Proč se některá zvířata zmenšujíVox

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 61
88 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:27
Počet zobrazení:3 713

O změnách klimatu a výkyvech počasí poslední dobou slýcháme poměrně často. Teplotních změn si však všímají nejen lidé, ale i zvířata. A ta se na ně snaží reagovat po svém – adaptovat se, aby přežila.

Poznámky k překladu:

  • Fieldovo museumpřírodovědné muzeum se nachází v Chicagu, Illinois a bylo založeno v roce 1893.
  • Brian Weeks – docent Michiganské univerzity, který na dané téma sepsal analýzu (v anglickém jazyce).
 

Přepis titulků

Fieldovo muzeum je domovem velké sbírky ptačích exemplářů, která vznikala více než 40 let. Každý kus byl pečlivě změřen a zaznamenán. Ale když vědci začali měření v roce 2019 analyzovat, všimli si něčeho zvláštního. % NÁRŮST DÉLKY KŘÍDLA DŮKAZ Tito ptáci se svým chováním dost liší: kde hnízdí, kde zimují, kam migrují. Ale zjistili jsme, že všechny, veškeré druhy se za posledních 40 let zmenšily.

Jedna z částí těla, která se zmenšovala, byla kost dolní části nohy zvaná tarzus. A když seřadili měření tarzu s letními teplotními záznamy, změnu teploty následovala o rok později změna velikosti nohy. Když nastal pokles teploty, ptáci se následující rok začali zvětšovat. Když se začalo oteplovat, ptáci se zmenšovali. V důsledku oteplování se ptáci v průměru zmenšovali. Ale nejen ptáci. Stejný efekt byl pozorován u mloků v Appalachii, jelenů v Norsku, krys v Novém Mexiku, ryb v Atlantiku a Mexickém zálivu a brouků po celém světě.

Tyto změny se zatím mohou zdát malé, ale nakonec by mohly mnoho druhů přiblížit k vyhynutí. Proč k tomu dochází? Vědci stále hledají odpověď na tuto otázku, ale existují dvě obecné hypotézy. Mechanismy se ve skutečnosti dělí na dvě různé kategorie. Existuje selekce a vývojová plasticita. Selekční tlak spočívá ve změnách, které přechází mezi generacemi, protože jsou výhodné pro přežití.

Vývojová plasticita popisuje změny během života zvířete v důsledku podmínek prostředí. Vědci se dlouho domnívali, že zmenšování bylo způsobeno jen selekčním tlakem kvůli ekologickému principu Bergmannova pravidla. V ekologii existuje známé pravidlo, že v teplejších oblastech mají jedinci tendenci být menšího vzrůstu. Takže už dlouho existuje hypotéza, že s oteplováním světa se věci zmenšují. A to kvůli poměru velikosti a povrchu těla teplokrevných živočichů.

Velkým zvířatům usnadňuje uchovat teplo, když je zima, a malá zvířata se snadněji ochladí, když je horko. Představte si tání ledu ve skle. Když je hodně malých kostek, roztají rychleji než velká kostka ledu. Je to stejná myšlenka. Ale chladnokrevná zvířata nevytvářejí tělesné teplo a také se zmenšují, což znamená, že ve hře není jen selekční tlak na zachování tělesného tepla. Chladnokrevná zvířata jsou totiž obzvláště náchylná k plastickým změnám. Změnám, které se dějí během života jedince a nepřenášejí se na další generace.

Například u žab vyšší teploty zrychlují metabolismus a urychlují přechody mezi životními cykly. Ale protože se jejich tempo růstu nemění, jsou menší, než dosáhnou dospělosti. Vědci se snaží zjistit, jak moc tyto dva faktory formují teplo- a chladnokrevné druhy a zda mohou předpovídat, jak budou tyto změny vypadat. Tento trend navíc není jednotný. Kvůli oteplování se některé druhy zvětšují.

Ve vysokých oblastech zvyšující se teploty a srážky způsobily, že rejsci, vydry a kuny mají více času a zdrojů k růstu před zimou. Víme, že oteplování obvykle vede ke zmenšování zvířat, protože Země již prošla oteplováním, které zmenšovalo těla zvířat. Během oteplování před zhruba 56 miliony let se teplota během 10 000 let zvýšila o 5 až 8 stupňů Celsia a ve fosilních nálezech je vidět znatelný pokles velikosti zvířat. Dnes se však planeta otepluje nebývalým tempem – asi 10krát rychleji než průměrné oteplování po dobách ledových a zvířata mají málo času na adaptaci.

To je problém změny klimatu způsobené člověkem. Její rychlost je řádově rychlejší, než s čím se příroda musela vypořádat dříve. NÁSLEDKY Velikost je opravdu důležitá pro přežití a nelze ji měnit donekonečna bez následků. Jednak si nemyslím, že je reálné, aby se druhy mohly nadále zmenšovat a udržovat takové věci, jako je migrace z jedné polokoule na druhou.

A protože menší těla pojmou méně vajíček, mají za následek menší počet potomků a dlouhodobě i nižší velikost populace. Obojživelníci k dýchání potřebují vlhkou kůži a zmenšení znamená vyšší riziko vysušení v suchu, protože jejich těla absorbují a zadrží menší množství vody. Větší obavy však vyvolávají důsledky, které by mohly vést k destabilizaci vztahů mezi druhy. Protože pro různé druhy probíhá zmenšování různou rychlostí.

Dravci budou muset jíst stále více zmenšující se kořisti, což by například narušilo rovnováhu vyladěného ekosystému. A právě tento nesoulad je velmi nebezpečný. Překlad: sethe www.videacesky.cz

Komentáře (10)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Lidé vypouští uhlík, takže stromy, nebo třeba sinice mají větší roční přírůstky a obecně lépe rostou. Tedy "zelené" potravy je více, takže zvířata se obecně zmenšují.

Kde má čmelák žihadlo?

05

Odpovědět

Až na spojení "takže" ve druhé větě jste to vlastně trefil (alespoň dle videa) :-)
Čmelák má žihadlo na stejném místě, jako třeba včely, nebo vosy.

31

Odpovědět

+ValsorajKečelohJde o to, že zmenšování pouze ptáků nutně nemusí znamenat jejich postupné vymírání, ale právě hledání nové strategie přežití (právě tím, že se budou specializovat na nové příležitosti).

Katastrofický scénář, který je nám v popisku prezentován, je ve videu vysvětlen tím, že i v minulosti bývaly éry "megafauny" a "minifauny". (Například dominantní dravec Kanady - lední medvěd - nachází partnery v příbuzném medvědu grizzly a vzniká tzv. pizzly. Tedy jediné, co se změní je taxonomický - lidský - pohled na přírodu, že grizzly a medvěd lední jsou jen varianty téhož druhu. )

01

Odpovědět

+LMoc nerozumím tomu, co píšete.
Ve videu se nemluví o zmenšování pouze ptáků (na těch si toho zrovna někdo všiml, protože jich je někde nějaká megasbírka, jejíž analýzou se zmenšování zjistilo)
Možná mám snížený práh katastrofičnosti, ale v popisku nic katastrofického nečtu - naopak video poměrně důrazně upozorňuje, že zmenšování má své limity a zmenšení některých druhů může značně ovlivnit celý ekosystém - který by se na to (stejně jako v minulosti) zvládnul adaptovat - nicméně na tuto adaptaci potřebuje dost času a v současné době probíhají změny výrazně rychleji než dříve a autoři videa vyslovují obavu nad tím, že na adaptaci prostě nemusí být dost času.

11

Odpovědět

+ValsorajKečelohVideo ale nějak zamlčuje, že právě ptáci jsou pohlavně dospělí v rámci měsíců - například nejpočetnější pták - kur domácí bývá dospělí v rámci 12 měsíců. Takže od 70. let bylo zhruba 50 generací kura domácího - tedy dost na to, aby se ukázala dost velká variabilita.

(A aby se čistě na základě selekce dosáhlo zvýšení výnosnosti kura domácího.)

01

Odpovědět

+ValsorajKečelohA když v 70. letech začali budovat "velkou sbírku ptáků", tak si pravděpodobně i oni vybírali "velké zástupce" a usmrcovali je. Tedy právě "velkým zástupcům druhu" neumožnili šířit své vlastnosti dále.

Tedy "viníkem" není globální oteplování, ale právě chicagské muzeum. (Video vůbec nemluví o tom, že se toto zmenšování ukázalo i v běžné a volně žijící populaci ptáků po celém světě - tak nějak právě kur je docela dobrým protipříkladem-i když právě jeho "užitečnost" je právě v jeho vyšší hmotnosti, ale pouze ze vzorků chicagského muzea- tedy případ "výběrového zkreslení" skutečného stavu.)

11

Odpovědět

+L1) To, že si vybírali velké zástupce je Váš (nepodložený) předpoklad
2) I kdyby tak 1) bylo, pochybuji, že by odchycení jednotek kusů nějak zamíchalo celkovým vývojem druhu - přecijen těch ptáků nejsou jednotky, desítky ani stovky, ale výrazně víc.
3) Toto je můj předpoklad (a myslím, že by se tou studií ani nikdo moc neobtěžoval, kdyby to tak nebylo, respektive by ji oponentura shodila) - muzejní exponáty jsou z volné přírody.
Ukázka 3) je právě Vámi zmíněný kur - člověk uměle vybírá větší kusy, takže pro kura tento obecný závěr studie neplatí, a to z důvodu, že nežije ve volné přírodě a není tak zasažen oteplením

21

Odpovědět

+ValsorajKečelohJenže odvozovat
ze sbírek chicagského muzea ( nebo jelenů z Norska, nebo mloků z..) vývoj celého druhu na celé planetě je ta hlavní chyba této studie. ( Proč si vždy vybrali určitý druh a pouze v určitém areálu?)

01

Odpovědět

+LV každé studii děláte pouze výběr - obvykle (stejně jako zde) je časově a materiálně nemožné změřit všechny jedince populace, která vás zajímá - proto uděláte náhodný výběr.
Do těch sbírek se dostanou (náhodně) odchycená zvířata - pokud by někdo úmyslně odchytával velké kusy (v minulosti) a malé kusy (v současnosti), navíc by velikost odchytávaných kusů museli upravovat "každý rok", tak by to samozřejmě studii ovlivnilo - dobrá studie má podrobně popsanou metodologii, jak byly vzorky získány - pokud si myslíte, že udělali výzkumníci metodologickou chybu, můžete si ji přečíst a na chybu upozornit (nezřídka se studie stahují protože se v nich zpětně odhalí chyba).
Určitý druh si vybrali, protože porovnávat jedince napříč druhy by evidentně nemělo smysl (je vcelku zřejmé, že lišky jsou menší než medvědi).
Nerozumím co myslíte "areálem" - jestli tím myslíte muzeum, tak do tohoto muzea se (očekávám) dostávají exponáty z různých míst, kde se druh vyskytuje - obzvlášť, pokud se odchytává pravidelně.

11

Odpovědět

+ValsorajKečelohA já si myslel, že věda funguje na ověřování hypotéz.

Tedy hypotéza, že když se v chicagském muzeu nacházejí stále menší a menší exponáty, tak změří exponáty v partnerských muzeích (právě aby se eliminovalo výběrové zkreslení).

Následně se data vyhodnotí a až pak se uvedou závěry.

Jenže tady se změří exponáty chicagského muzea, následně se vyberou populace, které se taky zmenšují a závěr je, že "některá zvířata se zmenšují" a ani není uvedeno, kolik procent druhů zvířat se zmenšuje.

01