Omezení spotřeby masa planetu nezachrání

Krávy si poslední dobou neoddychnou. Naše strava plná masa doslova požírá planetu. Nejhorší věc, kterou z pohledu globálního oteplování jíme, je hovězí. Říká se, že pro záchranu planety musíme omezit hovězí, že krávy svým metanovým říháním znečišťují vzduch a jedí naše jídlo, pijí naši vodu a zabírají půdu, kde bychom mohli pěstovat jídlo pro lidi. Když slyšíte podrobnosti, zdá se, že krávy jsou prostě špatné. Abychom získali jeden kilogram steaku, kráva musí sežrat až 25 kilogramů obilí.



Mohli bychom uživit dalších 3,5 miliardy lidí, kdybychom jedli to, čím krmíme zvířata. Asi tři čtvrtiny zemědělské půdy na světě jsou využívány pro chov dobytka. Zjistil jsem, že jeden stogramový hamburger vyžaduje spotřebu asi 2500 litrů vody. Chov dobytka je zodpovědný za 15 % celosvětových emisí způsobených člověkem.



Další řešení změny klimatu, mohli bychom přestat jíst zvířata. A mohli bychom hned. Ale říkají nám opravdu všechno? Nebojte, všechny tyto věci podrobně rozebereme. Začněme ale tím nejpodstatnějším. Jaký by byl dopad na prostředí, kdybychom nejedli maso? Veganství je na vzestupu, ale je nereálné, že by 100 % Američanů přešlo na rostlinnou stravu.



Buďme optimisté, předpokládejme, že 10 % obyvatel USA přestane jíst maso. Při zohlednění všeho, říhání krav, emisí z hnoje, emisí z přepravy a zpracování masa a tak dále, jak by skutečně klesla produkce skleníkových plynů v USA, kdyby 33 milionů lidí přešlo na čistě rostlinnou stravu? To budeme probírat s profesorem biologie zvířat a odborníkem na kvalitu vzduchu z univerzity v Davisu, Frankem Mitloehnerem.



Doktor Mitloehner přiznává, že dobytek má vliv na životní prostředí, jeho práce je zkoumat metody, jak tento vliv omezit. To mi připomíná něco, co jste říkal, co mě napoprvé opravdu překvapilo. Že kdyby se všichni v USA na rok stali vegany, snížení emisí by bylo kolem… Kdyby USA byly veganské, bylo by to 2,6 %. Kdyby to udělali všichni, bylo by to 2,6 %. Kdyby každý desátý, bylo by to 0,26 %.



To není ani změřitelné, mluvíme tady o změně, kterou ani nedokážeme změřit. A to říkám jako člověk, který tyto věci měří. Měřím množství metanu na povrchu, měřím to v atmosféře, měřím to z vesmíru. A můžu vám říct, změna pod 1 % prostě není měřitelná. Není měřitelná. Tak počkat, jak může ten pokles být tak malý?



Musíme rozebrat spoustu věcí. Začněme tady: opravdu nám krávy spotřebovávají všechnu vodu? Není to jen půda, ale i voda. Tady mám 24 burgerových karbanátků, na ty je potřeba celý tento bazén vody. Tato velká spotřeba vody, o které se mluví v souvislosti s krávami a dobytkem, kde se ta voda bere? Tato spotřeba vody, která se hovězímu připisuje, zahrnuje, a je to většina, takzvanou zelenou vodu.



Zelená voda je dešťová voda. Déšť by padal na půdu, kde chováme zvířata, nezávisle na tom, jestli tam dobytek je nebo není. A velká většina vody, kterou dobytek spotřebuje, je ve formě krmení, ne vody, kterou zvířata vypijí. Ve formě krmení. A co se s tou vodou pár hodin potom stane? Kráva ji opět vyloučí.



Ve zvířeti nezůstane, zůstane jen tak dlouho jako čaj, který jste měli k snídani, zůstane ve vašem těle. Takže tato voda najednou zázračně nezmizí. Vejde dovnitř a vyjde ven a většinou je to dešťová voda. Takže mi přijde neupřímné popisovat, jak chov dobytka spotřebovává spoustu naší vody. Mluvili bychom stejně o vodě, díky které rostou stromy?



Samozřejmě že ne. Na výrobu stogramového hamburgeru je potřeba asi 1650 litrů vody. Lidé, kteří používají tyto statistiky, kteří mluví o tomto strašném množství vody na chov krav, zahrnují do svých počtů i dešťovou, zelenou vodu. A to prostě není správně. Takže našim hlavním problémem je přílišná spotřeba pitné vody na zavlažování. A 70 % pitné vody se spotřebovává na zalévání zemědělských plodin.



Z toho jde 53 % na obilí, rýži a bavlnu. Ano, se 122 litry nezelené vody na 100 gramů hovězí potřebuje více, než třeba rýže, u které je to 90 litrů, nebo chléb, kde to je 55 litrů. Ale zvažme toto. 94,5 % spotřeby vody na pěstování mandlí v Kalifornii je jiná voda než zelená. Je to 1097 litrů na 100 gramů, skoro desetkrát více než u hovězího. Vzpomeňte si na to, až si příště objednáte mandlové latte.



Stala se z toho skoro přetahovaná mezi lidmi a mandlemi. Uprostřed vln sucha v Kalifornii jsou masivně zavlažované mandlové okresy ty nejsušší a zaznamenaly nejvyšší pokles hladiny podzemní vody. V Chile se avokádům daří. Ale jen díky tomu, že vysávají vzácné zásoby vody v této zemi. A také zvažte, že odborníci na výživu neříkají, že člověk potřebuje za den sníst přesně kilogram jakéhokoliv jídla.



To je vyvážené jídlo, koblihy a kafe. Když jíme, musíme zohlednit naše výživové nároky. A hovězí obsahuje daleko více živin. Ano, 122 litrů vody na 100 gramů hovězího není zanedbatelné, ale nedá se to srovnávat se 100 gramy rýže, která sice spotřebuje 90 litrů, ale obsahuje jen pětinu bílkovin a daleko méně vitamínů a minerálů než hovězí.



A moc se nezmiňuje, že z krav máme i velmi výživné orgány jako třeba játra. Takže pro tebe nemáme dost rýže! Neříkám, že pro záchranu planety máme přestat jíst rýži nebo mandle. Jíst musíme všichni a každý rád jí něco jiného. Ale když mluvíme o vodě, buďme realističtí a zohledňujme vše, co je důležité. Teď k dalším surovinám. Nevyplýtváme pro krávy spoustu jídla, které by mohli sníst hladoví lidé? Na celém světě je 84 % krmiva pro dobytek, když počítáme všechny druhy, 84 % je pro lidi nestravitelných.



16 %, jedna šestina krmiva je pro lidi stravitelná, ale velká většina z toho se používá na krmení drůbeže a prasat, protože jsou to monogastrická zvířata, podobně jako lidé. Velká většina toho, čím na celém světě krmíme přežvýkavce, přes 90 % z toho je pro lidi nestravitelné. Tak upcyklují živiny a zužitkují krmivo, které by jinak zůstalo nevyužité.



Zemědělství prostě nespotřebuje suroviny, nevyrobí maso a metan a hotovo. Chov dobytka je součástí velkého ekosystému. Například spousta jinak neužitečných vedlejších produktů z plodin, které pěstujeme na jídlo pro lidi, se dá zužitkovat pro chov dobytka. Když pěstujeme kukuřici, co děláme se slupkami a dalšími částmi rostliny? Dají se tím krmit krávy. Když si koupíte mandle nebo mandlové mléko, spousta surovin se spotřebovala na věci, které nejsou jedlé, jako miliony mandlových skořápek, kterými se krmí dobytek.



Tento týden jsem navštívil mléčnou farmu v Japonsku. V této zemi se spotřebovává velké množství sóji a krávy žerou zbylé slupky ze sójových bobů po kilech. Jíte ovesnou kaši? Krávy žerou i jinak nepoužitelné ovesné slupky a stébla. I zbytky pečiva, kukuřičné klasy, semínka bavlny, zbytky zrn z výroby piva a spousty dalších věcí se zužitkují na krmení dobytka.



A když jsme u pěstování, na 100 kilogramů vypěstovaného jídla vznikne 37 kilogramů vedlejších produktů, které jsou pro lidi nestravitelné. Když toto všechno zohledníme, dobytek spotřebuje 43,2 miliardy kilogramů pro nás nestravitelných věcí a přemění to na jedlé živočišné produkty, jako je maso nebo mléčné výrobky. Takže ne, na jeden kilogram hovězího nespotřebujeme 25 kilogramů obilí. Studie od Anne Mottet z organizace pro výživu a zemědělství z roku 2017 zohlednila to, že nemůžeme jíst většinu toho, čím krmíme krávy.



Pak dostaneme jen 2,8 kilogramu pro lidi stravitelného krmiva na jeden kilogram hovězího. Pro vepřové a kuřecí je to více, 3,2 kilogramu stravitelného krmiva na jeden kilogram masa. Epidemie obezity každopádně neukazuje, že bychom potřebovali jen další kalorie. Zvířata spotřebovávají kalorie z přebytku obilí a mění je ve vysoce kvalitní a efektivní zdroj bílkovin. Živočišné produkty nám momentálně poskytují 48 % bílkovin a jen 24 % z našich kalorií.



A jestli potřebujeme nakrmit více lidí, je jednodušší metoda, ke které se vrátím. Možná se zdá, že nechápu, o co tu jde. Kdybychom použili půdu, kde jsou krávy, mohli bychom tam pěstovat rostlinné zdroje bílkovin a zdravé ovoce a zeleninu. Kdybyste vzali půdu v USA, kde se chovají zvířata, vypadalo by to takhle. A srovnejte to s půdou, kde pěstujeme věci, které přímo jíme. Takže zabírají krávy půdu, kde bychom mohli pěstovat potraviny pro lidi? Zde doktor Mitloehner vysvětluje, že bez přežvýkavců by dvě třetiny půdy, kde produkujeme jídlo, ležely ladem.



Ze vší zemědělské půdy po celém světě jsou dvě třetiny takzvaná okrajová půda, což znamená, že tam nelze pěstovat plodiny. Důvodem může být, že je půda příliš kamenitá, příliš svažitá, půda není dost dobrá nebo je v ní nedostatek vody. Dvě třetiny zemědělské půdy tvoří okrajová půda. Jediné možné využití na produkci potravin těchto dvou třetin veškeré zemědělské půdy je chov přežvýkavců.



Jen ti dokáží tuto půdu využít, protože žerou trávu, která obsahuje celulózu, kterou dokáží strávit a přeměnit díky mikroorganismům v jejich trávicím traktu. Ta jedna zbývající třetina zemědělské půdy je orná, obdělávaná půda, kde můžeme pěstovat plodiny. Takže zejména přežvýkavci jsou jedineční v tom ohledu, že mohou upcyklovat pro lidi nestravitelné krmivo v dobře stravitelné a velice výživné živočišné produkty jako hovězí maso nebo mléčné výrobky.



Takže když slyšíte šokující útržky informací jako tento: „…drtivá většina je na zemědělství a když se podíváme na rozdělení, zjistíme, že podíl půdy na chov zvířat značně převyšuje tu na pěstování plodin,“ tak je to sice pravda, ale už nevysvětlí proč. Je to proto, že nemůžete pěstovat co chcete, kde chcete.



I v rámci USA se půdní podmínky mezi regiony značně liší. V Kalifornii se ohromné množství jídla pěstuje z jasného důvodu. Přes 90 % vlašských ořechů, mandlí, pistácií, brokolice, jahod, vína, kiwi, celeru, česneku, artyčoků, rajčat a dalších plodin pochází z Kalifornie s teplým podnebím a dobrou půdou. Na druhou stranu je na světě plno oblastí, kde hlavní věcí, co dobře roste, je tráva. A další věci, které mohou žrát přežvýkavci jako krávy, ovce a kozy.



Když na tuto půdu nedáte přežvýkavce, bude ležet ladem. A když mluvíme o využití půdy, dobytek poskytuje cennou surovinu pro pěstování ovoce a zeleniny, přírodní hnojivo. Polovinu světově používaných hnojiv tvoří zvířecí hnůj. Polovinu používaných hnojiv tvoří zvířecí hnůj. Druhá polovina jsou chemická hnojiva. A všechno hnojivo na bio produkty pochází od dobytka.



Takže i když dobytek lidem bere část obilí, 50 % hnojiv, díky kterým můžeme tyto plodiny pěstovat, pochází od dobytka. A aby naše oblíbená potravina byla ještě neudržitelnější, asi 15 % skleníkových plynů způsobených člověkem pochází z masného průmyslu. A nakonec, ano. Celosvětově dobytek produkuje 14,5 % emisí. Toto číslo je ale zavádějící a z větší části irelevantní. Proč? Je důležité zdůraznit, že jsou velké regionální rozdíly, které musíme zohlednit, jinak se vydáváme hledat řešení špatným směrem.



Celosvětový průměr není důležitý. Celosvětový průměr emisí není důležitý v Paraguayi, není důležitý ve Spojených státech a není důležitý v Japonsku. Protože je to jen celosvětový průměr. A toto není ukazování prstem, není to o tom, že to snad my děláme dobře, zatímco to v rozvojových zemích dělají špatně, to tím vůbec není myšleno. Ale když musíte přijít s celosvětovým průměrem, tak je toto číslo výrazně zkresleno směrem nahoru, protože většina zemí na světě jsou rozvojové země.



80 % všech emisí způsobených dobytkem na celém světě, 80 %, pochází z rozvojových zemí. Dnes oznamujeme, že v patnácti státních školách v Brooklynu zavádíme bezmasé pondělky. Máme tu klimatickou krizi a naše rozhodnutí na tuto krizi mají dopad. Takže když lidé v USA tvrdí, že máme živočišné produkty nahradit rostlinnými, uvědomte si, že pěstování plodin způsobuje větší množství emisí než dobytek.



Pěstování plodin má za následek 4,7 % emisí, zatímco dobytek jen 3,9 %. A mluví se o environmentálním dopadu krav, které mají na svědomí jen 2 % emisí. Řeknu vám toto. Pokud jste občan Spojených států a jíte hovězí, jste v zemi, která produkuje 18 % světové produkce hovězího masa a má jen 6 % světové populace krav.



Produkce hovězího je tady velice efektivní. Když říkám efektivní, nemyslím koncentrovaný chov, můžete být efektivní díky systému krmení, můžete být efektivní s více komerčním systémem. Sektor průmyslu s hovězím a mléčnými výrobky je zde velice efektivní. Zatímco v USA máme 9 milionů dojnic, v Indii jich je 300 milionů. A mohli by získat stejně množství mléka jako nyní s 300 miliony krav s jejich desetinovým množstvím.



A to bez větších zásahů. Počkat. Ale co všechen ten metan? Ano, metan zahřívá planetu daleko více než oxid uhličitý. Ale důležité je množství metanu. Když metan měříme jako ekvivalent oxidu uhličitého, metan tvoří jen 10 % skleníkových plynů ve Spojených státech. Z těchto 10 % pochází 27 % z vnitřní fermentace, tedy z říhání dobytka.



To je celkově jen 2,7 % a je to ze všeho dobytka, ne jen z krav. Metan z krav a dalších zvířat pochází z přírodního cyklu a značně se liší od oxidu uhličitého z aut a letadel ze spalování fosilních paliv. Tráva fotosyntézou bere oxid uhličitý z ovzduší. Kráva rostlinu s jejím uhlíkem sežere a v krávě se uhlík přetvoří na metan, což je uhlík a čtyři vodíky, CH₄.



Když kráva říhne, metan je uvolněn do atmosféry. A za deset dvanáct let se rozloží na vodu a oxid uhličitý. Uhlík je pak opět zachycen rostlinou, kráva rostlinu sní a tak dále. Kráva tedy do atmosféry nepřidává žádný nový uhlík. Metan pochází z uhlíku, který tráva na začátku získala ze vzduchu. …ve velkém koloběhu života. To znamená, že pokud bude stejné množství krav, Země se nezačne oteplovat rychleji.



A počet krav v USA zůstal posledních dvacet let prakticky stejný. Když na druhou stranu ze země vytěžíme fosilní paliva a spálíme je, přidáváte do životního prostředí úplně nový uhlík ve formě oxidu uhličitého vždy, když jedete autem nebo letíte letadlem. To není koloběh, to je jednosměrná ulice. Uhlík přibývá a zůstává v atmosféře. To, že přežvýkavci vypouštějí metan do atmosféry, není vůbec nová věc. Studie z roku 2011 odhaduje, že před stovkami let, ještě dříve, než Evropané osídlili Spojené státy, 50 milionů divokých bizonů, losů a jelenů vyprodukovalo množství metanu odpovídající 86 % emisí způsobených všemi chovanými zvířaty dnes.



Nejvýznamnější věc, co můžete udělat, je jeden den v týdnu vynechat maso. Ročně to ušetří spoustu uhlíku, je to jako kdybyste půl roku nejezdili autem. Způsob, kterým popisují dopad chovu dobytka na životní prostředí, je podle mého názoru nebezpečný. Proč si myslím, že je nebezpečný? Nebezpečný je, protože víme, že v zemích jako USA, Japonsko nebo další rozvinuté země, zdaleka nejvýznamnější lidskou činností je spalování fosilních paliv, ropy, uhlí a plynu.



To je doprava, energetika, výroba cementu a tak dále. Jen tyto tři činnosti mají na svědomí 80 % všech emisí skleníkových plynů. Spalování fosilních paliv v těchto třech odvětvích způsobuje 80 % všech emisí. Pardon, emisí skleníkových plynů. Dobytek asi 4 až 5 %. Není to nic, něco to způsobí a musíme to omezit.



Ale tvrdit, že to, co jíte, jestli je to burger nebo sushi nebo něco úplně jiného, má velký dopad na klima, je velice nezodpovědné. Proč? Protože je to kouřová clona, přes kterou nevidíme půltunovou gorilu, ten největší a nejpodstatnější problém. A to je používání fosilních paliv. To je důvod, proč tato debata může být dokonce nebezpečná. Žádná volba nemá dalekosáhlejší a větší pozitivní dopad na naši planetu než rozhodnutí přestat jíst zvířata a přechod na veganský styl života.



A když je řeč o metanu, plno věcí vypouští metan. Jedním z významných zdrojů je rozklad organické hmoty na skládkách. A co na těch skládkách je? Přebytečné jídlo. Tady je asi šest tun odpadu z jídla, takových dodávek nám sem denně přijíždí asi třicet. Ohledně jídla máme daleko důležitější téma k diskuzi než maso. Jedna třetina celosvětově vyprodukovaného jídla se vyhodí.



FAO tvrdí, že kdyby vyhozené jídlo bylo jeden stát, mělo by na svědomí třetí největší množství emisí na světě. Jídlo se vyhazuje z mnoha důvodů. V rozvinutých zemích se to děje zejména v obchodech a u spotřebitelů. Ve Spojených státech se nesní asi 40 % jídla. Další věc, kterou studie počítající dopad toho, kdyby se všichni stali vegany, nezohlednila, bylo vyhazování jídla. A to je důležité, protože co se vyhazuje?



Maso a mléčné výrobky tvoří 14 % vyhozeného jídla. Ale neživočišné produkty tvoří většinu vyhozeného jídla. Ovoce a zelenina tvoří 42 %, obiloviny včetně chleba a rýže tvoří 22 % a kořenová zelenina jako brambory tvoří 18 % vyhozeného jídla, takže neživočišné produkty tvoří 82 %. Takže i když chov zvířat není bez chyb, vedlejším efektem toho, kdybychom s ním přestali, by bylo více vyhozeného jídla.



Ať je to maso nebo zelenina, vyhazování jídla je obrovský problém. Všechny suroviny, které byly na výrobu použity, přijdou s jídlem nazmar. A zvířata nám mohou pomoci to vyřešit, protože staré pečivo, otlučené ovoce, které se neprodá a nikdo jej nechce jíst, může posloužit ke krmení dobytka. Když už budeme mluvit o dopadu jídla na životní prostředí, buďme upřímní a přiznejme si, že místo bezmasých pondělků by něco jako nevyhazovací středy stálo daleko více za úvahu.



Hlavní problém na environmentální frontě je využívání fosilních paliv, hlavní problém na frontě výživy je velké množství vyhozeného jídla. Nevyužíváme velkou většinu jídla, které v této zemi a na světě vyprodukujeme, a na všech frontách máme velké rezervy. Překlad: Dr.Don www.videacesky.cz