Proč si nemůžeme vycpat mrtvé lidi?

Ahoj, tady Michael z Vsauce! Co se stane
s vaším tělem po smrti? Může být pohřbeno, zpopelněno,
nebo darováno vědě. Jsou to ale vaše
jediné možnosti? Co kdybych třeba
chtěl být vycpán? Jako je tenhle můj přítel. Co kdybych požádal, aby mé tělo bylo
vycpáno a vystaveno v nějaké zajímavé póze? Například s rukou
nastavenou na placáka, aby si se mnou lidé
mohli plácnout i po smrti.

Zdá se, že je to docela složité. Začněme tedy s jednodušším řešením. Kremací a popelem. Zatím se po Měsíci
prošlo jen dvanáct lidí, ale tři sta lidí už bylo
pohřbeno ve vesmíru. Jestli máte peníze,
nebo znáte ty správné lidi, můžete si svůj popel
nechat vystřelit do vesmíru.

První vesmírný pohřeb
se uskutečnil v roce 1997, když raketa vynesla popel
dvaceti čtyř lidí na oběžnou dráhu Země. V roce 1999 byly první lidské
ostatky pohřbeny na Měsíci. Lunární sonda tam dovezla
několik vědeckých přístrojů a zpopelněné ostatky
Eugena Shoemakera, spoluobjevitele komety
Shoemaker-Levy 9. Prvním člověkem, jehož ostatky
opustí Sluneční soustavu, bude Clyde Tombaugh, muž, který objevil Pluto.

V roce 2006 byla část jeho ostatků
naložena do sondy New Horizons, která se v roce 2015 dostane k Plutu, kde pořídí několik fotek a záznamů
a pak se vydá k okraji Sluneční soustavy. Nemusíte ale posílat svůj popel
do vesmíru, aby si užil trochu zábavy. Existují totiž firmy, které váš popel
vystaví extrémnímu tlaku a teplotě, čímž z vás vytvoří diamant. Může být nabroušen a naleštěn.

Jedna žena to dokonce provedla
s popelem své kočky Mňoukala. Chci tím říct, že i po vaší kremaci
z vás může být zajímavá kreace. Váš popel si ale nemůže
zachovat vaši podobu. Vraťme se tedy k vycpávání. Tvary a kombinace, ve kterých byla
zvířata vystavena, jsou vážně pozoruhodné. Například pokladnička
vyrobená ze skutečného prasete, pták jako stolní lampička, koza, která slouží jako dudy, boty vyrobené z hrdliček nebo kočka, ze které její majitel
vyrobil vrtulník na dálkové ovládání.

Při vycpávání
se nezachová celé vaše tělo. Je to taxidermie, neboli naaranžování kůže. To je fajn, vaše vnitřní orgány se nezachovají, ale kůže je vaším největším orgánem.

Hmotnost kůže člověka tvoří
12 - 15 % celkové hmotnosti těla. Navíc je to orgán, který je viditelný
ostatním lidem a podle něhož vás poznávají. To je ale v tohle případě problém. Když vycpáváte zvíře, musíte ho stáhnout
z kůže, kterou pak natáhnete na figurínu, která se tvarem podobá zvířeti, ale je
vyrobená ze dřeva, drátů nebo umělé hmoty. To je pro muzea dostačující. Tento exponát ale nevypadá přesně
jako zvíře, ze kterého byl vyroben. Všechny malé, ale důležité detaily
tvořené chrupavkou, tukem a svaly je velmi těžké zachytit když jediné,
co máte k dispozici, je jen kůže.

Je to také důvod proč mnoho preparátorů
odmítá preparovat domácí mazlíčky. Uspokojit svého klienta v těchto
případech vyžaduje velký důraz na detaily. Kdybyste chtěli vycpat člověka,
bylo by to ještě složitější. Preparace tedy není
nejlepším způsobem, jak zachovat svou podobu,
nebo svou maminku a tatínka. Co třeba mumifikace? Vraťme se do 19.

století
za Jeremy Benthamem. Než zemřel, žádal,
aby jeho tělo bylo mumifikováno, jak nejlépe to technologie umožní, a poté vystaveno
v University College of London. Stále ho tam můžete najít, ale jeho
mumifikace se trochu nepovedla, takže je to už spíš
jenom oblečená kostra. Hlava už byla hodně zvrásněná a vybledlá,
tak mu vyrobili novou hlavu z vosku. Můžete si prohlédnou 3D fotografii
Jeremyho Benthama na internetu. Nemůžeme zapomenout ani
na mumifikovaný prostředníček Galilea, který je dodnes vystavený ve Florencii.

Pokud chcete, aby na vás důležitá
historická osobnost ukázala prostředníček, běžte se na něj podívat. Jak ale zachovat své tělo
v jeho skutečné podobě, kterou mělo v průběhu života? Pojďme si tedy říct
něco o balzamování. Ne všechna těla jsou
před pohřbem balzamovaná, ale je to skvělá možnost,
jak tělo zachovat.

Zpomalí se jeho rozklad
a může být delší dobu vystaveno. Pokud je tělo dobře nabalzamováno, může vydržet déle,
než byste si mysleli. Abraham Lincoln byl
nabalzamován tak dokonale, že i když jeho rakev byla
od pohřbu přemístěna sedmnáctkrát a pětkrát byla dokonce otevřena, při každém otevření, včetně
toho posledního v roce 1901, se lidé shodli na tom,
že stále vypadá jako Lincoln.

Ještě extrémnějšími případy
jsou těla Maa a Lenina, která jsou vystavená dodnes. Tato těla vyžadují speciální
péči několikrát týdně. Přesné postupy a balzamovací tekutiny
používané na Lenina jsou přísně tajné. Jeho tělo se jim ale
daří zachovávat už 88 let. Správně nabalzamovaná těla můžou být
vystavena i jinak než ležící v rakvi. Například opřená o zeď,
nebo posazená na motorce. Páni!

Ani balzamování vás
ale neuchová navždy. Také vás bude stát
spoustu peněz a času. Jedna metoda použitelná na lidech,
kterou se už uchovávají domácí mazlíčci, je podobná instantní kávě. Vakuové vymrazování. Nejdřív zvíře zchladíte, aby veškerá voda zmrzla. Pak v prostředí s velmi nízkým
tlakem blízkým vakuu veškerá voda sublimuje
na vodní páru a unikne pryč.

Zůstane vám mnohem lehčí, vyschlé zvíře. Bohužel když se pokusíme zachovat
lidské tělo po smrti co nejrealističtěji, všechny tyto metody, vakuové vymrazování,
mumifikace, vycpávání, balzamování, jsou buď neuspokojivé,
nebo nepraktické. Výjimkou je možná jedna novější metoda. Plastinace. Touto metodou se připravují těla
na výstavy, jako například Body Worlds.

Plastinace se provádí ponořením
do těkavého rozpouštědla a následně do roztoku polymeru. Za sníženého tlaku
se rozpouštědlo z tkáně vypařuje čímž vznikne prostor,
který se vyplní tekutým polymerem. Tělo je pak ohebné a může být
ohnuto do požadovaného tvaru. Polymer se pak nechá zatuhnout
aplikací speciálních plynů. Lidská těla,
která byla plastinována, vydrží velmi dlouhou dobu
i při pokojové teplotě.

Má to ale ještě jednu výhodu. Je to zadarmo. Své tělo můžete darovat
Institutu pro plastinaci. Bere se to jako
darování těla vědě. Bohužel ale nebudete mít kontrolu
nad tím, co se s vaším tělem stane. Podle zákona totiž
mrtvé tělo není majetkem. Mrtvolu nikdo nemůže vlastnit. Protože není podle
zákona majetkem, nemůžete si s ní
dělat, co byste chtěli.

Vaše možnosti jsou
velmi omezené. I když si konkrétně vyžádáte,
aby bylo vaše tělo vycpáno, i kdyby si všichni pozůstalí
přáli, aby se tak stalo, není moc pravděpodobné, že by
vám to pohřební služba umožnila, a podle zákona mají právo
takový požadavek odmítnout. Například v roce 1994
David Eugene Russel požádal, aby byl po smrti stažen z kůže a aby do této kůže byla
vyvázána kniha jeho života.

Přál si to on i jeho manželka, jenže pohřební služba to odmítla
a soud se za ni postavil. Takže i kdybyste měli plán,
jak chcete své mrtvé tělo vystavit v nějaké vtipné, zvláštní
nebo bizarní póze, nejspíš k tomu
nedostanete povolení. Plastinace je asi jedna
z mála možností, které máte, ale nejspíš nebudete mít možnost
rozhodnout, co s vámi bude po plastinaci.

Ještě mě ale něco napadlo. V roce 1998 byl
Anthony-Noel Kelly zadržen za krádež těla
z Royal College of Surgeons. Bránil se, že nemůže
být odsouzený za krádež, protože mrtvola
nemůže být majetkem, že se provinil pouze
špatným zacházením s mrtvolou. Soudce ale rozhodl, že jelikož byly tyto anatomické preparáty speciálně připraveny
zaměstnanci tohoto institutu, staly se tak majetkem.

To je vážně zvláštní. Pokud najdete způsob, jak nechat své tělo
vycpat pro vědecké účely, můžete se tím stát
majetkem, který lze vlastnit. Tím pádem pokud se necháte vycpat,
může to být nejlepší způsob, jak umožnit pozůstalým, aby vás mohli legálně
a doslova mít navždy.

A jako vždycky - díky za sledování! Překlad: Zarwan
www.videacesky.cz