Odmítněte pohrdání

Amerika je rozdělená. Problém není, že se na sebe moc zlobíme, nebo že bychom spolu příliš nesouhlasili. Nejsme k sobě ani nezdvořilí nebo netolerantní. Jádrem problému je pohrdání. Přistupujeme k těm, kteří s námi nesouhlasí, nejen tak, že nemají pravdu či mají chybný názor, ale tak, že jsou bezcenní. Nejspíš jste si toho všimli, protože pohrdání je ve veřejném prostoru všude: v televizi, na sociálních médiích, u známých osobností.



Pravděpodobně to ovlivňuje i váš život. Každý šestý Američan se kvůli politice přestal bavit s blízkými přáteli a s rodinou. Kvůli pohrdání se chováme uboze, pohrdání zabraňuje pokroku společnosti. Jak se můžeme bránit? Jsem Arthur Brooks, prezident American Enterprise Institute a autor nové knihy Milujte své nepřátele – jak slušní lidé mohou zachránit Ameriku před kulturou pohrdání.



Jsem připraven se bránit. Pokud jste také, pak vám toto video ukáže, jak na to. Než začneme proti kultuře pohrdání bojovat, musíme tomu problému porozumět. Zaprvé, pohrdání není to samé co hněv. Hněv často vnímáme jako destruktivní emoci. Jenže hněv je velmi důležitý. Vzpomeňte si, kdy jste se na někoho zlobili. Možná to byla hádka s kamarádem, partnerem či kolegou.



Chtěli jste toho člověka vymazat ze svého života? Samozřejmě, že ne. Chtěli jste, aby napravil, co pokazil. To je účelem hněvu – pomoci nám vyřešit spory. Pohrdání je jiné. Zahrnuje hněv, ale zároveň s sebou nese další emoci – odpor. Kombinace těchto dvou emocí vede k reakci, která nastane, když smícháte čpavek a bělidlo. Získáte tím nebezpečnou, toxickou směs.



Zatímco hněv říká: "Záleží mi na tom a chci opravit náš vztah," pohrdání říká: "Ty si nezasloužíš moji pozornost." To vede k trvalým nepřátelstvím a ničí to naše štěstí a zdraví. Psycholog John Gottman se již čtyřicet let zaměřuje na téma usmiřování v manželství a řadí se mezi světové experty na udržování dobrých vztahů. Dokonce již po jedné hodině konzultace s manželským párem, během které jim naslouchá, dokáže s 94% přesností předpovědět, jestli se pár do tří let rozvede.



Jak to pozná? Indikátory jsou pohrdání, sarkasmus, úšklebky, nepřátelský humor, a zvláště pak protáčení očí. Pohrdání tedy jasně škodí manželstvím. Neexistují však lidé, kteří si naše pohrdání zaslouží? Některé myšlenky jsou přece dost špatné! Jenže pohrdání je vždy špatná možnost a má to dva důvody: Zaprvé, odmítání krajních hlasů vede k tomu, že není možnost jejich názory zpochybnit.



To následně zabraňuje možnosti, aby tito lidé své názory přehodnotili. Zadruhé, měli bychom se vyhýbat pohrdání, protože nám to ubližuje. Opovržení zvyšuje úzkost, depresi a závist. Narušuje kvalitu spánku a vede k rozsáhlému zhoršení imunitního systému. Neplatí to ale jen, když někdo opovrhuje vámi. Děje se to také, když někým opovrhujete vy.



Pokud je tedy pro nás pohrdání tak špatné, jak se můžeme proti jeho výskytu v naší kultuře bránit? Odpověď jsem získal od nejmoudřejšího muže, co znám – Jeho Svátosti Dalajlámy. Jeho odpověď? Praktikujte srdečnost. Možná vám to přijde slabošské a idealistické. Ale ve skutečnosti je to od dalajlámy nesmírně těžká a povzbuzující rada. Dalajláma vede tibetské mnichy, které vyhnala čínská komunistická vláda do exilu, když byl teprve teenager.



Každý den nicméně začíná modlitbou, aby vůdci Číny žili dobrý a šťastný život. Když dokáže tváří v tvář pronásledování a exilu dalajláma praktikovat srdečnost, pak my ji můžeme praktikovat vůči těm, se kterými nesouhlasíme, u sebe doma. Zde je pár praktických doporučení, která nám pomohou bojovat proti opovržení s laskavým srdcem. Zaprvé, řiďte se pravidlem pěti ku jedné. Nabídněte pět povzbudivých, pozitivních komentářů na každou kritiku, ať už osobně, nebo na sociálních médiích.



Ze své skupiny přátel budete asi vybočovat, zato ale budete magnetem srdečnosti. Zadruhé, postavte se za ty, kteří nejsou v místnosti. Většina z nás nemá na té "druhé straně" mnoho přátel, a tak je jednoduché vysmívat se těm, kteří nejsou poblíž. Pokud ale vaši přátelé, kteří s vámi souhlasí, pohrdavě komentují ty, se kterými nesouhlasíte, ozvěte se! Nebuďte blbci, ale jemně braňte ty, kteří ve vaší skupině nejsou.



Zatřetí, zeptejte se sami sebe, ke komu jste vy sami přistupovali s opovržením. Komu jste se posmívali nebo ho zavrhli kvůli nesouhlasu? Možná to byl člen vaší rodiny, možná váš kolega. Seberte odvahu a omluvte se. Bude to děsivé, ale je to správné. A navíc to zahřeje vaše srdce. Pokud dokážeme říct "ne" pohrdání a osvojit si srdečnost, naše problémy nezmizí přes noc.



Ale pokud jsme ochotni podporovat národní kulturu založenou na sounáležitosti a lásce, budeme šťastnější lidé. Můžeme z Ameriky udělat zemi, jakou my a celý svět potřebujeme. Více o tom, jak můžete bojovat proti kultuře pohrdání, najdete v mé knize Miluj své nepřátele k dispozici na: www.arthurbrooks.com.