Katalánské hnutí za nezávislostVox
61
Kanál Vox přináší přehled současné situace ve Španělsku. Rozebírá, proč někteří Katalánci požadují nezávislost i jaké následky by případné odtržení mohlo mít.
Přepis titulků
Jsme území se silnou národní osobností,
potřebujeme nezávislost. Je mnohem více lidí,
kteří se cítí být Španěly a chtějí patřit do Španělska. Španělsko je uprostřed politické bitvy,
která ho může rozdělit. V Katalánsku se konalo referendum
o nezávislosti a odtržení od Španělska. Španělský ústavní soud
označil referendum za nelegální a ústřední vláda
se ho pokusila zrušit. Zajali vládní úředníky,
kteří hlasování plánovali, zabavili volební lístky
a zavřeli volební místnosti.
Katalánská vláda se nenechala odradit, voliči si mohli lístky vytisknout doma a hlasovat v jakékoli otevřené volební místnosti. Netrvalo dlouho a situace se vyostřila. Bylo zraněno téměř 1000 lidí, pět z nich vážně. Podle výsledků hlasovalo 90 % zúčastněných pro oddělení. To zní jako téměř jednohlasné schválení, ale hlasovala méně než polovina voličů. Na základě výsledku vyhrožuje katalánská vláda, že jednostranně vyhlásí nezávislost na Španělsku.
V reakci na to připravuje španělská vláda bezprecedentní převzetí moci v oblasti. Odvolala by katalánské vůdce. Co k tomu všemu vlastně vedlo? Španělsko tvoří 17 semi-autonomních oblastí. Každá z nich má vlastní identitu. Některé, třeba Katalánsko, mají dokonce vlastní jazyk, kulturu, kuchyni, literaturu. Španělsko je decentralizovaný, sjednocený stát.
To znamená, že samostatné oblasti jako Katalánsko, jsou řízeny podle ústavy a zároveň podle zákonů, které ustanovuje vláda každé oblasti. Ale tak tomu nebylo vždy. Od roku 1939 do 1975 žilo Španělsko ve fašistické diktatuře. Francisco Franco odstranil demokratické svobody, svobodu tisku i politickou opozici. Také zlikvidoval regionální různorodost v celé zemi a vyhlásil jednotnou národní identitu.
Pro Katalánsko to znamenalo potlačovat katalánštinu i místní tradice. Pro katalánskou kulturu to byla velká rána. Když Franco v roce 1975 zemřel, Španělsko se změnilo v demokracii a nová ústava rozšířila samostatnost v jednotlivých oblastech. Ústava dovoluje několik věcí. Uznává třeba vlastní vládu Katalánska a katalánštinu jako oficiální jazyk. Sice uznává samosprávu jednotlivých oblastí, ale též označuje Španělsko za nedělitelné. Jak sílila španělská demokracie, rostla i hrdost Katalánců.
Jsme Katalánci, cítíme se tak, mluvíme katalánsky a je to jiná kultura. Potom se Katalánsko pokusilo rozšířit míru samosprávy, poprvé od vytvoření ústavy. Referendum z roku 2006 požadovalo mnoho. Nový ekonomický model, definování Katalánska jako národa a upřednostnění katalánštiny před španělštinou. Po čtyřech letech právních bitev ústavní soud některé tyto novely zamítl. Když bylo rozhodnutí oznámeno, milion Katalánců vyrazil do ulic Barcelony a nesli nápisy: "Jsme národ, my rozhodujeme."
Pro nezávislost existují i ekonomické důvody. Katalánsko je jedna z nejbohatších oblastí Španělska. Zabírá jenom 6 % rozlohy, ale zodpovídá za pětinu příjmu Španělska. V roce 2016 přicházelo z Katalánska téměř 21 % daňových příjmů Španělska. Platíme hodně daní, oni si je vezmou a nevrátí je v lepší infrastruktuře ani lepších životních podmínkách. Ti, kteří nezávislost podporují, věří, že Katalánsko platí příliš mnoho v porovnání s tím, co za to dostává.
Katalánsko, jako Madrid a další bohaté oblasti, podporuje chudší části Španělska. My soucítíme, ale potřebujeme mít dostatek i pro sebe. Tyto pocity v průběhu evropské ekonomické krize sílily, kdy Španělsko zasáhla vlna nezaměstnanosti. Ale i přes rostoucí podporu většina Katalánců nezávislost nechce. Nemyslím si, že odtržení od Španělska je dobrý nápad.
Nejsme na Španělsku závislí, ale jsme závislí na Evropě. Rodiny s nižším příjmem podporují nezávislost méně než ty, kterým se daří lépe. Stejně tak má samostatnost menší podporu od lidí z měst. To nás přivádí zpět k dnešnímu stavu. Banky a mezinárodní společnosti přesouvají vedení pryč z Barcelony. Katalánští separatisté se kvůli pomoci obrátili na Evropu. Ale většina vůdců EU je na straně ústřední vlády.
Jasně řekli, že nezávislé Katalánsko bude muset zažádat o členství v EU. Ten proces by trval roky. A ačkoliv se boj za katalánskou nezávislost nakonec vyřeší, potrvá asi dlouho, než se Katalánsko a Španělsko vrátí k mírovému soužití. Překlad: jesterka www.videacesky.cz
Katalánská vláda se nenechala odradit, voliči si mohli lístky vytisknout doma a hlasovat v jakékoli otevřené volební místnosti. Netrvalo dlouho a situace se vyostřila. Bylo zraněno téměř 1000 lidí, pět z nich vážně. Podle výsledků hlasovalo 90 % zúčastněných pro oddělení. To zní jako téměř jednohlasné schválení, ale hlasovala méně než polovina voličů. Na základě výsledku vyhrožuje katalánská vláda, že jednostranně vyhlásí nezávislost na Španělsku.
V reakci na to připravuje španělská vláda bezprecedentní převzetí moci v oblasti. Odvolala by katalánské vůdce. Co k tomu všemu vlastně vedlo? Španělsko tvoří 17 semi-autonomních oblastí. Každá z nich má vlastní identitu. Některé, třeba Katalánsko, mají dokonce vlastní jazyk, kulturu, kuchyni, literaturu. Španělsko je decentralizovaný, sjednocený stát.
To znamená, že samostatné oblasti jako Katalánsko, jsou řízeny podle ústavy a zároveň podle zákonů, které ustanovuje vláda každé oblasti. Ale tak tomu nebylo vždy. Od roku 1939 do 1975 žilo Španělsko ve fašistické diktatuře. Francisco Franco odstranil demokratické svobody, svobodu tisku i politickou opozici. Také zlikvidoval regionální různorodost v celé zemi a vyhlásil jednotnou národní identitu.
Pro Katalánsko to znamenalo potlačovat katalánštinu i místní tradice. Pro katalánskou kulturu to byla velká rána. Když Franco v roce 1975 zemřel, Španělsko se změnilo v demokracii a nová ústava rozšířila samostatnost v jednotlivých oblastech. Ústava dovoluje několik věcí. Uznává třeba vlastní vládu Katalánska a katalánštinu jako oficiální jazyk. Sice uznává samosprávu jednotlivých oblastí, ale též označuje Španělsko za nedělitelné. Jak sílila španělská demokracie, rostla i hrdost Katalánců.
Jsme Katalánci, cítíme se tak, mluvíme katalánsky a je to jiná kultura. Potom se Katalánsko pokusilo rozšířit míru samosprávy, poprvé od vytvoření ústavy. Referendum z roku 2006 požadovalo mnoho. Nový ekonomický model, definování Katalánska jako národa a upřednostnění katalánštiny před španělštinou. Po čtyřech letech právních bitev ústavní soud některé tyto novely zamítl. Když bylo rozhodnutí oznámeno, milion Katalánců vyrazil do ulic Barcelony a nesli nápisy: "Jsme národ, my rozhodujeme."
Pro nezávislost existují i ekonomické důvody. Katalánsko je jedna z nejbohatších oblastí Španělska. Zabírá jenom 6 % rozlohy, ale zodpovídá za pětinu příjmu Španělska. V roce 2016 přicházelo z Katalánska téměř 21 % daňových příjmů Španělska. Platíme hodně daní, oni si je vezmou a nevrátí je v lepší infrastruktuře ani lepších životních podmínkách. Ti, kteří nezávislost podporují, věří, že Katalánsko platí příliš mnoho v porovnání s tím, co za to dostává.
Katalánsko, jako Madrid a další bohaté oblasti, podporuje chudší části Španělska. My soucítíme, ale potřebujeme mít dostatek i pro sebe. Tyto pocity v průběhu evropské ekonomické krize sílily, kdy Španělsko zasáhla vlna nezaměstnanosti. Ale i přes rostoucí podporu většina Katalánců nezávislost nechce. Nemyslím si, že odtržení od Španělska je dobrý nápad.
Nejsme na Španělsku závislí, ale jsme závislí na Evropě. Rodiny s nižším příjmem podporují nezávislost méně než ty, kterým se daří lépe. Stejně tak má samostatnost menší podporu od lidí z měst. To nás přivádí zpět k dnešnímu stavu. Banky a mezinárodní společnosti přesouvají vedení pryč z Barcelony. Katalánští separatisté se kvůli pomoci obrátili na Evropu. Ale většina vůdců EU je na straně ústřední vlády.
Jasně řekli, že nezávislé Katalánsko bude muset zažádat o členství v EU. Ten proces by trval roky. A ačkoliv se boj za katalánskou nezávislost nakonec vyřeší, potrvá asi dlouho, než se Katalánsko a Španělsko vrátí k mírovému soužití. Překlad: jesterka www.videacesky.cz
Komentáře (0)