Ben Goldacre o špatné vědě

Dobrý den. Je to tu mezinárodní. Pieter Hoff si obul své holandské dřeváky. Já jsem si s sebou jako Angličan přivezl svoje nemotorné chování ve společnosti. Jsem nerd a zabývám se studiem toho, jak se věda zneužívá, záležitostmi farmaceutických společností a problémy s léky. Ale mám koníček, který se mírně vymyká kontrole. Rád zesměšňuju pitomce.

V Americe je to celkem nevítaný jev. Všichni tady jsou velmi pozitivní. Přijímám to a užívám si to. Pro mě je to těžké, ale vážně se mi líbí, když to děláte vy. Ale... Na vědě je velmi zajímavé to, že navzdory tomu, jak se o ní mluví v médiích, věda je ve skutečnosti o kritickém zhodnocení myšlenek ostatních a vyvracení hypotéz.

Jak řekl Karl Popper, je to o tom udělat si srandu z nápadů ostatních. Není to špatná věc. Je to velmi prospěšné. Představím vám smutný příklad toho, kdy k tomu nedošlo. Nejdřív vám ale chci ukázat pár zajímavých případů, abych demonstroval, jak může být upozornění na něčí chybu poučné. Píšu o pochybném chování ve farmaceutickém průmyslu, pochybných vládních zprávách a šarlatánech.

Šarlatáni podle mě nejsou důležití. Nejsou vyloženě špatní. Je mi jedno, jestli lidi obírají o peníze. Vidím to jako dobrovolnou daň za neznalost vědy. Ale... Budu muset mluvit ještě rychleji. Myslím, že se můžou zajímavým způsobem... plést.

Tři příklady z oblasti výživového poradenství, abych ukázal, jak se lidi můžou splést. Toto je Gillian McKeith, Ph.D. Je zodpovědná za celou řadu celostátních televizních pořadů ve Velké Británii. Je přední odbornice na výživu ve Velké Británii. Tvrdí celou řadu podivných věcí. Poprvé jsem si jí všiml, když v rádiu tvrdila, že bychom měli jíst víc zelených potravin jako špenátu, protože v sobě mají víc chlorofylu, který okysličí krev.

Mě poměrně urazilo, že taková osoba by měla být v celostátním pořadu. Jak všichni jistě víte... Učí se to v biologii, když vám je 16. Chlorofyl tvoří kyslík jen pod slunečním zářením. A ve střevech máte docela tmu. I kdybyste si do zadku strčili baterku jako součást vědeckého experimentu, který by testoval vědecké teorie slavné britské odbornice na výživu, doktorky Gillian McKeith, Ph.D., stejně by se žádný kyslík nevytvořil, protože tam není žádný oxid uhličitý.

Kyslík ve střevech navíc není moc dobrý nápad, protože by to mohlo vyústit v explozi. První způsob, jak se lidé můžou splést, je to, že nedodrží základní principy vědy. Je to ještě zajímavější.

Toto je příklad z... V Daily Mirror psali o přední britské odbornici na výživu. Byla proti ní podána stížnost. Bohužel jsem ji podal já. Jen jsem kontroloval, jestli jejich systémy fungují. Toto je z novin Daily Mirror, kterých se v Británii prodá víc než milion denně. Píše: "Australská studie v roce 2001 zjistila, že olivový olej poskytuje významnou ochranu proti tvorbě vrásek." Tvrdí, že má důkaz o tom, že olivový olej brání tvorbě vrásek.

"Jezte víc olivového oleje se salátem nebo s chlebem." Vyzývá to ke změně životního stylu. Na to jsme u odborníků na výživu zvyklí. Rádi diety podávají přehnaně komplikované a odborně, aby si vytvořili obchodní podmínky k tomu, aby nás mohli obrat o peníze. Našel jsem ty noviny. Je to ukázkový příklad pro problémy s interpretací epidemiologie. Byli to lidé z nejrůznějších míst. Z anglo-keltských zemí, Řekové, Švédové.

Měřila se spotřeba olivového oleje a zeleniny a množství vrásek. Asi si řeknete, že je hodně proměnných mezi tím, jestli jíte ovoce a zeleninu a jestli máte hodně vrásek. Například množství slunečního záření a vaše sociální vrstva. Lidé, kteří jedí hodně ovoce, jsou bohatí. Nedělejte, že v Americe nemáte kastovní systém. Je také méně pravděpodobné, že budou vystavení stresu a tak dále. To bylo zajímavým způsobem chybné.

V tomto případě došlo k přehnané generalizaci... laboratorních dat. "AZT, lék proti HIV, může být škodlivější a méně efektivní než vitamín C." Jaké důkazy bych mohl potřebovat, abych zaštítil toto velkolepé tvrzení o AIDS? Když se podíváte, vidíte v textu různé odkazy. Celý ten text je protkaný odkazy. Všude samé horní indexy.

Je to zpráva o tom, že někdo kapal vitamín C na bílé krvinky nakažené virem HIV v misce na pultu v laboratoři. To je všechno. Nic jiného tam nebylo. To bylo zajímavým způsobem chybné. Tohle je... Popírá, že je obchodník s vitamínovými tabletami, což mi přijde podívné. To je on. Na těch baleních je jeho obličej. Jdeme dál.

Toto je poměrně zajímavé. Je to... Tento článek byl otištěný v British Medical Journal, což je přední lékařský deník ve Velké Británii. Tato zpráva popisuje zázračný zákrok, který u dětí zlepšuje školní prospěch a chování. Úžásné, nemyslíte? Provedli analýzu nákladové efektivity a randomizované kontrolní testování. Podali o tom zprávu v médiích? Je to přece zázračný zákrok, který zlepšuje školní prospěch.

Úplně ho ignorovali. Ve stejnou dobu nicméně všechna britská média zaplavila zpráva o tom, že pilulky s rybím olejem zlepšují školní prospěch a chování běžných dětí. Nedokládaly to žádné testy. Testovali to až teď a ukázalo se, že to nefunguje. Ale když se tahle zpráva objevila, řekli, že předtím provedli 20 testování a všechna byla pozitivní. Požádal jsem je, jestli bych ty výsledky mohl vidět. Chtěl jsem se ujistit, že testy byly správně randomizované a slepé.

Záleží na detailech. Řekli: "Výsledky testování vám nemůžeme ukázat, protože jsou tajné." Já na to: "To myslíte vážně?" A oni: "Mohl byste podepsat smlouvu o mlčenlivosti." Možná jsem je viděl, možná ne. Kdybych vám o nich řekl, musel bych vás zabít. Bylo to podivné. Zaměřili jsme se tedy na studii, kterou zrovna prováděli. Řekli: "Provádíme studii a pevně věříme, že bude mít kladné výsledky." To značí problémy.

Když víte, že vaše studie bude mít kladné výsledky, neměli byste ji dělat, protože toho už víte dost. Nebo to znamená, že jste testování sestavili tak, aby mělo kladné důsledky. To jsem jim neřekl. Svým nesarkastickým hlasem jsem řekl toto: "Mohli bychom si projít, jak bude vaše studie vypadat? Máte v úmyslu vzít 2000 dětí ve věku 15 let, všem dáte šest pilulek s rybím olejem denně, o rok později změříte jejich školní prospěch a srovnáte ho se školním prospěchem, který odhadujete, že by měly, kdyby nebraly ty pilulky.

Chápu to správně?" To je můj nesarkastický hlas. A neřekl jsem to tak pištivě. Řekl jsem: "Chápu to správně?" A on na to: Hodně jsem vykrucoval, ale takhle to myslel. Může mi někdo říct, proč to není dobrý návrh výzkumu? Odborníci na metodologii klinického testování mají zakázáno odpovídat. Žádná kontrolní skupina?

To zní hodně odborně a složitě. Dáte jim prášky, jejich školní prospěch se zlepší. Co jiného kromě těch prášků by to mohlo způsobit? Víra? Placebo efekt? Jsou o rok starší, dobře. Vy jste kdysi nosili plenky a neuměli jste mluvit. Teď jste hrozně chytří. Ty děti vyrostly a zlepšily se. Plynutí času, jo. Nezapomínejte, že to byla oblast, ve které se jim nedařilo. To, že by se zlepšily mohla zavinit nějaká náhoda nebo zvýšení úsilí.

Někdo zmínil placebo efekt, což je velmi zajímavé. Není to o tom, že si vezmete cukřík a uzdravíte se. Jde o víru a očekávání. Série úžásných studií porovnávala jeden typ placeba s jiným. Víme, že čtyři placeba denně jsou efektivnější než dvě denně. Úplně vymýtí žaludeční vředy. To je neskutečný objev. Je to poměrně přímočaré. Nejde o bolest nebo svědění. Prostě vám strčí kameru do krku.

Je to úžasné. Víme, že barvy mají vliv. Růžové pilulky jsou účinnější stimulanty. Zelené pilulky jsou účinnější sedativa. Farmaceutický průmysl to ví. To proto jsou pilulky Prozacu modrobílé. Otázkou je, jestli fungují. Tři různé studie o třech různých druzích bolesti zjistily, že injekce slané vody je účinnějším lékem proti bolesti než pilulky z cukru. Ne, že by slaná voda něco fyzicky způsobovala, ale připadá nám to jako mnohem dramatičtější zákrok.

Není to pozoruhodné? Není to snad skutečný popis vztahu mezi tělem a myslí? Není to mnohem zajímavější než všechny ty křišťálové nesmysly alternativních léčitelů? Na to nemáme čas. Sice tady můžeme být do až 11, ale já pak musím běžet. To bylo poměrně zajímavé. Zajímavější ale bylo, že ve stejnou dobu utráceli 85 pencí na přísady do školních obědů... Pardon, 65 pencí.

A 85 pencí denně stály tyto pilulky. Kdybych jim chtěl zlepšit stravu, vím kde začít. Je to sice špatné, ale zároveň je to i vtipné. Tento muž je skrz naskrz špatný. Ve Velké Británii představují velký problém zákony proti urážce na cti. Nedávno se objevilo množství případů, kdy tyto zákony byly použity k tomu, aby umlčely kritiku. To pro vědu představuje problém, protože je vybudovaná na kritice.

Smysl vědy spočívá v tom, že kriticky zhodnotíte myšlenky a konání ostatních a jejich důkazy. Děláme to tak, protože lékařství je unikátní a poměrně nešťastné v tom, že i s těmi nejlepšími úmysly je možné způsobit neskutečné škody v biblickém měřítku. Všem, kteří měli infarkt, bylo předepsáno antiarytmikum flekainid. Stály za tím nejlepší úmysly. Než jsme stačili zjistit, že to byla chyba, zabilo to v Americe přes 150 000 lidí.

To je víc lidí, než zemřelo na americké straně během války ve Vietnamu. Ale vím, že jste imperialisté, a na ničem jiném nezáleží. Je možné způsobit nesmírné škody. To není vůbec dobré. To proto je u lékařských procesů pevně zažité zesměšňování myšlenek ostatních. V nemocnicích je každý týden velká vizita, kde někdo představí případ, se kterým měl problémy.

Ostatní mu řeknou: "Jste pitomec. Proč jste neudělal magnetickou rezonanci? Proč jste neudělal CRP test krve?" To je v pořádku. Sezení po skončení prezentace na akademických konferencích připomínají krveprolití. Lidi se tam rvou do krve. Není to špatná věc. Není to žádná divná úchylka. Aktivně to podporujeme. Je to takový konsenzuální intelektuální sadomasochismus. Milujeme to.

Chceme to, protože nám to prospívá. Jsme si toho vědomí. Ale nedojde k tomu, když existují zákony, které omezují diskuzi. Kardiolog Peter Wilmshurst poukázal na to, že některé z výsledků testování byly prezentovány nesprávně. Teď čelí obvinění z urážky na cti. Už ho to stálo 100 000 liber, všechny jeho víkendy a večery. Ty peníze možná nikdy nezíská zpátky. Tento muž se jmenuje Matthias Rath. Před třemi lety mě zažaloval. Obhajoba toho případu stála 535 000 liber.

Měl jsem štěstí, že moje noviny se mě zastaly. Na předvolání ale jmenoval mě. Mám ho zarámované na záchodě. Ten případ jsme úspěšně obhájili, ale na pokrytí nákladů jsme získali jen 365 000 liber. Rozdíl činí 170 000, což je zhruba cena jednoho domu. To je cena za pravdu a za správnou obhajobu případu. Něco vám o tom muži řeknu. Matthias Rath má úspěch v Evropě a v Americe. Je to odborník na výživu a obchodník s vitamíny.

Používá stejné triky a překrucování informací jako všichni ostatní odborníci na výživu. Některé se podobají těm, co jsem tu popisoval. Přesunul svoje nápady do oblasti, kde na věcech skutečně záleží. V Jihoafrické republice si zaplatil celostránkovou reklamu v celostátních novinách, kde psal: "Je tu odpověď na epidemii AIDS." Řekl: "Proč by měli Jihoafričané požívat jedy farmaceutického průmyslu? Antiretrovirální léky vás zabijí.

Je to spiknutí." Odpovědí na epidemii AIDS byly samozřejmě vitamínové tablety. Přesunul se na správné místo. Jihoafrická republika je země, kde na AIDS každoročně zemře 200 000 lidí. Tedy jedna osoba každé dvě minuty. Žije tam 1,2 mil. sirotků AIDS a ještě se to zhorší, protože víc než 50 % těhotných žen na klinikách je HIV pozitivní. Je to také země, kterou vedl Thabo Mbeki, který byl zastáncem doktríny popírání AIDS.

Pravá ruka Matthiase Ratha Anthony Brink se chlubí tím, že právě on Thabovi Mbekimu představil doktrínu popírání AIDS. Mezi roky 2000 a 2005 jihoafrická vláda tvrdila, že HIV AIDS nezpůsobuje a že antiretrovirotika AIDS neléčí. Odmítali lidem umírajícím na AIDS poskytnout antiretrovirotika. Odmítali peněžní dary, které by ty léky zaplatily. Odmítali ty léky přijmout jako dar.

Odhaduje se, že v tomto období zbytečně zemřelo 300 000 - 350 000 lidí. Zemřeli kvůli pitomému nápadu. Jihoafrická ministryně zdravotnictví Manto Tshabalala-Msimang v celostátní televizi prohlásila, že antiretrovirotika jsou nebezpečná a že odpovědí na epidemii AIDS jsou sladké brambory a česnek. Stánek Jihoafrické republiky na světové konferenci o AIDS ostatní delegáti popisovali jako stánek se salátem, protože tam nic jiného neměli.

V tomto šílenství vedla kampaň pouze jedna skupina. Říkají si Treatment Action Campaign. Vedli bitvy na čtyřech frontách. Jednalo se o boj proti negramotnosti, boj proti vládě a farmaceutickému průmyslu, kteří lidem odmítali poskytnout léky, a ilegálně pašovali léky přes hranice, aby je dostali k lidem na ulici.

V poslední řadě bojovali proti lidem jako Matthias Rath. Matthiasu Rathovi se Treatment Action vůbec nelíbila. Stejně jako mě je zahltil celou řadou žalob. Zažaloval i Lékaře bez hranic. Kdybyste si chtěli rychle zkontrolovat, jestli nestojíte na špatné straně... Když se jednoho rána probudíte a zjistíte, že žalujete Lékaře bez hranic, je to hodně velká nápověda. Treatment Action Campaign byla založena Zackiem Achmatem.

Dá se říct, že je to můj hrdina. Je černé pleti a vyrostl v Jihoafrické republice. Ve 13 letech podpálil svou školu. Být v jeho situaci, asi byste udělali to samé. Zatknuli ho a uvěznili ho. Čelil podmínkám násilného a tyranského režimu. Je to také gay a je HIV pozitivní. Před několika lety se u něj začal projevovat AIDS, ale navzdory prosbám Nelsona Mandely odmítl léčbu antiretrovirotiky, dokud nebyla dostupná všem v zemi.

Matthias Rath a jeho přátelé Zackieho moc rádi nemají. Začali ho omezovat různými podivnými způsoby. Je těžké pochopit, jak zvláštní situace v Jihoafrické republice byla. Anthony Brink, bývalá pravá ruka Matthiase Ratha, ho v jednu chvíli zažaloval u Mezinárodního soudního dvora v Haagu za zločiny proti lidskosti kvůli propagaci antiretrovirotik. Nám to může připadat k smíchu, ale jihoafrická média to brala vážně. Nevěřím, že ti novináři dočetli tento 70stránkový dokument až do konce.

Já jsem ho dočetl a toto se píše na poslední straně, po různých nesmyslných konspiračních teoriích o AIDS. Toto je jeho popis toho, jak by podle něj měl být potrestán Zackie Achmat. Vzhledem k rozsahu a závažnosti Achmatova zločinu a jeho zodpovědnosti za smrt tisíců lidí Soudnímu dvoru s úctou doporučujeme, aby byl odsouzen k nejpřísnějšímu trestu podle článku 77. Konkrétně se jedná o trvalé uvěznění v malé cele z oceli a betonu, kde bude neustále pod jasným osvětlením.

Ven ho dozorci pustí pouze kvůli práci na vězeňské zahradě, kde bude pěstovat zeleninu bohatou na výživu... i za deště... tak, aby splatil své dluhy společnosti. Každodenně mu budou podávána antiretrovirotika, která tvrdí, že požívá. Pod lékařským dohledem dostane ráno, v poledne a v noci plnou dávku, aby nemohl předstírat, že je bere dobrovolně.

V případě potřeby mu budou násilím nacpána do krku. Pokud bude příliš kousat, kopat a křičet, budou mu podána kapačkou poté, co ho za zápěstí, kotníky a krk přivážou k posteli, dokud se jich nezřekne. Vymýtíme tak tuto odpornou, ohavnou bezohlednou a zlovolnou nákazu lidstva. 535 000 liber a 19 měsíců mého života šlo na obhajobu případu proti takovýmto lidem.

Politici kritizují politiky. Doktoři kritizují doktory. Akademikové kritizují akademiky. To je normální. Tak by to mělo být. Na tomto příběhu mi přijde děsivé to, že ani jeden alternativní léčitel, odborník na výživu, obchodník s vitamíny... Ani jeden z nich... veřejně nekritizoval činnost Matthiase Ratha, Anthonyho Brinka a jejich přátel v Jihoafrické republice.

Hrozně rád kritizuju farmaceutický průmysl, vládu, doktory... Dělám to pořád. Udělal bych to i dnes, ale nechtěl jsem vás nudit. Na to už je ale asi pozdě. Děkuji za pozornost. Překlad: qetu www.videacesky.cz