Grammar Nazis

Dobré ráno, pane La Petite. Jsem plukovník Hans Lander z SS. Doufal jsem, že byste mě
mohl pozvat dovnitř, abychom si trochu popovídali. Samozřejmě, pojďte dál. Takže. Jak jste možná slyšel, starám se o shromážďování
všech Židů v této vesnici.

Ano, slyšel jsem o tom. Víte o nějakých Židech v této oblasti? Ne. Ne, ujišťuji Vás, že v této vesnici nejsou nějací Židé. Nejsou tu nějací Židé? Takže tady nějací jsou... Oh, promiňte. Myslel jsem, nejsou tu žádní Židé.

Žádní. Promiňte, byl jsem zmaten tím dvojitým záporem. Víte, gramatika je pro nácky
velice důležitá. Takže, jste obeznámený... se Shosanou Dreyfus? Ano...

znám ji. Mě a její nakupujeme na stejném tržišti. Mě a její? Určitě jste myslel já a ona, ne? Ano, samozřejmě. Trik je v tom, že jednu osobu z věty vyřadíte, abyste viděl, jestli to dává smysl. Mě kupuju mléko?

To si nemyslím. Já kupuju mléko, vidíte? Přísahám, že nevím, koho
slečna Dreyfus je u. Ukončil jste právě větu předložkou? Odpusťte mi plukovníku. Kdy jste naposledy viděl
židovku Dreyfusovou? Asi před měsícem jsem se procházel
kolem řeky Bayonne a viděl jsem Dreyfusovou rybařit
tak jsem sešel ke břehu abych se podíval jestli je to ona ale neměl jsem dobrý výhled takže…

Opravdu jste si myslel, že
jsem tak hloupý, že že nepoznám chybějící interpunkci? Promiňte, nebyl tu žádní Židi. Žid nebo Židé – množné číslo? Množné číslo. Špatně!

Podstatné jméno a sloveso
se musí shodovat! Co ode mě chcete? Od několika zdrojů jsem slyšel, že slečnu Dreyfusovou ukrýváte. Od kdo? „Od koho.“ Nezabíjejte mě, prosím. Pane La Petite, mám na
vás poslední otázku.

Pokud odpovíte správně, nechám vás a vaši rodinu na pokoji, pokud ne, půjdete se mnou. Takže. Řekněme, že píšete seznam. Dal byste nebo ne čárku před „a?“ To záleží na tom, zda se řídíte Chicagským manuálem nebo
Sdruženým průvodcem tisku.

Skrývajíce se pod podlahou,
konečně jsem tě našel. Počkejte. Vy se skrýváte pod podlahou nebo ona? Špatný přechodník? Špatný přechodník... překlad Koubakoubaa