Jakarta – město, které se potápí

Toto město se neskutečnou rychlostí rozrůstá do výšky i do šířky. Jakarta nyní zabírá zhruba 650 čtverečních kilometrů toho, co kdysi bývalo bujnými pobřežními pláněmi a zalesněnými kopci. Je těžké zahlédnout oblast zeleně, která by byla větší než fotbalové hřiště. Je to takové obrovské moře šedé a hnědé. Samé budovy. Takhle to vypadá, když se rychlá urbanizace příšerně zvrtne. Jeden důsledek přeměny Jakarty má zvláště zničující vliv na lidi, kteří zde žijí.

Toto město se potápí. Podle aktuálních předpovědí bude do roku 2050 velká část tohoto obrovského města pod vodou. Podle některých odhadů má Jakarta zhruba deset let, aby tento problém vyřešila. Potápění způsobuje náhlý a rychlý růst Jakarty. Kvůli pitné vodě tu lidé již dlouho kopou studny, aby se dostali ke zvodni pod městem.

Poptávka však prudce stoupá, a tak je voda nyní čerpána v průmyslovém měřítku. Důsledkem toho se půda hroutí. Ježíši. Mořská voda protéká dlažbou. Přímo tady. Panebože. K tomu přičtěte ohromnou tíhu města a Jakarta se rychle potápí.

V některých oblastech až o 25 centimetrů za rok. Mnoho oblastí je náchylných k záplavám, ale lidé v chudých pobřežních oblastech trpí nejvíce. A to i přes jeden pokus, jak příliv zastavit. Toto je poměrně úžasná konstrukce. Táhne se stovky metrů tímto směrem a je to ohromná zeď, ale není tak docela neprostupná.

Tady se to trochu rozpadá. Tady je opravená. Tudy protéká mořská voda, tady plavou mořští živočichové. Jsou tu i řasy a chaluhy. Jako u každé zdi má člověk touhu zjistit, co je na druhé straně. Panebože.

No ty bláho! Tato mešita se potopila už před lety. A za zdí v této oblasti jsou ulice více než metr pod hladinou moře. Lidé, kteří tu žijí, mají nejistou budoucnost. To je šílené. Je zrovna příliv a celá tato ulice je zaplavená.

Voda sahá stovky metrů tamtím směrem a až za roh. "Ubytování s výhledem na moře" tu má úplně jiný význam. Vypadá to až apokalypticky. Jeden muž tu dokonce rybaří na ulici. Mnoho místních obchodů je opuštěných. Ale vlastníci jednoho malého obchůdku zůstávají. Dobré ráno. - Já jsem Gordon, rád vás poznávám.

- Dobrý den. Co se to s vaší ulicí stalo? Ulice je zatopená, protože to tady prosakuje. A vyschne to aspoň za odlivu? Ne, nikdy to nevysychá, vždycky to vypadá takhle. Nikdy to nevysychá. Takhle to je už dva roky. Nikdy to nevysychá. Můžu se podívat dovnitř? Díky. To vypadá moc dobře.

Je voda někdy tak vysoko, že nateče i sem do obchodu? Při jedněch záplavách byla voda až takhle vysoko, byla i vevnitř. - Takhle vysoko? - Ano, zhruba tak. Všichni musí lézt na střechu? Ano, tam nahoře spíme. Umíte plavat? A vy? - Neumím plavat. - Já taky ne. Měli byste se to naučit.

Protože se město potápí pod hladinu moře, je velice náchylné na bouřlivé přílivy. V roce 2013 byly nejhorší záplavy za posledních několik let. Tisíce lidí přišly o domov. A důsledkem bylo to, že kvůli promáčenému prostředí byli místní vystaveni nemocím, jako je horečka dengue a břišní tyfus. Neumím si představit, že by toto místo... mělo nějakou budoucnost.

Budovy jsou zpustlé, tento sklad už se nepoužívá. Veškerý průmysl se přesunul jinam. Tento malý obchůdek je jedinou známkou života široko daleko. Myslím, že jak obchůdku, tak místním už nezbývá mnoho času. Překlad: Xardass www.videacesky.cz