Lež o bílých římských socháchVox

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 55
96 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:126
Počet zobrazení:4 394
V období renesance umělci tvořili podle antických vzorů, ovšem s jedním zásadním rozdílem. Pro Římany a Řeky nebyla socha hotová, dokud nebyla natřená. Jak vypadaly sochy ve starověku a jak se to dnes vůbec dá zjistit? Dozvíte se v novém díle Voxu.

Přepis titulků

Toto je císař Augustus, byl prvním oficiálním císařem Římské říše, a pokud jste se někdy učili historii Říma, možná znáte slavný originál těchto sošek. Jmenuje se Augustus z Prima Porty, byl vytesán v 1. století našeho letopočtu za jeho vlády. Pak se ztratil až do roku 1863, kdy byl znovu objeven při vykopávkách. Dnes je umístěn ve vatikánských muzeích po boku dalších slavných soch.

Ale Augustus nemá vypadat takhle. Má vypadat takto. Pro pořádek, starověké Řecko i Řím hrály barvami, stavby byly malované důmyslnými freskami a pečlivými mozaikami, všude byly pestře natřené sochy a výjevy epických bitev, zářivých bohů a nádherných květin.

Ale dnes si většina z nás představí spíš toto, oslnivý bílý mramor, kam až oči dohlédnou. Představujeme si to špatně, ale nemůžeme za to. Je to chyba Hollywoodu a našich učebnic, ale především je to jeho chyba. Tedy ne přímo jeho, je to jenom socha. Vinit můžeme Michelangela, který ho vytvořil, a jako mnozí další za renesance tesal bílé mramorové sochy.

Když se evropští umělci, filosofové a vědci začali znovu zajímat o umění antického Řecka a Říma, umělci jako Michelangelo studovali římské sochy jako tuto, Láokoón a jeho synové. Učarovaly jim svými živými postavami, dramatickými scénami a čistým bílým povrchem. Ale sochy jako tato neměly být bílé, barvy jim pouze vybledly po stovkách let na vzduchu či v hlíně.

Takže když je renesanční umělci začali napodobovat, nechali je také bílé. A tento styl převládl a inspiroval celé generace sochařů. Bílý mramor se stal normou. A historici umění tuto systematickou chybu mezitím prohlubovali. Konkrétně Johann Joachim Winckelmann, známý jako otec historie umění.

V 18. století napsal nesmírně vlivnou knihu o antickém umění, kde tvrdí, že sochy jako tato, Apollón Belvederský, jsou ztělesněním krásy. Protože čím bělejší tělo, tím je socha krásnější. Provinil se přehlížením očividných důkazů natřeného mramoru a nebylo jich zrovna málo. Zejména po znovuobjevení antického města Pompejí v 18. století. Na téměř dokonale uchovaných freskách v Pompejích jsou pestrobarevné sochy, jedna freska dokonce zobrazuje umělce při malování sochy.

Tuto barevnou sochu také nalezli v Pompejích a Winckelmann tvrdil, že je moc primitivní na to, aby ji tam vyrobili. Ale důkazy se jen nepřehlížely, některé jsou možná i zničené. Pamatujete si Augusta? Když ho archeologové kolem roku 1860 znovuobjevili, řekli, že tuniku měl karmínovou, brnění žluté a plášť tady byl purpurový.

A teď vypadá takto. Není jasné, zda barvy na Augustovi vybledly omylem jako důsledek přílišného čištění, nebo byly odstraněny záměrně. Každopádně to stejné se stalo i mnoha dalším slavným památkám a sochám. Třeba Parthenón v Athénách, který kdysi vypadal zhruba takto. Do 18. století vybledl zhruba takto, do pouhých náznaků původních barev. Ale dnes už i ty jsou pryč. Historici umění se už naštěstí poučili, že nezáleží na tom, co lidem přijde hezčí, ale co je přesné.

Ale jak se dostali od tohoto k tomuhle? Dochovalo se několik antických popisů slavnějších soch, z nichž víme, že v Parthenónu kdysi stála socha bohyně Athény ze slonoviny a ze zlata, s helmou zdobenou zpodobněním Sfingy. A když některé sochy pozorujete zblízka, pořád jsou vidět zbytky barvy.

třeba stopy po tmavě nachové na oblečení této sochy. Takto se dělaly první rekonstrukce. Dnes vědci dokážou z těchto malých vzorků určit původní použitá barviva, a když nejsou žádné barvy vidět, mají na to jiný nástroj, ultrafialové světlo. Určité pigmenty pod UV zářením svítí a odkrývají stopy, které by jinak nebyly vidět. Když vědci nasvítili UV zářením nohu tohoto lukostřelce, uviděli toto.

Oslňující záplavu geometrických vzorů a sytých barev. A když je porovnali se zbytky barev na podobné soše, zrekonstruovali je takto. Vypadá ale stejně anticky jako ta moje. Památkáři totiž nikdy nebarví originál, pomocí 3D skenerů si vytváří sádrové repliky, které poté pečlivě namalují s daleko větší přesností než já.

Když tyto sochy vidíte barevné, může to být zprvu trochu šok, asi proto, že je po staletí vídáme pouze bílé. Pro Řeky a Římany byla socha hotová až po namalování. Natřený mramor vypadá lidštěji, někdy i božsky. Barva umí přidat napětí a emoce, a nechat oživnout dějiny a mytologii. A i když tyto rekonstrukce nejsou dokonalé, barevné sochy nám mohou trošku přiblížit, jak antický svět kdysi mohl vypadat.

Překlad: Lukkul www.videacesky.cz

Komentáře (15)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

I když jsem věděl o namalovaných sochách, nikdy jsem neviděl jejich rekonstrukce. Zajímavé.

00

Odpovědět

whitewashing

111

Odpovědět

:-D

20

Odpovědět

Celý život som tušil, že niečo v mojom živote nie je v poriadku. Teraz to už prišlo. booom! To je ono. farby na sochách. prečo ma to nikdy nenapadlo a nepripadalo mi to divné a nelogické? Všetky sochy by som okamžite začal maľovať. A antické budovy tiež. A ja že prečo ma sochárstvo nikdy nezaujímalo, a to preto jak fádne a nudne vyzeraju bez farieb. To je ono. Teraz mi to do seba zapadá.

53

Odpovědět

Jestli me Assassins Creed neco naucil, tak to, jak Recko bylo barevne.

150

Odpovědět

Běloch vládl světu a řídil směr civilizace. Vývolení jsou white power, socha je záměrně bílá jako pocta ,teta se plete............

212

Odpovědět


Odpovědět

Překlad výbornej, ale ten "efekt" trhání obrazu je hroznej. Komu se někdy kouslo video, si to nemůže užít...

35

Odpovědět

Ale může, a užil.

31

Odpovědět

Jo, tohle je fascinující. Netýká se to jenom antických soch, ale v nemalém měřítku i věcí středověkých a raně novověkých. Bylo by docela zajímavé a úchvatné moci vidět tyhle věci zrestaurované - i kdyby to byly částečně pouhé repliky=o) např. v Třebíči nese vstupní brána do baziliky jasné stopy barev. Historie barvami oplývá=o)

70

Odpovědět

Například pyramidy v Gíze byly původně osazené pláty z bílého mramoru po celé ploče a kolem hrotu byly pláty pozlavcené. Ale to se netýká jen budov a ostatních památek. Ve filmech jsou skoro vždy obyčejní lidé ve středověku špinaví, oblečení v šedivých nebo hnědých barvách. Make history coloured again!!

40

Odpovědět

+M@rfA můžeš takový film - jinak kvalitní - o ' obyčejných lidech' že středověku vyjmenovat?

00

Odpovědět

M@rf: tak o tech pyramidach jsem nemel nejmensiho tucha,i kdyz soude dle vyzdoby egyptskych hrobek a jejich maleb - viz posledni nalez ceskych egyptologu - by byla vnejsi sed dost kontrast. Co se tyce vyobrazeni chudych a jejich obleceni,tam je ta sedivost relativne mozna,i kdyz taky asi ponekud prehnana. Stredovek i novovek barvama prece jen oplyval ponekud vic.

10

Odpovědět

Nebo třeba terakotová armáda, ta taky hrávala barvičkami. :)

https://www.chinadiscovery.com/assets/images/xian/terracotta-warriors-facts/colored-warrior-10.jpg

00
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK