Výchova dětí v Japonsku

Hah, s jednou takovou jsem chodil. Na jednu stranu zodpovědná za děti v jejím kroužku, nepojde hlady... na druhou stranu ve 24 letech bych čekal trochu odolnosti vůči průserům. Odkopla mě, bo jsem pár problémů vyřešil za ni bez ní. A teď proč to tady píšu? V naší generaci je tohle celkem ještě nezvyk, ale u mladších, které už hojně jejich rodiče vozí do školy, si zaděláváme za problém.
V našem prostředí je celá situace ještě vyhrocená tím, že se tu třou ročníky narozené a vychované za socíku, kde mnozí razí heslo "stát se postará" - o ročníky narozené koncem 80. a v 90.letech, v čase svobody.. a ve výsledku se nám tady tře několik přístupů a každý má v něčem pravdu. Ovšem ze všech špatných řešení mi jako to nejhorší přijde z 10letých dětí dělat nemyslící chudáčky.. trocha samostatnosti a vylízání si následků (nemyslím přejetí autem, ale třeba špinavé oblečení, zapomenuté světlo v pokoji, vybitý mobil když ho "zrovna" potřebuje) ještě nikoho nezabila.

Ja jsem puvodem z Vietnamu a moje vychova byla takova, ze jsem od mala byla samostatna. Ukoly jsem si delala sama (nic jineho ani nezbyvalo, kdyz rodice neumi cesky), do skoly jsem chodila nebo jezdila MHD 30 min (pesky hodinu), od mala jsem si pripravovala snidane, sama se oblekala a ve vsem vesmes samostatna, udelala jsem si i obed i veceri a dokazala jsem uklidit cely byt uz v mladem veku (nejen uklidit si hrnicek od kakaa, jak to umeji dnesni deti). Kdyz se na to kouknu zpetne, neprislo mi to nic divneho, naopak v zivote mi to prineslo pouze pozitiva. Mela jsem krasne detstvi a vystudovala jsem i diky sve vychove bezproblemu VS. Kdyz jsem ve Vietnamu na dovolene a koukam na ty male deti, tak jsou vsechny samostatne a uplne nekde jinde, nez jsou ceske deti. A to vemte v potaz, ze je tam vyssi kriminalita a jezdi tam vsude neskutecne hodne motorek. Takze to neni o strachu, je to jen ve vychove. Ja rozhodne pujdu cestou samostatnosti...a pokud ma nekdo strach o sve dite, tak at s nim do skoly chodi a na krouzky...ale pesky nebo MHD, ne vozit autem par ulic, jak je to zvykem v teto dobe...

Zatímco se míra bezpečí v ČR zlepšila a dříve děti chodily do školy samy, tak dnes se díky různé paranoe snaží rodiče děti neustále "chránit" před okolním světem. Ovšem potom je problém, jakmile se má o sebe postarat to dítě samo a začne v tom selhávat. A to nejenom v chození do školy, ale i v oblastech financí, zodpovědnosti a spousty dalších.

Osobně nevidím žádný problém co se týče Japonského stylu výchovy, ale jde o to, že bych neměl nejspíš problém pustit dítě do školy samostatné v Japonsku, zatímco u nás bych si to opravdu rozmýšlel. Strávil jsem zde mnoho času a je to o celé jejich kultuře a chování. Pokaždé, až na jeden případ, kdy paní za jízdy koukala do mobilu, mi okamžitě zastavili na přechodu. Prostě to mají automatický. Ve chvíli kdy jsem se ztratil, tak jsem řekl akorát zastávku, kam jsem mířil a i když dotyčný zaměstnanec na nádraží neuměl anglicky, tak mi dokázal všemi možnými způsoby pomoct a celou dobu se usmíval (nezažil jsem jediný případ, kdy by někdo poskytující služby v krámě, nádraží atd. nebyl na mě milý) a když jsem zapomněl lístek v turniketu, tak mi prostě dali dočasný, abych se dostal tam, kam potřebuju (tam si nepřipouští v*chcanost ve všem, co se u nás musí hlídat). V tomhle ohledu se úplně těším, až přijedu do čech, vlezu do supermarketu a tam desetimetrový fronty a kyselá obsluha (i když chápu, že někdy to je způsobeno zákazníky, kteří umí být taky pěkná osina v zadku). Neříkám, že je Japonsko dokonalý. Má několik chyb, díky kterým jsem rád, že jsem čech. Ale zrovna v této oblasti je to jiný svět a pro to si myslím, že tam to může fungovat, zatímco jinde tak dobře ne.

Taky jsem do školy chodil sám. Nevím jak v první, ale ve druhé určitě. Holt socík. Mamka musela do práce, já šel ráno ještě do družiny a pak ze školy domů. Jak by to ale bylo dneska? Bojím se, že kdyby někdo poslal šestileté dítě do školy, a to vběhlo pod auto, tak úředníci ty rodiče rozemelou na kaši.

no tak já nevím nevyrůstal jsem ve měste, takže jezdit do školy bez doprovodu byla uplná samozřejmost, čili bohužel nevidím tu revolučnost myšlenky, ale zazněla tam jiná revoluční myšlenka... posílají své děti bez doprovodu, protože to je dobré pro Japonsko, to je šoučástí myšlenky, kterou jsem už dříve zařadil na seznam největších úspěchů manipulátorů. Jsem si jistý, že v případě války by opět vyhrabali heslo s sto milionech mrtvých za císaře a vlast...

Chcete samostatné děti? Dejte je do skauta. :-)

Sice děti nechci, ale pokud bych se snad rozhodla jednou jinak, určitěbych do značné míry chtěla, aby bylo dítě v brzkém věku samostatné... nicméně já osobně bych dítě takle přes několik přestupů někam daleko do školy v 7 letech prostě nepustila. Ne ani tak pro to, že bych snad svému dítěti nevěřila, ale nebudu riskovat že by se mu něco stalo a já tam nebyla. Neřeknu 700 metrů od baráku, kdy nemusí přecházet žádné rušné hlavní silnice... to ať capká.
Já věřím, že by si moje dítě určitě dokázalo namazat chleba, možná by dokázalo ten chleba u krojit. Dokázalo by si uklidit pokojík, obléknout se, složit si své prádlo, připravit věci do školy... Ale prosě nehody se stávají,jednou zapomene, třeba se rozhlédnout u silnice.... nebo by si zrovna něko vyhlédl moje dítě... že denně jezdí samo tyhlety trasy...
Ať si japonci dělaj co chtějí... dělají sexuání hry s obsahem znásilnění, točej nekvalitní porno, nebo animované porno s chapadly, ať si třeba pouštějí malé děti samotné do školy a doufaj, že důvod proč se nevrátilo domů je ten že sedlo na špatný spoj... ale já to rikovat nebudu... kor když vím co za idioty se kolem pohybuje, nebo řídí auto.

Japonská výchova dětí se mi líbí, děcka se naučí samostatnosti a rodiče se s nimi nemusí tolik otravovat. Hádám že tam asi není ani tolik dětských únosců protože všude jinde platí, že všechny děti musí být varovány aby nebraly sladkosti od cizinců. :D Na druhou stranu si to vynahrazují na úchylech ve vlacích. :D