Thumbnail play icon

Co se stalo se vzducholoďmi?

90 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:121
Počet zobrazení:4 479

Vzducholodě byly na počátku 20. století luxusním způsobem přepravy. A vidět obří vzducholoď vysoko na nebi musel být zážitek. Avšak co se stalo, že tak rychle zmizely? Byla zkáza Hindenburgu hřebíčkem do rakve, nebo je celý problém složitější?

Komentáře (28)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Letos jsem si splnila sen a proletěla se vzducholodí nad Mnichovem. Lítá tam 1 týden v roce (obvykle v květnu). Takže koho tohle zajímá, můžu vřele doporučit.

10

Odpovědět

Co ta cenzura (mazání historie)? Odstranění hákového kříže. Ustřihnuté kus videa, aby nebyl vidět. Bez cenzury je to video na 5 hvězd. Takto dávám 0,5.

226

Odpovědět

On to ten tvůrce taky možná neudělal z vlastního úmyslu, ale musel se holt přizpůsobit politice milého Jůtubu, aby mu to video nezakázali...

140

Odpovědět

+quoque

61

Odpovědět

přesně tak... sou to sráči posraní

30

Odpovědět

Toto vypadá na výzvu pro pana Muska. :D

210

Odpovědět

On helium zavrhuje proto je na elektru :P

00

Odpovědět

+AlennTo pro pana Muska není žádný problém, :D doufám, že chápeš ze si z něj dělám prdel.:)

00

Odpovědět

+JarininJo vím, jak říkám, není jeho obor xD

00

Odpovědět

nechýba ten veľkej vzducholodi na obrázku nejaké logo? :D

153

Odpovědět

Jistě, že na tom obraze chybí. Chybí i na tom samotném modelu. V Německu dokonce nesmí být svastiky ani na plastikových modelech, protože jsou považovány čistě za hračky, takže je ani ve stavebnicích na obtiscích člověk nenajde.

42

Odpovědět

+Kozel bez registraceno lenže nemci zakázali jadrové elektrárne a vítajú teroristov... proste elita európy :D :D :D

1114

Odpovědět

+ehmI jaderné elektrárny jsou jen jedním s dílků puzzle, které mají tvořit celkové spektrum energetiky.

A pro zemi, která má spíše problém prodat své zemědělské přebytky (zemědělské kvóty například na cukrovou řepu se zrušily), je prostě pohodlnější využít methanol, či ethanol místo ropných produktů (výroba methanolu například v roce 2016 dosahovala čtyř desítek milionů tun, stejně tak výroba ethanolu dosahovala čtyř desítek milionů tun).

11

Odpovědět

+ehmyep, tak tohle byl zajisté komentář k věci...

51

Odpovědět

+Kozel bez registraceVsak reagoval na tebe hnupe

44

Odpovědět

+The GGved má pravdu, moj komentár bol odveci.. len som si chcel kopnúť do nacistov... ehm.. sorry.. národných socialistov... sakra, sorry... nemcov...

24

Odpovědět

Není to o fyzice, ale o způsobu využití.

Pokud potřebujete rychlý způsob přepravy z města A do města B, máte na výběr (v porovnání se vzducholoděmi pět jiných způsobů-auto, vlak, letadlo, člun), naopak pokud potřebujete přepravu z nějakého neobydleného místa bez infrastruktury, nebo stacionární pozorovatelnu s nízkou spotřebou paliva, pak se mohou využívat právě i vzducholodě.

112

Odpovědět

To mi vysvětli na reálném modelu. Pizza, nákup auta, 100 tun železa. Poslouchám.

010

Odpovědět

+nevimjmeno2Pokud si chceš nechat dovézt pizzu z blízké restaurace, pak je nejlepší volbou telefon a vozidlo typu felicie (může pršet, a tedy něco se střechou se může hodit);
pokud chceš dovézt auto a nebaví tě výlevy v televizi, jak z malých vesnic "mizí obchody s automobily" (protože to považuješ za vesnický socialismus a ty prostě nechceš ze svého nákupu dotovat skupinu nerentabilních provozoven), tak už použiješ laptop a nákup si necháš dovézt;
pokud chceš 100 tun železa, tak je nutné smlouvu poslat nejlépe poštou a 100 tun železa ti dovezou do tvé firmy nákladním vlakem, nebo lodí (tedy pokud to nejsou armádní zakázky, kde můžeš zvolit i vlastní letectvo).

21

Odpovědět

+HeliumA tu vzducholoď?

04

Odpovědět

+nevimjmeno2typičo na tohle odpověděl už v prvem komentu kurva ne? to s tim neobydlenym mistem chuju

81

Odpovědět

+nevimjmeno2Speciálně pro tebe.

Pro které země je výhodné přepravní zařízení nepožadující velkou pozemní infrastrukturu (nádraží, přístavy, pošty), ale dosahující rychlosti 130 km/h (a to dokonce přímou čarou) a schopnosti přepravy řekněme čtyř 20 stopých standardizovaných kontejnerů, nebo až pěti stovek cestujících?

Z evropských nejspíše pouze Norsko mezi Bergenem a Oslem; v Asii by mohli najít nové uplatnění jak mezi ostrovními státy typu Indonésie, či Filipíny, nebo státy vnitrozemské s chronickým nedostatkem infrastruktury-Bangladéš, Myanmar, Indie.

A pak jsou tu ty odlehlé oblasti od australského Outbacku, kde jsou soustředěny obrovské zdroje primárních surovin (tam může být konkurentem tzv. silničních vlaků),
mezi Uralem a Sibiří,
či severoamerické velké planiny (opět je tam soustředěno nerostné bohatství a proti potrubí stojí jak místní obyvatelstvo, tak kontinentální rozptyl teplot; silničním vlakům tam říkají triples, tedy čtyři kontejnery by byly konkurenční výhodou).

33

Odpovědět

+HeliumPořád si neřekl přesný příklad co tam vzducholoď bude převážet.

25

Odpovědět

+nevimjmeno2Co nechápeš na spojení _obrovské zdroje primárních surovin_?

Jednou se ten prášek jmenuje bauxit, jednou je ten prášek pod názvem magnetit a jednou je ten prášek pod názvem galenit.

33

Odpovědět

+Heliuma preco sa to nevyuziva? genius

23

Odpovědět

+hovado 2Protože země typu Indie, Myanmar, či Bangladéš asi těžko vytáhnou z portmonky půl milionu dolarů, aby mohli provozovat spoj pro pět set lidí. Zatím si tyto země musí na "luxus" vydělat. Zatím se budou muset spokojit s přeplněnými vlaky, či dopravu vůbec neřešit.

02

Odpovědět

+hovado 2A ve vyspělých zemích je prostě levnější udělat si papíry na kamion než na vzduchoplavbu. Tedy čistě úřední rozhodnutí, autistický zásah do reálné ekonomiky (stejně jako v 19. století praporečníci před automobily, ale ne před vlaky, či tramvajemi).

02

Odpovědět

+HeliumTím pádem to není výhodné a to je to o čem celou dobu mluvím ty čuráku!!!

21
Souhlasím Tato webová stránka používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. (Další informace)