Co si můžete odnést z Temné věže

Muž v černém prchal přes poušť a pistolník mu byl v patách. Toto jsou první slova knižní
série Temná věž od Stephena Kinga. Jestli jste
někdy zkoušeli psát příběh, asi jste dlouho
koukali na blikající kurzor a doufali, že přijdete
na perfektní úvodní větu. King to alespoň jednou dokázal. Protože v této větě je všechno.

V jedné větě nám řekne
o hlavním hrdinovi, záporné postavě, o cílech obou těchto postav, a prostředí příběhu,
které je zároveň překážkou. Vrhne vás
doprostřed konfliktu příběhu, což je přesně Kingův styl. V knize O psaní tvrdí, že by se spisovatel
neměl zaměřit na zápletku. Píše: "Mé knihy se zaměřují
spíš na situaci než na zápletku."

Chci postavit skupinu postav,
možná dvě, možná jen jednu, do situace,
ze které se budou snažit dostat. Jeho knihy začínají
jako jednoduché situace, které se komplikují
postupem příběhu. Matka a syn uvízlí
v autě kvůli vzteklému psu. Matka a syn uvízlí
v hotelu kvůli vzteklému otci. Celé město uvízlé pod kupolí. Když konflikt stanoví na začátku,
zaujme čtenáře hned na první stránce.

To také znamená, že jeho
knihy nemají tradiční začátky. Začíná uprostřed a hledá cestu ven. Ale na této
větě je toho mnohem víc. Série je o Rolandovi, pistolníkovi, který putuje
post-apokalyptickou krajinou a také skrze naši realitu, aby našel Temnou věž. Budovu, která drží
veškerou existenci pohromadě.

Věž je pod útokem
a Roland ji musí zachránit. Jeden z nejočividnějších prvků
tohoto příběhu je, jak často odkazuje na jiné příběhy. Ohledně toho
jsou důležité dva postupy. Intertextualita a metafikce. K prvnímu později
udělám další video, ale pro teď metafikce znamená,
že příběh uzná, že je příběhem, aby mohl něco
podotknout o svém vývoji.

Velkej barák na to,
že tu jste jenom dva. Skoro jako by si studio
nemohlo dovolit dalšího X-Mena. Metafikce se často
objevuje v postmodernistické literatuře. Kam se řadí i Temná věž. Postmodernismus je hnutí,
které vzniklo po druhé světové válce. Kromě poněkud matoucího jména, jak může něco být post-nynější? Hnutí experimentuje s technikami,
jak zmást čtenáře.

Jde daleko
za hranice tradičního vyprávění. Často se zde
vyskytují nespolehliví vypravěči, kombinují se žánry a objevují se ironie a paradoxy. Společné mají to, že se snaží
zpochybnit podstatu příběhu a vztah mezi příběhem,
jeho autorem a čtenáři. Proto se metafikce tolik používá. To je snad jen vymyšlené.

Takže čím je Temná věž metafikce? V šesté a sedmé knize série Stephen King uvede
do příběhu novou postavu. Sebe. A není to jen jako cameo Stana Leeho, postava Kinga
hraje v příběhu zásadní roli. Hlavní postavy si uvědomí,
že musí bránit Kinga, aby mohl napsat jejich existenci.

To je snad jen vymyšlené. Takže co tím chce King sdělit? V doslovu poslední
knihy to napsal doslova. Chtěl ukázat,
jak život ovlivňuje umění a naopak. A v jeho životě je jeden moment, který drasticky
zapůsobil na osud série. 19. června 1999,
když se procházel u svého domu v Maine, Kinga srazilo auto
a utrpěl vážná zranění.

Nehoda ho motivovala k tomu, aby dopsal sérii,
kterou začal roky předtím. Poslední tři
knihy napsal ihned po sobě. Nehoda je zvláštní křižovatka. Kdyby zemřel,
příběh by nikdy nebyl dopsán. Ale kdyby ho auto nesrazilo,
možná by ho nikdy nedopsal. Podivnost této
situace na něj zřejmě zapůsobila, protože dramatizoval
nehodu přímo v knihách.

Jeho postavy ho
musí zachránit před autem, aby mohl dokončit jejich příběh. Stejně jako se
musí dostat k Temné věži, která drží svět pohromadě. King tedy spojuje cestu k Věži
s jeho vlastní cestou k dopsání série. Je to jedinečná cesta. Na konci poslední knihy
Roland konečně dojde k Věži. Ale než nalezne
odpovědi na otázky, které ho trápí, Věž ho vrátí přímo
na začátek příběhu v poušti.

Rolandova cesta je v kruhu. Donekonečna hledá Věž
a nikdy nedostane, co tam chce nalézt. Je to skvělý
zvrat v mytickém příběhu. Mýty se typicky
také odehrávají v kruhu. Postava se fyzicky vrátí tam,
kde začala, ale prošla změnou. V Temné věži je
Rolandova změna vymazána, stane se zase tím,
kým byl na první stránce.

Stejně jako Kingovy
příběhy nemají začátek, tenhle nemá ani konec. Jedna z věcí,
které King říká o svém psaní, je, že je nepíše on. "Také jsem z toho
konce nebyl nadšený. Ale je to správný konec.
Jediný možný. Musíte si uvědomit,
že to nevymýšlím. Ne úplně.

Napíšu jen to, co vidím." Můžeme debatovat,
jestli jsou tato tvrzení pravdivá, přeci jen řekl i: "Co spisovatelé říkají o své
vlastní práci, jsou mylné kraviny." Ale tak jako tak to Kinga
ještě víc spojuje s jeho postavou. stejně jako je Roland
na své cestě bezmocný ji změnit, King je bezmocný vůči inspiraci. Filmové zpracování nejspíš
nebude tak filozofické jako knihy, ale připadá mi,
že právě metafikční podivnost je to, čím se tato série liší
od jejích populárnějších příbuzných.

I když je tím více náročná. Tematicky to
příběhu dodává větší váhu, kterou by jinak neměl. Rolanda vystihuje jeho
neúnavná honba za svým cílem. S Kingovou přítomností
to můžeme chápat jako doslovný cíl všech spisovatelů. Temná věž je
příběh spíš pro spisovatele než příběh pro čtenáře.

King zmínil: "Myslím, že každý v sobě
máme Temnou věž, kterou hledáme. Víme, že nás nejspíš zničí, ale cítíme potřebu ji
ovládnout nebo zničit. Buď to, či ono. Série končí tím,
že opakuje první větu první knihy, ale teď k ní máme nový kontext. Na této větě je neuvěřitelné,
že není nijak časově určená.

Muž v černém neustále prchá
a pistolník je mu vždy v patách. Tuto větu můžete dát v první
knize kamkoliv a pořád je pravdivá. Když se k ní vrátíme, uvědomíme si,
že kniha není o chycení muže v černém, nalezení věže nebo dopsání knihy. Ale o cestě jako takové. Takže jestli se ještě
díváte na blikající kurzor, Kingova knižní série k tomu říká: Prostě začněte.

Věřte, že nápady se dostaví. A piště dál. Když tuto esej dodělávám, připadám si,
že jsem došel k vlastní Temné věži. Před dvěma roky jsem
začal dělat videa na YouTube s cílem dosáhnout 100 000 odběratelů. A tento týden jsme to dokázali. Sto tisíc. Takže chci trochu
změnit svůj účel na YouTube.

A kvůli tomu si
zakládám účet na Patreonu. Jestli vás moje videa baví,
jsou užitečná nebo cokoliv jiného, snad se tam podíváte a zvážíte podporu mé práce. Zatím byl tento kanál
hlavně o technikách v psaní. Ale myslím,
že může být daleko víc. Je toho tolik,
o čem je možné v psaní mluvit. Snad se podíváte,
děkuji vám za odběr a uvidíme se brzy.