Dýka JambiyaMuž ve zbrani

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 10
96 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:40
Počet zobrazení:3 727

V dnešní epizodě Man at Arms se opět vrací první světová válka, hra Battlefield 1 a oblíbený Danny Trejo. Ten nás provede výrobou legendární arabské dýky Jambiya.

Poznámky:
V originálním znění můžete zaslechnout tloušťku "18 gauge", kterou překládám jako 1 milimetr. Míra gauge se v Americe používá pro tloušťku drátů a vodičů, přičemž přesná tloušťka 18 gauge je 1,024 mm. 
Kelímková ocel – její detailní popis a postup výroby je vysvětlen v epizodě Ulfberht.
Stříbrný ingot .999 – čím nižší číslo, tím nižší čistota. Hodnota .999 zaručuje složení, kde stříbro tvoří nejméně 99,9 %, a tudíž lze hovořit o ryzím stříbru.
Hrubost 120 – pro brusné papíry je hlavním parametrem jejich zrnitost. Číslo udává počet zrn vůči dané ploše a platí, že vyšší číslo = jemnější papír.

Přepis titulků

Tohle je MUŽ VE ZBRANI Dnes vyrábíme dýku Jambiya z Battlefieldu 1 a první světové války. Půjde o jednu z mnoha hratelných zbraní, dostupných od 21. října 2016. Jambiya je arabský výraz pro dýku, který také odkazuje na tradiční, mírně zakřivenou čepel původem z Jemenu. Jambiya sehrála roli v bojích na Středním východě, kde Britové pomohli rozpoutat arabské povstání proti osmanským Turkům. Muž, kterého poslali, byl T.

E. Lawrence, rovněž známý jako Lawrence z Arábie. Dnes vyráběný nůž je podobný tomu, který během války nosil sám Lawrence. Kelímková ocel byla výchozím způsobem výroby oceli na Středním východě přes 2000 let. Pro Jambiyu použijeme jeden z přebytečných puků z epizody Ulfberht. Ten zahřeju, roztáhnu v prut a oddělím si potřebné množství materiálu. Prut zúžím a přejdu k nástrojům na výrobu nože. Změna formy z puku na prut zabere Ilyovi 6 až 8 zahřátí. První krok u výroby rukojeti je vytvořit raznici, která poslouží i jako jádro, tu vyřízneme plazmou.

John ji uřízne z půlpalcové oceli a Kerry obstará formování tvaru. John na zadní stranu přidělal rukojeť, tím mi umožní vkládání do lisu a později do svěráku. Máme potřebný tvar, teď mu musíme dát formu, takže plochy zbrousíme. Na materiál použiji velké a dostatečně hrubé kolo. A poté menší kolo a volný pás, pomocí kterých celý kus vyrovnám, než přejdu k leštění.

Když je prut roztažený, vybere se vhodnější konec k oddělení a začne kování. K výrobě rukojeti použijeme ryzí stříbro. 5 uncí ryzího .999, takový ingot seženete téměř u každého překupníka cenin. Dám ho do lisu a udělám počáteční opracování materiálu, než přejdeme k ručnímu kladivu. Po něm je na řadě rotační válec a ztenčení na konečnou tloušťku jednoho milimetru. Když je délka pevně daná, použije Ilya sadu nástrojů k vytvarování hřbetu. Kdo chce být dobrý kovář, měl by v prvním roce zapomenout na nože a čepele.

Ani na ně nekoukejte. Nejvíce znalostí získáte stavitelským kovářstvím. Z něj pochází tyto nástroje. Obvykle slouží k tvorbě dekoračních listů a plotů. Nicméně jsou perfektní pro hřbet dýky Jambiya. Některé obtížnější materiály v naší práci vyžadují jemné formování, často nás vidíte používat dřevěné kladivo tam, kde byste očekávali ocelové. To nenaruší povrch a zároveň nám umožní vést zakřivení bez přílišných škod z úderů. Když máme plátek vytvarovaný a vyleštěný, musíme vytvořit vzor.

K tomu použijeme malířskou pásku. Ta se dá přes plochu celého kousku, překryje ho. Pak ji úplně strhneme, získáme potřebný vzor pro materiál a přeneseme ho na milimetrové stříbro. Páskou překryjeme okraje ve vnitřních záhybech, kde je materiál celkem tenký. Když Ilya seskupil potřebný materiál a udělal čepel, protáhne přebytek, vytvaruje ho a oddělí správnou délku. Battlefield 1 se odehrává v první světové válce, to mě přimělo uvažovat o zákopech.

Tenhle šrot je vystřílená munice, můžete vidět hodně mědi a nějakou mosaz z nábojových plášťů. To vše roztavíme a doufejme, že kov vypluje na povrch. Pak se pokusíme o co nejčistší odlití do téhle sušenkové plechovky a vznikne nám spodní forma, kterou dáme do lisu s vrchní formou, ponoříme do roztaveného kovu a necháme vychladnout. Tím vznikne pozitiv a negativ neboli samec a samice. Teď máme samce a samici připravené, zasadili jsme je protichůdně do lisu. Vezmu stříbro a vložím ho čistší stranou dolů.

Ta bude vnější. A vyvinu tlak, trochu přitlačím. Když je toto hotové, uděláme celkem čtyři kusy. A musí se shodovat, abychom je mohli spojit jako protilehlé strany. Pak je nejspíš dáme na razník, opracujeme kladivem, zúžíme okraje pro správnou těsnost a spájíme je v jeden kus. Přišel čas na profilování a hrubé broušení před tepelným ošetřením. Vidíte, že nástroje obstaraly většinu tvarování, Ilya si vyhrál s kováním, takže tvarování máme skoro hotové.

Dříve byl tenhle materiál nesmírně cenný, každá ztráta znamenala pohromu. O to větší štěstí pro chlápka, který musí udělat broušení. Vidíte, že zatím nedodělávám tvar čepele, chci jen vymezit vnější obvod a vyladit tloušťku. Pak lehce zaoblím okraje pro bezpečné tepelné ošetření. Kdyby byly okraje hranaté, budou náchylné k lámání. A to vážně nechceme. Teď potřebuji zahladit rohy.

Použiji ocelové kladivo a materiál vyklepu zpátky k plátku, až vznikne správný tvar. Řada středověkých zdrojů a moderní výzkumy zmiňují, že se kelímková ocel tvrdila vzduchem. Není nutné kalit ji v oleji. Arabské zdroje zmiňují komínovou stavbu pro zachycení vzduchu a jeho usměrnění, takže kovář jen ohřál čepel a vložil ji do komína. Udělám něco podobného. Ohřeju čepel a k vytvrzení použiju stlačený vzduch. Má to výhodu. Protože má čepel tak silný střed a tak tenké okraje, ztvrdnou pouze tyto okraje, ale střed zůstane relativně měkký.

Což je dobře. Zabrání to praskání během používání. Čepel je velmi tvrdá. Proto ji popustíme vložením do vypalovací pece, kde zůstane při 200 stupních Celsia zhruba 2 hodiny. Jambiya je skvělou ukázkou globálního měřítka první světové války. Konflikt započal na Balkánu a brzy zachvátil hlavní evropské mocnosti, včetně jejich teritorií po celém světě. Boj na středovýchodních pouštích znamenal nosit Jambiyu neustále u sebe.

Čepel je zakřivená napříč jílcem a lze ji rychle vytáhnout. Možná jde o krásnou zbraň, ale zároveň je funkční a smrtící. Se stříbrem jsme došli do bodu, kde se počítá každá skvrnka. Začnu s leštěním povrchu. Odteď budu velmi opatrný na úbytek stříbra. Čeká nás trocha pájení, ale protože čisté stříbro neoxiduje, bude toto leštění poslední. Čepel je už tepelně ošetřená a popuštěná, teď mohu dokončit broušení a leštění. Kerry už spájel první část rukojeti, podle které udělám šířku.

Tady jenom mírně uberu a můžu brousit. Důvodem pro vystouplé hřbety uprostřed je to, že okraje lze ztenčit, ale čepel přesto zůstane pevná. Což odpovídá Ilyově teorii o vytvrzení vzduchem. Potřebujete jen tvrdé hrany, ale střed má dost hmoty a nepotřebuje přitvrdit, i tak zůstává pevný. Kerryho razidlo produkuje jen jeden tvar.

Tento. Nicméně rohy jsou příliš hranaté. Tady a tady. Proto použiji svůj plát a tvarovací kladivo k zaoblení. Čepel je teď v podstatě vytvarovaná, ale špička je stále neopracovaná. Vidíte, jak nastavuji pás ze strany na stranu a velmi opatrně ji vybrousím. Pokud jste si nevšimli, zatím jsem se vůbec nedotkl středového hřbetu. Teď pracuji s měkčím kolem a hrubostí 120. S velkou opatrností začnu brousit vrchol hřbetu na okraji kola. Poté očistím a vyrovnám i druhou stranu.

Už máme část rukojeti. Vše máme složené a spájené. Při montáži dáme tuto část k čepeli jako záštitu. Z téhle bude po dokončení hruška. Ale díly jsou vlastně oddělené, dělí je tato jednopalcová objímka. Máme tu plátek olova a váleček vyleštěné oceli. Vezmu bronzové kladívko a takto poklepu, vytvořím zakřivení a kulatý tvar. Pak celý kus vyleštím, spájím a mám objímku.

Být prvním, kdo uvidí čepel po leptání, je velká pocta. Ten vzor je nádherný. Obvykle, když vrstvíme ocel, nebo kováme různé druhy ocelí, je vidět jejich vzorování. V takových případech je vzor výsledkem několika typů oceli. Několika slitin s odlišným průběhem leptání. U kelímkové oceli máme konzistentní vzor z karbidových mřížek, zachycených v dalších ocelových mřížkách. Vzniká mnohem jemnější vzorec.

Jde o autentickou ocel, která byla tak žádaná od dob středověku až do devatenáctého a počátku dvacátého století. Pro tvorbu hrušky mám připravené obě stříbrné půlky. Udělal jsem si pár pájecích spojů a teď budu pájet přes celou linku. Dělám tvrdé pájení, u něj je mnohem vyšší teplota a také je o něco pevnější. Ale hlavní důvod pro tvrdé pájení je ten, že veškeré budoucí nanášení a pájení na stříbro bude mít nižší teplotou.

Ta neznehodnotí předchozí práci. Potřebujeme vytvořit dekorativní drát. Vytvoříme ho z ryzího stříbra, omotá se kolem rukojeti. Odlili jsme si tyto tyčky. Provléknu ji skrze válce a tím se postupně zmenší, dokud nedosáhnu velikosti, která mi dovolí přejít na dekorativní válec. Ten vytvoří konečný produkt a uvidíte, že vypadá skvěle.

Než se pozlatí díly rukojeti, musí se vyrýt některé dekorace. K tomu použiji malé kladívko a mé rytecké nastroje. Na koncích hrušky jsou přesné kupole. Ty vyrobím z těchto disků, které přijdou sem. Zvnějšku je odděluje linka, kde se disky spojí pájením. K práci se stříbrnými disky použijeme tento kopulový blok. Dovnitř musím s něčím trochu menším, potřebuji mezeru na tloušťku stříbra. Tím vznikne hezky rovnoměrný a oblý konec.

Zde vše seřízneme a disky se připájí k okraji. K vytvoření stužkovité textury používá Ilya techniku s názvem kroucené zdobení. Vezme dlátko, kterým ryje tam a zpátky, postupuje dopředu a vytváří ten úžasný vzhled. Rukojeť máme sestavenou, přidáme lůžka pro kameny. Tyto měsíční kameny jsou už zasazené. Lůžka mají velikost 5 milimetrů. Vezmu kámen. Přesně 5 milimetrů, můžeme ho rovnou usadit do lůžka. K zatlačení kamene použijeme obrubovou soupravu.

Začnu shora a vkroutím ho dovnitř, přejdu k o něco menšímu nástroji, znovu ho vkroutím, to kámen zcela upevní a můžeme přejít na další. Teď na povrch naneseme vrstvu zlata. Použijeme elektrický usměrňovač. Máme tu gelovou sloučeninu se čtyřiadvacetikarátovým zlatem. Usměrňovač pevně přichytí zlato k povrchu. Oproti minulosti jde o jiný postup, tehdy by se odpařovala rtuť s amalgamem.

Což je nebezpečné. Tyto dýky tradičně držela pohromadě smůla. Kerry s Ilyou opatrně naplní výduť rukojeti, vloží do ní čepel a ochladí ji. K zatvrdnutí smůly používáme studenou vodu. Máme vše složené. Poslední věc k dokončení jsou zbývající Ilyovy rytiny. Děláme je až po pokovení, jelikož ve hře má dýka silně dvojbarevný odstín. Proto se ujišťujeme, že rukojeť je zlatá a detaily jsou vyryté a stříbrné. Všichni si užíváme tyto historické výroby.

Jsme vážně potěšeni výsledkem. Po dokončení za mnou přišli Matt i Ilya a oba začali plánovat příští výrobu. Jak vidíte, výroba takové dýky je pořádný proces. Vysoce kvalitní řemeslnictví udělalo z těchto dýk dnešní poklad. Ale v první řadě se jedná o zbraň. Podíváme se, jak dobře funguje. Líbí se mi. Řeže pěkně zpříma. Zase příště a zůstaňte ostří. Překlad: L1ght www.videacesky.cz

Komentáře (11)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Já si říkal co furt mají s Battlefieldem a ono je sponzoruje no, tak to leccos vysvětluje.

10

Odpovědět

To je trochu nepřesné, jednak jde o starší díly a k Battlefieldu vznikly jen dva, oba už máme přeložené. Sponzorování se u epizod často točí, hodně dílů je např. věnováno zbraním z Assassin's Creed, dvě epizody pro For Honor, spousta marvelovek, nějaký Skyrim a řada dalších.

Snažím se to trochu filtrovat (některé manga nebo ultra přerostlé výrobky by asi moc diváků neoslovily) a vybírat epizody s určitou logikou. Napřed jsem přeložil epizodu Ulfberht, ze které se v tomto díle používal puk atd.

20

Odpovědět

+L1ghtVšak pohoda. Já jen, že klasika Man at Arms podle mě byla lepší a to právě kvůli těm nesmyslným "přerostlým" nebo "manga/anime" zbraním. Vím jak tam jednou udělali takovou krávu, že ji ani 2-3 lidi nemohli zvednout nad hlavu xD

10

Odpovědět

+HmmVida, to je pro mě nový přístup :) Když koukneš na úplně první sérii, dělal ji jiný tým a diváci tehdy obecně nejvíce držkovali proto, že se tam vyráběly dekorativní krámy na zeď, které neměly s funkčními zbraněmi nic moc společného. Od druhé série už vše přebrali Matt a Kerry, které teď vídáme. Ti se drží převážně funkčních věcí, ale občas právě "ulítnou" s nějakou podobnou koninou, obří duté palice apod. Ale teď vidím, že jsou i diváci, které právě tohle baví...takže asi časem něco zkusím ;)

10

Odpovědět

+L1ghtVůbec bych nebyl proti ;) Komentáře jsem nějak nesledoval, tak by mě zajímalo, proč držkovali ohledně funkčnosti - stejně se to nikde používat nebude a vlastně i tady, jak si vyhráli s drážkováním atd., tak to dopadne stejně, tzn. někde v poličce. Maximálně s tím propíchnou pár flašek nebo sáčků a tím to hasne. Co je na tom krásné, je ten postup výroby, nikoliv následná funkčnost.

00

Odpovědět

Zase kovářské porno :D
To co říkal o tom že je nejlepší vyučit se na "architekturním" je pravda. U nás se tomuto odvětví říká "umělecké kovářství". Jde o výrobu různých kování a ozdobných prvků, od kování ke vratům a dveřím, přes ploty a ohrady, až po výrobu (a restauraci) zdobných prvků do interiérů - krbové mříže a nářadí, svícny, stojany a držáky, ale třeba i kuchyňské potřeby a pomůcky.
Od dob kdy se kovalo především hospodářské nářadí a příslušenství, a kuli se koně a jiná zvířata, je to dnes prakticky hlavní část práce kovářů. Nožířství (mečířství), stejně jako platnéřství (tj. výroba brně), jsou víceméně "niché" záležitosti, kvlli ceně takto vyr. zboží.
Kdo si zaplatí několik desítek tisíc za meč či šavli, nebo za kyrys, když to v MHD nosit nemůže a doma se na to práší? :D
Ale kdoví... abychom se ještě nedožili potřebnosti těchto řemesel... :)

41

Odpovědět

Člověk, když kouká na jejich výrobky, tak si říká, že patreon nebo reklamy na youtube nepotřebují.

10

Odpovědět

L1ght dekuji za preklad a zaroven se chci zeptat, kde beres tolik casu na preklady? :-D za posledni dva dny tady mas nekolik videi a vsechny 10 a vic minut. :-) klobouk dolu, takhle vypada nadsenec do titulkovani. :-):-)

40

Odpovědět

Díky moc :) Je v tom kombinace více faktorů. Teď se publikovalo hodně videí z mé dílny, ale jednak nebyly všechny úplně čerstvé (mimo pravidelné pořady si něco občas poleží v archivu) a třeba Olivera překládá pravidelně Mithril, já byl tento týden jen záskok. No a délka videí částečně souvisí i s hodnocením...když zkusím něco kratšího, dopadá to jako ta superhrdinská čekárna :D Dalším prvkem je asi to, že v posledních měsících mám díky zdravotním komplikacím víc volného času, než bych sám chtěl. Tak se ho snažím využít v rámci vlastních možností alespoň nějak produktivně ;)

100

Odpovědět

Má nejoblíbenější epizoda, kvůli ní jsem začal Man at Arms překládat :) Mimochodem pod původním videem se mi líbil jeden komentář: Danny Trejo by prý měl zvážit kariéru učitele dějepisu, děcka by konečně začala bavit historie :D

90

Odpovědět

Další nerdská věc přeložená tebou, navíc ještě s Dannym (sem slyšel že se to vyslovuje Trecho, stejně jako Conan O'Brien vyslovuje Mexico - "Mechýko") a spolu s tim děják jak kdyby Age of Empires 2 vydali další expanzi na Steam Summer sales :-)
Teď nevim jestli ti mam přát aby ses vymarodil nebo ne (- :
Paráda, klobouk a kalhoty dolu, palec nahoru xD

11