Dystopie a apokalypsy: Konec civilizaceExtra Credits

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 59
91 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:80
Počet zobrazení:2 767

Konec civilizace je jedno z prvních sci-fi, které argumentuje ve prospěch dystopie (to je představa společnosti, jejíž existence není vykreslena růžově). A Extra Sci Fi tuto knihu rozebírá a pokládá si otázky, které kniha obsahuje.

Přepis titulků

„Já nechci pohodlí. Chci Boha, chci poezii, chci skutečné nebezpečí, chci svobodu, chci to, co je dobré, a chci hřích.“ Raná sci-fi byla z velké části utopická.

Ukázala nám svět, kde pokrok a technologie vedly k lepší společnosti pro všechny. Alespoň pro ty skupiny, na které si vzpomněla. A to dává smysl. Raná sci-fi pochází z Francie, Anglie a Spojených států. A v těchto třech zemích se věci během druhé poloviny 19. století zlepšovaly. Jistě, pořád to nebylo dokonalé, ale celé generace vyrostly v době, kdy se průměrný člověk stával úspěšnějším, zdravějším a více kontrolujícím svůj politický osud. Autoři tedy předpokládali, že to bude pokračovat.

Díky medicíně budeme imunní vůči nemocem, stroje budou dělat všechnu práci a rozpadající se monarchie, které stále byly v Evropě, nevyhnutelně ustoupí univerzální demokratické svobodě. A pak přišla první světová válka a ruská revoluce a trhliny se začaly ukazovat. Temné prvky a méně optimistické příběhy si začaly razit cestu do sci-fi. Ale odvázaná dvacátá léta měla pořád navrch.

Pak přišel pád. Fašismus se začal šířit Evropou. Rusko se otočilo od naivního optimismu revoluce ke stalinistické totalitě a demokracie byla na ústupu. Myšlenka, že nám kapitalismus přinese prosperující a snadný život, ležela v troskách napříč jižními pláněmi Spojených států. A tak se konečně zrodila dystopická literatura. Začneme s jednou z mých oblíbených.

My. Románový předchůdce od sovětského spisovatele, ale prvně vydaný v New Yorku. My přibližuje dobu, kdy se lidstvo zničilo vlastními zbraněmi hromadného ničení a poslední zbývající enkláva civilizace existovala pod totalitní nadvládou Dobrodince. Kniha vyšla, když přišel Stalin k moci, a ukazovala extrémy autokracie. V ní je řízen každý aspekt lidského života. Od toho, koho denně vidí, až po to, kdy chodí na procházky. Policejní stát sledoval všechny.

A nejmenší odchylka od toho, co je dáno Dobrodincem, je považována za zločin. Je to první kniha, která opravdu vykresluje děsivé možnosti než volnější a svobodnější společnosti. Náš vývoj nás místo toho dovede k logickému závěru mechanizace a k myšlence, že lidské bytosti jsou zkrátka části obřího vládního stroje. A kolektivní úsilí bude zdeformováno do homogenizace lidstva, jen aby z nás udělalo snadno vyměnitelné díly. Tato myšlenka zazní i v první skvělé anglické dystopii.

Konec civilizace. Ale tady to zašlo ještě dále. Je tu společnost, která uctívá Forda a myšlenku montážní linky. Dokonce roky jsou označovány jako „po Fordovi“ a „před Fordem“. Lidé se rodí do konkrétních kast na základě práce, o které vláda věří, že k ní mají fyzické a duševní předpoklady. Zakořeněný v rostoucím chápání psychologie a farmakologie je Konec civilizace místo, kde má každý od mládí danou svou úlohu ve společnosti a musí poslouchat na slovo.

A když se někdo cítí utlačovaně, když někdo začne cítit tabu emoce jako smutek nebo deprese, mají si vzít Somu. Drogu, která potlačuje negativní emoce a udržuje společnost spořádanou. Hrdiny příběhu jsou dva outsideři, básník a psycholog, kteří bojují s omezeními tohoto dokonalého řádného světa, na kterém lidstvo stojí. Nakonec na svých cestách přicházejí do rezervace, kde světová vláda vyčlenila část půdy pro lidi žijící tradičním způsobem s náboženstvím, nemocemi, uměním a tragédií.

A tak přivedou zpět jednu, jak jim říkají, divošskou lidskou bytost, do jejich vzorné společnosti. Jak asi můžete hádat, tahle divošská lidská bytost se zrovna dobře nezačlení. A tak jsou nakonec všichni odvlečeni k vrchnímu inspektoru pro Západní Evropu, aby čelili exilu. A to je možná nejdůležitější část knihy, protože dělá to, co jen velmi málo dystopických románů.

Uvádí argument pro dystopii. Vrchní inspektor je sice nazýván Jeho Fordstvo a má knihy označené Fordovým T, ale je to jeden z mála ve společnosti, který zná svět před Světovým státem, který četl staré knihy a přemýšlel o tom, jaké věci byly. V reakci na to, proč společnost Konce civilizace nepochopila Othella a proč nikdy nebylo vytvořeno podobné moderní dílo, řekne: „Nemůžete vyrábět vozy bez oceli.

A nemůžete psát tragédie bez sociálních otřesů. Svět je teď stabilní. Lidé jsou šťastní. Dostanou, co chtějí, a chtějí jen to, co mohou dostat. Daří se jim dobře, jsou v bezpečí, nikdy nejsou nemocní, nemají strach ze smrti, slastně ignorují vášeň a stáří, netrápí je matka ani otec, nemají ženy ani děti, ani partnery, na kterých by jim záleželo, jsou predestinováni tak, že se prakticky nemohou chovat jinak, než se chovat mají.

A když se něco nepovede, je tu Soma.“ Divoch na to odpoví: „Ale stejně, Othello je skvělý, lepší než pocitové filmy.“ Pocitové filmy jsou laciné smyslové filmy, které v Konci civilizace mají. Inspektor na to řekne: „Ovšemže je.

Avšak je to cena, kterou musíme platit za stabilitu. Musíme si vybrat mezi štěstím a tím, čemu se říkalo umění. My jsme obětovali umění. Místo něho máme pocitové filmy a vonící varhany.“ A divoch odpoví: „Mně to všechno připadá hrozné.“ A pak inspektor poskytne hlavní protiargument knihy, když řekne: „Ovšem.

Skutečné štěstí vypadá vždy dosti uboze, srovnáme-li je s tím, co překryje neštěstí. A stabilita zajisté zdaleka není tak okázalá jako nestabilita. Spokojenost nemá nic z půvabu statečného boje proti neštěstí, nic z malebnosti zápolení s pokušením nebo s osudovou zkázou, k níž vede vášeň nebo pochybnost. Štěstí není nikdy vznešené.“ A proto je Konec civilizace fajn odrazový můstek pro průzkum dystopií, protože se ptá na otázku: Jak se tam dostaneme?

Jak se moderní společnost vůbec stane dystopií? Někdy je to skrze chamtivost nebo touhu po moci, někdy skrze lidi, kteří si myslí, že znají nejlepší způsob, jak by mělo lidstvo žít, a snaží se vnucovat tuto vizi nám všem. A také nás nutí ptát se sami sebe: Je pravda a krása doprovázena utrpením? A pokud ano, stojí za to?

Jsou to věci, které nás opravdu dělají lidmi? A pokud je odstraníme, vzdáme se té nejzákladnější, nejušlechtilejší části toho, čím jsme? Nebo jsou ti, co touží po svobodě, chamtiví a nutí méně šťastné trpět, aby měli svou svobodu? A jsou to jediné dvě možnosti? Není tu třetí možnost? Konec civilizace to nechává otevřené.

Přijďte i příště na autora, který si myslí, že má jasnou odpověď. Budeme mluvit o 1984. Uvidíme se pak. Překlad: Kara www.videacesky.cz

Komentáře (14)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

To bylo boží, román jsem neznal, ale myšlenky ze závěru jsou rozhodně k zamyšlení... Hlavně ta, zda je naše svoboda na ukor těch méně šťastných, toto se zdá být nosná myšlenka moderní politiky

00

Odpovědět

"je naše svoboda na ukor těch méně šťastných" - nejsem si jistý, jestli je to myšlenka z knihy nebo spíš interpretace autora videa. V knize byli všichni vytvořeni tak, aby byli štastní, "jen" za cenu ztráty lidskosti.
Doporučuji si to přečíst, stojí to za to.

30

Odpovědět

Román si rozhodně přečti (není ani moc dlouhej, 200 stránek a je to poměrně malá knížečka), protože ač mám Extra Credits rád, tak tady spoustu věcí vynechali (například mohli zmínit, že matka Johna Savage byla z jejich společnosti, proto ho taky mohli vzít zpátky; že John vyrůstal na sebraných spisech Williama Shakespeara, proto zná Othella; a taky že je to poměrně mladej kluk, takže netuším, proč ho vyobrazují jako starce...

Jo a taky, že když je ti šedesát, tak jdeš dobrovolně zemřít)

Zdá se mi, že od té doby, co od nich odešel Dan Floyd (původní "hlasatel"), tak už to není úplně ono. Nedávno navíc od nich odešel i James Portnow, takže z původního týmu už tam není nikdo.

21

Odpovědět

+DremoranTyhle podrobnosti mi už přijdou zbytečný. To už si tu knížku rovnou můžeš přečíst. A hlavně to má ty lidi nalákat k přečtení, takže vyzrazením moc věcí by se přišlo o zajímavé momenty až se do toho ten člověk pustí.

20

Odpovědět

+UnifixTo já samozřejmě chápu, žádný spoilery :-D Na druhou stranu - když dělali Frankesteina, tak mu věnovali 5 dílů a opravdu mě nalákali si to přečíst.

00

Odpovědět

Globální světovládu nepovažuji za moc reálnou. Já mám ze sci-fi nejradši kyberpunk, přijde mi nejvíc reálný. Chudší část společnosti bude žít ve špíně a pokradmu si hackováním technologií zlepšovat život, největší moc budou mít korporace a jejich elita bude mít k dispozici klidně soukromé orbitální moduly.

00

Odpovědět

Na Neuromancera časem dojde také. :)

30

Odpovědět

Akurát včera som dačo čítal o technokracii a meritokracii a rozmýšľal že asi najlepšie by bolo keby nám vládla umelá inteligencia že by to bolo aj lepšie než voľby populárnosti kde sa zvolia populisti len preto že pekne rozprávajú. A prídem sem a tu video ktoré sa snazi zahnať podobné názory a demokracia je lepšia. Náhoda? nemyslím si. :D

211

Odpovědět

Ty radši nemysli vůbec. :D

101

Odpovědět

+Gopridemokracia je na hovno

17

Odpovědět

+:)Netroll, nejde ti to. :)

62

Odpovědět

Koukněte na tabuli v čase 3:10 :)
It was Walpole :D

40

Odpovědět

A jo. :D

40

Odpovědět

?

16

Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK