Přespříliš zjednodušené dějiny Falkland

- Ahoj, anglický námořníku Johne Strongu. - Ahoj, Anthony Cary, vikomte Falkland. Rád bych, abys jel do Chile a našel pro mě vrak španělské lodi. Tak jo. Jé, našel jsem ostrovy. Angličané asi nebyli první, kdo Falklandy objevil, ale první, kteří je zanesli do map. Byly studené, vlhké a nevlídné. Úplně jako domov. Takže tam v roce 1765 založili kolonii nevědomi si toho, že ostrovy objevili i Francouzi a založili tam kolonii rok předtím.

Nějakou chvíli o sobě dvě strany nevěděly, až potom došlo při setkání k trapasu. Potom se ukázali Španělé a řekli Francouzům, že před pár set lety nakreslil papež na mapu čáru a řekl: „Toto všechno je Portugalska a toto všechno je Španělska,“ a protože byl ostrov na španělském území, byli by rádi, kdyby Francouzi odešli. Protože to byli kámoši a Španělsko bylo ochotné zaplatit, Francouzi odešli, ale protože byli stále zahořklí ohledně sedmileté války, řekli Španělům, aby vyhnali Angličany z druhé půlky ostrova.

Takže Španělé šli k Angličanům a řekli: „Papež, čára, španělské ostrovy.“ Angličané řekli: „Zapomeň, ostrov je náš.“ Ale Španělé měli více zbraní, a tak je stejně vykopli. Ale Angličané hrozili válkou. Tak Španělé šli za kamarády Francouzi a řekli: "Hej, asi bude válka, jste s náma?" A ministr války řekl: „Jasně, zahájíme invazi do Anglie a pořádně to rozjedeme."

Ale potom král Ludvík XV. řekl: „Jsi blázen a máš padáka. Promiňte, ale na válku nejsme připravení.“ Španělé vrátili kolonii Angličanům, ale řekli: „Pořád je to náš ostrov.“ A Angličané řekli: „Ne, je to náš ostrov.“ Potom se nějací kolonisté v Severní Americe začali vzpouzet, a tak Angličané opustili kolonii a šli řešit Ameriku.

Ale zanechali tam plaketu s nápisem: „Tohle je náš ostrov.“ Takže ostrov měli Španělé, ale potom Francouz, ne tenhle – jo tenhle, nakopal Španělům zadek, obsadil většinu země a zajal krále Ferdinanda VII. V reakci na to začaly španělské kolonie v Jižní Americe toužit po nezávislosti. Takže Španělům teklo do bot a museli ostrov opustit. Několik desetiletí byl ostrov neobydlený, tedy kromě tučňáků, rybářů a Gaučů, což byli kovbojové, ale suprovější a španělštější.

Obchodník z Hamburku žijící ve Sjednocených provinciích La Platy slyšel o falklandských divokých zvířatech a chtěl na tom slušně vydělat. Dostal povolení z Buenos Aires i od Britů založit tam soukromou obchodní stanici. Pak přijely nějaké americké lodě a začaly lovit velryby a tuleně, což se Vernetovi nelíbilo. Takže požádal Buenos Aires o vojenskou ochranu ostrova, ale Buenos Aires řeklo: „Kašlu na to, poraď si.“ Dalo mu pár zbraní a udělalo z něj guvernéra ostrova.

Takže zkonfiskoval americké lodě a zatkl jejich posádky. Staly se dvě věci: Za prvé přijeli Američani a řekli: „Hezká vesnička, co tu máte, byla by škoda, kdyby ji někdo zničil.“ A pak ji zničili. Za druhé Britové slyšeli, že Vernet je guvernér ostrova, což znamená že si Provincie La Platy, tedy teď už Argentinská konfederace, nárokují ostrovy pro sebe.

Takže se ukázali Britové a řekli: „Hej, nevidíte naši plaketu?“ A protože měli více zbraní, tak je vykopli z ostrova. A Falklandy zůstaly v britských rukou po další staletí. Oficiálně se staly korunní kolonií v roce 1840. Port Stanley se stal hlavní městem v roce 1845. Dobytek na ostrově nebyl nic moc, tak v roce 1851 přivezli z Británie ovce. Dvě světové války přišly a odešly a za celou dobu Argentinci ostrovy nechtěli. Teď je rok 1976 a po několika občanských válkách nový brutální vojenský diktátor sponzorovaný USA v boji proti komunismu převzal v Argentině moc.

A do roku 1981 byl tenhle chlap u moci. Ekonomika byla v problémech a Galtieri si s tím nedokázal poradit. Pokud se někdy stanete brutálním vojenským diktátorem v Jižní Americe a začne vám téct do bot, mám pro vás radu, která byla v těchto zemích už několikrát vyzkoušena: Začněte válku, ta všechno vyřeší. Galtieri věděl, jak populární by byl, kdyby dokázal Britům vzít Falklandy.

Britové navrhovali zkrátit armádní výdaje a plavidlo HMS Endurance bylo z oblasti staženo, takže Argentinci předpokládali, že Britové s invazí nic dělat nebudou. Po snadném dobytí Jižní Georgie zaútočilo na Falklandy 600 vojáků. Hrstka mariňáků a britských vojáků na ostrově nabídla krátký odpor, ale nakonec se museli vzdát argentinské přesile. Argentinci slavili, ale spletli se, že Britové nic neudělají, protože Spojenému království vládla tahle žena.

Thatcherová byla kontroverzní premiérkou, ale ať už jste mi milovali, či nesnášeli, nemohli jste jí upřít, že byla tvrdá. Jako kov. Třeba železo. Okamžitě vyhlásila kolem ostrovů zakázanou zónu a zorganizovala sílu o asi stovce lodí a poslala je k Falklandám. Spojené národy vyjádřily z argentinské invaze znepokojení. Všechny jihoamerické země, kromě Chile, stály za Argentinou. A protože Američané argentinského diktátora stvořili, šel Reagan za Tatcherovou a řekl: „Nemohla bys jim ty ostrovy prostě nechat?“ A Tatcherová řekla: „Ne.“ „Tak jo, tady máte zbraně.“ Vedení války 13 000 kilometrů od domova byla pro Brity logistická výzva.

Zabavili civilní výletní a kontejnerové lodě a použili britský ostrov Ascension jako předsunutou základnu. Než v květnu dorazili k Falklandám, Argentinci se stihli dobře opevnit. Nejdříve museli Britové ovládnout moře, což pro ně nebylo těžké.

2. května potopila britská ponorka argentinský křižník. Potopení bylo kontroverzní, protože k němu došlo mimo zakázanou zónu. Byla to také největší ztráta životů v jednom incidentu za celou válku. V reakci na to se argentinské loďstvo od ostrova stáhlo. Dalším cílem pro Brity bylo získat vzdušnou převahu. Argentinští letci působili britském námořnictvu vážné škody. Dny po potopení Generala Belgrana dvě argentinské Super Étendardy provedly nálet na HMS Sheffield a potopily ji střelou Exocet.

Argentinci budou celé týdny útočit na britské námořnictvo a působit těžké ztráty. Britské Sea Harriery dělaly, co mohly, aby sestřelily co nejvíce argentinských letadel. Zatímco zuřila bitva ve vzduchu, San Carlos bylo vybráno jako místo vylodění. SAS zaútočili na argentinské obránce na ostrově Pebble. A HMS Alacrity proplula mezi ostrovy s cílem vyhnat argentinské zásobovací lodě. Vylodění začalo 21. května, zatímco Argentinci útočili na britské lodě a několik jich poničili nebo potopili. Ale britské protiletecké zbraně a Sea Harriery sestřelily mnoho letadel a došlo ke zlomu ve vzdušné převaze.

Předmostí bylo úspěšně zajištěno. Potom pozemní jednotky vyrazily ze San Carlos na sever ke Stanley a na jih z argentinské pevnosti v Goose Green. Následující bitvy vypadaly asi takhle. Argentinské síly bojovaly dobře a Britové zápasili s nehostinným terénem, velice schopné britské jednotky a parašutisté často čelili argentinské přesile, ale stále vítězili s minimem ztrát.

Čtrnáctihodinová bitva o Goose Green začala v noci 28. května. Bitva skončila rozhodným britským vítězstvím. Vzdalo se na 900 Argentinců. Poté se spolu s pěti tisíci posil přicházejících z 5. pěší brigády začali Britové připravovat na závěrečný útok na Stanley. Během několika tuhých bitev dobyli okolní kopce a hory, a když se Argentinci začali stahovat, britské lodě bombardovaly jejich pozice. Obklíčení Argentinci 14. června kapitulovali a válka skončila. Dvouměsíční válka si vyžádala stovky životů a zanechala na ostrově minová pole, která představují hrozbu i dnes.

Argentina si ostrovy stále nárokuje, ale v roce 2013 se konalo referendum a 99,8 % ostrovanů chtělo zůstat pod vládou Británie. Navíc byla blízko ostrova nalezena ropa, takže se jich Britové asi jen tak nevzdají. Překlad: InkCZ www.videacesky.cz