Mind Field: Hypotéza kognitivního vyrovnání

INUYAMA, JAPONSKO Tohle je Inuyama v Japonsku, historické město s nejstarším původním dřevěným hradem v Japonsku. Nachází se zde také Institut pro výzkum primátů při Kyotské univerzitě. Zde naučili skupinu šimpanzů hrát hru, která odhaluje něco šokujícího o jejich paměti. Budete z toho na větvi. Takhle to funguje: Podívejte se na tahle čísla.



1, 2, 3. Zapamatujte si, kde jsou, protože za chvíli zmizí. Dokážete popořadě určit, kde se každé číslo nacházelo? Asi ano, je to docela lehké. 1, 2, 3. Ale co když zvýšíme obtížnost? Určete popořadě, kde každé číslo bylo. Teď!



Pokud vám přijde, že jste na to neměli dost času, je to v pořádku. Nemáte se za co stydět. Anebo máte? Tady je šimpanz, který má na zapamatování stejný čas. Bez chyby. Každý z těchto rébusů je pro šimpanze nový. Pro zapamatování mu stačí, jen aby se to mihlo. Jak může být šimpanzí paměť o tolik lepší než naše? Jedna teorie tvrdí, že jsme my lidé v tomhle horší, protože dokážeme mluvit.



Co odlišuje lidi od ostatních zvířat? Jednou z věcí je jazyk. Máme kognitivní schopnost dorozumívat se nejen o tom, co se děje teď, ale i tom, co se stalo a stát se může. Můžeme si vyprávět příběhy a to je úžasné, ale jestli je jazyk tak dobrý, proč se u ostatních zvířat nevyvinul tak jako u nás?



Můžeme si na tuhle otázku odpovědět tak, že se podíváme, jak se lišíme od těch, kteří skoro byli námi. Asi před sedmi miliony let neexistovali žádní šimpanzi a žádní lidé. Existovali ale CHLCA. Je to zkratka pro posledního společného předka lidí a šimpanzů. Tito předci stejně jako my nebyli schopni tak dobré ofenzivy nebo defenzivy, jako byly rychlý běh, ochranné schránky, drápy, tesáky nebo jed. Život v bezpečí stromů byl skvělý.



Ti, kdo zůstali, jsou dnes známí jako šimpanzi. Ale z důvodů, o kterých ještě moc nevíme, se někteří z předků rozhodli slézt dolů do savany. Bez vhodných fyzických schopností se spolupráce, vymýšlení strategií a přisuzování rolí staly nezbytnými pro přežití. To vše je jednodušší, pokud máte bohatou sbírku symbolů, které odkazují na věci v čase. Jazyk.



Objevilo se mnoho rozličných druhů zvířat s mnohými adaptacemi, ale dnes existuje už jen jeden člen této čeledi – my. Jazyk, tak jak ho známe, mohl být jednou ze strategií, které nám v savanách pomáhaly přežít. Ale kudy se dostal dovnitř? Mozky těch, u nichž se vyvinul jazyk, a těch, u kterých se nevyvinul, nejsou tolik odlišné. Nová struktura se v mozku neobjevila zničehonic.



Spíše musela být obětována část využívaná pro jiné úkony. A jak se z krásných důvodů ukázalo, přijít o detailní krátkodobou paměť výměnou za jazyk mohlo být přiměřené. Tahle výměna mezi pamětí a jazykem se nazývá teorie kognitivní směny. TEORIE KOGNITIVNÍ SMĚNY INUYAMA, JAPONSKO Teorie kognitivní směny je vyvrcholením desetiletí práce světové špičky v primatologii profesora Tetsura Matsuzawa z Institutu pro výzkum primátů při Kyotské univerzitě.



Byl založen v roce 1967 jako výzkumné centrum ve spojení s nedalekým centrem japonských opic. Tato spolupracující centra jsou domovem více než 600 druhů a téměř 1000 primátů, kteří žijí v otevřených prostorech. Podívejte se na ty opice. Podívejte se na toho chápana. - Není tamto dítě?



- Ano, půlroční dítě. - Půlroční? - Ano. Ukázat opice vysoko ve stromech, to je to hlavní. - Tam žijí. - Jsou v přirozeném prostředí. Dokážete tohle? Doktor Matsuzawa zkoumá nehumánní primáty více než 40 let. Pracuje v terénu v západoafrické Guineji a zde v Japonsku, kde jeho kolegové vytvořili výběh pro šimpanze, který napodobuje život v divočině.



Tenhle výběh je domovem Skylab, což je pracovní laboratoř postavená nad šimpanzími prolézačkami. Do téhle laboratoře ve vzduchu mají šimpanzi volný přístup. - Tohle je... - Ayumu. Pokud se rozhodnou zůstat, budou plnit mysl rozvíjející úkoly, které mají napodobit sbírání jídla v přírodě. Když se jim chce plnit úkoly, vstoupí do jedné ze speciálně postavených počítačových komor, kde kamera používá rozpoznávací software, aby je identifikovala a zvolila test na základě stávající znalosti konkrétního šimpanze.



Každý pokus trvá asi stejně dlouho, jako by jim trvalo nasbírat jedno sousto. Každý kousek jídla je pak započítán do jejich dietního plánu. Dveře se otevřou samy, když přijdou? - Nemusí tu být žádný člověk? - Nemusí. Co je pro nás skvělý způsob pro sběr dat, je pro ně zážitek, který je v mnohém podobný chování v divočině.



- Tady máš. - Pozoruhodné. Doktor Matsuzawa tyhle testy na šimpanzích provádí od roku 1978. Jeho výzkum poukázal na fenomenální, téměř fotografickou krátkodobou paměť těchto primátů. Dva nejznámější šimpanzi v Institutu se jmenují Ai, což japonsky znamená láska, a její syn Ayumu, což znamená chodit. Co se můžeme studiem šimpanzů, jako jsou tito dva, naučit o nás samých? To chci zjistit.



Pokud my a šimpanzi pocházíme ze společného předka, jak si lze vysvětlit rozdělení, kdy šimpanzi nepotřebují jazyk nebo se u nich nevyvinul jako u nás? Proč se to stalo? Byla to náhoda? Nejspolehlivější důkazy ukazují, že šimpanzi byli silní a zůstali v lesích. My lidé jsme tak silní nebyli. Byli jsme z lesa vyhozeni. Slezli jsme dolů na zem do nebezpečných otevřených oblastí, kde byli lvi, gepardi a podobní masožravci.



My jsme se před predátory chránili. Naše životní prostředí nás k vývoji jazyka tlačilo. Ano, musíme spolu jako skupina spolupracovat. To je úžasné. V podstatě bychom měli být vděční, že naši předci byli tak slabí, že byli vytlačeni ze stromů. Úspěšně jsme dokázali, že šimpanzi mají mimořádnou paměť. Protestuje.



Pozval bych tě si s námi povídat, ale ty nemáš jazyk. On ho nepotřebuje. Šimpanzi žijí hlavně ve světě teď a tady. Představte si, že se v lese něco stalo. Musíte spočítat, kolik je tam nepřátel, abyste se rychle rozhodl buď pokračovat, nebo odejít. - To je život šimpanzů. - Rychlá rozhodnutí. Na naše předky tyhle tlaky nebyly? V průběhu lidské evoluce jsme tuhle schopnost bývali mít mohli, ale my ji ztratili, abychom získali novou funkci: jazyk.



Možná byly rudimentární formy jazyka a paměti umístěny v sousedících částech mozku. Takže aby se jedna mohla zvětšit, druhá se musí zmenšit. Ze všeho tohoto se skládá moje teorie o paměti a jazyku. Teorie kognitivní směny říká, že v nebezpečném světě mimo stromy se lidé potřebovali navzájem učit a používat abstraktní symboly, které odkazují nejen na bezprostřední současnost, ale na eventuality a obecnosti.



Aby se uvolnilo místo pro abstraktní myšlení, musela být obětována bezprostřední detailní paměť předků. Dokážu se zamyslet nad budoucností mých dětí a jejich dětí. Šimpanzi tohle plánování do budoucna nemají. Rozdíl je v představivosti. Dokážu si představit minulost a budoucnost, dokážu popisovat věci abstraktně, nepotřebuji detaily, protože mám symboly.



To zní jako docela dobrá směna. Ano, ale jak tuhle schopnost představovat si využijeme? Sdílením, pomáháním si, spoluprací ve výchově dětí. Studoval jsem myšlení šimpanzů, abych porozuměl jedinečné schopnosti lidské mysli. Tou je sdílení. Úžasné ponaučení.



Sdílení z nás dělá to, čím jsme. Ano, sdílení je to podstatné. Chtěl bych vidět váš šimpanzí test paměti v akci. - Jistě. - Také bych se velice rád zúčastnil, abych věděl, jak si ve srovnání se šimpanzi povedu. Už tu u vás někdy spolu šimpanz a člověk soupeřili? Ne, bude to vzácnost. Jim se to také začíná líbit. DEMONSTRACE ČLOVĚK VERSUS ŠIMPANZ Mít možnost podstoupit test paměti stejně jako šimpanz se často nestává.



Kdo ví, jak to dopadne. Uvidíme, kdo přijde. Málokdy udělá chybu. Jsi v tom velice dobrá, Ai. Dnes přišla šimpanzí celebrita Ai. Ai je teď starší a stejně jako u lidí se její kognitivní schopnosti věkem zhoršují, takže bych mohl mít šanci.



Vyzkoušejte si to vy. Při soupeření s Ai budu sedět v komoře vedle ní. Obvykle tady proti ní hraje Ayumu, ale tentokrát tu bude zářit Michael. Nejsem tvoje dítě, že ne? Testy se budou postupem času ztěžovat. Jak si moje paměť bude vést ve srovnání s šimpanzem, který nikdy kognitivní směnu nepodstoupil? V prvním kole si budeme muset zapamatovat pozici tří čísel, jak jdou za sebou.



Ale je tady háček: jakmile jedno zmáčknu, ostatní čísla se změní ve čtverec, takže už neuvidím, kde jsou. Od této chvíle je to na mé paměti. Dobře, jdeme na to. Pokud udělám chybu, zazní tenhle tón, pokud to budu mít správně, zazní tohle. Když to šimpanz bude mít správně, dostane jablko. Když to bude mít správně člověk, dostane jen právo se vychloubat.



Já chci jablka! Chce to více soustředění, než jsem si myslel. To jsem málem pokazil. Konec Ai – 90 %. - Jak si vedl Michael? - 95. 95! Zajímavé.



V prvním kole jsem Ai porazil. Další kolo je trochu těžší. Jaký je další úkol? Kolik symbolů? Žádné vysvětlení! Nikdo to nevysvětlil Ai, nikdo to nevysvětlí Michaelovi. Připravit, pozor, teď! Tohle je o dost těžší. Tahle hra je podobná té předchozí, ale začíná trochu jinak.



Tentokrát se objeví tři čísla na prázdné obrazovce, ale jakmile zmáčknu první, na celé obrazovce se objeví čtverce. Udělala chybu. Druhá chyba. Třetí chyba. Konec Gratuluji, Michaele. Baví tě to, Ai?



Je nervózní. Moc jí to nejde, takže je na vás naštvaná. Ai je zvyklá na Ayumu, jejího syna, který hraje s ní, takže ji moje přítomnost vyvádí z míry. Spolu to dokážeme, Ai. Bavilo mě hrát proti Ai, ale zajímá mě, jak si povedu proti jejímu synovi, Ayumu. Chtěl byste zkusit test pro Ayuma? - Jsem připraven.



- Dobře. Ayumu je Matsuzawův nejlepší student. Je schopen řešit testy neuvěřitelně rychle. Ale dnes se mu soupeřit nechce. Je zaneprázdněn flirtováním s mladými slečnami, které tady s ním žijí. A jelikož se Matsuzawův výzkum řídí pravidlem svobodné volby, nemůžeme ho k tomu nutit. Naštěstí tady Ayumu nemusí být, abych proti němu mohl hrát. Budu hrát stejnou hru jako on – s 9 čísly.



Uvidíme, jestli budu mít stejné štěstí jako proti Ai. Připravit, pozor, teď! Panečku. Na zapamatování máte času, kolik budete chtít. - I když si dám načas, nedokážu to. - Přesně tak. Člověk si to nepamatuje, i když si myslí, že ano. - Nechte si na to víc času. - Dobře, víc času. Skoro jsem to měl.



Trvá dlouho si zapamatovat pozice devíti číslic. Prohra! Je trapné, jak dlouho mi to trvá. Tohle dokážu. Dobře. Pojďte sem, prosím. Trvalo to vám to dlouho. - Hodně sekund.



- Nemusíte se mi smát. - 16,9; 7,1; 7,0; - 13,7? 4,0; 2,9, zlepšoval jste se. Zlepšoval, protože jste mi dýchal na záda. Ale Ayumu to zvládne za půl sekundy. - Takže vám to trvá několikrát déle. - Šestkrát déle. - Chcete zkusit Ayumovu rychlost? - Ano, to bych rád. Tak prosím. Tohle je ten nejtěžší test.



Takže mód šimpanze Ayumu. Musím si zapamatovat pořadí devíti čísel rychle jako Ayumu. Nejenže musím dělat něco, co jsem předtím v podstatě nezvládl, ale teď na to mám tolik času, kolik trvá jedno mrknutí. Půl sekundy. Takže na přípravu mám půl sekundy? - Je to nemožné. - Já vás přesvědčím o opaku. Jen pro připomenutí, takhle to zvládne Ayumu, což je standardní pro mladé šimpanze.



Dobře, jdeme na to. To si děláte srandu, je to moc rychlé. - První tři jsem dal. - To je pašák! To je vtip. Nevím ani, kde je 2. Je to příliš rychlé. Zkusím nad tím uvažovat holisticky.



Po prvních třech musím hádat. Takže je vám jasné, že na Ayuma nemáte. - Je to nemožné. - Ano, je to nemožné. Doufám, že to pro vás bylo přínosné. Hráli tady proti sobě šimpanz a člověk poprvé? Ano, bylo to fantastické, bylo to zajímavé. Šimpanz Ai a Michael. Pokud byste někdy k výzkumu potřeboval primáta, jsem tu pro vás.



Málokdo ví, že historie výzkumu šimpanzů je velice krátká. V divočině pouhých 60 let. Ale šimpanzi se dožijí 50–60 let. To znamená, že je nutná trpělivost. Šimpanzi jsou ohrožený druh. Abychom tyto poklady další generaci předali, musíme konat teď. Potřebujeme toho o šimpanzích vědět více, musíme pokračovat v jejich výzkumu. Jsou našimi evolučními sousedy.



Bratranci. Porovnáváním jiných druhů poznáváme evoluční původ mnohých lidských vlastností. - Musíme je zachovat. - Ano, zachovat. Už teď jsou ohroženi, přitom jsou nejbližším pojítkem k porozumění, odkud jsme přišli a jakým směrem se můžeme vydat. - Doslova jako starat se o vlastní rodinu. - Ano. Doufám, že tenhle vzkaz o tom, co jste viděl a zažil, předáte lidem.



To je lidské, sdílení je klíčem. To, že jen lidé používají komplexní jazyk plný symbolů, nás nepovyšuje nad ostatní druhy. Znamená to jen, že cesta, kterou jsme se ubírali, si to žádala. V určitých ohledech nejsme lepší, právě protože dokážeme mluvit. Dnes studujeme ty, kdo se ubírali jinými cestami, abychom se naučili více o sobě samých. Pokud o ně přijdeme, přijdeme i o část našeho příběhu.



Odkud jsme přišli, kdo jsme a kým můžeme v budoucnu být. A jako vždycky, díky za sledování. V téhle sérii na Mind Field. Já zemřu. Ale měl bych? Chci provést zpětný exorcismus. Viděla jsem zářící postavu muže. Už mi z toho m*dá!



A chci ven! Hrozně rád bych znovu udělal standfordský vězeňský experiment. Per to znovu do nich, Dereku. Číslo tři. Už tu u vás někdy spolu šimpanz a člověk soupeřili? Baví tě to? Ne, to ne. Udělám ze svého rodného města fungující mozek. Pokud uděláte morálně dobrý skutek, zvyšuje se vám šance, že uděláte něco morálně špatného.



Zjistíme, jestli dokážeme lidi přinutit, aby svalili vinu na dítě. - Kolik ti je, chlapče? - 12. Budeme muset zavolat policii. V téhle budově probíhá zmrazování a uskladňování lidí? V těchto tancích je 159 pacientů. Nabízíme netušené prodloužení života. - Špehoval jste, o čem sní. - Ano. To je celkem děsivé.



Obdrželi jsme zprávu z vesmíru. Vaším úkolem je ji rozluštit. - Připraven? - Připraven.