Bludiště

Já jsem Jake z Vsauce. Bludiště jsou úžasná. Doslova. V angličtině amaze
vzniklo ze slova maze, které dříve znamenalo
omámit nebo zmást. Teď používáme slovo amazing
k vyjádření velkého překvapení. Bludiště jsou ale stále matoucí a jsou součástí našeho života.

Jsou ve filmech, knihách, hračkách, jako tenhle
plastový hlavolam, a hlavně ve videohrách. První zmínka o bludišti
pochází z řecké mytologie. V příběhu o Théseovi a Mínotaurovi. Zručný vynálezce Daidalos,
který také vyrobil křídla Ikarovi, vytvořil složitý labyrint,
ve kterém byl uvězněn Mínotaur. V tomto příběhu hrdina
Théseus toto monstrum porazil.

Alison Gazzard ve své knize
přirovnává tento mýtus k videohrám, ve kterých se potulujeme podobnými bludišti,
porážíme nestvůry a děláme hrdinské činy. Vzpomeňte si třeba
na hry Wolfenstein 3D, Pac-Man, Bomberman,
Castlevania, hry typu dungeon crawl nebo God of War 3, kde v Daidalově labyrintu
ukryli klíč k Pandořině skříňce. Série Legend of Zelda
využívá bludiště velmi často. Například Ztracené lesy v Ocarina of Time,
kde vás hlasitost hudby dovede k východu.

Podvědomě toužíme
po tom být ztraceni, muset si najít cestu ven
a uspět navzdory všem překážkám. Jako když se ztratíte,
ale odmítáte se zeptat na cestu. Máme totiž rádi řešení hlavolamů. Máme rádi ten pocit při řešení. Toužíme jednat a sledovat
okamžité důsledky svých rozhodnutí. Pojďme se podívat na některá
úžasná bludiště, která lidé vytvořili. Začneme s největším
kukuřičným bludištěm na světě.

Když se toto bludiště zapsalo do knihy
rekordů, mělo jen 162 metrů čtverečných. Nalézá se v Coolpatch Pumpkins v Kalifornii
a nyní má 242 metrů čtverečných, což je jako polovina Vatikánu. Nebo se vydejte na Havaj
do největšího křovinného bludiště. Pineapple Garden Maze na ananasových
plantážích v Dole má rozlohu dvou a půl hřišť
na americký fotbal. Jeho cesty jsou čtyři kilometry dlouhé. Křovinná bludiště
se vysazují už dlouho.

V šestnáctém století
se začaly objevovat v Evropě. V knize Bludiště a Labyrinty
spisovatel W.H.Matthewse píše o tom, jak byla tato bludiště
stavěna pro zábavu bohatých. Konkrétně popisuje
bludiště postavené pro Ludvíka XIV. Jeho součástí bylo 39 fontán
a 14 vodních kol na pumpování vody. Roku 1778 bylo zničeno,
protože bylo nákladné na údržbu. Přes 325 let staré bludiště Hampton Court
je nejstarší současné křovinné bludiště. Když pojedete do Londýna,
můžete si ho sami projít.

Bludiště ale nemusí být
jen z kukuřice a keřů. Jsou i bludiště z ledu, celofánu,
zrcadel, 250 000 knih, spořiče obrazovky
nebo můžou být jen nakreslená. Japonský údržbář strávil 7 let kreslením
jednoho z nejtěžších kreslených bludišť. Jeho dcera ho našla o 30 let později. Pokud si ho chcete vyřešit,
můžete si ho koupit na internetu. Nebo vyřešte největší
bludiště právě teď. Walter Pullen má stránky
věnované bludištím.

Jsou tam různé odkazy,
kde si můžete začít stavět své vlastní. Je tam také největší bludiště vůbec. 120MB obrázek, který má
přes 27 milionů slepých uliček. Žádné z těchto bludišť
vás ale neuvězní navždy. Pod Odessou na Ukrajině je síť katakomb,
které byly dříve vápencovými doly. Nikdo neví, jak je to přesně velké,
ale odhaduje se, že je asi 2 414 km dlouhé. Má několik pater
a přes tisíc vstupů. Mnoho lidí tam vstoupilo
a nikdy se už nevrátili.

Známý je případ jedné dívky,
která se tam ztratila, a trvalo 2 roky,
než našli její tělo. Theseus se z Labyrintu dostal díky tomu,
že si značil cestu klubkem příze. Bludiště nás mají zmást,
frustrovat nás a udivovat nás. Bludiště se také používají
k navigaci naší mysli. Už přes sto let dávají
vědci krysy do bludišť, aby porozuměli prostorovému
vnímání a paměti. Richard Morris, kognitivní neurolog,
vytvořil Morrisovo vodní bludiště.

Jedno z nejpoužívanějších. Bludiště testuje různé
důsledky poškození mozku, funkci konkrétních genů a účinnost nových léků
proti Alzheimerově chorobě. Molekulární biolog David Tank
vytvořil virtuální bludiště, kde má myš upevněnou hlavu
a musí běhat na polystyrenové kouli. Skrze implantované
okénko v její hlavě může Tank pozorovat aktivitu
neuronů během útěku z bludiště.

To nám umožňuje pochopit,
jak si náš mozek vytváří kognitivní mapy a jak se naše paměť poškozuje. Bludiště a labyrinty se staví
už tisíce let v mnoha kulturách a jsou jednou z nejzákladnějších
her, které hrajeme. Proto není divu, že se staly
motivem tolika současných videoher. Nutí nás zkoušet různé cesty, hledat nové možnosti a vydržet, dokud neuspějeme.

Ať už jsme ztraceni v lesích,
nebo odhalujeme tajemství naší mysli. A jako vždycky... Díky za sledování. Překlad: Zarwan
www.videacesky.cz