Co si můžete odnést z Temné věžeJust Write

Muž v černém prchal přes poušť a pistolník mu byl v patách. Toto jsou první slova knižní série Temná věž od Stephena Kinga. Jestli jste někdy zkoušeli psát příběh, asi jste dlouho koukali na blikající kurzor a doufali, že přijdete na perfektní úvodní větu. King to alespoň jednou dokázal. Protože v této větě je všechno.

V jedné větě nám řekne o hlavním hrdinovi, záporné postavě, o cílech obou těchto postav, a prostředí příběhu, které je zároveň překážkou. Vrhne vás doprostřed konfliktu příběhu, což je přesně Kingův styl. V knize O psaní tvrdí, že by se spisovatel neměl zaměřit na zápletku. Píše: "Mé knihy se zaměřují spíš na situaci než na zápletku."

Chci postavit skupinu postav, možná dvě, možná jen jednu, do situace, ze které se budou snažit dostat. Jeho knihy začínají jako jednoduché situace, které se komplikují postupem příběhu. Matka a syn uvízlí v autě kvůli vzteklému psu. Matka a syn uvízlí v hotelu kvůli vzteklému otci. Celé město uvízlé pod kupolí. Když konflikt stanoví na začátku, zaujme čtenáře hned na první stránce.

To také znamená, že jeho knihy nemají tradiční začátky. Začíná uprostřed a hledá cestu ven. Ale na této větě je toho mnohem víc. Série je o Rolandovi, pistolníkovi, který putuje post-apokalyptickou krajinou a také skrze naši realitu, aby našel Temnou věž. Budovu, která drží veškerou existenci pohromadě.

Věž je pod útokem a Roland ji musí zachránit. Jeden z nejočividnějších prvků tohoto příběhu je, jak často odkazuje na jiné příběhy. Ohledně toho jsou důležité dva postupy. Intertextualita a metafikce. K prvnímu později udělám další video, ale pro teď metafikce znamená, že příběh uzná, že je příběhem, aby mohl něco podotknout o svém vývoji.

Velkej barák na to, že tu jste jenom dva. Skoro jako by si studio nemohlo dovolit dalšího X-Mena. Metafikce se často objevuje v postmodernistické literatuře. Kam se řadí i Temná věž. Postmodernismus je hnutí, které vzniklo po druhé světové válce. Kromě poněkud matoucího jména, jak může něco být post-nynější? Hnutí experimentuje s technikami, jak zmást čtenáře.

Jde daleko za hranice tradičního vyprávění. Často se zde vyskytují nespolehliví vypravěči, kombinují se žánry a objevují se ironie a paradoxy. Společné mají to, že se snaží zpochybnit podstatu příběhu a vztah mezi příběhem, jeho autorem a čtenáři. Proto se metafikce tolik používá. To je snad jen vymyšlené.

Takže čím je Temná věž metafikce? V šesté a sedmé knize série Stephen King uvede do příběhu novou postavu. Sebe. A není to jen jako cameo Stana Leeho, postava Kinga hraje v příběhu zásadní roli. Hlavní postavy si uvědomí, že musí bránit Kinga, aby mohl napsat jejich existenci.

To je snad jen vymyšlené. Takže co tím chce King sdělit? V doslovu poslední knihy to napsal doslova. Chtěl ukázat, jak život ovlivňuje umění a naopak. A v jeho životě je jeden moment, který drasticky zapůsobil na osud série. 19. června 1999, když se procházel u svého domu v Maine, Kinga srazilo auto a utrpěl vážná zranění.

Nehoda ho motivovala k tomu, aby dopsal sérii, kterou začal roky předtím. Poslední tři knihy napsal ihned po sobě. Nehoda je zvláštní křižovatka. Kdyby zemřel, příběh by nikdy nebyl dopsán. Ale kdyby ho auto nesrazilo, možná by ho nikdy nedopsal. Podivnost této situace na něj zřejmě zapůsobila, protože dramatizoval nehodu přímo v knihách.

Jeho postavy ho musí zachránit před autem, aby mohl dokončit jejich příběh. Stejně jako se musí dostat k Temné věži, která drží svět pohromadě. King tedy spojuje cestu k Věži s jeho vlastní cestou k dopsání série. Je to jedinečná cesta. Na konci poslední knihy Roland konečně dojde k Věži. Ale než nalezne odpovědi na otázky, které ho trápí, Věž ho vrátí přímo na začátek příběhu v poušti.

Rolandova cesta je v kruhu. Donekonečna hledá Věž a nikdy nedostane, co tam chce nalézt. Je to skvělý zvrat v mytickém příběhu. Mýty se typicky také odehrávají v kruhu. Postava se fyzicky vrátí tam, kde začala, ale prošla změnou. V Temné věži je Rolandova změna vymazána, stane se zase tím, kým byl na první stránce.

Stejně jako Kingovy příběhy nemají začátek, tenhle nemá ani konec. Jedna z věcí, které King říká o svém psaní, je, že je nepíše on. "Také jsem z toho konce nebyl nadšený. Ale je to správný konec. Jediný možný. Musíte si uvědomit, že to nevymýšlím. Ne úplně.

Napíšu jen to, co vidím." Můžeme debatovat, jestli jsou tato tvrzení pravdivá, přeci jen řekl i: "Co spisovatelé říkají o své vlastní práci, jsou mylné kraviny." Ale tak jako tak to Kinga ještě víc spojuje s jeho postavou. stejně jako je Roland na své cestě bezmocný ji změnit, King je bezmocný vůči inspiraci. Filmové zpracování nejspíš nebude tak filozofické jako knihy, ale připadá mi, že právě metafikční podivnost je to, čím se tato série liší od jejích populárnějších příbuzných.

I když je tím více náročná. Tematicky to příběhu dodává větší váhu, kterou by jinak neměl. Rolanda vystihuje jeho neúnavná honba za svým cílem. S Kingovou přítomností to můžeme chápat jako doslovný cíl všech spisovatelů. Temná věž je příběh spíš pro spisovatele než příběh pro čtenáře.

King zmínil: "Myslím, že každý v sobě máme Temnou věž, kterou hledáme. Víme, že nás nejspíš zničí, ale cítíme potřebu ji ovládnout nebo zničit. Buď to, či ono. Série končí tím, že opakuje první větu první knihy, ale teď k ní máme nový kontext. Na této větě je neuvěřitelné, že není nijak časově určená.

Muž v černém neustále prchá a pistolník je mu vždy v patách. Tuto větu můžete dát v první knize kamkoliv a pořád je pravdivá. Když se k ní vrátíme, uvědomíme si, že kniha není o chycení muže v černém, nalezení věže nebo dopsání knihy. Ale o cestě jako takové. Takže jestli se ještě díváte na blikající kurzor, Kingova knižní série k tomu říká: Prostě začněte.

Věřte, že nápady se dostaví. A piště dál. Když tuto esej dodělávám, připadám si, že jsem došel k vlastní Temné věži. Před dvěma roky jsem začal dělat videa na YouTube s cílem dosáhnout 100 000 odběratelů. A tento týden jsme to dokázali. Sto tisíc. Takže chci trochu změnit svůj účel na YouTube.

A kvůli tomu si zakládám účet na Patreonu. Jestli vás moje videa baví, jsou užitečná nebo cokoliv jiného, snad se tam podíváte a zvážíte podporu mé práce. Zatím byl tento kanál hlavně o technikách v psaní. Ale myslím, že může být daleko víc. Je toho tolik, o čem je možné v psaní mluvit. Snad se podíváte, děkuji vám za odběr a uvidíme se brzy.