Jak fungují čárové kódy?

Toto video sponzoruje Squarespace. Vytvořte si vlastní stránku
s 10% slevou na squarespace.com/HAI. Když se stavíte v obchodě pro limonádu, čtečka vyšle paprsek
a z čárového kódu se stane číslo. Ale kvůli těmto lidem to není zdarma. Ale nechme už těch odboček. Toto je sídlo organizace GS1. V podstatě spravuje všechny čárové kódy na světě.

Vytvořili a spravují standardy
čárových kódů, které fungují kdekoliv. Nezáleží na tom, zda produkt naskenujete
v Tescu v Thurso nebo v Coles v Canbeře, stroj hho díky této organizaci rozezná. Funguje to takto. Běžný čárový kód má 95 pruhů,
které jsou černé nebo bílé. První tři vypadají takto,
prostřední tři vypadají takto a poslední tři vypadají takto. Tím se odlišují různé sekce.

Zbylých 84 pruhů je rozděleno
do skupin po sedmi, čímž vznikne 12 částí. Každá skupina sedmi pruhů odpovídá číslu. Například tohle je nula,
tohle je jedna, tohle je dva, tři, čtyři,
pět, šest, sedm, osm a devět. Pokud tedy číslo nestojí vpravo,
protože jinak by to bylo moc snadné. Pokud jde o skupiny napravo, tohle je jedna, dva, tři, čtyři,
pět, šest, sedm, osm a devět.

Chápete? Fajn. Hlavním rozdílem mezi číslem nalevo
a číslem napravo je počet bílých pruhů. Například šestka nalevo
má dva bílé pruhy, zatímco šestka napravo
má pět bílých pruhů. Pro devítku jsou
to tři nalevo a čtyři napravo. Má to svůj řád. Čísla nalevo mají
sudý počet bílých pruhů, zatímco čísla napravo
mají lichý počet pruhů.

Takže i když je kód vzhůru nohama, čtečka ví, že ho má
přečíst z opačného směru. Když nalevo bude sudý
počet bílých pruhů, stroj ví, že má začít číst zprava. Ale než můžete čárové kódy vytvořit,
potřebujete firemní předčíslí. První část každého čárového kódu
identifikuje společnost vyrábějící produkt. První tři čísla určují,
odkud společnost pochází.

Tento smetanový sýr, který byl
jednou z pěti věcí v mé ledničce, začíná kódem 622. To odpovídá Švýcarsku,
kde se nachází evropské ředitelství společnosti Mondeléz International. Státy na celém světě mají své číselné kódy. Neboj se, Ameriko, stále jsi číslem 1. Ale také 2 až 19,
30 až 39 a 60 až 139, protože velké státy potřebují
hodné kódů pro hodně společností.

Po kódu země přichází kód společnosti. Počet čísel se liší. Každé číslo,
které není označením společnosti, s výjimkou dvanáctého čísla,
může být kódem produktu. Takže GS1 naceňuje kódy
společností podle jejich délky. Můžete si koupit desetimístné předčíslí
včetně kódu státu za pouhých 250 dolarů, protože jich pro každý kód
společnosti existuje 10 milionů.

Ale zbyde vám jen jedno číslo, takže můžete mít jen deset produktů. Pokud jste větší společnost,
musíte mít kratší předčíslí. Takže GS1 prodává i šestimístné předčíslí, ale to stojí 10 500 dolarů, protože jich je
jen tisíc pro každý kód státu. Se šestimístným předčíslím můžete mít až 100 000 různých produktů.

Produktový kód, který se nachází
za předčíslím a před dvanáctým číslem, nemá žádný běžný standard. Každá společnost
si může nastavit vlastní kódy. Vše se nahraje do centrální databáze, takže každý obchod na světě
prodávající tento smetanový sýr bude ten kód znát. Pak je tu toto dvanácté číslo. To slouží pro kontrolu,
že čtečka načetla čísla správně.

Je to kontrolní číslo. Kontrolní číslo spočítáte tak, že sečtete všechna čísla
z pravé strany, vynásobíte je třemi, přičtete čísla zleva a poté to číslo odečte
od nejbližšího násobku deseti. Je to snadné, pokud jste stroj. Pokud se výsledek rovná kontrolnímu číslo,
čtečka ví, že ho přečetla správně. Překlad: Mithril
www.videacesky.cz