Ve čtvrtek 23. května 2019 bylo pod vrcholem Mt. Everestu zaznamenáno více než 200 osob pokoušejících se pokořit "střechu světa". Výsledkem byla několikahodinová zácpa, která vedla k úmrtí čtyř horolezců. Z výstupu na nejvyšší horu světa se totiž v posledních letech stal výnosný byznys, a tak se do něj pouštějí i ti, co na to nemají.
Tohle je zácpa horolezců na Everestu 23. května 2019. Den předtím byla situace ještě horší. Někteří čekali hodinu, než se dostali na nejvyšší vrchol světa. Mezi nimi Ind Rizza Alee, který potenciálně smrtící jev odsuzuje. Stal se z toho závod smrti kvůli těm obrovským zácpám. Lidé se strkají, a i když na to nemají, stejně se snaží vylézt na vrchol.
Místo toho se zabijí. Jaká jsou rizika? Nejočividnějším rizikem front je pád způsobený vzájemným překážením si. To potkalo indickou horolezkyni Ameeshu Chauhan na konci května 2019. Drželi jsme se v zástupu, když na vrchol dorazil jiný zástup, takže pak už skoro nebylo, kde se jistit. Museli jsme se přidržovat ostatních a postupovat.
Když pochybíte, spadnete. Horolezci jsou také znepokojeni důsledky zpomalení na vrcholu. Ameeshu po výstupu hospitalizovali v Káthmándú kvůli omrzlinám. A není v tom sama. Po hodinovém stání v takové výšce, větru a zimě dostane většina lidí omrzliny. Nechodíš, nehýbeš se, tvé tělo se neohřeje, je ti zima. Tělo je vystaveno tzv.
akutní horské nemoci. Kvůli nadmořské výšce a zředění kyslíku tělo nad 8 000 m n. m. nefunguje normálně. Trpí extrémní únavou, bolestí hlavy, zvracením a dezorientací, což může vyústit v otok mozku nebo plic. To je důvod, proč se části Everestu nad 8 000 m n. m. říká zóna smrti. Zde v 8 650 m n. m. se Němec David Göttler rozhodl to otočit. Na vrcholu bylo moc lidí a najednou byli zaseklí ve frontě. Pokud neumí jednat v krizové situaci, vzali si levnou agenturu, která šetří na zásobních kyslíkových bombách, mají nezkušeného průvodce nebo šerpu, může se to pokazit.
V roce 2019 zemřelo na Everestu 11 lidí, což je nejvíc od roku 2015, kdy lavina zasypala základní tábor. V roce 2019 zahlcení Everestu způsobilo čtyři úmrtí vyčerpáním při zpáteční cestě. Proč k zácpám dochází? Tyto zácpy mají dle odborníků tři příčiny. Zaprvé – počasí. Výstup se obvykle koná mezi koncem dubna a května, když jsou podmínky příznivé. V roce 2019 bylo takových termínů málo, takže se expedice hrnuly na vrchol.
Také přibylo lidí, kteří jsou málo vyškoleni a ohrožují svůj i cizí životy. Lidé, co způsobují problémy, jsou ti nezkušení. Jsou původci zácp, smrtelných nehod, dělají špatnou reklamu apod. Průvodce se o vás postará, když nastanou potíže. Ale není tam od toho, aby vám pomohl se obléci. Situace se zhoršuje zejména s nárůstem nízkonákladových společností. Vůči bující poptávce není dostatek zkušených šerpů. Napomáhá i rekordní počet povolení vydaných k výstupu.
Na nepálské straně to v roce 2019 bylo 381 povolení, na tibetské straně je Číňané omezili na 140. Byly učiněny mnohé výzvy k regulaci výstupu z Nepálu. Nepálské orgány však problém minimalizují. Není to abnormální situace, protože Everest je o dobrodružství. Lidé tu jsou, aby si užili dobrodružství, vědí, že se může stát podobná nehoda. Ve hře je ekonomický přínos Everestu, který je nezbytný pro Nepál, jednu z nejchudších zemí světa.
Je tu také fascinace Everestem, nekontrolovatelná příčina smrtelných nehod. Problém je sám člověk, myšleno ego některých lidí. Chtějí dosáhnout vrcholu, ale zapomínají, že budou muset sejít dolů. První vrchol světa je obětí své vlastní jedinečné aury. Politováníhodná posedlost podle dcery Edmunda Hillaryho, který se šerpou Tensingem Norgayem Everest v roce 1953 dobyl. Na té hoře je příliš mnoho lidí.
Bylo by báječné, kdyby se lidé zajímali i o jiné hory a nebyli posedlí Everestem. Chápu, že chtějí vrcholnou výzvu, ale na druhou stranu by bylo dobrodružnější jít lézt někde, kde je méně předem namontovaných žebříků a lan. Tam by vystoupali skutečně sami. Překlad: zizala videacesky.cz
VideaCesky.czPublikováno: 6 let
