Alexandr Veliký #4

ALEXANDR VELIKÝ
ČÁST ČTVRTÁ V pouhých 22 letech vedl Alexandr, vládce malého
řeckého království Makedonie, vedl invazi do rozlehlé Perské říše. Po sérii vítězství rozdrtil perskou
armádu v bitvě u Gaugamél a sám se posadil na perský trůn. V roce 330 př. n. l.
pokračoval Alexandr v pochodu na východ. Jeho cílem bylo najít a zabít Bessuse,
perského uchvatitele, který předstíral,
že je právoplatným králem, a podmanit si východní provincie říše.

Alexandr jako první zamířil do Arii,
části dnešního Afghánistánu, kde perský guvernér Satibarzanes
vyvolal povstání poté, co předstíral svoji poddanost Alexandrovi. Povstání bylo rozdrceno a Satibarzanes zabit v boji
jeden na jednoho řeckým důstojníkem kavalérie. Nedaleko založil Alexandr
město Alexandria Ariana, dnešní Herat – jedno z desítek měst,
které Alexandr založí, a skoro všechny ponesou jeho jméno.

Alexandr vyrazil do Phrady. Makedonský dvůr měl dlouhou tradici
pletich a vražd. Před šesti lety byl Alexandrův otec,
král Filip, zavražděn svým strážcem. Alexandrovi se doneslo, že Philotas,
velitel jeho družinných jezdců, odhalil spiknutí na Alexandrovu vraždu,
ale držel to v tajnosti. Philotas a jeho otec Parmenion byli jedni z neuznávanějších
Alexandrových velitelů a hráli klíčovou roli
ve všech jeho vítězstvích.

Ale když se Philotas během mučení přiznal,
Alexandr jej nechal popravit a poté poslal vrahy do Ecbatany,
které vládl Parmenion, s cílem jej zabít dřív,
než uslyší od smrti svého syna, a naskytne se mu příležitost
obrátit se proti Alexandrovi. V roce 329 př. n. l. pokračoval
Alexandr v honbě za Bessem. Cestou založil město Alexandria Arachosia,
dnešní Kandahár v jižním Afghánistánu.

Když se přiblížil ke Kunduzu, byl Bessus zrazen vlastnímu muži
a vydán v řetězech. Alexandr jej poslal do Persie
k popravě jako králokata. Alexandr se zakousl
do dnešního Tadžikistánu, kde pro němu povstali Sogdiané. Musel odrazit útoky místních kmenů
a několik měst získat silou. Na březích řeky Syrdarji
založil město Alexandria Eschate, což znamená Alexandrie Nejzazší,
neboť došel na konec Perské říše.

Tato hranice byla často napadána nomády
známými Řekům jako Skytové. Alexandr je vlákal do rozhodující bitvy
poblíž řeky Syrdarji. Výsledkem bylo drtivé vítězství
makedonského krále, které nomádským nájezdům
učinilo přítrž. Ale boje
proti Baktrianům a Sogdům pokračovaly, což Alexandra frustrovalo a stahovalo jej
do obtížné partyzánské války. TYRAN V tuto chvíli neměla většina
makedonských vojáků Alexandra v oblibě.

Hodně z nich nevidělo domov několik let
a tažení jejich krále zdánlivě nemělo konce. Horší ale bylo, že začal přijímat rituály
a oděvy poražených perských nepřátel, které byly viděny
jako zženštilé a dekadentní. V Maracandě, dnešním Samarkandu, zabil Alexandr v opilosti
po vyostřené hádce Cleituse Černého. Cleitus byl jeden z nejlepších
Alexandrových generálů a rovněž muž, který mu zachránil
život v bitvě u Gráníku. Alexandra se chopil žal, ale jeho rostoucí arogance mu odcizovala
více a více věrných spolubojovníků.

Když se snažil přesvědčit své krajany
k vykonání perského rituálu proskynéze, tedy aby před ním padli na zem,
zašel už příliš daleko. Pro Řeky to bylo rouhání,
protože jen Bůh byl hoden takové úcty, a Alexandr byl nucen žádost stáhnout. V Baktrii bylo odhaleno další spiknutí
na zavraždění Alexandra. Tentokrát byl jedním z vůdců šlechtic, jeden ze synů makedonských šlechticů,
které král přijal.

Hermolaus se stal velice zahořklým vůči
Alexandrovi kvůli svému vnímání nespravedlnosti. On a jeho komplicové byli mučeni
a ukamenováni k smrti. Callisthenes, Alexandrův historik,
byl také zapleten ve spiknutí. Byl vhozen do žaláře,
kde později zemřel. Toho léta roku 327 př. n. l.,
byl podle legendy Alexandr uchvácen krásou Roxany,
dcery baktrijského vládce. Jejich manželství bylo
i silným politickým krokem, které pomohlo ukončit
tamní povstání proti jeho vládě a dovolilo mu tak pokračovat v tažení
do dnešního Pákistánu a Indie.

NA KONEC SVĚTA Alexandr byl připraven podmanit si
nejvýchodnější provincie Perské říše, které jej jako krále ještě neuznávaly. Jako první bude muset překročit
pohoří Hindúkuš a dosáhnout poříčí Indu. Pochodující ve dvou zástupech, vyhrála jeho armáda několik potyček
proti Aspasiúm a Assacenům, když si probíjela cestu do dnešního
Údolí Svát v severním Pákistánu.

Po urputném obléhání dobyl Alexandr
assacénské hlavní město Massaga. Podle legendy mu vládla
překrásná královna Cleophis, která Alexandrovi porodila syna
a bylo jí dovoleno ponechat si trůn. Vládce Taxily poblíž dnešního Islámábádu
uzavřel s Alexandrem alianci. Společně vyrazili postavit se Pórovi,
vládci Pauravy v bitvě u Hydaspés. Pro Alexandra to byla nejkrvavější bitva, neboť Pórovi sloni způsobili
v řeckých řadách hrůzné ztráty. Ale navzdory Pórovu nebojácnému vedení
bitvu Alexandr rozhodně vyhrál a získal tak kontrolu nad Paňdžábem.

Alexandr chtěl pochodovat do Indie
s cílem přijít k velké řece, kterou řečtí geografové
označovali za konec světa. Ale na řece Hyphasis,
známé dnes jako Bjás, se jeho armáda vzbouřila. Jeho muži ušli tisíce mil,
bojovali bezpočet bitev a neviděli svůj domov už 8 let. Slyšeli zvěsti o ohromných armádách,
které na ně v Indii čekají.

Odmítli udělat byť jen krok dál. Alexandr zuřil,
ale musel armádu otočit. Vyrazil po řekách Paňdžábu k moři,
což mu zabralo deset měsíců. Cestou porazil Mahliany,
ale když vedl útok na jejich hlavní město, byl zasažen do hrudníku a skoro zabit. Když dorazil k pobřeží,
část armády pod velením Nearchuse nasedla do lodí
a vyrazila do Persie po moři plavila se skrz Hormuzský průliv a vstoupila do Perského zálivu.

Byla to jedna z největších
objevitelských výprav, neboť tyto vody byly dříve
Řekům zcela neznámé. Mezitím vedl Alexandr zbytek armády
po souši přes Gedrósijsou poušť, která dnes leží v jižním Pákistánu. Extrémním horkem a kvůli nedostatku
jídla a vody armáda strašlivě trpěla a mnoho vojáků padlo. Po návratu do Persie Alexandr popravil
několik vicekrálů a guvernérů, kteří byli obviněni z nespravedlivé vlády
a vykrádání chrámů a hrobek během jeho dlouhé přítomnosti na východě.

V Súse uspořádal
velkolepou masovou svatbu makedonských důstojníků
a 80 perských šlechtičen, aby posílil pouta
mezi dvěma královstvími. Sám Alexandr se oženil
se dvěma perskými princeznami. Rovněž splatil dluhy všech svých vojáků a nařídil, aby 30 000 perských chlapců
bylo trénováno makedonskému umění války.

Ale v Opisu
se jeho makedonská armáda vzbouřila. Byli znepokojeni Alexandrovým
upřednostňováním perských rádců a tradic. Alexandr nechal vůdce povstání popravit
a promluvil k mužům a připomenul jim slávu,
kterou společně vybojovali, což nakonec vedlo
k emocionálnímu usmíření. V Ecbataně zemřel kvůli horečce Alexandrův
nejlepší a nejvěrnější přítel Hephaestion. Král se utápěl v žalu,
několik dní nejedl a vyhlásil období smutku
v celém království.

Alexandr vedl úspěšnou kampaň
proti cossaejským horským nájezdníkům, které si nedokázali podmanit
ani perští králové. Po návratu do Babylonu
se setkal s vyslanci z celého světa, kteří přišli uznat jeho velkolepost – Aethiopiany, Libyjci, evropskými Skyty, Lukánijci, Etrusky, Galy a Iberijci. Alexandrova baktrijská žena
Roxana čekala dítě. Ale když plánoval své další tažení
do Arábie a ještě dál, projevila se u něj náhlá horečka
a o několik dní později zemřel ve věku pouhých 32 let.

Příčina Alexandrovy smrti
nebyla nikdy zjištěna. Mohla to být malárie,
cholera, tyfus... nebo jed. NÁSTUPCI Alexandr zemřel neporažený v bitvě. Jeho pověst brilantního,
nebojácného a troufalého vojenského velitele zůstává nepoškozena.

Jeho deset let trvající kampaň stvořila
jedno z největších království v historii rozprostírající se od Řecka k Pákistánu. Ale bylo rozlehlé a nestabilní,
drženo pohromadě jen jeho géniem a jménem. Alexandr neměl plány pro svůj skon a jeho generálové mezi sebou zanedlouho
začali bojovat s cílem získat své vlastní říše. Během válek diadochů, Alexandrova vdova Roxana
a jeho mladý syn byli zavražděni.

Jeho zlatý sarkofág
byl na cestě do Makedonie k pohřbu unesen a skončil v Alexandrii v Egyptě. Dnes je jeho poloha jednou
z největších nevyřešených světových záhad. Jen několik lidí mělo takový
vliv na historii jako Alexadr Veliký. Dechberoucí úspěchy jeho krátkého života
daly vzniknout Helénismu, když se řecké myšlenky šířily
zeměmi jeho bývalé říše, mísily se s místními tradicemi
a daly vzniknout novým pokrokům v umění, vědě, vládě a jazyku.

Některé nástupnické království
jeho velké říše rychle zanikla, jiné vytrvaly po staletí, ale všechny po jednom
padnou rukou nových nepřátel a na západě padnou
do rukou vzrůstající moci Říma. Výzkum a umělecký podkres
k tomuto videu pochází z nezměrného výběru historických knih
vydavatelství Osprey. Každá jejich kniha zkoumá jednu bitvu,
kampaň nebo jednotku do nejmenšího detailu. A s více než 3 000 tituly pokrývají všechno od starověkých válek
až po moderní konflikty.

Navštivte jejich stánky
a podívejte se na online katalog. Děkujeme všem Patr(e)onům,
díky kterým toto video mohlo vzniknout a YouTube kanálu Invicta. Více o klíčových momentech v dějinách
se můžete dovědět v jejich sérii o historii.