Proč se některá zvířata zmenšujíVox
61
O změnách klimatu a výkyvech počasí poslední dobou slýcháme poměrně často. Teplotních změn si však všímají nejen lidé, ale i zvířata. A ta se na ně snaží reagovat po svém – adaptovat se, aby přežila.
Poznámky k překladu:
- Fieldovo museum – přírodovědné muzeum se nachází v Chicagu, Illinois a bylo založeno v roce 1893.
- Brian Weeks – docent Michiganské univerzity, který na dané téma sepsal analýzu (v anglickém jazyce).
Přepis titulků
Fieldovo muzeum je domovem velké sbírky ptačích exemplářů, která vznikala více než 40 let. Každý kus byl pečlivě změřen a zaznamenán. Ale když vědci začali měření v roce 2019 analyzovat, všimli si něčeho zvláštního. % NÁRŮST DÉLKY KŘÍDLA DŮKAZ Tito ptáci se svým chováním dost liší: kde hnízdí, kde zimují, kam migrují. Ale zjistili jsme, že všechny, veškeré druhy se za posledních 40 let zmenšily.
Jedna z částí těla, která se zmenšovala, byla kost dolní části nohy zvaná tarzus. A když seřadili měření tarzu s letními teplotními záznamy, změnu teploty následovala o rok později změna velikosti nohy. Když nastal pokles teploty, ptáci se následující rok začali zvětšovat. Když se začalo oteplovat, ptáci se zmenšovali. V důsledku oteplování se ptáci v průměru zmenšovali. Ale nejen ptáci. Stejný efekt byl pozorován u mloků v Appalachii, jelenů v Norsku, krys v Novém Mexiku, ryb v Atlantiku a Mexickém zálivu a brouků po celém světě.
Tyto změny se zatím mohou zdát malé, ale nakonec by mohly mnoho druhů přiblížit k vyhynutí. Proč k tomu dochází? Vědci stále hledají odpověď na tuto otázku, ale existují dvě obecné hypotézy. Mechanismy se ve skutečnosti dělí na dvě různé kategorie. Existuje selekce a vývojová plasticita. Selekční tlak spočívá ve změnách, které přechází mezi generacemi, protože jsou výhodné pro přežití.
Vývojová plasticita popisuje změny během života zvířete v důsledku podmínek prostředí. Vědci se dlouho domnívali, že zmenšování bylo způsobeno jen selekčním tlakem kvůli ekologickému principu Bergmannova pravidla. V ekologii existuje známé pravidlo, že v teplejších oblastech mají jedinci tendenci být menšího vzrůstu. Takže už dlouho existuje hypotéza, že s oteplováním světa se věci zmenšují. A to kvůli poměru velikosti a povrchu těla teplokrevných živočichů.
Velkým zvířatům usnadňuje uchovat teplo, když je zima, a malá zvířata se snadněji ochladí, když je horko. Představte si tání ledu ve skle. Když je hodně malých kostek, roztají rychleji než velká kostka ledu. Je to stejná myšlenka. Ale chladnokrevná zvířata nevytvářejí tělesné teplo a také se zmenšují, což znamená, že ve hře není jen selekční tlak na zachování tělesného tepla. Chladnokrevná zvířata jsou totiž obzvláště náchylná k plastickým změnám. Změnám, které se dějí během života jedince a nepřenášejí se na další generace.
Například u žab vyšší teploty zrychlují metabolismus a urychlují přechody mezi životními cykly. Ale protože se jejich tempo růstu nemění, jsou menší, než dosáhnou dospělosti. Vědci se snaží zjistit, jak moc tyto dva faktory formují teplo- a chladnokrevné druhy a zda mohou předpovídat, jak budou tyto změny vypadat. Tento trend navíc není jednotný. Kvůli oteplování se některé druhy zvětšují.
Ve vysokých oblastech zvyšující se teploty a srážky způsobily, že rejsci, vydry a kuny mají více času a zdrojů k růstu před zimou. Víme, že oteplování obvykle vede ke zmenšování zvířat, protože Země již prošla oteplováním, které zmenšovalo těla zvířat. Během oteplování před zhruba 56 miliony let se teplota během 10 000 let zvýšila o 5 až 8 stupňů Celsia a ve fosilních nálezech je vidět znatelný pokles velikosti zvířat. Dnes se však planeta otepluje nebývalým tempem – asi 10krát rychleji než průměrné oteplování po dobách ledových a zvířata mají málo času na adaptaci.
To je problém změny klimatu způsobené člověkem. Její rychlost je řádově rychlejší, než s čím se příroda musela vypořádat dříve. NÁSLEDKY Velikost je opravdu důležitá pro přežití a nelze ji měnit donekonečna bez následků. Jednak si nemyslím, že je reálné, aby se druhy mohly nadále zmenšovat a udržovat takové věci, jako je migrace z jedné polokoule na druhou.
A protože menší těla pojmou méně vajíček, mají za následek menší počet potomků a dlouhodobě i nižší velikost populace. Obojživelníci k dýchání potřebují vlhkou kůži a zmenšení znamená vyšší riziko vysušení v suchu, protože jejich těla absorbují a zadrží menší množství vody. Větší obavy však vyvolávají důsledky, které by mohly vést k destabilizaci vztahů mezi druhy. Protože pro různé druhy probíhá zmenšování různou rychlostí.
Dravci budou muset jíst stále více zmenšující se kořisti, což by například narušilo rovnováhu vyladěného ekosystému. A právě tento nesoulad je velmi nebezpečný. Překlad: sethe www.videacesky.cz
Jedna z částí těla, která se zmenšovala, byla kost dolní části nohy zvaná tarzus. A když seřadili měření tarzu s letními teplotními záznamy, změnu teploty následovala o rok později změna velikosti nohy. Když nastal pokles teploty, ptáci se následující rok začali zvětšovat. Když se začalo oteplovat, ptáci se zmenšovali. V důsledku oteplování se ptáci v průměru zmenšovali. Ale nejen ptáci. Stejný efekt byl pozorován u mloků v Appalachii, jelenů v Norsku, krys v Novém Mexiku, ryb v Atlantiku a Mexickém zálivu a brouků po celém světě.
Tyto změny se zatím mohou zdát malé, ale nakonec by mohly mnoho druhů přiblížit k vyhynutí. Proč k tomu dochází? Vědci stále hledají odpověď na tuto otázku, ale existují dvě obecné hypotézy. Mechanismy se ve skutečnosti dělí na dvě různé kategorie. Existuje selekce a vývojová plasticita. Selekční tlak spočívá ve změnách, které přechází mezi generacemi, protože jsou výhodné pro přežití.
Vývojová plasticita popisuje změny během života zvířete v důsledku podmínek prostředí. Vědci se dlouho domnívali, že zmenšování bylo způsobeno jen selekčním tlakem kvůli ekologickému principu Bergmannova pravidla. V ekologii existuje známé pravidlo, že v teplejších oblastech mají jedinci tendenci být menšího vzrůstu. Takže už dlouho existuje hypotéza, že s oteplováním světa se věci zmenšují. A to kvůli poměru velikosti a povrchu těla teplokrevných živočichů.
Velkým zvířatům usnadňuje uchovat teplo, když je zima, a malá zvířata se snadněji ochladí, když je horko. Představte si tání ledu ve skle. Když je hodně malých kostek, roztají rychleji než velká kostka ledu. Je to stejná myšlenka. Ale chladnokrevná zvířata nevytvářejí tělesné teplo a také se zmenšují, což znamená, že ve hře není jen selekční tlak na zachování tělesného tepla. Chladnokrevná zvířata jsou totiž obzvláště náchylná k plastickým změnám. Změnám, které se dějí během života jedince a nepřenášejí se na další generace.
Například u žab vyšší teploty zrychlují metabolismus a urychlují přechody mezi životními cykly. Ale protože se jejich tempo růstu nemění, jsou menší, než dosáhnou dospělosti. Vědci se snaží zjistit, jak moc tyto dva faktory formují teplo- a chladnokrevné druhy a zda mohou předpovídat, jak budou tyto změny vypadat. Tento trend navíc není jednotný. Kvůli oteplování se některé druhy zvětšují.
Ve vysokých oblastech zvyšující se teploty a srážky způsobily, že rejsci, vydry a kuny mají více času a zdrojů k růstu před zimou. Víme, že oteplování obvykle vede ke zmenšování zvířat, protože Země již prošla oteplováním, které zmenšovalo těla zvířat. Během oteplování před zhruba 56 miliony let se teplota během 10 000 let zvýšila o 5 až 8 stupňů Celsia a ve fosilních nálezech je vidět znatelný pokles velikosti zvířat. Dnes se však planeta otepluje nebývalým tempem – asi 10krát rychleji než průměrné oteplování po dobách ledových a zvířata mají málo času na adaptaci.
To je problém změny klimatu způsobené člověkem. Její rychlost je řádově rychlejší, než s čím se příroda musela vypořádat dříve. NÁSLEDKY Velikost je opravdu důležitá pro přežití a nelze ji měnit donekonečna bez následků. Jednak si nemyslím, že je reálné, aby se druhy mohly nadále zmenšovat a udržovat takové věci, jako je migrace z jedné polokoule na druhou.
A protože menší těla pojmou méně vajíček, mají za následek menší počet potomků a dlouhodobě i nižší velikost populace. Obojživelníci k dýchání potřebují vlhkou kůži a zmenšení znamená vyšší riziko vysušení v suchu, protože jejich těla absorbují a zadrží menší množství vody. Větší obavy však vyvolávají důsledky, které by mohly vést k destabilizaci vztahů mezi druhy. Protože pro různé druhy probíhá zmenšování různou rychlostí.
Dravci budou muset jíst stále více zmenšující se kořisti, což by například narušilo rovnováhu vyladěného ekosystému. A právě tento nesoulad je velmi nebezpečný. Překlad: sethe www.videacesky.cz
Komentáře (0)