Ben Goldacre o špatné vědě

Dobrý den.
Je to tu mezinárodní. Pieter Hoff si obul
své holandské dřeváky. Já jsem si s sebou jako Angličan přivezl
svoje nemotorné chování ve společnosti. Jsem nerd a zabývám se studiem
toho, jak se věda zneužívá, záležitostmi farmaceutických
společností a problémy s léky. Ale mám koníček,
který se mírně vymyká kontrole. Rád zesměšňuju pitomce.

V Americe je to celkem nevítaný jev.
Všichni tady jsou velmi pozitivní. Přijímám to a užívám si to.
Pro mě je to těžké, ale vážně se mi líbí,
když to děláte vy. Ale... Na vědě je velmi zajímavé to, že navzdory tomu,
jak se o ní mluví v médiích, věda je ve skutečnosti o kritickém
zhodnocení myšlenek ostatních a vyvracení hypotéz.

Jak řekl Karl Popper, je to o tom udělat si
srandu z nápadů ostatních. Není to špatná věc.
Je to velmi prospěšné. Představím vám
smutný příklad toho, kdy k tomu nedošlo. Nejdřív vám ale chci
ukázat pár zajímavých případů, abych demonstroval, jak může být
upozornění na něčí chybu poučné. Píšu o pochybném chování
ve farmaceutickém průmyslu, pochybných vládních
zprávách a šarlatánech.

Šarlatáni podle mě nejsou
důležití. Nejsou vyloženě špatní. Je mi jedno,
jestli lidi obírají o peníze. Vidím to jako dobrovolnou
daň za neznalost vědy. Ale... Budu muset mluvit ještě rychleji. Myslím, že se můžou
zajímavým způsobem... plést.

Tři příklady
z oblasti výživového poradenství, abych ukázal,
jak se lidi můžou splést. Toto je Gillian McKeith, Ph.D. Je zodpovědná za celou řadu celostátních televizních
pořadů ve Velké Británii. Je přední odbornice
na výživu ve Velké Británii. Tvrdí celou řadu podivných
věcí. Poprvé jsem si jí všiml, když v rádiu tvrdila, že bychom měli
jíst víc zelených potravin jako špenátu, protože v sobě mají
víc chlorofylu, který okysličí krev.

Mě poměrně urazilo, že taková osoba by měla
být v celostátním pořadu. Jak všichni jistě víte...
Učí se to v biologii, když vám je 16. Chlorofyl tvoří kyslík
jen pod slunečním zářením. A ve střevech máte docela tmu. I kdybyste si do zadku
strčili baterku jako součást vědeckého experimentu, který by testoval vědecké teorie
slavné britské odbornice na výživu, doktorky Gillian McKeith, Ph.D., stejně by se žádný kyslík nevytvořil,
protože tam není žádný oxid uhličitý.

Kyslík ve střevech
navíc není moc dobrý nápad, protože by to mohlo
vyústit v explozi. První způsob,
jak se lidé můžou splést, je to, že nedodrží základní principy vědy. Je to ještě zajímavější.


Toto je příklad z... V Daily Mirror psali
o přední britské odbornici na výživu. Byla proti ní podána stížnost.
Bohužel jsem ji podal já. Jen jsem kontroloval,
jestli jejich systémy fungují. Toto je z novin Daily Mirror, kterých se v Británii
prodá víc než milion denně. Píše: "Australská studie
v roce 2001 zjistila, že olivový olej poskytuje
významnou ochranu proti tvorbě vrásek." Tvrdí, že má důkaz o tom,
že olivový olej brání tvorbě vrásek.

"Jezte víc olivového oleje
se salátem nebo s chlebem." Vyzývá to ke změně životního stylu.
Na to jsme u odborníků na výživu zvyklí. Rádi diety podávají
přehnaně komplikované a odborně, aby si vytvořili obchodní podmínky
k tomu, aby nás mohli obrat o peníze. Našel jsem ty noviny. Je to ukázkový příklad pro problémy
s interpretací epidemiologie. Byli to lidé z nejrůznějších
míst. Z anglo-keltských zemí, Řekové, Švédové.

Měřila se spotřeba olivového oleje
a zeleniny a množství vrásek. Asi si řeknete,
že je hodně proměnných mezi tím, jestli jíte ovoce a zeleninu
a jestli máte hodně vrásek. Například množství slunečního
záření a vaše sociální vrstva. Lidé, kteří jedí
hodně ovoce, jsou bohatí. Nedělejte, že v Americe
nemáte kastovní systém. Je také méně pravděpodobné,
že budou vystavení stresu a tak dále. To bylo zajímavým způsobem chybné.

V tomto případě došlo
k přehnané generalizaci... laboratorních dat.
"AZT, lék proti HIV, může být škodlivější
a méně efektivní než vitamín C." Jaké důkazy bych mohl potřebovat, abych zaštítil
toto velkolepé tvrzení o AIDS? Když se podíváte,
vidíte v textu různé odkazy. Celý ten text je protkaný odkazy. Všude samé horní indexy.

Je to zpráva o tom, že někdo kapal vitamín C
na bílé krvinky nakažené virem HIV v misce na pultu v laboratoři. To je všechno. Nic jiného tam nebylo.
To bylo zajímavým způsobem chybné. Tohle je... Popírá, že je
obchodník s vitamínovými tabletami, což mi přijde podívné.
To je on. Na těch baleních je jeho obličej. Jdeme dál.

Toto je
poměrně zajímavé. Je to... Tento článek byl otištěný
v British Medical Journal, což je přední lékařský
deník ve Velké Británii. Tato zpráva
popisuje zázračný zákrok, který u dětí zlepšuje
školní prospěch a chování. Úžásné, nemyslíte? Provedli analýzu nákladové efektivity
a randomizované kontrolní testování. Podali o tom zprávu v médiích? Je to přece zázračný zákrok,
který zlepšuje školní prospěch.

Úplně ho ignorovali. Ve stejnou dobu nicméně všechna
britská média zaplavila zpráva o tom, že pilulky s rybím olejem zlepšují
školní prospěch a chování běžných dětí. Nedokládaly to žádné testy. Testovali
to až teď a ukázalo se, že to nefunguje. Ale když se tahle zpráva objevila, řekli, že předtím provedli
20 testování a všechna byla pozitivní. Požádal jsem je,
jestli bych ty výsledky mohl vidět. Chtěl jsem se ujistit, že testy
byly správně randomizované a slepé.

Záleží na detailech. Řekli: "Výsledky testování vám
nemůžeme ukázat, protože jsou tajné." Já na to:
"To myslíte vážně?" A oni: "Mohl byste podepsat
smlouvu o mlčenlivosti." Možná jsem je viděl, možná ne. Kdybych
vám o nich řekl, musel bych vás zabít. Bylo to podivné. Zaměřili jsme se tedy
na studii, kterou zrovna prováděli. Řekli: "Provádíme studii a pevně věříme,
že bude mít kladné výsledky." To značí problémy.

Když víte,
že vaše studie bude mít kladné výsledky, neměli byste ji dělat,
protože toho už víte dost. Nebo to znamená, že jste testování
sestavili tak, aby mělo kladné důsledky. To jsem jim neřekl. Svým
nesarkastickým hlasem jsem řekl toto: "Mohli bychom si projít,
jak bude vaše studie vypadat? Máte v úmyslu vzít
2000 dětí ve věku 15 let, všem dáte šest pilulek
s rybím olejem denně, o rok později změříte
jejich školní prospěch a srovnáte ho
se školním prospěchem, který odhadujete, že by měly,
kdyby nebraly ty pilulky.

Chápu to správně?"
To je můj nesarkastický hlas. A neřekl jsem to tak pištivě. Řekl jsem: "Chápu to správně?"
A on na to: Hodně jsem vykrucoval, ale takhle
to myslel. Může mi někdo říct, proč to není dobrý návrh výzkumu? Odborníci na metodologii klinického
testování mají zakázáno odpovídat. Žádná kontrolní skupina?


To zní hodně odborně a složitě. Dáte jim prášky,
jejich školní prospěch se zlepší. Co jiného kromě těch prášků
by to mohlo způsobit? Víra? Placebo efekt? Jsou o rok starší, dobře. Vy jste kdysi nosili plenky a neuměli
jste mluvit. Teď jste hrozně chytří. Ty děti vyrostly a zlepšily se. Plynutí času, jo. Nezapomínejte, že to
byla oblast, ve které se jim nedařilo. To, že by se zlepšily mohla zavinit
nějaká náhoda nebo zvýšení úsilí.

Někdo zmínil placebo efekt,
což je velmi zajímavé. Není to o tom, že si vezmete
cukřík a uzdravíte se. Jde o víru a očekávání. Série úžásných studií porovnávala
jeden typ placeba s jiným. Víme, že čtyři placeba denně
jsou efektivnější než dvě denně. Úplně vymýtí žaludeční vředy.
To je neskutečný objev. Je to poměrně přímočaré.
Nejde o bolest nebo svědění. Prostě vám strčí kameru do krku.

Je to úžasné.
Víme, že barvy mají vliv. Růžové pilulky jsou účinnější stimulanty.
Zelené pilulky jsou účinnější sedativa. Farmaceutický průmysl to ví.
To proto jsou pilulky Prozacu modrobílé. Otázkou je, jestli fungují. Tři různé studie o třech
různých druzích bolesti zjistily, že injekce slané vody je účinnějším
lékem proti bolesti než pilulky z cukru. Ne, že by slaná voda
něco fyzicky způsobovala, ale připadá nám to
jako mnohem dramatičtější zákrok.

Není to pozoruhodné? Není to snad skutečný
popis vztahu mezi tělem a myslí? Není to mnohem zajímavější než všechny ty křišťálové
nesmysly alternativních léčitelů? Na to nemáme čas. Sice tady můžeme
být do až 11, ale já pak musím běžet. To bylo poměrně zajímavé.
Zajímavější ale bylo, že ve stejnou dobu utráceli
85 pencí na přísady do školních obědů... Pardon, 65 pencí.

A 85 pencí denně
stály tyto pilulky. Kdybych jim chtěl
zlepšit stravu, vím kde začít. Je to sice špatné,
ale zároveň je to i vtipné. Tento muž je skrz naskrz špatný. Ve Velké Británii představují velký
problém zákony proti urážce na cti. Nedávno se objevilo
množství případů, kdy tyto zákony byly
použity k tomu, aby umlčely kritiku. To pro vědu představuje problém,
protože je vybudovaná na kritice.

Smysl vědy spočívá v tom, že kriticky zhodnotíte myšlenky
a konání ostatních a jejich důkazy. Děláme to tak, protože lékařství
je unikátní a poměrně nešťastné v tom, že i s těmi nejlepšími úmysly je možné způsobit neskutečné
škody v biblickém měřítku. Všem, kteří měli infarkt, bylo
předepsáno antiarytmikum flekainid. Stály za tím nejlepší úmysly. Než jsme stačili
zjistit, že to byla chyba, zabilo to v Americe
přes 150 000 lidí.

To je víc lidí, než zemřelo na americké
straně během války ve Vietnamu. Ale vím, že jste imperialisté,
a na ničem jiném nezáleží. Je možné způsobit nesmírné
škody. To není vůbec dobré. To proto je u lékařských
procesů pevně zažité zesměšňování myšlenek ostatních. V nemocnicích je
každý týden velká vizita, kde někdo představí případ,
se kterým měl problémy.

Ostatní mu řeknou: "Jste pitomec.
Proč jste neudělal magnetickou rezonanci? Proč jste neudělal CRP test krve?"
To je v pořádku. Sezení po skončení prezentace na akademických
konferencích připomínají krveprolití. Lidi se tam rvou do krve. Není to špatná věc. Není to žádná
divná úchylka. Aktivně to podporujeme. Je to takový konsenzuální
intelektuální sadomasochismus. Milujeme to.

Chceme to, protože nám to
prospívá. Jsme si toho vědomí. Ale nedojde k tomu, když existují
zákony, které omezují diskuzi. Kardiolog Peter Wilmshurst
poukázal na to, že některé z výsledků testování
byly prezentovány nesprávně. Teď čelí obvinění z urážky na cti. Už ho to stálo 100 000 liber,
všechny jeho víkendy a večery. Ty peníze možná
nikdy nezíská zpátky. Tento muž se jmenuje Matthias Rath.
Před třemi lety mě zažaloval. Obhajoba toho případu
stála 535 000 liber.

Měl jsem štěstí,
že moje noviny se mě zastaly. Na předvolání ale jmenoval mě.
Mám ho zarámované na záchodě. Ten případ jsme úspěšně obhájili, ale na pokrytí nákladů
jsme získali jen 365 000 liber. Rozdíl činí 170 000,
což je zhruba cena jednoho domu. To je cena za pravdu
a za správnou obhajobu případu. Něco vám o tom muži řeknu. Matthias
Rath má úspěch v Evropě a v Americe. Je to odborník na výživu
a obchodník s vitamíny.

Používá stejné triky
a překrucování informací jako všichni ostatní
odborníci na výživu. Některé se podobají těm,
co jsem tu popisoval. Přesunul svoje nápady do oblasti,
kde na věcech skutečně záleží. V Jihoafrické republice si zaplatil
celostránkovou reklamu v celostátních novinách, kde psal: "Je tu odpověď
na epidemii AIDS." Řekl: "Proč by měli Jihoafričané
požívat jedy farmaceutického průmyslu? Antiretrovirální léky
vás zabijí.

Je to spiknutí." Odpovědí na epidemii AIDS
byly samozřejmě vitamínové tablety. Přesunul se na správné místo.
Jihoafrická republika je země, kde na AIDS
každoročně zemře 200 000 lidí. Tedy jedna
osoba každé dvě minuty. Žije tam 1,2 mil. sirotků AIDS
a ještě se to zhorší, protože víc než 50 % těhotných
žen na klinikách je HIV pozitivní. Je to také země,
kterou vedl Thabo Mbeki, který byl zastáncem
doktríny popírání AIDS.

Pravá ruka Matthiase Ratha
Anthony Brink se chlubí tím, že právě on Thabovi Mbekimu představil doktrínu popírání AIDS. Mezi roky 2000 a 2005
jihoafrická vláda tvrdila, že HIV AIDS nezpůsobuje
a že antiretrovirotika AIDS neléčí. Odmítali lidem umírajícím
na AIDS poskytnout antiretrovirotika. Odmítali peněžní dary,
které by ty léky zaplatily. Odmítali ty léky přijmout jako dar.

Odhaduje se, že v tomto období zbytečně
zemřelo 300 000 - 350 000 lidí. Zemřeli kvůli pitomému nápadu. Jihoafrická ministryně zdravotnictví
Manto Tshabalala-Msimang v celostátní televizi prohlásila, že antiretrovirotika
jsou nebezpečná a že odpovědí na epidemii AIDS
jsou sladké brambory a česnek. Stánek Jihoafrické republiky
na světové konferenci o AIDS ostatní delegáti
popisovali jako stánek se salátem, protože tam nic jiného neměli.

V tomto šílenství vedla
kampaň pouze jedna skupina. Říkají si Treatment Action Campaign.
Vedli bitvy na čtyřech frontách. Jednalo se o boj proti negramotnosti, boj proti vládě
a farmaceutickému průmyslu, kteří lidem
odmítali poskytnout léky, a ilegálně pašovali léky přes hranice,
aby je dostali k lidem na ulici.

V poslední řadě bojovali
proti lidem jako Matthias Rath. Matthiasu Rathovi
se Treatment Action vůbec nelíbila. Stejně jako mě je
zahltil celou řadou žalob. Zažaloval i Lékaře bez hranic. Kdybyste si chtěli rychle zkontrolovat,
jestli nestojíte na špatné straně... Když se jednoho rána
probudíte a zjistíte, že žalujete Lékaře bez hranic,
je to hodně velká nápověda. Treatment Action Campaign
byla založena Zackiem Achmatem.

Dá se říct, že je to můj hrdina. Je černé pleti
a vyrostl v Jihoafrické republice. Ve 13 letech podpálil svou školu.
Být v jeho situaci, asi byste udělali to samé. Zatknuli ho a uvěznili ho. Čelil
podmínkám násilného a tyranského režimu. Je to také gay a je HIV pozitivní. Před několika lety
se u něj začal projevovat AIDS, ale navzdory prosbám Nelsona Mandely
odmítl léčbu antiretrovirotiky, dokud nebyla dostupná všem v zemi.

Matthias Rath a jeho přátelé
Zackieho moc rádi nemají. Začali ho omezovat
různými podivnými způsoby. Je těžké pochopit, jak zvláštní
situace v Jihoafrické republice byla. Anthony Brink,
bývalá pravá ruka Matthiase Ratha, ho v jednu chvíli zažaloval
u Mezinárodního soudního dvora v Haagu za zločiny proti lidskosti
kvůli propagaci antiretrovirotik. Nám to může připadat k smíchu,
ale jihoafrická média to brala vážně. Nevěřím, že ti novináři dočetli
tento 70stránkový dokument až do konce.

Já jsem ho dočetl
a toto se píše na poslední straně, po různých nesmyslných
konspiračních teoriích o AIDS. Toto je jeho popis toho, jak by podle něj
měl být potrestán Zackie Achmat. Vzhledem k rozsahu
a závažnosti Achmatova zločinu a jeho zodpovědnosti
za smrt tisíců lidí Soudnímu dvoru
s úctou doporučujeme, aby byl odsouzen
k nejpřísnějšímu trestu podle článku 77. Konkrétně se jedná o trvalé
uvěznění v malé cele z oceli a betonu, kde bude neustále
pod jasným osvětlením.

Ven ho dozorci pustí
pouze kvůli práci na vězeňské zahradě, kde bude pěstovat
zeleninu bohatou na výživu... i za deště... tak, aby splatil
své dluhy společnosti. Každodenně mu budou podávána
antiretrovirotika, která tvrdí, že požívá. Pod lékařským dohledem dostane
ráno, v poledne a v noci plnou dávku, aby nemohl předstírat,
že je bere dobrovolně.

V případě potřeby mu budou
násilím nacpána do krku. Pokud bude příliš
kousat, kopat a křičet, budou mu podána kapačkou poté, co ho za zápěstí, kotníky a krk přivážou
k posteli, dokud se jich nezřekne. Vymýtíme tak
tuto odpornou, ohavnou bezohlednou
a zlovolnou nákazu lidstva. 535 000 liber
a 19 měsíců mého života šlo na obhajobu případu
proti takovýmto lidem.

Politici kritizují politiky.
Doktoři kritizují doktory. Akademikové kritizují akademiky. To je normální.
Tak by to mělo být. Na tomto příběhu
mi přijde děsivé to, že ani jeden alternativní léčitel, odborník na výživu,
obchodník s vitamíny... Ani jeden z nich... veřejně nekritizoval
činnost Matthiase Ratha, Anthonyho Brinka
a jejich přátel v Jihoafrické republice.

Hrozně rád kritizuju
farmaceutický průmysl, vládu, doktory...
Dělám to pořád. Udělal bych to i dnes, ale nechtěl jsem
vás nudit. Na to už je ale asi pozdě. Děkuji za pozornost. Překlad: qetu
www.videacesky.cz