Plastové oceány

PLASTOVÉ OCEÁNY PLÁŽ KAMILO HAVAJSKÉ OSTROVY, HAVAJ Právě jedeme k nejjižnějšímu výběžku havajského ostrova, který byl ještě před nedávnem rájem na Zemi. Ale tento kdysi ráj se stal magnetem pro plasty z oceánu. Kam až oko dohlédne, vidíte jen lidské odpadky. Mohou být z Asie, Ameriky, ale většina jich je z Velké tichomořské odpadkové skvrny. Odpadková skvrna, také známa jako Severní pacifický kruh, vzniká na místě, kde se střetávají oceánské proudy, a plasty se tam tak hromadí.

Hodně plastů na pláži Kamilo bylo v oceánech tak dlouho, že se rozdrolily na malinké částečky neboli mikroplasty, které je skoro nemožné vysbírat. Jak často chodíte pláž uklízet? Od začátku roku jsme byli už dvaatřicetkrát a vrátíme se zase další týden, ale to tedy už bude stejný binec, možná ještě větší. Tyto plasty nekazí jen pohodu na pláži, ale odhadem se skoro 700 mořských druhů střetlo s lidským odpadem.

V havajském oceánském institutu doktor Davis Hyrenbach studuje, jak se plast stává permanentní součástí našeho ekosystému. - Tento pták byl bohužel zabit... - Panečku, to je obr. ...a podívejte na ten hák v zobáku, ale my se podíváme do žaludku, dáme na bok srdce... Vidím tam plast. Podívejte se na to.

Podle studie z roku 2015 skoro 90 % všech mořských ptáků nyní konzumuje plasty jako součást jídelníčku. Odkud si myslíte, že tento plast pochází? Může být odkudkoliv. Nacházíme plasty i ve "špinavých" druzích v místech, kam lidé moc nechodí. Jedná se o celosvětový problém. A tyto plasty pojídají nejen ptáci. Oceánografka doktorka Anela Choy studuje dopad plastů na celý oceánský potravní řetězec.

Toto je pelagická ryba a tyto ryby za nás prozkoumávají oceány. Takže jsme pitvali tyto ryby z různých míst oceánu, a podívali se na jejich stravu. Podívejte se na to. - Co to sakra je? - Obří kus plastu. Tyto kusy plastu jsou vyrobené z ropy a dalších chemických složek. Když plavou ve vodě, fungují jako takové houby.

Nasávají do sebe toxiny a zvířata je potom jedí. Ale pořád zjišťujeme, co se stane, když to ryba sní. Jak moc se tato situace vymyká kontrole? Zvířata na skoro každé úrovni potravinového řetězce v oceánech snědly plasty. Oceány jsou největším domovem zvířat na planetě. A jestli ty plasty nedostaneme pryč, bude to mít velice vážné dopady. Hodně druhů, které lidé jedí, zahrnují ryby, což znamená, že plasty si pravděpodobně nacházejí cestu na naše talíře.

Znepokojuje vás, že ryby mohou jíst plasty? Samozřejmě že se to děje. Ale jak to zastavíme? To netuším. Plasty přicházejí z celého světa. Co se stane, když ryby ulovíte? Vytáhneme s nimi plastové pytle, víčka od petek a tak. Jste to, co jíte, takže vzhledem k tomu, co ryby jí, to není dobré ani pro ryby, ani pro vás. Množství plastů ve světových oceánech dosahuje kritické úrovně.

Od objevu Velké tichomořské odpadkové skvrny v roce 1997 byly ve zbytku světa nalezeny čtyři další skvrny, v nichž se shromažďuje čím dál více plastů. Na světovém ekonomickém fóru jsme hovořili s Dominicem Waughrayem, který sleduje problém ve větším měřítku. Plast je jeden z nejvytrvalejších materiálů, které lidi vyrábějí. Problém je, že vyrábíme mnoho plastů, které použijeme jednou, nanejvýš dvakrát, a potom je vyhodíme.

A nakonec skončí jednou ze tří možností. Mohou být spáleny, zahrabány do země, nebo mohou být vyhozeny, což často znamená, že skončí v moři. Nezapomeňte, že lidí přibývá, a hodně z nich žije v přímořských oblastech. Většina velkých měst je u moře. 8 milionů tun plastů končí v oceánech každý rok. To odpovídá asi jednomu popelářskému autu každou minutu. A z toho jednoho auta se do roku 2050 stanou auta čtyři, takže pokud budeme tímto tempem pokračovat, bude v oceánech více plastů než ryb.

Lidé si musí uvědomit, že to není nic dobrého. Kdy nám to dojde? S 165 miliony tun plastů v oceánech a každodenním navyšováním tohoto čísla je těžké si představit, jak s čištěním vůbec začneme. Ale je tu někdo, kdo se právě o to pokouší. Když mluvím o enviromentálních otázkách, častou reakcí je: "To se nás netýká, to je problém našich dětí," takže ahoj, tady jsem.

Od svých 16 let je Boyan na enviromentální misi. O šest let později vybral miliony dolarů na založení vlastní společnosti The Ocean Cleanup. Spolu s inženýry a vědci má prostý cíl: zbavit světové oceány plastů. Mluvili jsme s Boyenem v kancelářích Ocean Cleanup a plastové laboratoři. - Toto je Velká tichomořská odpadková skvrna. - Toto je koncentrace plastů? Ano, je jich na světě pět, a protože ta tichomořská je nejhorší, začneme s ní.

Zkoumáme různé proměnné – jak by to mělo být velké, pod jakým úhlem – abychom postavili systém, který posbírá co nejvíce plastů co nejlevněji. Boyen a jeho tým strávil roky mapováním tichomořské skvrny, aby přišel na to, jak ji vyčistit. Vysvětlete mi, jak to funguje. Problém je, že i když je ve vodě spoustu plastů, jsou roztroušeny po velkých oblastech, takže je nejdřív potřebujete shromáždit, abyste je mohli uklidit, a my navrhujeme vybudovat umělé pobřeží tam, kde žádné není, velkým počtem na vodě plujících bariér, které jsou zakotveny k mořskému dnu, takže oceánský proud za nás udělá tu těžkou práci, přinese plasty k bariéře a nahromadí je ve středu.

Jakmile budou ve středu, budou tak nahromaděné, že ani neuvidíte vodu, a z toho místa je můžeme snadno vytáhnout a uskladnit, než je odvezeme k recyklaci. Přes 95 % skvrny tvoří velké objekty, a těmi musíme začít, protože z těch velkých věcí se stanou během pár desítek let mikroplasty, a to je problém.

Proč se nikdo nepokusil oceány vyčistit v rozsahu, jaký navrhujete? Lidé si myslí, že složitý problém vyžaduje složité řešení, ale já si myslím, že čím jednodušší řešení je, tím líp. Když jsem s tím začal, nevěděl jsem, jestli to bude fungovat, ale vzhledem k závažnosti problému jsem si řekl, že stojí za to to alespoň zkusit. Po měsících strávených zdokonalováním návrhu je Boyanův vynález připraven k vyzkoušení, aby se zjistilo, zda přežije v oceánu. Vítejte na odhalení prototypu The Ocean Cleanup.

SEVERNÍ MOŘE NIZOZEMSKÉ POBŘEŽÍ Boyanův tým spustí svůj prototyp na vodu a my budeme sledovat, jak jej spouští a opět vytahují a taky bariéra projde zkouškou počasím, proto jsme tady v Severním moři, protože je tady celkem bouřlivo. Podmínky v Severním moři jsou nelítostné a obvyklá bouře tady má sílu jako stoletá bouře v Tichomoří, takže můžeme celkem s jistotou říct, že jestli vydrží tady, vydrží kdekoliv. Ale kvůli rozloze pacifické skvrny, kterou chce sesbírat, má před sebou Boyen ještě dlouhou cestu.

Zkoušíme tady jen jednu část, nakonec bude tisíckrát větší. A někde uprostřed této obří bariéry budeme mít dopravníky a pumpy, které vytáhnou plasty. Na rozloze sto kilometrů je to velký lidský projekt, ale na druhou stranu úplně maličký v porovnání s rozlohou Pacifiku. Jestli všechno půjde podle plánu, jaký bude další krok? První plně funkční systém bychom měli být schopni nasadit ke konci roku 2017, takže tehdy začneme poprvé ve velkém zbavovat oceány plastů.

A pokud to půjde dobře, měli bychom začít s největším úklidem v historii do roku 2020. Toto je jen začátek, ne konec. Zatímco Boyen míří k dalšímu milníku svého experimentu, zároveň plánuje, co udělá s plastem, který vysbírá a jak jej znovu udělá cenným. Toto je jedna ze společností, se kterými spolupracujeme, vyrábí recyklované produkty a tímto chceme čištění oceánů financovat.

Do tohoto stoje dáme nasekaný, zteřelý nahromaděný plast ale abychom získali co nejvyšší kvalitu, musíme jej před recyklováním roztřídit. - A potom by měl... - Už to leze ven. - Je to jako strojek na těstoviny. - Přesně tak. Proces se skládá z nasekání plastů na malé částečky. Ty jsou potom prodány a přetaveny do věcí, které každý den používáme. A tyto nugetky vám pomohou?

Ano, toto je taková měna plastového průmyslu, automobilové společnosti kupují tyto částečky, aby z toho něco vyrobily, a stejně jak společnosti vyrábějící nábytek, takže vlastně vdechují oceánskému plastu druhý život. Je celkem super vědět, že tenhle plast byl vyrobený před desítkami let, a může pocházet odkudkoliv na světě. Tohle může být jeden z prvních plastů, co byl masově vyráběn v 50. a 60. letech. Zatímco Boyen recykluje oceánský plast k trvalejšímu využití, většina světových plastů nikdy recyklována není.

Dokonce i ty nejvíce používané jsou většinou recyklovány jen ve 14 % případů. V IBM doktorka Genet Garcia pracuje na procesu zvaném chemické recyklování, který může změnit naše vnímání plastů. Jsou podle vás plasty velkým problémem, nebo skvělým vynálezem? Myslím, že plasty jsou skvělým vynálezem, protože nám prostupují celým životem. Plasty jsou všudypřítomné a vyrábíme z nich všechno od bot, přes prášky až k jednorázovým injekcím a snažit se bez nich zcela obejít asi není úplně možné.

Co je to chemické recyklování a proč je podle vás řešením? Hlavním rozdílem je, že v mechanickém recyklování musíte materiál rozdrtit, roztavit jej a můžete to udělat jen několikrát, než ztratí své vlastnosti. Chemické recyklování je jiné, protože vezmete materiál a vyvoláte chemickou reakci, která jej rozloží na nejzákladnější stavební jednotku. U základní jednotky můžete vyvolat další reakci a proměnit ji ve stejnou věc, nebo v něco zcela jiného, a jsme schopni dosáhnout až 100% efektivity.

Pokud bychom tento proces mohli rozjet ve velkém, mohli bychom vzít miliony tun plastů, recyklovat je a přesunout se k ekonomice s nulovým odpadem. Lidé si začnou uvědomovat, že můžeme ušetřit peníze a hodně peněz recyklováním materiálů, takže dává smysl ze všech hledisek. Musíme začít vnímat skládky jako zlaté doly.

Se správným přístupem a vůlí k úspěchu se všechen tento odpad stane opět cenným a vyřešení tohoto velkého enviromentálního problému může vést k ekonomickému zázraku. Pokud bychom z ekonomického pohledu za ten plast měli zaplatit, stálo by nás to mezi 80 a 120 miliardami dolarů ročně. Vezměte si ekonomickou hodnotu toho, co zahazujeme, co skladujeme. Jako se vším v životě platí, že kde je problém, tam je příležitost. Z historie víme, že narušení průmyslu novými produkty vede k inovaci a posouvá nás na další úroveň.

Skutečnost, že nyní dláždíme cestu, která nám dává šanci že budeme mít znovu čisté oceány, může inspirovat hodně lidí, aby se o problém začali zajímat. Lidské dějiny jsou dlouhým seznamem věcí, které nešly udělat, a které jsme udělali, a my v tomto století změníme věci z minulého století na věci, které tu budou i příští století.