Thumbnail play icon

Co se stalo se vzducholoďmi?

90 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:130
Počet zobrazení:6 353

Vzducholodě byly na počátku 20. století luxusním způsobem přepravy. A vidět obří vzducholoď vysoko na nebi musel být zážitek. Avšak co se stalo, že tak rychle zmizely? Byla zkáza Hindenburgu hřebíčkem do rakve, nebo je celý problém složitější?

Přepis titulků

Představte si něco o velikosti zaoceánské lodi, co se vznáší na nebi. Najdete zde klavírní místnost, jídelny a osobní kajuty. Byl to luxusní způsob cestování. Před 80 lety jsme měli vzducholodě. Letaly 200 metrů nad zemí a let byl tak hladký, že jste v nich mohli postavit tužku, aniž by spadla. Vznikly plány i na větší a luxusnější vzducholodě. Ale pak se stalo toto.

Svět zděšeně sledoval, jak jedna z nich před kamerami naprosto celá shořela. Obří vzducholodě přes noc zmizely. CO SE STALO SE VZDUCHOLOĎMI? Hindenburg poprvé vzlétl v roce 1936. Byl a stále je největším létajícím objektem. Jeho velikost je neuvěřitelná. Zde je běžný člověk u běžného autobusu. Toto je Boeing 747 a toto je Hindenburg.

Všechna letadla jsou proti němu maličká. Mnoho lidí je překvapeno, jak byly jeho vnitřní prostory velké. Zvenku moc nedokážete určit, kde se nacházejí prostory pro cestující. Ale zevnitř byl Hindenburg byl spíš zaoceánskou lodí než letadlem. Cestující si mohli dát jídlo v jídelně, mohli se kochat výhledem ze dvou promenád, nebo se mohli socializovat v klavírní místnosti nebo odpočívat v písárně. Ve spodním patře mohli cestující kouřit v kuřárně nebo si dát drink na baru.

Nahoře se cestující mohli uložit na noc do vlastních kajut. To celé plulo na nebi. Zatímco tehdejší nejrychlejší parníky pluly rychlostí 55 km/h, vzducholodě jako Hindenburg byly dvakrát rychlejší. Transatlantická cesta trvající parníkem pět dní Hindenburgu trvala jen dva dny. Vzducholoď vás nevzala jen do přístavu, ale i do vnitrozemských měst. Hindenburg běžné létal nad Evropou.

Ale 6. května 1937 po překročení Atlantiku začal Hindenburg přistávat v New Jersey. A najednou... Něco zažehlo vodík, který vzducholoď nadnášel. Hindenburg byl během pár vteřin zničen. Nebyla to první nehoda vzducholodi, ani ta nejhorší, ale tato byla odlišná tím, že byla natočena na film. Lidé nebyli zvyklí něco takového vidět.

Celou tragédii vnímali o to hůř. Mnoho lidí si myslí, že zlatý věk vzducholodí skončil zde, katastrofou Hindenburgu. Důvěra veřejnosti byla v troskách a celá romantika kolem vzducholodí byla nenávratně pryč. Ale opravdu zkáza Hindenburgu přinesla konec vzducholodí? Ačkoliv byl Hindenburg o velikosti Titanicu, mohl nést jen 72 cestujících.

Také potřeboval 52 členů posádky ke svému provozu. Srovnejte to s tehdejšími zaoceánskými loďmi, které mohly vézt víc než 2000 pasažérů a navíc přes 1000 členů posádky. Obří vzducholodě jako Hindeburg mohly nést pouze takto málo osob, protože lehké plyny jako hélium neposkytovaly mnoho zdvihu. I když Hindeburg přešel z hélia na vodík, dokázal unést jen asi 45 tun.

Zní to jako hodně, ale tolik váší osm slonů. Vše na Hindenburgu muselo být co nejlehčí, aby se vzducholoď udržela ve vzduchu. Kajuty byly maličké a jednoduché. Ty palandy nebyly moc luxusní. I zdi a dveře byly z pěny a pokryté látkou. Sousedy jste slyšeli mluvit, kašlat nebo hůř.

Žádná kajuta neměla záchod, ten byl moc těžký. Museli jste o patro níž do společných koupelen. Pro 72 cestujících tu byla jediná sprcha. Voda byla těžká a byla na příděl. Takže sprcha byla spíš jen takové svlažení. Piáno bylo vytvořeno ze speciálního lehkého hliníku, ale nakonec i to bylo odstraněno. Ano, možná byste to za cestu vzduchem byli ochotní obětovat.

Avšak celé to bylo absurdně drahé. Jednosměrná cesta na Hindenburgu by stála 7000 dnešních dolarů. Ano, zaoceánský parník byl o polovinu pomalejší, ale v první třídě jste byli jak v bavlnce a měli svou soukromou koupelnu. Jízdenky byly mnohem dostupnější a ubytování bylo luxusnější. Obří sály, divadla i vnitřní bazény. A pokud jste v roce 1937 chtěli překročit Atlantik co nejrychleji, začala přes něj létat letadla.

V době, kdy Hindenburg shořel na popel, byly vzducholodě už zastaralé. Nemohly soupeřit s luxusem parníků, byly pomalejší než letadla a byly absurdně drahé. Dnes obří vzducholodě zůstávají neodolatelným konceptem. Ale fyzika, stejně jako před 80. lety, tuto myšlenku vždy rychle uzemní.

Překlad: Mithril www.videacesky.cz

Komentáře (27)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Letos jsem si splnila sen a proletěla se vzducholodí nad Mnichovem. Lítá tam 1 týden v roce (obvykle v květnu). Takže koho tohle zajímá, můžu vřele doporučit.

10

Odpovědět

Co ta cenzura (mazání historie)? Odstranění hákového kříže. Ustřihnuté kus videa, aby nebyl vidět. Bez cenzury je to video na 5 hvězd. Takto dávám 0,5.

236

Odpovědět

On to ten tvůrce taky možná neudělal z vlastního úmyslu, ale musel se holt přizpůsobit politice milého Jůtubu, aby mu to video nezakázali...

170

Odpovědět

+quoque

61

Odpovědět

přesně tak... sou to sráči posraní

30

Odpovědět

nechýba ten veľkej vzducholodi na obrázku nejaké logo? :D

163

Odpovědět

Jistě, že na tom obraze chybí. Chybí i na tom samotném modelu. V Německu dokonce nesmí být svastiky ani na plastikových modelech, protože jsou považovány čistě za hračky, takže je ani ve stavebnicích na obtiscích člověk nenajde.

42

Odpovědět

+Kozel bez registraceno lenže nemci zakázali jadrové elektrárne a vítajú teroristov... proste elita európy :D :D :D

1114

Odpovědět

+ehmI jaderné elektrárny jsou jen jedním s dílků puzzle, které mají tvořit celkové spektrum energetiky.

A pro zemi, která má spíše problém prodat své zemědělské přebytky (zemědělské kvóty například na cukrovou řepu se zrušily), je prostě pohodlnější využít methanol, či ethanol místo ropných produktů (výroba methanolu například v roce 2016 dosahovala čtyř desítek milionů tun, stejně tak výroba ethanolu dosahovala čtyř desítek milionů tun).

11

Odpovědět

+ehmyep, tak tohle byl zajisté komentář k věci...

51

Odpovědět

+Kozel bez registraceVsak reagoval na tebe hnupe

44

Odpovědět

+The GGved má pravdu, moj komentár bol odveci.. len som si chcel kopnúť do nacistov... ehm.. sorry.. národných socialistov... sakra, sorry... nemcov...

24

Odpovědět

Není to o fyzice, ale o způsobu využití.

Pokud potřebujete rychlý způsob přepravy z města A do města B, máte na výběr (v porovnání se vzducholoděmi pět jiných způsobů-auto, vlak, letadlo, člun), naopak pokud potřebujete přepravu z nějakého neobydleného místa bez infrastruktury, nebo stacionární pozorovatelnu s nízkou spotřebou paliva, pak se mohou využívat právě i vzducholodě.

112

Odpovědět

To mi vysvětli na reálném modelu. Pizza, nákup auta, 100 tun železa. Poslouchám.

010

Odpovědět

+nevimjmeno2Pokud si chceš nechat dovézt pizzu z blízké restaurace, pak je nejlepší volbou telefon a vozidlo typu felicie (může pršet, a tedy něco se střechou se může hodit);
pokud chceš dovézt auto a nebaví tě výlevy v televizi, jak z malých vesnic "mizí obchody s automobily" (protože to považuješ za vesnický socialismus a ty prostě nechceš ze svého nákupu dotovat skupinu nerentabilních provozoven), tak už použiješ laptop a nákup si necháš dovézt;
pokud chceš 100 tun železa, tak je nutné smlouvu poslat nejlépe poštou a 100 tun železa ti dovezou do tvé firmy nákladním vlakem, nebo lodí (tedy pokud to nejsou armádní zakázky, kde můžeš zvolit i vlastní letectvo).

21

Odpovědět

+HeliumA tu vzducholoď?

04

Odpovědět

+nevimjmeno2typičo na tohle odpověděl už v prvem komentu k***a ne? to s tim neobydlenym mistem chuju

81

Odpovědět

+nevimjmeno2Speciálně pro tebe.

Pro které země je výhodné přepravní zařízení nepožadující velkou pozemní infrastrukturu (nádraží, přístavy, pošty), ale dosahující rychlosti 130 km/h (a to dokonce přímou čarou) a schopnosti přepravy řekněme čtyř 20 stopých standardizovaných kontejnerů, nebo až pěti stovek cestujících?

Z evropských nejspíše pouze Norsko mezi Bergenem a Oslem; v Asii by mohli najít nové uplatnění jak mezi ostrovními státy typu Indonésie, či Filipíny, nebo státy vnitrozemské s chronickým nedostatkem infrastruktury-Bangladéš, Myanmar, Indie.

A pak jsou tu ty odlehlé oblasti od australského Outbacku, kde jsou soustředěny obrovské zdroje primárních surovin (tam může být konkurentem tzv. silničních vlaků),
mezi Uralem a Sibiří,
či severoamerické velké planiny (opět je tam soustředěno nerostné bohatství a proti potrubí stojí jak místní obyvatelstvo, tak kontinentální rozptyl teplot; silničním vlakům tam říkají triples, tedy čtyři kontejnery by byly konkurenční výhodou).

33

Odpovědět

+HeliumPořád si neřekl přesný příklad co tam vzducholoď bude převážet.

25

Odpovědět

+nevimjmeno2Co nechápeš na spojení _obrovské zdroje primárních surovin_?

Jednou se ten prášek jmenuje bauxit, jednou je ten prášek pod názvem magnetit a jednou je ten prášek pod názvem galenit.

33

Odpovědět

+Heliuma preco sa to nevyuziva? genius

23

Odpovědět

+hovado 2Protože země typu Indie, Myanmar, či Bangladéš asi těžko vytáhnou z portmonky půl milionu dolarů, aby mohli provozovat spoj pro pět set lidí. Zatím si tyto země musí na "luxus" vydělat. Zatím se budou muset spokojit s přeplněnými vlaky, či dopravu vůbec neřešit.

02

Odpovědět

+hovado 2A ve vyspělých zemích je prostě levnější udělat si papíry na kamion než na vzduchoplavbu. Tedy čistě úřední rozhodnutí, autistický zásah do reálné ekonomiky (stejně jako v 19. století praporečníci před automobily, ale ne před vlaky, či tramvajemi).

02

Odpovědět

+HeliumTím pádem to není výhodné a to je to o čem celou dobu mluvím ty čuráku!!!

22

Odpovědět

+nevimjmeno2Copak je to za sprosté slovíčko?!
Děkuji

00
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK