěrnější přítel Hephaestion. Král se utápěl v žalu, několik dní nejedl a vyhlásil období smutku v celém království.

Alexandr vedl úspěšnou kampaň proti cossaejským horským nájezdníkům, které si nedokázali podmanit ani perští králové. Po návratu do Babylonu se setkal s vyslanci z celého světa, kteří přišli uznat jeho velkolepost – Aethiopiany, Libyjci, evropskými Skyty, Lukánijci, Etrusky, Galy a Iberijci. Alexandrova baktrijská žena Roxana čekala dítě. Ale když plánoval své další tažení do Arábie a ještě dál, projevila se u něj náhlá horečka a o několik dní později zemřel ve věku pouhých 32 let.

Příčina Alexandrovy smrti nebyla nikdy zjištěna. Mohla to být malárie, cholera, tyfus... nebo jed. NÁSTUPCI Alexandr zemřel neporažený v bitvě. Jeho pověst brilantního, nebojácného a troufalého vojenského velitele zůstává nepoškozena.

Jeho deset let trvající kampaň stvořila jedno z největších království v historii rozprostírající se od Řecka k Pákistánu. Ale bylo rozlehlé a nestabilní, drženo pohromadě jen jeho géniem a jménem. Alexandr neměl plány pro svůj skon a jeho generálové mezi sebou zanedlouho začali bojovat s cílem získat své vlastní říše. Během válek diadochů, Alexandrova vdova Roxana a jeho mladý syn byli zavražděni.

Jeho zlatý sarkofág byl na cestě do Makedonie k pohřbu unesen a skončil v Alexandrii v Egyptě. Dnes je jeho poloha jednou z největších nevyřešených světových záhad. Jen několik lidí mělo takový vliv na historii jako Alexadr Veliký. Dechberoucí úspěchy jeho krátkého života daly vzniknout Helénismu, když se řecké myšlenky šířily zeměmi jeho bývalé říše, mísily se s místními tradicemi a daly vzniknout novým pokrokům v umění, vědě, vládě a jazyku.

Některé nástupnické království jeho velké říše rychle zanikla, jiné vytrvaly po staletí, ale všechny po jednom padnou rukou nových nepřátel a na západě padnou do rukou vzrůstající moci Říma. Výzkum a umělecký podkres k tomuto videu pochází z nezměrného výběru historických knih vydavatelství Osprey. Každá jejich kniha zkoumá jednu bitvu, kampaň nebo jednotku do nejmenšího detailu. A s více než 3 000 tituly pokrývají všechno od starověkých válek až po moderní konflikty.

Navštivte jejich stánky a podívejte se na online katalog. Děkujeme všem Patr(e)onům, díky kterým toto video mohlo vzniknout a YouTube kanálu Invicta. Více o klíčových momentech v dějinách se můžete dovědět v jejich sérii o historii.