Jak vyrobit brýle z ničeho?
Brýle jsou nepostradatelnou pomůckou velkého množství lidí. Ale je možné, aby si je člověk dokázal vyrobit doma úplně sám? Andy George se o to pokusí.
Přepis titulků
Když jde o přežití,
většinou nás napadnou základní potřeby. Jídlo, voda a přístřeší. Ale 75 % dospělých lidí
nemá perfektní zrak, takže dioptrické brýle
mohou být podobně důležité. Je to něco důležitého a zlepšuje to zrak,
tak jak náročné na výrobu to může být? To jsem zkusil zjistit. Začal jsem se základními surovinami
a vyrobil si své vlastní brýle. Překlad: Mithril
www.videacesky.cz JAK VYROBIT DIOPTRICKÉ BRÝLE Pro začátek bych
se potřeboval poradit s expertem, který má v této oblasti zkušenosti.
Kontaktoval jsem Lewise Dartnella, autora knihy Vědění. Pokusil se shromáždit veškeré informace o znovuvybudování společnosti. Ve své knize se zaměřil i na proces výroby vlastního skla. Protože chci udělat něco podobného, požádal jsem ho o pomoc. K výrobě skla potřebuješ křemík, který získáš z písku.
Potřebuješ něco, co ti umožní roztavit křemík při rozumné teplotě. Říká se tomu tavidlo. Můžeš použít sodu nebo potaš. To získáš z mořských řas. A potřebuješ i vápno, které získáš z korálů, pískovce nebo křídy. Zjistil jsem, že všechny potřebné ingredience najdeš na jedné pláži. Já se vydal na pláž v Norfolku na východě Anglie. Všechno jsem nasbíral na jednom místě.
Během jednoho dne jsem vyrobil sklo za pomoci surovin sebraných z přirozeného prostředí. To nebude tak snadné, protože jsem uprostřed kontinentu. Získat písek a vápenec možná bude problém. A mořské řasy tu taky neseženu. Co s tím potašem? Místo pálení mořských řas ho můžeš získat pálením dřeva. Ve dřevě se akumuluje uhličitan draselný čili potaš.
Je to trochu odlišná chemikálie s jiným složením, ale chová se také jako tavidlo, které sníží bod tavení křemene. Děkuju, s tímhle už můžu pracovat. Skvělé, hodně štěstí, Andy. Rozhodně mi dej vědět, jak tvůj projekt dopadne. Rád bych viděl výsledek. Nejprve musím nasbírat potřebné suroviny.
Písek, vápenec a popel z dříví. Začnu pískem. Snažil jsem se najít ten nejbělejší písek. Našel jsem ho na břehu řeky Mississippi. Poté jsem ho prosíval, abych odstranil kamínky a nečistoty. Brade, pojď sem. Omlouvám se. Je hodný. Po cestě zpět jsem našel vápenec.
Pár kamenů jsem si vzal domů. Později jsem je rozdrtil na prach. Schází mi poslední ingredience. Dřevěný popel. Bezpečnostní poznámka. Pokud k zapálení chcete použít nějaký urychlovač, ověřte si, co používáte. Některá paliva mohou být výbušnější, než byste čekali. Už mám vše a obrátil jsem se na Michaela. Je to sklář, který mi pomůže otestovat suroviny.
Uvidíme, zda to vůbec bude fungovat. První pokus byl od skla na hony vzdálený. Teď jsem si uvědomil chybu. Ve spěchu jsem zapomněl oddělit potaš od zbytku nečistot. Musím si udělat další popel. Tentokrát jsem oheň založil mnohem opatrněji. Abych získal čistý potaš, zaliju popel vodou. Uhlí a lehké částice budou plavat.
Mohu je odstranit. Uhličitan draselný se ve vodě rozpustí. Ostatní nechtěné sloučeniny klesnou ke dnu. Poté vodu vyvařím. Zůstane mi prášek uhličitanu draselného. Vyvařováním vody jsem strávil asi 30 hodin. Vyvařil jsem minimálně 75 litrů. Výsledkem je tohle.
Je toho 182 gramů. To bude... snad stačit. Protože jsem si kvalitou a množstvím potaše nebyl jistý, navštívil jsem Michaela. Ten mou ingredienci otestoval. Vše pečlivě odvážil, smíchal dohromady a pak vzorek zahřál, aby viděl, zda z toho vznikne něco jako sklo. To je dobré. Výsledek nás uspokojil, proto se přesuneme k výrobě celé várky.
Budu moct vytvořit jen malý kousek skla, protože potaše mám málo, tak jsem se rozhodl si to vyzkoušet na normálním skle. Po zchladnutí použiji diamantovou vrtačku, za pomoci které vyříznu pár disků. Teď ta těžší část. Vybrousit čočky na dané dioptrie. Za pomoci několika brusných kotoučů přetvářím čočky do správného tvaru a pak je opět leštím.
Protože jsem krátkozraký, čočky musí mít konkávní tvar. Mám štěstí, protože jsem začal se zakřiveným sklem, takže musím jen zbrousit přední část čočky. Zjistil jsem, že zakřivení čočky nejlépe změřím laserovým ukazovátkem. Protože konkávní čočka světlo rozptyluje, její ohnisko, kde se světlo střetává, je záporné. Pokud dokážu změřit vzdálenost, kde jsou paprsky od sebe dvakrát tak vzdálené, tak obrácená hodnota bude ohnisková vzdálenost čočky.
Já jsem to měřil 1,3 cm od středu čočky a pak jsem zjišťoval, v jaké vzdálenosti se paprsek ohne o 2,5 cm. Díky návštěvě u optometristy doktora Sabera jsem věděl, jakou ohniskovou vzdálenost potřebuju. Avšak ukazovátkem mohu přes čočku svítit až po vyleštění. Musím to hodně odhadovat a pak ji znova pečlivě vyleštit. Když je ohnisková vzdálenost pořád příliš velká, musím ještě kousek obrousit. Pokud je příliš krátká, zašel jsem moc daleko a musím začít s novou čočkou.
Broušením čoček jsem strávil celý den a mám dva perfektní výrobky. Naposledy se ujistím, že jsou v pořádku a porovnám je s brýlemi. Moje metoda není nejpřesnější, ale moje čočky jsou poměrně přesné. Když už vím, jak čočky vytvořit, pokusím se o to se svým vlastním sklem. Protože budu mít skla málo, nemohu vytvořit bublinu. Vytvořím z toho placatou formu.
Sklo poté nalijeme na formu. Pak už máš polovinu práce za sebou a jen musíš ručně vybrousit konkávní povrch. Trochu do toho šťouchnu. Pomalu se to začíná formovat. Vypadá to dobře. Po několika dnech zahřívání jsme připraveni sklo odlít. Je docela tuhé. Nyní je potřeba ho nechat přes noc zchladnout.
Poté tyto čočky mohu brousit úplně stejně jako předtím. Mezitím musím vyrobit obroučky, které budu nosit. Po potížeích s výrobou skla zkusím něco snazšího. Dřevo. Po pokácení stromu kmen nařežu na použitelnější velikost. Protože je strom čerstvě pokácený, je v něm hodně vlhkosti, která se nakonec vypaří a dřevo popraská. Dřevo se používá až po ročním nebo dvouletém vysychání.
Nebo se měsíc pomalu ohřívá v peci. Ale na to nemám čas. Prostě ho hodím do mikrovlnky. Nechávám ho tam jen krátce a odměřuji, kolik vlhkosti se ztratilo. Asi za hodinu prkénko vysuším. Když se váha mezi zahříváním nezmění, už tam není žádná vlhkost. Ale buďte opatrní, pokud to přeženete, vznítí se. Z vyschlého dřeva vytvořím obroučky.
Protože mi zbyly testovací čočky a trocha vyschlého dřeva, chci zkusit, jak dobré obroučky mi může vyrobit expert na dřevo. Čočky a dřevo z mikrovlnky jsem poslal Davidovi, který mi z toho vyrobí brýle. Sledujte video na jeho kanálu, kde mi vyrobí lepší obroučky. Přišel mi balík od Davida. Uvidíme, co vyrobil. Páni. Hezký.
Ty jsou skvělé. Mám trochu větší hlavu. Ty jo. Páni. To je hodně dobré. Boží. Dobrá práce, Davide. Jeho obroučky jsou skvělé. Mé brýle jsou trochu jiné.
Hlavně sklo. Měl jsem trochu problémy s tím, že není zrovna průhledné. Pokud se přes ně zadíváte, najdete oblasti, které se blíží... Blíží se průhlednosti. Vidím skrz ně světlo, ale nevidím detaily. Moje brýle nebyly žádným velkým úspěchem. Tedy pokud jde o průhlednost. Ale pokud by byly průhledné, zřejmě bych přes ně viděl docela dobře.
Tyhle jsou docela dobré. S nimi vidím mnohem lépe než bez nich. Promluvím si s Lewisem a uvidím, zda mi poradí, jak ty brýle vylepšit. Takže tohle jsou mé brýle. Vidíš mě? Vidíš v nich něco? Vidím světlo, to je tak všechno. Dokážeš rozeznat noc ode dne. Myslím, že jsi mistrovsky ovládl výrobu brýlí.
Výborně. Z mého pohledu mám dvě připomínky. Vypadá to, že jsou hodně zabarveny do zelena. Vypadají docela... Vlastně hodně zpěněné. Vypadá to, že se tam při tavení skla zachytila spousta bublinek. To se dá rozhodně vyřešit. Možná to v tavící nádobě nech déle. Sklo se lépe roztaví a plyn bude mít víc času na opuštění skla.
Bublinky uniknou a při tuhnutí se v něm nezachytí. Možná zkus ještě jednou pročistit potaš. Protože ta klíčová surovina, to tavidlo, sníží teplotu tavení skla a také umožní lepší únik plynu. A pokud jde o zelené zbarvení, je možné, že tvůj písek v sobě měl trochu železa. Tím se sklo zbarvilo do zelena.
Pro láhev na víno je to skvělé, ale v brýlových čočkách to musí být docela nepříjemné. Máš svět obarvený nazeleno. Co bys mi doporučil? Jelikož jsi vytvořil pár čoček, upřímně slovo čočka používám v hodně volném slova smyslu. Dál bys to měl posunout na vyšší úroveň a zkusit vytvořit kombinaci těchto čoček.
Zkus vyrobit něco jako teleskop nebo mikroskop. Možná zkus, zda svým teleskopem uvidíš měsíce obíhající Jupiter. Ty viděl Galileo před 400 lety, kdy lidé poprvé začali obracet teleskopy k nebi. Rád bych viděl, zda to dokážeš. Jo, to bych zkusil. Výzva přijata. Super. Uvidíš, jak ti to půjde a dej mi vědět.
Děkuji Davidovi z kanálu Make Something. Podívejte se na jeho videa o zpracování dřeva. Jak vidíte na mých brýlích, odvádí dobrou práci. Jeho další videa jsou taky skvělá. Také děkuji Lewisovi za jeho vedení a rady. Koukněte se na jeho knihu Vědění. V dalších epizodách se na ní jistě budu obracet.
Kontaktoval jsem Lewise Dartnella, autora knihy Vědění. Pokusil se shromáždit veškeré informace o znovuvybudování společnosti. Ve své knize se zaměřil i na proces výroby vlastního skla. Protože chci udělat něco podobného, požádal jsem ho o pomoc. K výrobě skla potřebuješ křemík, který získáš z písku.
Potřebuješ něco, co ti umožní roztavit křemík při rozumné teplotě. Říká se tomu tavidlo. Můžeš použít sodu nebo potaš. To získáš z mořských řas. A potřebuješ i vápno, které získáš z korálů, pískovce nebo křídy. Zjistil jsem, že všechny potřebné ingredience najdeš na jedné pláži. Já se vydal na pláž v Norfolku na východě Anglie. Všechno jsem nasbíral na jednom místě.
Během jednoho dne jsem vyrobil sklo za pomoci surovin sebraných z přirozeného prostředí. To nebude tak snadné, protože jsem uprostřed kontinentu. Získat písek a vápenec možná bude problém. A mořské řasy tu taky neseženu. Co s tím potašem? Místo pálení mořských řas ho můžeš získat pálením dřeva. Ve dřevě se akumuluje uhličitan draselný čili potaš.
Je to trochu odlišná chemikálie s jiným složením, ale chová se také jako tavidlo, které sníží bod tavení křemene. Děkuju, s tímhle už můžu pracovat. Skvělé, hodně štěstí, Andy. Rozhodně mi dej vědět, jak tvůj projekt dopadne. Rád bych viděl výsledek. Nejprve musím nasbírat potřebné suroviny.
Písek, vápenec a popel z dříví. Začnu pískem. Snažil jsem se najít ten nejbělejší písek. Našel jsem ho na břehu řeky Mississippi. Poté jsem ho prosíval, abych odstranil kamínky a nečistoty. Brade, pojď sem. Omlouvám se. Je hodný. Po cestě zpět jsem našel vápenec.
Pár kamenů jsem si vzal domů. Později jsem je rozdrtil na prach. Schází mi poslední ingredience. Dřevěný popel. Bezpečnostní poznámka. Pokud k zapálení chcete použít nějaký urychlovač, ověřte si, co používáte. Některá paliva mohou být výbušnější, než byste čekali. Už mám vše a obrátil jsem se na Michaela. Je to sklář, který mi pomůže otestovat suroviny.
Uvidíme, zda to vůbec bude fungovat. První pokus byl od skla na hony vzdálený. Teď jsem si uvědomil chybu. Ve spěchu jsem zapomněl oddělit potaš od zbytku nečistot. Musím si udělat další popel. Tentokrát jsem oheň založil mnohem opatrněji. Abych získal čistý potaš, zaliju popel vodou. Uhlí a lehké částice budou plavat.
Mohu je odstranit. Uhličitan draselný se ve vodě rozpustí. Ostatní nechtěné sloučeniny klesnou ke dnu. Poté vodu vyvařím. Zůstane mi prášek uhličitanu draselného. Vyvařováním vody jsem strávil asi 30 hodin. Vyvařil jsem minimálně 75 litrů. Výsledkem je tohle.
Je toho 182 gramů. To bude... snad stačit. Protože jsem si kvalitou a množstvím potaše nebyl jistý, navštívil jsem Michaela. Ten mou ingredienci otestoval. Vše pečlivě odvážil, smíchal dohromady a pak vzorek zahřál, aby viděl, zda z toho vznikne něco jako sklo. To je dobré. Výsledek nás uspokojil, proto se přesuneme k výrobě celé várky.
Budu moct vytvořit jen malý kousek skla, protože potaše mám málo, tak jsem se rozhodl si to vyzkoušet na normálním skle. Po zchladnutí použiji diamantovou vrtačku, za pomoci které vyříznu pár disků. Teď ta těžší část. Vybrousit čočky na dané dioptrie. Za pomoci několika brusných kotoučů přetvářím čočky do správného tvaru a pak je opět leštím.
Protože jsem krátkozraký, čočky musí mít konkávní tvar. Mám štěstí, protože jsem začal se zakřiveným sklem, takže musím jen zbrousit přední část čočky. Zjistil jsem, že zakřivení čočky nejlépe změřím laserovým ukazovátkem. Protože konkávní čočka světlo rozptyluje, její ohnisko, kde se světlo střetává, je záporné. Pokud dokážu změřit vzdálenost, kde jsou paprsky od sebe dvakrát tak vzdálené, tak obrácená hodnota bude ohnisková vzdálenost čočky.
Já jsem to měřil 1,3 cm od středu čočky a pak jsem zjišťoval, v jaké vzdálenosti se paprsek ohne o 2,5 cm. Díky návštěvě u optometristy doktora Sabera jsem věděl, jakou ohniskovou vzdálenost potřebuju. Avšak ukazovátkem mohu přes čočku svítit až po vyleštění. Musím to hodně odhadovat a pak ji znova pečlivě vyleštit. Když je ohnisková vzdálenost pořád příliš velká, musím ještě kousek obrousit. Pokud je příliš krátká, zašel jsem moc daleko a musím začít s novou čočkou.
Broušením čoček jsem strávil celý den a mám dva perfektní výrobky. Naposledy se ujistím, že jsou v pořádku a porovnám je s brýlemi. Moje metoda není nejpřesnější, ale moje čočky jsou poměrně přesné. Když už vím, jak čočky vytvořit, pokusím se o to se svým vlastním sklem. Protože budu mít skla málo, nemohu vytvořit bublinu. Vytvořím z toho placatou formu.
Sklo poté nalijeme na formu. Pak už máš polovinu práce za sebou a jen musíš ručně vybrousit konkávní povrch. Trochu do toho šťouchnu. Pomalu se to začíná formovat. Vypadá to dobře. Po několika dnech zahřívání jsme připraveni sklo odlít. Je docela tuhé. Nyní je potřeba ho nechat přes noc zchladnout.
Poté tyto čočky mohu brousit úplně stejně jako předtím. Mezitím musím vyrobit obroučky, které budu nosit. Po potížeích s výrobou skla zkusím něco snazšího. Dřevo. Po pokácení stromu kmen nařežu na použitelnější velikost. Protože je strom čerstvě pokácený, je v něm hodně vlhkosti, která se nakonec vypaří a dřevo popraská. Dřevo se používá až po ročním nebo dvouletém vysychání.
Nebo se měsíc pomalu ohřívá v peci. Ale na to nemám čas. Prostě ho hodím do mikrovlnky. Nechávám ho tam jen krátce a odměřuji, kolik vlhkosti se ztratilo. Asi za hodinu prkénko vysuším. Když se váha mezi zahříváním nezmění, už tam není žádná vlhkost. Ale buďte opatrní, pokud to přeženete, vznítí se. Z vyschlého dřeva vytvořím obroučky.
Protože mi zbyly testovací čočky a trocha vyschlého dřeva, chci zkusit, jak dobré obroučky mi může vyrobit expert na dřevo. Čočky a dřevo z mikrovlnky jsem poslal Davidovi, který mi z toho vyrobí brýle. Sledujte video na jeho kanálu, kde mi vyrobí lepší obroučky. Přišel mi balík od Davida. Uvidíme, co vyrobil. Páni. Hezký.
Ty jsou skvělé. Mám trochu větší hlavu. Ty jo. Páni. To je hodně dobré. Boží. Dobrá práce, Davide. Jeho obroučky jsou skvělé. Mé brýle jsou trochu jiné.
Hlavně sklo. Měl jsem trochu problémy s tím, že není zrovna průhledné. Pokud se přes ně zadíváte, najdete oblasti, které se blíží... Blíží se průhlednosti. Vidím skrz ně světlo, ale nevidím detaily. Moje brýle nebyly žádným velkým úspěchem. Tedy pokud jde o průhlednost. Ale pokud by byly průhledné, zřejmě bych přes ně viděl docela dobře.
Tyhle jsou docela dobré. S nimi vidím mnohem lépe než bez nich. Promluvím si s Lewisem a uvidím, zda mi poradí, jak ty brýle vylepšit. Takže tohle jsou mé brýle. Vidíš mě? Vidíš v nich něco? Vidím světlo, to je tak všechno. Dokážeš rozeznat noc ode dne. Myslím, že jsi mistrovsky ovládl výrobu brýlí.
Výborně. Z mého pohledu mám dvě připomínky. Vypadá to, že jsou hodně zabarveny do zelena. Vypadají docela... Vlastně hodně zpěněné. Vypadá to, že se tam při tavení skla zachytila spousta bublinek. To se dá rozhodně vyřešit. Možná to v tavící nádobě nech déle. Sklo se lépe roztaví a plyn bude mít víc času na opuštění skla.
Bublinky uniknou a při tuhnutí se v něm nezachytí. Možná zkus ještě jednou pročistit potaš. Protože ta klíčová surovina, to tavidlo, sníží teplotu tavení skla a také umožní lepší únik plynu. A pokud jde o zelené zbarvení, je možné, že tvůj písek v sobě měl trochu železa. Tím se sklo zbarvilo do zelena.
Pro láhev na víno je to skvělé, ale v brýlových čočkách to musí být docela nepříjemné. Máš svět obarvený nazeleno. Co bys mi doporučil? Jelikož jsi vytvořil pár čoček, upřímně slovo čočka používám v hodně volném slova smyslu. Dál bys to měl posunout na vyšší úroveň a zkusit vytvořit kombinaci těchto čoček.
Zkus vyrobit něco jako teleskop nebo mikroskop. Možná zkus, zda svým teleskopem uvidíš měsíce obíhající Jupiter. Ty viděl Galileo před 400 lety, kdy lidé poprvé začali obracet teleskopy k nebi. Rád bych viděl, zda to dokážeš. Jo, to bych zkusil. Výzva přijata. Super. Uvidíš, jak ti to půjde a dej mi vědět.
Děkuji Davidovi z kanálu Make Something. Podívejte se na jeho videa o zpracování dřeva. Jak vidíte na mých brýlích, odvádí dobrou práci. Jeho další videa jsou taky skvělá. Také děkuji Lewisovi za jeho vedení a rady. Koukněte se na jeho knihu Vědění. V dalších epizodách se na ní jistě budu obracet.
Komentáře (17)
Ashen-ShugarOdpovědět
24.04.2017 09:20:59
Vidím, že chlapec rozhodně nebere bezpečnost na lehkou váhu :-) A teď nemyslím ten "ohýnek".
xD (anonym)Odpovědět
22.04.2017 17:29:18
Jako zajímavé to rozhodě bylo, ale pokud by šlo o přežití, tak neudělá ani prd, pokud nemá v garáži nachystanou dílnu s materiálem :D
OhBaterkaOdpovědět
21.04.2017 10:56:04
Díky ! :-) na tohle jsem se těšil !
pepino (anonym)Odpovědět
21.04.2017 04:08:52
Pozabudli na najdôležitejšiu zložku dnes používanú pri výrobe skla a tou je sklo ..
Vyrobiť sklo, hlavne niečo tak presné a číre, bez velkého podielu recyklátu je šialene náročné a energeticky nákladné.
Myslím že aj Galileova čočka nevznikla od základu, ale pretavením a prečistením menejcenného existujúceho skla.
MikeOdpovědět
20.04.2017 01:35:18
Proč to dělá v brýlích? :D
Ale už se vidim, jak se svejma doptriema běhám někde přes půl republiky hledat pláž. vápenec a mořský řasy a pak to poloslepej budu tavit. :D
Díky Bohu za naši společnost, kdy nejsem odsouzenej k tomu skoro nic nevidět. :)
mykanecOdpovědět
19.04.2017 18:08:18
Tak jsme se dověděli jak brýle nevyrábět. Další pionýr slepých uliček lidského poznání :-)
ThrayldOdpovědět
19.04.2017 20:24:01
"... A nebyl to právě Jára Cimrmann, kdo zjistil, že vyfukováním tabákového kouře do vody zlato nevznikne?" :D
Jerrek (anonym)Odpovědět
19.04.2017 17:25:53
Výborné. Toto video ma veľmi bavilo. Bol by som rád, keby boli preložené aj ďalšie z tejto série.
FreeWall (anonym)Odpovědět
19.04.2017 15:58:18
Měl by to zkusit jako ten z Primitive Technology, kterej má k dispozici jen trenýrky :D
Ashen-ShugarOdpovědět
24.04.2017 09:14:57
Díky za typ :-)
SeraphineOdpovědět
19.04.2017 15:23:23
Je dneska vůbec možné ocnout se v pozici, kdy by člověk muse vyrábět něco úplně od základu? Vždyť neexistuje žádná divočina, každý osamělý ostrov dokonce i Mount Everest se topí v hromadách odpadu, takže zpracovaného materiálu co by se dal snadněji využít je všude dost. A kdyby přišel zánik civilizace, tak si myslím že by dneska populární apekt lifestyle "re-use" dostal teprve správný směr.
hoblík (anonym)Odpovědět
19.04.2017 13:23:03
ok..takže aby jsi po zničení civilizace mohl člověk vyrobit brýle, tak potřebuje jenom materiál na sklo, sklářský výcvik, skláře, sklářskou dílnu s potřebným vybavením, elektřinu, (plyn), motorovou pilu, stolařskou dílnu s potřebným vybavením a nakonec to nejdůležitější.. trošku chuti do toho jít..SIMPLE AS FUCK..prostě krátkozrací a dalekozrací lidi po apokalypse neuvidí no..se stím smiř
-=(GT)=-Odpovědět
19.04.2017 14:27:58
Nikde neřiká, že on to dělá s myšlenkou "jak na to po apokalypse", ale že se šel jen poradit s někým, kdo napsal knihu jak znovuobnovit určité dovednosti. Prakticky ho požádal o recept na sklo z běžných surovin. Špatně jsi to pochopil.
hoblík (anonym)Odpovědět
19.04.2017 15:07:04
+-=(GT)=-pravda, pravda..nicméně začíná se slovy: "pokud jde o přežití lidé myslí v prvé řadě na vodu, jídlo a přístřeší" a z toho si lze odvodit ledacos. Pak v úvodním textu k videu se píše: "Ale je možné, aby si je člověk dokázal vyrobit doma úplně sám? " což se nakonec ve videu neděje, protože týpek není 1. sám a 2: už vůbec není doma, ale v multifunkčním workshopu. Ale beru..měl jsem prostě jen chuť udělat si srandu z dalšího pitomého videa na youtube :)
Ra's al GhulOdpovědět
19.04.2017 17:17:04
Čím řezal a na čem brousil čočky ten Galileo před 400 lety? Z toho by se asi dalo vycházet ..
MikeOdpovědět
20.04.2017 02:19:23
+Ra's al GhulMěli podobné přístroje. Na principu hrnčířského kruhu nebo brusného kotouče na zbraně a nástroje.
A vyřezávat sklo nemusel, stačilo ho také zabrousit.
Také měli k dispozici lepší sklárny a zkušené foukače. Stačí se podívat na okenní tabulky kostelů a katedrál.
Navíc pochybuji, že to dělal sám Galileo, ale dělal to na zakázku nějaký profesionál.
Když se podívám na to, co dokázali zlatníci a hodináři, tak se nedivím tomu, že někdo dokázal udělat skvělé čočky podle Galileova návrhu. ;)
MikeOdpovědět
20.04.2017 02:21:10
+Mikehttp://vitruvio.imss.fi.it/foto/galileopalazzostrozzi/41514_450.jpg