Do hlubin Fukušimy: Do zakázané zóny

Překlad: Haffy
www.videacesky.cz Speciální vydání Nightline. Radioaktivita:
Do hlubin Fukušimy Dobrý večer a vítejte. Dnes vás vezmeme
na nejvíce znečištěné místo na Zemi. Poničenou fukušimskou
jadernou elektrárnu. Veřejnosti je uzavřena
až na pár vybraných, kteří mohou místo navštívit
jen se zvýšenou ochranou.

Od hlavy k patě v ochranném obleku. Jen na omezený čas, protože více
než hodina by způsobila trvalé následky. Náš tým se vydal na místo,
aby zjistil, jak to tam vypadá. Pro ABC Cecilia Vega. Můj dozimetr mi ukazuje,
že jsme zrovna vystaveni radiaci. Za chvíli se vydám na jedno
z nejznečištěnějších míst planety. Ani kousek kůže nesmí být odhalen. Nebezpečím je radiace,
která není vidět ani cítit.

Hrozba je ale všude okolo mě. Tohle je japonská
jaderná elektrárna Fukušima Daiiči. Být tady je opravdu děsivé. Místo jedné z největších
jaderných katastrof v historii. Čím jsme blíž, tím víc mi šílí senzory. Dva a půl roku po zemětřesení
a cunami, které způsobilo kolaps, jsme získali přístup
na prozkoumání radioaktivity na zemi... i na moři.

Chceme zjistit, jestli je Fukušima stále
hrozbou pro Japonsko i zbytek světa. Mají podezření, že zde na mořském dně
je nejvíce zamořená voda. Zjišťují, jestli jsem zamořená. Naše cesta za odpověďmi nás vede
do zóny jaderného nebezpečí. Dokonce se vydáme
do poničenému reaktoru, kam se odváží jen nemnoho lidí. 11. březen 2011. Největší zemětřesení v Japonsku škály 9,0.

Cunami, které následovalo,
pohlcovalo celé vesnice. Pak obří vlny
zaplavily elektrárnu Fukušima, čímž vyřadily elektrárnu a způsobily
kolaps, který rozšířil radiaci do okolí. Nejdříve TEPCO, provozovatel elektrárny
a největší energetická společnost Japonska, zlehčovalo vážnost situace. Teď na začátku nebývalého
a zrádného čištění nám TEPCO otevřelo dveře,
aby ukázalo posun, kterého dosáhli. Dostat se tam není lehké.

19 kilometrů velká evakuační zóna
a radioaktivní místa obklopují elektrárnu. V oblasti spadu hlídají
okraje strážní s maskami. Pouští jen ty, kteří mají
oficiální povolení od vlády. Uprostřed vyspělé země najdeme něco,
co vypadá jako postapokalyptická krajina. Města duchů, opuštěná a zarostlá.
Místní tomu říkají zakázaná zóna. Je zde ponechaný dobytek
na pastvinách zasažených radioaktivitou ve stínu tisíců pytlů plných
radioaktivní půdy bez vidiny úklidu. 80 000 lidí bylo donuceno
opustit své domovy.

Většina se nevrátí roky,
někteří už nikdy. Na této základní škole byl zrovna
absolventský den, když přišla pohroma. Jsme tu uprostřed třídy. A čas se prostě zastavil. Každá cesta do zakázané zóny
musí mít povinnou zastávku. Na stanici kontroly radioaktivity. Kontrolují, jestli jsem po hodině
v evakuační zóně radioaktivní. Každá část mého těla.

Auto zevnitř i zvenčí. Skenují i naše kamery. Tohle je taková otázka, na kterou
vlastně nechcete znát odpověď. - Bezpečné, je to bezpečné?
- Ano, můžete jít. Pro teď jsme v bezpečí, ale riskantní
část cesty je stále před námi. Nastupujeme do TEPCO autobusu
na naší cestě do hlubin elektrárny. Přichází to ale s omezením. Z bezpečnostních důvodů
nemůžeme natáčet celou oblast.

Poslední kontrola před elektrárnou,
chtějí, abychom vypnuli kamery. Odteď už nemůžeme natáčet. Řekli, že už můžeme točit.
Jsme uvnitř elektrárny Fukušima Daiiči. Můj dozimetr mi ukazuje,
že jsme zrovna vystaveni radiaci. Uklidňující. Naší první zastávkou je budova na okraji.
Brána k nejnebezpečnější části elektrárny. Musíme si navléct obleky. Pro vstup musíme být oblečení.

Bavlněné rukavice, pak gumové,
pak přelepit páskou Poslední gumové rukavice. To je kvůli identifikaci těla? Ano. Řekla ano. Proboha,
já jen vtipkovala. Masku máme proto, abychom se nenadýchali
částic, které létají po elektrárně. Cítím na sobě všechen ten plast. Konečně můžeme vyrazit
hlouběji do srdce této katastrofy.

Naše cílová stanice je
uvnitř poškozeného reaktoru. Je úžasné, jak složitý proces to je. Nepropustí žádnou radiaci. TEPCO nám řeklo,
že můžeme uvnitř strávit jen hodinu. Při delším pobytu riskujeme
vystavení škodlivému záření. V tom obleku je takové vedro. Svědí mě nos a nemůžu se poškrábat.
Radši na to nemyslím. Máš horší problémy.

Jo, mám horší problémy. Čím blíže jsme k ruinám kolapsu,
tím více čísla na dozimetru stoupají. Alarm se znovu spustil. Zase zvýšená radioaktivita. Míříme k jednomu ze čtyř reaktorů,
které byly zničeny během nehody. Radioaktivita je tady 2000krát vyšší
než v okolí Fukušimy. Měli bychom odsud zmizet
a ne tu dělat rozhovory. Tohle je čtvrtá jednotka, ta šedá.

Jak se přibližujeme, tak stoupá radiace.
Zamíříme dovnitř, abychom viděli, kolik práce TEPCO odvedlo při čištění. Jsme uvnitř budovy čtvrtého reaktoru. Svět to sleduje a děsí se,
co se skrývá pod touto temnou vodou. 1500 vysoce radioaktivních
kontejnerů je uvnitř tohoto bazénu. Musí je vytáhnout z reaktoru
a přemístit na bezpečnější místo. Říkají, že je to velice jemná
a nebezpečná práce pro TEPCO. Tohle je důležitý krok
pro vyřazení elektrárny z provozu.

Bude trvat rok, než se jim podaří
vyčistit tento reaktor. Zatím to všechno probíhá bezpečně. Vítaná výhra pro společnost,
kterou čeká ještě spousta výzev. To zahrnuje i další tři
poškozené reaktory, které jsou tak znečištěné,
že jsme se nemohli ani přiblížit. Musí se vypořádat
i s možnými úniky radioaktivní vody. Pod tímto betonem je chemická bariéra,
tato ocelová stěna je další bariéra. A ta oranžová síť je
hedvábný plot, další bariéra.

Dohromady tři bariéry, které brání
kontaminované vodě dostat se do oceánu. TEPCO věří, že to pomohlo
zastavit proud radiace. Ale kolik škod už to napáchalo předtím? Budeme někdy vědět, kolik
zamořené vody vyteklo do oceánu? Řekl mi, že je těžké určit přesné číslo. Vědci tvrdí, že stopy radiace
brzo dorazí k americkému pobřeží. Ale jak moc to bude nebezpečné? Přidali jsme se k nezávislým vědcům
při honbě za odpověďmi.

Je to horší, než jsme si mysleli? Dále uvidíte naši nepovolenou expedici
na moře blízko Fukušima Daiiči. Nejdříve ale zjistíme, že Japonsko
je zvyklé na extrémní počasí. Při tajfunu je tu rychlost větru
okolo 140 km/h. Je příroda stále hrozbou
pro poničenou elektrárnu? Jsme zpět s exkluzivním pohledem uvnitř
poškozené jaderné elektrárny Fukušima. Znovu provází Cecilia Vega. Dostali jsme se na jedno
z nejznečištěnějších míst na planetě.

Měli bychom odsud zmizet
a ne tu dělat rozhovory. Dostali jsme vzácný pohled
na fukušimské místo výbuchu. Pracovníci spěchají,
aby zmírnili poškození po cunami, které způsobilo jednu z největších
jaderných katastrof v historii. Co když ale příroda znovu zasáhne? Během naší cesty se možná
tajfun snese na Fukušimu. Při tajfunu je tu rychlost větru
okolo 140 km/h. Nejde tu ani chodit,
musím se držet zábradlí.

Otázkou je, jestli tato přívalová bouře
může ještě více poničit elektrárnu. Provozovatel elektrárny, TEPCO, ujišťuje,
že tentokrát se přírodě ubrání. Zavedli jistá opatření
a to díky novým technologiím, které zajistí záložní energii
a vodu pro chlazení reaktorů. Ale jak příroda obstojí
nad hrozbou z Fukušimy? Toto léto společnost přiznala, že i po nehodě unikla
radioaktivní voda do oceánu. Spousta vědců se bojí,
že takto propouští odpad každý den.

Jak velké je ale poškození? To se teď
snažíme zjistit na moři u elektrárny. Společně s námi je tu
tým nezávislých japonských vědců vedených expertem na radiaci,
Šinzem Kimurou. Námi pronajatá rybářská loď
se stala mobilní laboratoří, která dokáže rozpoznat radiaci
ve vodě i na mořském dně. Jsme tak blízko,
že je slyšíte pracovat. Je to vzdálenost zhruba
půlky fotbalového hřiště. Blíže už se nedostaneme,
abychom získali data bez povolení TEPCO.

Radioaktivita stoupá a tým musí pracovat
rychle, aby omezil naše vystavení hrozbě. Teď ponoříme toto zařízení
přímo do oceánu. Měří to vodu, aby zjistilo,
jak moc je voda zamořená. Na pobřeží přímo za elektrárnou
je přes 1000 dočasných nádrží, které zadržují 380 milionu litrů
zamořené odpadní vody. Kritici tvrdí, že mají špatnou konstrukci,
a TEPCO uznalo, že některé prosákly. Doktor Kimura chce změřit
plný rozsah škod. Nezabere to dlouho času
a tým dokáže přítomnost radiace.

Našli jste hodně Cesia. Jeho podezření se potvrdila. I když je změřená radiace
v limitu pro plavání a pití, tak jsou stejně 1000krát větší
než před kolapsem. A efekty dlouhodobého působení
pro lidi a přírodu jsou stále neznámé. Může být toto poškození napraveno,
nebo už je pozdě? Není ještě pozdě,
ale Japonsko to nezvládne samo. Potřebujeme pomoc od zbytku světa.

Viděli jsme snažení TEPCO 2,5 roku
zastavit úniky a odstranit znečištění. Prostě to nefunguje. Nedaleko elektrárny se setkáváme
s americkým oceánografem Kenem Buesslerem. Je to expert na radioaktivitu, který zkoumal
kolaps jaderné elektrárny v Černobylu. Před 26 lety. A teď je tady, aby zjistil škody. Ještě nikdy se tolik radioaktivity
nedostalo do oceánu. Otázkou je, za jak dlouho
se to přesune z pevniny na oceán.

Z elektrárny do podmořského světa
a dále přes Pacifik. Vláda tvrdí, že radiace je zadržena
v tomto malém přístavu u elektrárny. Expediční tým v čele
s Buesselerem v Pacifiku naměřil radiaci z Fukušimy
až 110 kilometrů daleko. Část této radiace má dorazit
k americkému pobřeží tento rok. Radiace se očekává velice nízká. Myslím si, že strach z toho, co se děje
mimo lokální oblast, je přehnaný. Aby se Američané báli plavat
na pláži, když je možné plavat i tady.

Je to přehnané.
Aby se Američané báli plavat
na pláži, když je možné plavat i tady. Je to přehnané. Má ale obavy z toho, jak přesun
radiace ovlivní potravní řetězec. Snažím se získat co nejvíce svalstva. Tým tvrdí, že některé ryby
u elektrárny byly pozitivní na radiaci, ale byla tak nízká,
že se můžou legálně podávat k jídlu. V minulosti byla tato radiace
nebezpečně vysoko. Japonská vláda nenechává nic náhodě.

Celá kultura je tady v sázce. Tato země je největší
konzument ryb na světě. Musí teď všechny přesvědčit,
že tyto ryby je bezpečné jíst. I ryby chycené daleko od Fukušimy
jsou prověřeny, než jdou na trh. Musí otestovat každou várku. Zbytky radiace z Fukušimy byly nalezeny
v tuňácích pohybujících se u Kalifornie. Experti stále tvrdí,
že se Američané nemají čeho obávat. Nebezpečná radiace je mírnější,
jak ryby migrují k Americe.

Svou cestu zakončíme na ředitelství
společnosti TEPCO v Tokiu. Mluvčí společnosti nás ujišťuje, že TEPCO
bude nadále testovat okolí elektrárny a veřejně zveřejňovat výsledky. Je dnes elektrárna Fukušima Daiiči
hrozbou pro veřejnost? Lidé se mohou cítit bezpečně,
veřejnosti nic nehrozí. Proč by veřejnost měla věřit TEPCO? Jedinou cestou, jak obnovit důvěru, je
pokračovat v bezpečném čištění elektrárn a vysvětlovat tento proces veřejnosti.

Naše cesta sice končí, Přežili jsme. ale čištění pokračuje. Uzavření elektrárny Fukušima Daiiči
bude stát okolo 300 miliard korun a trvat 40 let do dokončení. A poté jsou tu škody, které nevidíme. Radiace na pevnině či v oceánech může být japonským neviditelným
nepřítelem po celé generace.

Pro Nightline Cecilia Vega
v japonské Fukušimě.