Zpět na seznamVsauce4.1 (28 hodnocení)
ZarwanPublikováno: 11 let
Načítám přehrávač...
Zavádějící názvy
11:26
10.1K zhlédnutí
Víte, proč v Singapuru nenajdete lvy, kdo objevil Avogadrovo číslo nebo co je to mořské prase? Odpovědi naleznete v dnešním díle Vsauce, který se věnuje původu slov a jejich smyslu. Poznámky: Jméno Nevaeh je pozpátku heaven (česky nebe). Funnybone (brňavka) není kost (bone), jak by se z názvu mohlo zdát, ale nerv. Grónsko (v angličtině Greenland) znamená Zelená Země. Parkways nejsou cesty určené k parkování, ale cesty, které původně vedly kolem přírodních parků. Odkazy: Jak vznikly názvy zvířat v češtině "V názvu této knihy jsou jsou dvě chyby" Seznam příkladů Stiglerova zákona
Ahoj, tady Michael z Vsauce. Omlouvám se. Své jméno jsem si nevybral já, ale zdá se, že Michael je deváté
nejneoblíbenější chlapecké jméno podle průzkumu
BabyNameWizard.com. Aspoň nejsem na předních příčkách
jako jména končící na "ayden". Jayden, Brayden, Aiden...
Nejneoblíbenější dívčí jméno? Nevaeh. Heaven pozpátku. Jména můžou být víc
než jen kontroverzní. Můžou být i úplně scestná nebo zavádějící. Zavádějící názvy. Pojďme zjistit,
kam až nás zavedou.
V létě jsem byl v Singapuru a viděl jsem spoustu věcí. Viděl jsem nekonečný bazén, největší skleník beze sloupů, přenádherné orchideje, laboratoře, kde vědci geneticky
modifikují orchideje na zakázku, a velmi vlhký vzduch, který kondenzoval na mých
parádních brýlích.
Přestože jsem si
potom brýle vyčistil, neviděl jsem žádné lvy. Podle všeho žádní lvi
v Singapuru nikdy nežili. I když Singapur pochází
ze sanskrtského názvu "Lví město". Předpokládá se, že roku 1299, kdy Sing Nila Utama
pojmenoval Singapur, se mylně domníval,
že tygr, kterého zahlédl, byl lev.
Je to zavádějící název. Největší záhada
ze všech ale je, jestli jsem opravdu
byl v Singapuru. Koukněte na tyhle fotky. Ten člověk sice vypadá jako já, ale nejsem to tak úplně já. Já natočil video
o zavádějících názvech, ale on ne.
Tahle fotka je z května. Od té doby jsem navštívil
Austrálii, Nový Zéland... Ten na té fotce
tam ale nikdy nebyl. Jsem mu podobný, ale nejsem to tak úplně já. Tenhle problém pochopíme,
když si uvědomíme, že pomeranče jsou jablka.
Dříve slovo jablko označovalo nejen jablka,
ale ovoce obecně. Například datlím se říkalo
prstovitá jablka a rajče se používá dodnes
jako zkrácenina rajského jablka. Okurce se v angličtině
říkalo jablko země. Ve francouzštině se bramborám
říká "jablka země" (zemáky). Ve středověké Francii
se pomerančům říkalo jablka pomerančovníků.
Ve švédštině se pomerančům
stále říká "čínská jablka", protože pomeranče původně
pochází z východu. Což nás přivádí k ještě
zajímavější otázce. Co bylo dřív? Název pro pomeranč,
nebo oranžovou barvu? Odpověď je: ani jedno. Původní je název stromu. Slovo pomeranč je odvozené
z názvu stromu, na kterém tyto plody rostou.
Před tím, než se tu
pomeranče objevily, se této barvě v angličtině
neříkalo oranžová, ale žlutočervená. První záznam o pojmenování
oranžové barvy se objevil až v roce 1512. Takže oranžová barva
byla pojmenována po plodech, které byly pojmenovány po stromě,
na kterém vyrůstají. Co je ale vlastně plod?
Z botanického hlediska je to
část kvetoucí rostliny, která pomáhá
rozšiřovat semena. Například jablko, pomeranč,
citron nebo grep. Protože nejsou
sladké, při vaření často označujeme pšeničná zrnka
nebo fazolové lusky jako zeleninu, i když jsou to
ve skutečnosti plody. Zelenina je kuchařský termín pro všechny jedlé části
rostlin kromě plodů, jako jsou třeba
kořeny nebo listy.
Kukuřičná zrnka na klasu
chutnají jako zelenina, ale z vědeckého hlediska
jsou to plody. To znamená, že kukuřičný klas
je vlastně spousta plodů namačkaných na sebe. Mezi zeleninou,
kterou si dáváme na pizzu, jsou i žampiony. Žampiony ale vůbec
mezi zeleninu nepatří.
Nejsou to totiž ani rostliny. Jsou to houby. Názvy můžou být matoucí
i kvůli Stiglerovu zákonu, který popisuje, že věci
nebývají pojmenovány po svých objevitelích
nebo vynálezcích, ale na počest někoho jiného. Vennovy diagramy jsou super, byly pojmenovány po Johnu Vennovi
v 80.
letech 19. století, přestože je Leonhard Euler použil už v roce 1768. Avogadrova konstanta? Ta také nebyla
objevena Avogadrem. Předpověděl, že by takové číslo
mohlo existovat, ale přesné číslo bylo
objeveno někým jiným. Tyhle zavádějící názvy
jsou moje oblíbené. Lesní roh (francouzský)
nepochází z Francie.
Zubní sklovina není ze skla. Je tvořená hydroxyapatitem. A tohle není Big Ben. Oficiálně se ničemu
na té budově neříká Big Ben. Ve skutečnosti se tato stavba
jmenuje Alžbětina věž. Mnoho lidí se domnívá, že se zvon
v této věži jmenuje Big Ben. Ale ani to není pravda. Hlavní zvon uvnitř Alžbětiny věže
se oficiálně jmenuje Velký zvon.
Big Ben se mu jenom přezdívá. A touto přezdívkou se začala
lidově označovat celá věž. Košer sůl není košer, ale používá se
na přípravu košer jídel. Vytahuje z masa krev, takže by se měla
spíše nazývat "košerovací sůl". Svíčková není samozřejmě z vosku, ale z masa. Arabské číslice nejsou arabské, byly vymyšleny v Indii, ale do Evropy je přinesli
arabští matematici.
Halleyova kometa je pojmenována
po Edmundu Halleyovi, ale pozorovali ji lidé
už dvě stě čtyřicet let před Kristem. Burské oříšky nejsou
ořechy, ale luštěniny. Ani kokosové ořechy
nejsou ořechy. Jsou to peckovice, stejně jako třešně,
meruňky, broskve a další.
Hranolky, v Americe známé jako
french fries, nepochází z Ameriky, ale byly pravděpodobně pojmenovány
britskými a americkými vojáky během první světové války, kteří na ně narazili v Belgii,
kde byly pravděpodobně vymyšleny. Jelikož byla francouzština
oficiálním jazykem belgické armády, vojáci si nejspíš mysleli,
že jsou ve Francii. Medvídci koala nejsou medvědi,
jen jsou jim trošku podobní. A na lilku vejcorodém
nerostou vejce.
To jenom pěstitelům v 18. století
lilky připomínaly vejce. Čištění za sucha
neprobíhá za sucha, používá se při něm
spousta tekutin, jen se nepoužívá voda. A konečně hamburgery
nejsou pojmenovány po šunce, jsou pojmenovány
podle Hamburku v Německu. Emigranti, kteří přijeli
do USA z Hamburku, s sebou pravděpodobně přivezli recept
na svoje placky z mletého hovězího.
Morčata nejsou příbuzná s prasaty, i když jejich název vznikl zkrácením
sousloví mořské prase. A Grónsko není vůbec zelené. Před zhruba tisíci lety ho Erik Rudý pojmenoval
Zelenou zemí, když doufal, že tento název
přiláká více osadníků. Komunikace slouží dopravě,
zatímco na kolejích bydlí studenti. Na první pohled se to
může zdát nesmyslné, ale studentská kolej
na rozdíl od železniční nevznikla ze slova kolo, ale z latinského slova collegium.
Skeumorfa jsou věci, jejichž význam
je jen dekorativní nebo symbolický, ale dříve sloužily
jinému účelu. Tak například
na moderních telefonech je na ikoně pro telefonování
obrázek starého telefonu. Ikona e-mailu zase vypadá
jako stará poštovní obálka.
Nebo když použijete foťák
na svém telefonu, slyšíte zvuk mechanické závěrky, i když telefon nemá závěrku,
která by tento zvuk vydávala. Starší foťáky ji měly,
ale mobily ji jen napodobují. Je to skeumorf. I vaše jméno je
svým způsobem skeumorf. Nebo tomu můžeme říkat skeunom. Při narození bylo třeba, aby vám
rodiče nějaké jméno dali, aniž by věděli,
kým budete, až vyrostete.
Od té doby jste se hodně změnili, ale vaše jméno vám zůstalo. Když jsme pojmenovali Měsíc, nevěděli jsme, že později objevíme
ve Sluneční soustavě další měsíce. Když nás pojmenovali, nikdo nevěděl,
jak se budeme měnit a kým se staneme. A měníme se opravdu často. Za svůj život se změníme mnohokrát.
Učíme se nové věci,
jiné zase zapomínáme, potkáváme nové lidi
a zase se s nimi rozcházíme, získáváme nové zážitky. Na buněčné úrovni se měníme
milionkrát za sekundu. Buňky umírají a nahrazují je nové. A z hlediska atomů, s výjimkou neživých částí
jako jsou tetování nebo piercing, se během pěti let vymění
téměř všechny atomy v našem těle.
Takže jak moc je vaše
budoucí nebo minulé já doopravdy vámi? Robert M. Martin to zajímavě
popisuje ve své knize V názvu této knihy jsou
jsou dvě chyby. Člověk, který ponese
vaše jméno v budoucnu, bude mít s vaším současným já
jen málo společného. Bude si pamatovat
několik vašich zážitků, bude z psychologického
hlediska dost odlišný, bude mít tělo, které se
vašemu současnému trochu podobá, ale bude složeno
z úplně jiné hmoty.
Takže vám tato
osoba bude podobná jen velmi vzdáleně. Pokud jde o vzpomínky,
prožitky a minulost, máte více společného
s cizím člověkem v současnosti, než s tím, kým jste byli před
deseti nebo dvaceti lety. Martin jde ještě dál a ptá se: "Proč se bojíme smrti, když s námi
naše budoucí já, které zemře, nemá téměř nic společného?"
Na to já říkám #YOLO. Nebo možná bude přesnější říct #ŽJJAŽJZŽMJŘPAPRLKSZJJSAMSPJVSO Žijeme jen jednou, ale žít jednou
znamená žít mnohokrát jako řada podobných,
ale prakticky rozdílných lidí, kteří se znají
jen jedním směrem a mohou si pomáhat jen ve směru opačném.
A jako vždycky, díky za sledování. Překlad: Zarwan
www.videacesky.cz
nejneoblíbenější chlapecké jméno podle průzkumu
BabyNameWizard.com. Aspoň nejsem na předních příčkách
jako jména končící na "ayden". Jayden, Brayden, Aiden...
Nejneoblíbenější dívčí jméno? Nevaeh. Heaven pozpátku. Jména můžou být víc
než jen kontroverzní. Můžou být i úplně scestná nebo zavádějící. Zavádějící názvy. Pojďme zjistit,
kam až nás zavedou.
V létě jsem byl v Singapuru a viděl jsem spoustu věcí. Viděl jsem nekonečný bazén, největší skleník beze sloupů, přenádherné orchideje, laboratoře, kde vědci geneticky
modifikují orchideje na zakázku, a velmi vlhký vzduch, který kondenzoval na mých
parádních brýlích.
Přestože jsem si
potom brýle vyčistil, neviděl jsem žádné lvy. Podle všeho žádní lvi
v Singapuru nikdy nežili. I když Singapur pochází
ze sanskrtského názvu "Lví město". Předpokládá se, že roku 1299, kdy Sing Nila Utama
pojmenoval Singapur, se mylně domníval,
že tygr, kterého zahlédl, byl lev.
Je to zavádějící název. Největší záhada
ze všech ale je, jestli jsem opravdu
byl v Singapuru. Koukněte na tyhle fotky. Ten člověk sice vypadá jako já, ale nejsem to tak úplně já. Já natočil video
o zavádějících názvech, ale on ne.
Tahle fotka je z května. Od té doby jsem navštívil
Austrálii, Nový Zéland... Ten na té fotce
tam ale nikdy nebyl. Jsem mu podobný, ale nejsem to tak úplně já. Tenhle problém pochopíme,
když si uvědomíme, že pomeranče jsou jablka.
Dříve slovo jablko označovalo nejen jablka,
ale ovoce obecně. Například datlím se říkalo
prstovitá jablka a rajče se používá dodnes
jako zkrácenina rajského jablka. Okurce se v angličtině
říkalo jablko země. Ve francouzštině se bramborám
říká "jablka země" (zemáky). Ve středověké Francii
se pomerančům říkalo jablka pomerančovníků.
Ve švédštině se pomerančům
stále říká "čínská jablka", protože pomeranče původně
pochází z východu. Což nás přivádí k ještě
zajímavější otázce. Co bylo dřív? Název pro pomeranč,
nebo oranžovou barvu? Odpověď je: ani jedno. Původní je název stromu. Slovo pomeranč je odvozené
z názvu stromu, na kterém tyto plody rostou.
Před tím, než se tu
pomeranče objevily, se této barvě v angličtině
neříkalo oranžová, ale žlutočervená. První záznam o pojmenování
oranžové barvy se objevil až v roce 1512. Takže oranžová barva
byla pojmenována po plodech, které byly pojmenovány po stromě,
na kterém vyrůstají. Co je ale vlastně plod?
Z botanického hlediska je to
část kvetoucí rostliny, která pomáhá
rozšiřovat semena. Například jablko, pomeranč,
citron nebo grep. Protože nejsou
sladké, při vaření často označujeme pšeničná zrnka
nebo fazolové lusky jako zeleninu, i když jsou to
ve skutečnosti plody. Zelenina je kuchařský termín pro všechny jedlé části
rostlin kromě plodů, jako jsou třeba
kořeny nebo listy.
Kukuřičná zrnka na klasu
chutnají jako zelenina, ale z vědeckého hlediska
jsou to plody. To znamená, že kukuřičný klas
je vlastně spousta plodů namačkaných na sebe. Mezi zeleninou,
kterou si dáváme na pizzu, jsou i žampiony. Žampiony ale vůbec
mezi zeleninu nepatří.
Nejsou to totiž ani rostliny. Jsou to houby. Názvy můžou být matoucí
i kvůli Stiglerovu zákonu, který popisuje, že věci
nebývají pojmenovány po svých objevitelích
nebo vynálezcích, ale na počest někoho jiného. Vennovy diagramy jsou super, byly pojmenovány po Johnu Vennovi
v 80.
letech 19. století, přestože je Leonhard Euler použil už v roce 1768. Avogadrova konstanta? Ta také nebyla
objevena Avogadrem. Předpověděl, že by takové číslo
mohlo existovat, ale přesné číslo bylo
objeveno někým jiným. Tyhle zavádějící názvy
jsou moje oblíbené. Lesní roh (francouzský)
nepochází z Francie.
Zubní sklovina není ze skla. Je tvořená hydroxyapatitem. A tohle není Big Ben. Oficiálně se ničemu
na té budově neříká Big Ben. Ve skutečnosti se tato stavba
jmenuje Alžbětina věž. Mnoho lidí se domnívá, že se zvon
v této věži jmenuje Big Ben. Ale ani to není pravda. Hlavní zvon uvnitř Alžbětiny věže
se oficiálně jmenuje Velký zvon.
Big Ben se mu jenom přezdívá. A touto přezdívkou se začala
lidově označovat celá věž. Košer sůl není košer, ale používá se
na přípravu košer jídel. Vytahuje z masa krev, takže by se měla
spíše nazývat "košerovací sůl". Svíčková není samozřejmě z vosku, ale z masa. Arabské číslice nejsou arabské, byly vymyšleny v Indii, ale do Evropy je přinesli
arabští matematici.
Halleyova kometa je pojmenována
po Edmundu Halleyovi, ale pozorovali ji lidé
už dvě stě čtyřicet let před Kristem. Burské oříšky nejsou
ořechy, ale luštěniny. Ani kokosové ořechy
nejsou ořechy. Jsou to peckovice, stejně jako třešně,
meruňky, broskve a další.
Hranolky, v Americe známé jako
french fries, nepochází z Ameriky, ale byly pravděpodobně pojmenovány
britskými a americkými vojáky během první světové války, kteří na ně narazili v Belgii,
kde byly pravděpodobně vymyšleny. Jelikož byla francouzština
oficiálním jazykem belgické armády, vojáci si nejspíš mysleli,
že jsou ve Francii. Medvídci koala nejsou medvědi,
jen jsou jim trošku podobní. A na lilku vejcorodém
nerostou vejce.
To jenom pěstitelům v 18. století
lilky připomínaly vejce. Čištění za sucha
neprobíhá za sucha, používá se při něm
spousta tekutin, jen se nepoužívá voda. A konečně hamburgery
nejsou pojmenovány po šunce, jsou pojmenovány
podle Hamburku v Německu. Emigranti, kteří přijeli
do USA z Hamburku, s sebou pravděpodobně přivezli recept
na svoje placky z mletého hovězího.
Morčata nejsou příbuzná s prasaty, i když jejich název vznikl zkrácením
sousloví mořské prase. A Grónsko není vůbec zelené. Před zhruba tisíci lety ho Erik Rudý pojmenoval
Zelenou zemí, když doufal, že tento název
přiláká více osadníků. Komunikace slouží dopravě,
zatímco na kolejích bydlí studenti. Na první pohled se to
může zdát nesmyslné, ale studentská kolej
na rozdíl od železniční nevznikla ze slova kolo, ale z latinského slova collegium.
Skeumorfa jsou věci, jejichž význam
je jen dekorativní nebo symbolický, ale dříve sloužily
jinému účelu. Tak například
na moderních telefonech je na ikoně pro telefonování
obrázek starého telefonu. Ikona e-mailu zase vypadá
jako stará poštovní obálka.
Nebo když použijete foťák
na svém telefonu, slyšíte zvuk mechanické závěrky, i když telefon nemá závěrku,
která by tento zvuk vydávala. Starší foťáky ji měly,
ale mobily ji jen napodobují. Je to skeumorf. I vaše jméno je
svým způsobem skeumorf. Nebo tomu můžeme říkat skeunom. Při narození bylo třeba, aby vám
rodiče nějaké jméno dali, aniž by věděli,
kým budete, až vyrostete.
Od té doby jste se hodně změnili, ale vaše jméno vám zůstalo. Když jsme pojmenovali Měsíc, nevěděli jsme, že později objevíme
ve Sluneční soustavě další měsíce. Když nás pojmenovali, nikdo nevěděl,
jak se budeme měnit a kým se staneme. A měníme se opravdu často. Za svůj život se změníme mnohokrát.
Učíme se nové věci,
jiné zase zapomínáme, potkáváme nové lidi
a zase se s nimi rozcházíme, získáváme nové zážitky. Na buněčné úrovni se měníme
milionkrát za sekundu. Buňky umírají a nahrazují je nové. A z hlediska atomů, s výjimkou neživých částí
jako jsou tetování nebo piercing, se během pěti let vymění
téměř všechny atomy v našem těle.
Takže jak moc je vaše
budoucí nebo minulé já doopravdy vámi? Robert M. Martin to zajímavě
popisuje ve své knize V názvu této knihy jsou
jsou dvě chyby. Člověk, který ponese
vaše jméno v budoucnu, bude mít s vaším současným já
jen málo společného. Bude si pamatovat
několik vašich zážitků, bude z psychologického
hlediska dost odlišný, bude mít tělo, které se
vašemu současnému trochu podobá, ale bude složeno
z úplně jiné hmoty.
Takže vám tato
osoba bude podobná jen velmi vzdáleně. Pokud jde o vzpomínky,
prožitky a minulost, máte více společného
s cizím člověkem v současnosti, než s tím, kým jste byli před
deseti nebo dvaceti lety. Martin jde ještě dál a ptá se: "Proč se bojíme smrti, když s námi
naše budoucí já, které zemře, nemá téměř nic společného?"
Na to já říkám #YOLO. Nebo možná bude přesnější říct #ŽJJAŽJZŽMJŘPAPRLKSZJJSAMSPJVSO Žijeme jen jednou, ale žít jednou
znamená žít mnohokrát jako řada podobných,
ale prakticky rozdílných lidí, kteří se znají
jen jedním směrem a mohou si pomáhat jen ve směru opačném.
A jako vždycky, díky za sledování. Překlad: Zarwan
www.videacesky.cz
Komentáře
Žádné komentářeBuďte první, kdo napíše komentář





